Jodid rtuťnatý
Krystalové modifikace - červená α modifikace a žlutá β modifikace
Obecné
Systematický název	jodid rtuťnatý
Latinský název	Hydrargyri iodidum rubrum
Anglický název	Mercury(II) iodide
Německý název	Quecksilber(II)-iodid
Sumární vzorec	HgI2
Vzhled	červenooranžové krystaly (α) žluté krystaly (β)
Identifikace
Registrační číslo CAS	7774-29-0
Indexové číslo	080-002-00-6
ChEBI	49659
SMILES	II
InChI	1S/Hg.2HI/h;2*1H/q+2;;/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	454,90 g/mol
Teplota tání	259 °C
Teplota varu	353 °C
Teplota změny krystalové modifikace	127 °C (α → β)
Hustota	6,36 g/cm3 (α) 6,271 g/cm3 (β, 20 °C) 6,094 g/cm3 (β, 128 °C)
Index lomu	nD= 2,748 (α, 20 °C) nD= 2,455 (β, 20 °C)
Rozpustnost ve vodě	koncentrace nasyceného roztoku 0,004 % (17,5 °C) 0,01 % (20 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	methanol 3,17 g/100 g (20 °C) 6,51 g/100 g (66 °C) ethanol 2,20 g/100 g (20 °C) aceton 2,1 g/100 g (0 °C) 3,18 g/100 g (25 °C) roztok KI
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	diethylether benzen tetrachlormethan pyridin
Součin rozpustnosti	4,26×10−14
Měrná magnetická susceptibilita	−3,552 5×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	čtverečná bazálně centrovaná (α) kosočtverečně bazálně centrovaná (β)
Hrana krystalové mřížky	α-modifikace a= 435,6 pm c= 1 234 pm β-modifikace a= 467,4 pm b= 732 pm c= 1 376 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−105,5 kJ/mol (α) −102,8 kJ/mol (β)
Entalpie tání ΔHt	41,3 J/g
Entalpie varu ΔHv	132 J/g
Standardní molární entropie S°	184,0 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−102,3 kJ/mol (α) −103,4 kJ/mol (β)
Izobarické měrné teplo cp	0,172 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS06 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H330 H310 H300 H373 H410
R-věty	R26/27/28 R33 R50/53
S-věty	S1/2 S13 S28 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid rtuťnatý (HgI₂) je anorganická sloučenina mající podobu červenooranžových krystalů. Na rozdíl od chloridu rtuťnatého se špatně rozpouští ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako velmi vzácný minerál kokcinit.

Jodid rtuťnatý vykazuje termochromismus; při zahřátí nad 127 °C podléhá fázové přeměně z krystalické formy alfa na světle žlutou formu beta. Po ochlazení nabývá zpět původní barvu. Často se používá k demonstraci uvedeného jevu.^[2]

Jodid rtuťnatý je polovodičem používaným pro detekci rentgenového a záření gama a pro zobrazovací zařízení pracující při pokojové teplotě.^[3] Používá se také na přípravu Nesslerova činidla používaného k důkazu přítomnosti amoniaku. Může se vyskytovat jako sraženina v mnoha reakcích.

V medicíně se HgI₂ dříve používal pro léčbu syfilidy. Ve veterinární medicíně se stále používá do mastí na puchýře při exostóze, při zvětšení kloubních váčků apod.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercury(II) iodide na anglické Wikipedii.

Literatura

• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.