Thorium
6d2 7s2 232 Th 90
↓ Periodická tabulka ↓
kousek thoria v zatavené ampuli
Obecné
Název, značka, číslo	Thorium, Th, 90
Cizojazyčné názvy	lat. Thorium
Skupina, perioda, blok	7. perioda, blok f
Chemická skupina	Aktinoidy
Koncentrace v zemské kůře	9,6 ppm
Koncentrace v mořské vodě	7×10−3 mg/l
Vzhled	stříbrobílý kov (na povrchu obvykle zčernalý)
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-29-1
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	232,038 1
Atomový poloměr	165 pm
Kovalentní poloměr	179,8 pm
Iontový poloměr	(Th3+) 103 pm (Th4+) 95 pm
Elektronová konfigurace	6d2 7s2
Oxidační čísla	II, II, IV
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	1,3
Ionizační energie
První	6,95 eV
Druhá	11,5 eV
Třetí	20,0 eV
Čtvrtá	28,8 eV
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	α-modifikace krychlová plošně centrovaná a= 508,43 pm β-modifikace krychlová tělesně centrovaná a = 411 pm
Teplota změny modifikace	1 400 °C (α → β) °C (1 673,15 K)
Mechanické vlastnosti
Hustota	11,724 g/cm3 (vypočteno z RTG dat)
Skupenství	pevné
Tvrdost	3
Rychlost zvuku	(20 °C) 2 490 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	(25 °C) 54,0 W m−1 K−1 (100 °C) 54,3 W⋅m−1⋅K−1
Součinitel délkové roztažnosti	125×10−6 K−1
Molární atomizační entalpie	598 ± 6 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	53,37 J K−1 mol−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	1 750 ± 50 °C (2 023,15 K)
Teplota varu	4 200 ± 300 °C (4 473,15 K)
Specifické teplo tání	80 J/g
Specifické teplo varu	2 340 J/g
Měrná tepelná kapacita	0,118 J K−1 g−1
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost	6,67×106 S/m
Měrný elektrický odpor	14×10−8 Ωm
Teplotní součinitel elektrického odporu	0,003 8 K−1
Teplota přechodu do supravodivého stavu	1,38 K
Standardní elektrodový potenciál	(Th4+ → Th0) −1,899 V
Magnetické chování	paramagnetický
Měrná magnetická susceptibilita	0,57cm3/g
Bezpečnost
GHS03 GHS07 GHS08 [1] Varování[1]
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P {{{izotopy}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ce ⋏ Aktinium ≺ Th ≻ Protaktinium

Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek. Díky velmi dlouhému poločasu rozpadu jader thoria se dá tento prvek najít v horninách zemské kůry a je potenciálním palivem v jaderné energetice.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Thorium je velmi slabě radioaktivní kovový prvek (zářič α), který nemá žádný stabilní izotop.

Je to stříbřitě bílý kov, který se na vzduchu pomalu pokrývá vrstvou našedlého oxidu. Zahřátím na vzduchu se kovové thorium může i vznítit. V běžných minerálních kyselinách se rozpouští jen zvolna, koncentrovaná kyselina dusičná jej pasivuje vytvořením inertní vrstvičky oxidu thoričitého ThO₂ na povrchu kovu. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Th⁺⁴.

Objevil jej již roku 1828 švédský chemik Jöns Jacob Berzelius a pojmenoval jej po Thórovi, bohu blesku ve skandinávské mytologii.

Výskyt

Thorium je v zemské kůře poměrně silně zastoupeno, vyskytuje se v průměrné koncentraci 9,6 mg/kg (neboli ppm). Jeho obsah v mořské vodě je udáván okolo 7 μg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom thoria na 500 miliard atomů vodíku.

V přírodě se thorium vyskytuje pouze vzácně ve formě minerálu thorianitu, chemicky ThO₂, a thoritu, chemicky ThSiO₄. Obvykle doprovází prvky skupiny lanthanoidů a nejčastější průmyslově zpracovávanou surovinou jsou monazitové písky, směsné fosforečnany typu (Ce,La,Th,Nd,Y)PO₄, ve kterých je hmotnostní podíl thoria až 6 %, a dále například minerál euxenit (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)₂O₆.

Velká ložiska na thorium bohatých rud se nalézají v Austrálii, Indii, Skandinávii, USA, Číně, Brazílii, Indonésii a Kanadě.

Výroba

Při průmyslové výrobě thoria se rudy nejprve digerují roztokem louhu a vysrážené nerozpustné hydroxidy lanthanoidů a thoria se oddělí filtrací. Po jejich rozpuštění v kyselině chlorovodíkové se postupným snižováním pH z roztoku nejprve oddělí hydroxidy thoria a uranu. Soli čistého thoria se z tohoto materiálu získávají po rozpuštění v HCl kapalinovou extrakcí tributylfosfátem nebo methylisobutylketonem.

Čistý kov se obvykle připravuje elektrochemicky z taveniny směsi fluoridu thoričitého ThF₄, kyanidu draselného KCN a chloridu sodného NaCl. Chemicky je možno získat elementární thorium redukcí roztaveného fluoridu thoričitého elementárním vápníkem, hořčíkem nebo sodíkem.^[2]

Izotopy

Přestože je známa řada izotopů thoria, v zemské kůře se lze setkat s izotopem ²³²Th, který se vyznačuje mimořádně velkým poločasem rozpadu 1,40×10¹⁰ roku.^[3] Je to, stejně jako velká většina dalších izotopů thoria, α zářič. Izotopy ²²⁷Th, ²²⁸Th, ²³⁰Th, ²³¹Th a ²³⁴Th se vyskytují v nižším zastoupení, jako produkty rozpadových řad.^[4]

Z dalších izotopů se lze zmínit například o ²³⁰Th s poločasem rozpadu 75 400 let^[3], ²²⁹Th s poločasem 7 932 let^[3] nebo ²²⁸Th s poločasem 1,9125 roku.^[3] Ostatní izotopy s nukleonovými čísly 208 až 239 se rozpadají mnohem rychleji:

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Thorium
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

Izotop	poločas rozpadu	druh rozpadu	produkt rozpadu
208Th	1,7 ms	α	204Ra
209Th	2,5 ms	α	205Ra
210Th	16 ms	α / ε	206Ra / 210Ac
211Th	37 ms	α / ε	207Ra / 211Ac
212Th	30 ms	α (99,7 %)/ε (0,3 %)	208Ra / 212Ac
213Th	144 ms	α	209Ra
214Th	87 ms	α	210Ra
215Th	1,2 s	α	211Ra
216Th	26,0 ms	α (99,99 %) / ε (0,01 %)	212Ra / 216Ac
217Th	241 μs	α	213Ra
218Th	117 ns	α	214Ra
219Th	1,05 μs	α	215Ra
220Th	9,7 μs	α (100,00 %) / ε (2×10−7 %)	216Ra / 220Ac
221Th	1,68 ms	α	217Ra
222Th	2,8 ms	α	218Ra
223Th	0,60 s	α	219Ra
224Th	1,04 s	α