A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Omské Metro je nerealizovaná podzemní dráha v ruském městě Omsk. Byl budován úsek o délce celkem čtyř stanic. Celkem byl plánován systém čtyř linek. Po metru v Novosibirsku mělo být druhým systémem metra na Sibiři. V roce 2018 byla výstavba zrušena. Jediná dokončená stanice slouží jako pěší podchod.
Historie
Omsk se stal v druhé polovině 20. století milionovým městem, což postupně začalo klást velké nároky na místní MHD. Již v 60. letech byl označen za město, kde je možné podzemní dráhu s přijatelnými náklady vybudovat. Nakonec se však v této době usoudilo, že přednější bude metro vystavět v Čeljabinsku, Omsk měl mít vlastní systém podpovrchové tramvaje.
Tento plán se však při dalším zkoumání ukázal však jako nevhodný a tak byla opět oprášena koncepce podzemní dráhy. Rozhodnutí nakonec padlo v roce 1986, stavět se ale začalo až roku 1992, rok po zániku Sovětského svazu, jež byl na budování honosných podzemních drah velmi štědrý. Plán počítal s třemi linkami (červená, modrá, zelená), které vytvoří přestupní trojúhelník pod centrem města. První projekty stanic byly velkolepé – interiéry působily na svoji dobu supermoderním dojmem, obkladem stanic měly být dekorativní kameny a ocel. Novější návrhy jsou již skornější, počítají s jednolodními, spíše omítnutými než náročně zdobenými, stanicemi.
Budovat se tedy začala první, červená linka, a to její jižní část – úsek mezi stanicemi Tupolevskaja a Rabočaja. Jednalo se o úsek, který by spojil průmyslové závody s centrem města, a po dalším prodloužení západním směrem by se zajistila i doprava té části města na jeho druhé straně, rozkládající se za řekou Irtyš. Na tomto úseku se sice v 90. letech pracovalo, byly však pouze vyraženy tunely a nedošlo již k výstavbě jednotlivých stanic.
Také byl budován, vedený na druhé straně řeky, než je ten původní; obě jsou spojeny mostem (po tomto bude metro po svém dokončení jezdit; původní koncepce vést jej tunely pod řekou byla nakonec zrušena). Most byl roku 2005 otevřen automobilové dopravě. V rámci prvního úseku metra mají vzniknout celkem 4 nové stanice (Sobornaja, Kristall, Zarečnaja a Biblioteka imeni Puškina).
Roku 2014 se stavba na systému se zastavila. Poté byl udělen kontrakt ruské firmě Sibmost na dokončení 7,5kilometrového (4,7 mil) lehkého metra s pěti stanicemi, od Biblioteka Pushkina do Prospekt Rokossovskogo.[1] V září 2015 bylo oznámeno, že stavba pokračuje, a to s ohledem na vysoké náklady na zachování stabilního stavu již postavených objektů.[2] V roce 2018 rozhodla vláda Omské oblasti o zastavení výstavby, uvolnila finanční prostředky na konzervaci stavby. V roce 2022 se objevil návrh zapojit vystavěné části do městské tramvajové sítě.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Omsku na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk