A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Kubánska republika | |||||
| |||||
| Národné motto: ¡Patria o Muerte, Venceremos! | |||||
| Štátna hymna: La Bayamesa | |||||
| Miestny názov | |||||
| • dlhý | República de Cuba | ||||
| • krátky | Cuba | ||||
| Hlavné mesto | Havana 23°8′ s.š. 82°23′ z.d. | ||||
| Najväčšie mesto | Havana | ||||
| Úradné jazyky | španielčina | ||||
| Demonym | Kubánec, Kubánka[1] | ||||
| Štátne zriadenie prezident |
socialistická republika Miguel Díaz-Canel (od r. 2018) | ||||
| Vznik | 20. mája 1902 (nezávislosť na Španielsku 10. decembra 1898; spravovaná Spojenými štátmi americkými od 1898 do 1902) | ||||
| Susedia | Bahamy, USA, Haiti, Jamajka, Kajmanie ostrovy, Mexiko | ||||
| Rozloha • celková • voda (%) |
109 884 km² (114.) km² (0,94 %) | ||||
| Počet obyvateľov • sčítanie (2017) • hustota (2017) |
11 221 060 102,1/km² (106.) | ||||
| HDP • celkový • na hlavu (PKS) |
2016, 2015 (PKS) 89,689 mld. $ (65.) 22 237 $ (?.) | ||||
| Index ľudského rozvoja (2017) | 0,777 (73.) – vysoký | ||||
| Mena | kubánske peso, kubánske konvertibilné peso (CUP, CUC) | ||||
| Časové pásmo • Letný čas |
(UTC-5) (UTC-4) | ||||
| Internetová doména | .cu | ||||
| Smerové telefónne číslo | +00 53 | ||||
Súradnice: 22°00′S 79°30′Z / 22°S 79,5°Z
Kuba, dlhý tvar Kubánska republika, je štát v Karibskom mori. Je členom OSN.
Geografia
Kuba má významnú geografickú polohu a ovláda značnú časť amerického stredomoria. Hlavné a zároveň aj najväčšie mesto je Havana (La Habana). Od Floridy ju na západe delí iba 180 km široký Floridský prieliv. Od polostrova Yucatán 210 km široký Yucatánsky prieliv, od ostrova Haiti na východe prieliv Paso de los Vientos, od Bahamských ostrovov na severovýchode Bahamský prieliv a na juhu sa približuje Jamajke na vzdialenosť 140 km. Rozprestiera sa na najväčšom ostrove Veľkých Antíl. Na hlavný ostrov pripadá 94 % územia. Má pretiahnutý tvar je 1 275 km dlhý a 31 až 191 km široký. Ďalej sa rozprestiera na 1 600 väčších či menších ostrovoch. Celková plocha štátu je 110 922 km²;. Pobrežie s celkovou dĺžkou 3 500 km je značne členité, zväčša ploché, močaristé, len na juhovýchode strmé a neprístupné.
Najbližšími susedmi Kuby sú Bahamy a USA na severe, Haiti na východe, Jamajka a Británii patriace Kajmanie ostrovy na juhu a Mexiko na západe. Povrch Kuby je prevažne mierne zvlnená pahorkatina. Menšiu časť územia tvorí (najmä pobrežná) nížina. Najvyšším vrchom je Pico Turquino (1 974 m n. m.). Najdlhšou riekou je rieka Canto (250 km).
Podnebie Kuby je tropické, pasátové, s presne vymedzeným obdobím dažďov. Priemerná teplota najteplejšieho mesiace v roku t. j. júl je 27 °C a teplota najchladnejšieho mesiaca t. j. január je 23 °C. Teplotné minimá sa pohybujú pod 5 °C a maximá dosahujú 40 °C. Dlhodobý ročný priemer teploty je 25,5 °C. Východné a severovýchodné pasáty prinášajú vlahu a vytvárajú v pohoriach vlhkú náveternú a suchú záveternú stranu. Obdobie dažďov trvá od mája do októbra (75 % ročného úhrnu zrážok). Najsuchší mesiac je február. Ročný priemerný počet zrážok je 1 300 mm. Najviac zavlažované je východné pobrežie kde spadne ročne až 1 900 mm zrážok. To zapríčiňuje vysokú vlhkosť vzduchu asi 70 – 80 %. Severozápadnú časť často postihujú víchrice a hurikány, asi 10 ročne, ktoré spôsobujú značné škody. Prichádzajú pravidelne z Karibského mora, alebo vznikajú na prehriatej hladine blízkeho Atlantiku. Niekedy hurikán zasiahne more, ktoré sa rozbúri a veľké vlny spôsobujú veľké straty. Najničivejšie vlny zaznamenali 9. septembra 1932 keď obrovské rozbúrená vlna zničila celé Santa Cruz del Sur.
