A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Dolnolužická srbština (dolnoserbska rěc) | |
|---|---|
| Rozšíření | Dolní Lužice, Braniborsko (Německo) |
| Počet mluvčích | 7000 |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | Dolnoserbska rěcna komisija |
| Úřední jazyk | uznávána jako jazyk
menšiny v Braniborsku (Německo) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | dsb (B) dsb (T) |
| ISO 639-3 | dsb |
| Ethnologue | DSB |
| Wikipedie | |
| http://dsb.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolnolužická srbština nebo též dolnolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků hůře zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí. Oblast jejího rozšíření, Dolní Lužice, leží severněji a dále od českých hranic.
Lužickosrbské jazyky patří do západní větve slovanské jazykové skupiny a hovoří se jimi ve východním Německu. Jsou také známy pod vágním pojmem vendština, který ovšem někdy také označuje jazyk polabských Slovanů, polabštinu. Ve standardu ISO 639-2 dříve sdílely jediný třípísmenný kód wen, jde však o dva spisovné, byť vzájemně srozumitelné jazyky, postavené na dvou různých nářečích. V roce 2005 byl oběma jazykům přidělen samostatný kód dsb pro dolní lužickou srbštinu a hsb pro horní lužickou srbštinu.
Historie a rozšíření
První kniha vznikla v roce 1574, k národnímu obrození v Dolní Lužici došlo až koncem 19. století. Dnes jde o chráněný menšinový jazyk, vznikají mateřské školky, kde se mu mají děti naučit, když jim ho vlastní rodiče nedokázali předat (projekt WITAJ).
Za centrum dolnolužické kultury se považuje město Chotěbuz (Chóśebuz, Cottbus).
Malá komunita lužických emigrantů si také uchovává svůj jazyk v Texasu v Lee County. Je pod vlivem okolní němčiny i angličtiny.
Charakteristika
Od hornolužické srbštiny se liší mj. zachováním G a změnou R na Š po hláskách P, T, K (tráva = tšawa), dále změnou Č na C (čas = cas).
Zvláštností je dvojné číslo, které bylo i v češtině, ale téměř z ní vymizelo.
Další zvláštní tvary jsou u sloves: aorist a imperfektum. Tyto časy jsou však na úkor složeného perfekta (som był) postupně vytlačovány a v dnešní době se používají téměř jen pasivně. Předminulý čas (běch był) se již také používá jen knižně a vůbec se nepoužívají přechodníky.
Na rozdíl od hornolužickosrbštiny je také téměř potlačeno rozlišování osobovosti (rationalita/nonrationalita) v množném čísle. Neexistuje zde 5. pád (5. pád = 1. pád) – u hornolužickosrbštiny existuje 5. pád pro mužský rod.
Slovní zásoba je němčinou ovlivněna ještě více než u hornolužičtiny (např. sto/hundert nebo tysac/towzynt).
Podstatná jména mají tři rody:
- mužský (končí na souhlásku, pozor na Mato šołta atd.)
- ženský (končí na -a nebo -sć, pozor na výjimky)
- střední (končí na -o nebo -e).
Ženský rod mají i tato jména (výjimky): baseń, ból, broń, dłym, gałuz, groź, gus, chórgoj, jěź, kawč, kazń, kokoš, kup, łoź, myš, mysl, niś, noc, rěc, rež, rogož, smjerś, sol, stwjerś, šyŕ, twaŕ, wjas, wobryc, žołw a další jména.
Infinitiv sloves končí na -ś (výjimky -c a -ć) na rozdíl od hornolužické srbštiny, kde je zakončení na -ć (nebo -c).
Dále následují výběr nejčastějších slov, kde se opět píše ó:
- obecně: většina předpon pó-, wó- a wót- (nikdy se nepíše v předponách do- a wob-)
- podstatná jména (výběr): ból, dwórnišćo, gójc, góla, gólc, góźina, mórjo, pónjeźele, póstola, stwórk, wóda, wójak, wóra, wós, zamólenje, zmólka, Chóśebuz, Módła, Pólska, Wórjejce, Zgórjelc
- zájmena: mój, swój, twój, wón, wóna, wónej, wóni, wóno
- číslovky: dwójny, dwójcy, stwórty, wósym
- slovesa (výběr): góriś, gótowaś, góźiś, chójśiś, chórjeś, kóńcyś, móc, módliś, póraś, pósłaś, skócyś, wóźiś
- předložky: pó, pódla, pódlu, póla, wó, wót
- přídavná jména, příslovce a ostatní (výběr): bóžko, chóry, górki, góruco, kótary, mócny, móžno, pód, pódobny, pómałem, pómały, pón, pór, póromje, pótom, pózdźe, skóńcnje, skóro, wósebje, wósebny, wótergi, wótery, wótkul, wótśe, wótšy.
