Lužická srbština nebo též lužičtina je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj. ve východním Sasku a v jihovýchodním Braniborsku.

Lužická srbština se vyvinula z jazyka Polabských Slovanů, kteří vymřeli asi v 10. století, avšak zachovaly se prameny pro přepis a rekonstrukci jejich jazyka. Lužice patřila k Zemím koruny České, ztracena byla definitivně až v roce 1814 po vídeňském kongresu. V současné době jsou Lužičtí Srbové výrazně asimilováni, někteří z nich si však uchovávají jazyk i kulturní tradice.

Po roce 1990 se stala lužická srbština úředním jazykem v některých oblastech Německa, zejména v okolí města Budyšín (lužickosrbsky Budyšin, německy Bautzen), a vyučuje se i na místních školách. Lužičtí Srbové také prožívají jakési „národní obrození“, kdy ti z nich, kteří byli vychovávání pouze německy, mají nyní široké možnosti se jazyk svých předků naučit, a ožívají i jejich národní tradice. Většina Lužických Srbů dnes ovládá lužickou srbštinu (jako jazyk pro domácí komunikaci) i němčinu (většinou v práci, při styku s úřady ap.). Z jazykovědného hlediska rozeznáváme lužickou srbštinu horní a dolní:

• hornolužická srbština (též hornolužičtina, horní lužická srbština)
• dolnolužická srbština (též dolnolužičtina, dolní lužická srbština)

Porovnání jazyků

česky	hornolužickosrbsky	dolnolužickosrbsky	srbsky	polsky	slovensky	rusky	polabsky	kašubsky
člověk	čłowjek	cłowjek	човек	człowiek	človek	человек	clawak, clôwak	człowiek
večer	wječor	wjacor	вечер	wieczór	večer	вечер	vicer	wieczór
bratr	bratr	bratš	брат	brat	brat	брат	brot	brat
den	dźeń	źeń	дан	dzień	deň	день	dôn	dzéń
ruka	ruka	ruka	рука	ręka	ruka	рука	ręka	rãka
podzim	nazyma	nazyma	јесен	jesień	jeseň	осень	prenja zaima, jisin	jeséń
sníh	sněh	sněg	снег	śnieg	sneh	снег	sneg	snieg
léto	lěćo	lěśe	лето	lato	leto	лето	lato	lato
sestra	sotra	sotša	сестра	siostra	sestra	сестра	sestra	sostra
ryba	ryba	ryba	риба	ryba	ryba	рыба	ryba	rëba
oheň	woheń	wogeń	огањ/ватра	ogień	oheň	огонь	widin	òdżiń
voda	woda	wóda	вода	woda	voda	вода vadá	wôda	wòda
vítr	wětřik, wětr	wětš	ветар vetar	wiatr	vietor	ветер viétier	wjôter	wiater
zima	zyma	zyma	зима zima	zima	zima	зима zimá	zaima	zëma

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, vyd. Československý spisovatel 1989, kapitola Ke břehům Baltu, str. 133–163 (o Pobaltských Slovanech)

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• hornolužická srbština
• dolnolužická srbština
• Domowina

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lužická srbština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo lužická srbština ve Wikislovníku

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Lužická srbština
• Článek Lužičtí Srbové na serveru http://www.luzice.cz
• Serbske Nowiny
• Kurs serskeje rěce / Bluń, úvodní dialogy k lekcím učebnice lužické srbštiny Curs practic de limba sorabă v západním grodkovském nářečí (střední Lužice)