Dejiny
28. októbra 1492 ostrov objavil Krištof Kolumbus. Práve tu sa prvýkrát Európania stretli s fajčením tabaku. Našli tu nové plodiny ako napr: bavlnu, fazuľu, mames (sladké zemiaky), kukuricu atď. Na jar roku 1494 pri svojej druhej ceste do Nového sveta navštívil Kolumbus zátoku Guantánamo, ktorú nazval Puerto Grande.V roku 1511 sa začala španielska kolonizácia, ktorá prišla z Haiti. Tá sa skončila v roku 1898 po španielsko-americkej vojne a prešla pod kontrolu Spojených štátov. O štyri roky vyhlásila nezávislosť. Na začiatku tridsiatych rokov dvadsiateho storočia zúrili na Kube boje medzi skupinami cukrových monopolov a skupinami ovocinárskych monopolov, keď obe boli v područí amerických monopolistov. V priamej súvislosti s týmito v podstate konkurenčnými bojmi kapitalistických dravcov tu neraz dochádzalo k vtedajším typickým juhoamerickým "pronuncianmentám" a pučom v záujme tej či onej skupiny.[2] Zavedení obyčajní ľudia, ktorí vtedy ešte nie vždy chápali pravú podstatu a charakter takýchto "revolúcií" sa neraz nazdávali, že bojujú za sociálne práva svojho ľudu.[3] V roku 1952 sa dostal k moci diktátor Fulgencio Batista. No 1. januára 1959 bol Batista zvrhnutý revolucionárskou skupinou vedenou dvadsaťsedemročným Fidelom Castrom Ruzom. Kuba sa stala socialistickým štátom po tom, ako bola nastolená revolučná vláda a jej predsedom sa stal Fidel Castro, ktorý bol v tejto funkcii až do roku 2008, kedy odstúpil a túto funkciu po ňom prebral jeho brat Raúl Castro.
Pôvodné indiánske obyvateľstvo tvorili kmene Siboneyov a Guanajatabeycov, žili najmä na pobreží a živili sa rybolovom. V 7. – 9.stor. sa prisťahovali na Kubu skupiny Aravakov, ktoré potlačili domáce obyvateľstvo. Po dobytí Kuby Španielmi, Indiáni v dôsledku krutého zaobchádzania a privezených chorôb postupne vymierali. V roku 1532 ich to bolo len 5000. V súvislosti s rozvojom plantážnictva sa však prejavil nedostatok pracovných síl; španielski veľkostatkári ho riešili dovozom čiernych otrokov z Afriky na Kubu. Od roku 1792 do roku 1817 zvýšil sa počet černochov a mulatov zo 119 000 na 315 000 takže tvorili 65 % všetkého obyvateľstva. Od roku 1780 do roku 1880 privliekli na Kubu takmer milión čiernych otrokov, tí tvorili väčšinu kubánskeho obyvateľstva. Po zrušení otroctva v roku 1886 vzrástla emigrácia bieleho obyvateľstva zo Španielska. Onedlho pracovalo na plantážach cukrovej trstiny už 45 000 bielych robotníkov. Prisťahovalectvo zo Španielska pokračovalo aj neskôr: v r. 1919 – 1931 ich prišlo na Kubu 300 000. Dnes prevláda na Kube biele obyvateľstvo.
Oficiálnymi sviatkami sú: Deň nezávislosti (1. január) - je to pripomienka revolúcie a štátneho prevratu v roku 1959, Sviatok práce (1. máj), Deň matiek (druhá májová nedeľa), Deň začiatku vojny za nezávislosť od Španielska (10. október). Kresťanské sviatky boli dlho neoficiálne a slávili sa iba v kruhu rodiny, zmenilo sa to však v roku 1998 (v prípade Vianoc) a v roku 2012 (Veľká Noc) po návštevách pápežov Jána Pavla II. a Benedikta XVI.
Ekonomika
Ekonomika Kuby je riadená štátom a do rozpadnutia ZSSR v roku 1991 s ním bola v úzkom partnerskom zväzku. Naopak, Spojené štáty uvalili na Kubu politické aj ekonomické embargo. Po roku 1991 sa orientuje najmä na obchodovanie s Čínou. V hospodárstve Kuby dlho viedlo poľnohospodárstvo. Pred rokom 1990 patrila Kuba medzi troch najväčších pestovateľov cukrovej trstiny na svete. Známy kubánsky rum sa vyrábal práve z nej. Veľa cukru sa vyvážalo do Sovietskeho zväzu, po jeho rozpade výroba i vývoz cukru poklesli. Ďalej sa vyváža rum, pomaranče, grapefruity, cigary, lieky, cigarety, káva, ananás, mango a avokádo. Kuba má veľké zdroje nerastných surovín napríklad rúd chrómu, niklu, kobaltu a medi. Nemá však zdroje energie a palivá. Ložiská ropy a zemného plynu sú veľmi malé, krátke rieky bez energie. Energetické suroviny Kuba dovážala zo ZSSR.
Veľká časť kubánskeho hospodárstva závisí od remitencií.