| POD. JM. | 1. pád (SG) | 2. pád | 3. pád | 4. pád | 6. pád | 7. pád | 1. pád (DU) | 2. pád | 3. pád | 4. pád | 6. pád | 7. pád | 1. pád (PL) | 2. pád | 3. pád | 4. pád | 6. pád | 7. pád |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dub (muž. vzor) | dub | duba | duboju (kowaleju pjakarjeju) | nana/dub | dubje | dubom | duba | dubowu | duboma | nanowu/duba | duboma | duboma | duby (gózdźe zece) | dubow (gód) | dubam | nanow/duby (gójce zece) | dubach | dubami |
| lipa (žen. tvrdý vzor) | lipa | lipy | lipje | lipu | lipje | lipu | lipje | lipowu | lipoma | lipje | lipoma | lipoma | lipy | lipow | lipam | lipy | lipach | lipami |
| broń (žen. měkký vzor) | broń (wójca šula) | broni (wójce šule) | broni | broń (wójcu šulu) | broni | bronju | broni | bronjowu | bronjoma | broni | bronjoma | bronjoma | broni (wójce šule) | bronjow | bronjam | broni (wójce šule) | bronjach | bronjami |
| wokno (stř. vzor) | wokno (kopje) | wokna | woknoju/woknu (kopjeju) | wokno (kopje) | woknje (mórju) | woknom (kopim) | woknje (móri) | woknowu | woknoma | woknje (móri) | woknoma | woknoma | wokna | woknow | woknam | wokna | woknach | woknami |
| PŘÍD. JM. | 1. pád | 2. pád | 3. pád | 4. pád | 6. pád | 7. pád |
|---|---|---|---|---|---|---|
| dobry (muž. vzor) | dobry | dobrego | dobremu | dobrego/dobry | dobrem | dobrym |
| dobra (žen. vzor) | dobra | dobreje | dobrej | dobru | dobrej | dobreju |
| dobre (stř. vzor) | dobre | dobrego | dobremu | dobre | dobrem | dobrym |
| dobrej (duál) | dobrej | dobreju | dobryma | dobreju/dobrej | dobryma | dobryma |
| dobre (plurál) | dobre | dobrych | dobrym | dobrych/dobre | dobrych | dobrymi |
| ZÁJMENO | 1. pád | 2. pád | 3. pád | 4. pád | 6. pád | 7. pád |
|---|---|---|---|---|---|---|
| já | ja | mě/mnjo | mě/mnjo | mě/mnjo | /mnjo | /mnu |
| my – duál | mej | naju | nama | naju | nama | nama |
| my – plurál | my | nas | nam | nas | nas | nami |
| ty | ty | śi/tebje | śi/tebje | śi/tebje | /tebje | /tobu |
| vy – duál | wej | waju | wama | waju | wama | wama |
| vy – plurál | wy | was | wam | was | was | wami |
| on | wón | jogo/njogo | jomu/njomu | (n)jogo/(n)jen | /njom | /nim |
| ona | wóna | jeje/njeje | jej/njej | ju/nju | /njej | /njeju |
| ono | wóno | jogo/njogo | jomu/njomu | (n)jo | /njom | /nim |
| oni/ony – duál | wónej | jeju/njeju | jima/nima | (n)jeju/(n)jej | /nima | /nima |
| oni/ony – plurál | wóni | jich/nich | jim/nim | nich jich/(n)je | /nich | /nimi |
| náš (váš) | naš | našogo | našomu | našogo/naš | našom | našym |
| naše – žen. (vaše) | naša | našeje | našej | našu | našej | našeju |
| naše – stř. (vaše) | našo | našogo | našomu | našo | našom | našym |
| naši/naše – duál (vaši/vaše) | našej | našeju | našyma | našeju/našej | našyma | našyma |
| naši/naše – plurál (vaši/vaše) | naše | našych | našym | našych/naše | našych | našymi |
| můj (tvůj) | mój | mójogo | mójomu | mójogo/mój | mójom | mójim |
| moje – žen. (tvoje) | mója | mójeje | mójej | móju | mójej | mójeju |
| moje – stř. (tvoje) | mójo | mójogo | mójomu | mójo | mójom | mójim |
| moji/moje – duál (tvoji/tvoje) | mójej | mójeju | mójima | mójeju/mójej | mójima | mójima |
| moji/moje – plurál (tvoji/tvoje) | móje | mójich | mójim | mójich/móje | mójich | mójimi |
| kdo | chto | kogo | komu | kogo | kim | kim |
| co | co | cogo | comu | co | com | cym |
| SLOVESO | 1. os. (SG) | 2. os. | 3. os. | 1. os. (DU) | 2. os. | 3. os. | 1. os. (PL) | 2. os. | 3. os. |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| mólowaś (vzor) | (nje)móluju (mólujom) | mólujoš | mólujo | mólujomej | mólujotej | mólujotej | mólujomy | mólujośo | móluju |
| byś (být) | (njej)som | sy | jo | smej | stej | stej | smy | sćo | su |
| byś (futurum) | budu | buźoś | buźo | buźomej | buźotej | buźotej | buźomy | buźośo | budu |
| byś (pasivum) | buch | bu | bu | buchmej | buštej | buštej | buchmy | bušćo | buchu |
| byś (préteritum) | běch | běšo | běšo | běchmej | běštej | běštej | běchmy | běšćo | běchu |
| měś (mít) | (nja)mam | maš | m | mamej | matej | matej | mamy | maśo | maju |
| měś (futurum) | změju (změjom) | změjoš | změjo | změjomej | změjotej | změjotej | změjomy | změjošo | změju |
| móc (moci) | (nja)mógu (móžom)
(njepomogu ) |
móžoš | móžo | móžomej | móžotej | móžotej | móžomy | móžośo | mógu |
| kśěś (chtít) | cu (com) (njok njocom) | (njo)coš | (njo)co | (njo)comej | (njo)cotej | (njo)cotej | (njo)comy | (njo)cośo | (nje)kśě |
| hyś (jít) | du (źom) (njejdu njejźom) | źoš | źo | źomej | źotej | źotej | źomy | źośo | du |
| jěś (jet) | jědu (jěźom) | jěźoš | jěźo | jěźoměj | jěźotej | jěźotej | jěźomy | jěźośo | jědu |
| wěźeś (vědět) | wěm | wěš | wě | wěmej | wěstej | wěstej | wěmy | wěsćo | wěźe |
| jěsć (jíst) | jěm | jěš | jě | jěmej | jěstej | jěstej | jěmy | jěsćo | jěźe |
| daś (dát) | dam | daš | da | damej | datej | datej | damy | daśo | daźe |
Abeceda a výslovnost
Dolnolužická srbština má na rozdíl od hornolužické písmena Ŕ, Ś a Ź a naopak postrádá Ř. Písmeno Ř je často nahrazeno písmenem Š (pšawy), písmeno DŹ je často nahrazeno písmenem Ź (źiwadło), v několika málo případech existuje i DŹ (pózdźej). Písmeno Ś se nejčastěji vyskytuje místo českého -t (-ti) v infinitivu (graś, biś). S písmenem Ó je to složitější. Od reformy z roku 1952 se Ó psalo jako O. Od roku 1996 se Ó používalo v pedagogicky zaměřených tiscích jako výslovnostní znaménko a od roku 2007 se znovu zavedlo. Existuje i kniha o dolnosrbské mluvnici[1].
| Majuskule | A | B | C | Č | Ć | D | E | Ě | F | G | H | CH | I | J | K | Ł | L | M | N | Ń | O | Ó | P | R | Ŕ | S | Š | Ś | T | U | W | Y | Z | Ž | Ź |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Minuskule | a | b | c | č | ć | d | e | ě | f | g | h | ch | i | j | k | ł | l | m | n | ń | o | ó | p | r | ŕ | s | š | ś | t | u | w | y | z | ž | ź |
| Název | a | bej | cej | čet | ćej | dej | e | jet ět |
ef | gej | ha | cha | i | jot | ka | eł | el | em | en | eń | o | ót | pej | er | Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Dolnolužická_srbština