Slováci, ktorí tu pôsobili
- Anton Figura (* 1909 – † 1996) – rímskokatolícky kňaz, salezián, misionár (misionárom bol 64 rokov; Kuba, Haiti, Dominikánska republika). [4]
Referencie
- ↑ Slovenské slovníky
- ↑ HEMINGWAY, Ernest: Mať a nemať ; Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1962; strana 193, riadok 10 a nasl.
- ↑ HEMINGWAY, Ernest: Mať a nemať ; Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1962; strana 193, riadok 20 a nasl.
- ↑ KUBANOVIČ, Zlatko: Historický náhľad do dejín slovenských saleziánov (Od dona Bosca do roku 1924). Bratislava : Don Bosco, 2019. ISBN 978-80-8074-436-6. S. 235 - 236.
Iné projekty
Externé odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Čeština
Čechie (postava)
Čeka
Čeleď
Česká Wikipedie
České království
Česko
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Šamil Basajev
Špionáž
1469
1494
1914
1918
1919
1923
1924
1944
1947
1948
1951
1974
1978
1991
2002
2014
23. duben
24. duben
25. duben
29. duben
3. květen
Afarština
Afrika
Akronym
Akt (výtvarné umění)
Alegorie
Americký dolar
Andrej Babiš
Angličtina
Asie
Austrálie
Autoritní kontrola
Blízký východ
Cebuánština
Cedr
Central Intelligence Agency
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les
Commons:Featured pictures/cs
Dálný východ
Druhá světová válka
Dušan Grúň
Encyklopedie
Evan O'Neill Kane
Evropa
Federální úřad pro vyšetřování
Federální služba bezpečnosti
Filipp Ivanovič Golikov
Fjodor Isidorovič Kuzněcov
Fontána
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník KSSS
Georgij Mondzolevskij
Georgij Pjatakov
Gil Vicente FC
GRU
GRU (G.U.)?oldid=1017994277
Hana Brejchová
Helena Langšádlová
Herero (jazyk)
Hiri motu
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
HUMINT
Humza Yousaf
Hybridní válka
Igor Sergun
Indie
International Standard Book Number
Internet Archive
Isadore Singer
Izrael
Jamajka
James King and the Lonewolves
Jan Berzin
Jednotka 29155
Jehuda Amichai
Jižní ostrov (Nový Zéland)
Joe Biden
John Cale
Josif Vissarionovič Stalin
Křovinná vegetace
Kanurijština
Karel Skopal
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Vrbětice
KGB
Komunistická strana Sovětského svazu
Koncentrační tábor Lety
Krize v Rudém moři
Kryštof Kolumbus
Kuanyama
Kuba
Labe
Lavrentij Pavlovič Berija
Lety (okres Písek)
Libanonská vlajka
Library of Congress Control Number
List of Wikipedias
Litva
Lotyšsko
Main Page
Maršálština
Matvěj Vasiljevič Zacharov
Matyáš Korvín
Michail Gorbačov
Miroslav Macek
Moskva
Muzeum romské kultury
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní centrála proti organizovanému zločinu
Národní knihovna Izraele
Národní muzeum
Německo
Nadace Wikimedia
Ndondština
Nový Zéland
Oleg Peňkovskij
Olomouc
Oportunismus
Otrava Sergeje a Julije Skripalových
Písek (město)
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Paul Auster
Perestrojka
Peter Demetz
Petro Prokopovyč
Petr Novotný (sklář)
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Rusko
Portál:Sport
Portál:Válka a vojenství
Praha
Prezident Ruska
Prezident Spojených států amerických
Puštíkovití
Q115782#identifiers
Q115782#identifiers|Editovat na Wikidatech
Richard Tandy
Rjazaň
Robert Hanssen
Robert Kvaček
Rozhlas a televize Slovenska
Ruština
Rudá kapela
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Salisbury
Sergej Skripal
Severní ostrov (Nový Zéland)
Severoatlantická aliance
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam prvních ministrů Skotska
SIGINT
Skotská národní strana
Skotsko
Slovensko
Služba vnější rozvědky
Soubor:Emblem of the GRU.svg
Soubor:Flag of Lebanon.svg
Soubor:Great emblem of the General Staff of the Russian Armed Forces.svg
Soubor:Isadore Singer 1977.jpeg
Soubor:Keulemans Laughing Owl.jpg
Soubor:Prag, Nationalmuseum, Brunnen -- 2019 -- 6841.jpg
Sovětský svaz
Sovka bělolící
Sovy
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-0923-X
Speciální:Zdroje knih/80-242-1607-8
Speciální:Zdroje knih/80-900049-8-9
Specnaz
Spojené království
Spojené státy americké
Srpnový puč
Stanislav Luněv
Studená válka
Tchaj-wan
Ukrajina
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Vápenec
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích
Veřejnoprávní médium
Viktor Suvorov
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimir Iljič Lenin
Vltava
Vojenská zpravodajská služba
Vyhynulý taxon
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Wikipedisté
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
Yi (jazyk)
Země Koruny české
Zpravodajství (zpravodajské služby)
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk
