A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Délka | |
---|---|
Název veličiny a její značka | Délka l |
Hlavní jednotka SI a její značka | metr m |
Rozměrový symbol SI | L |
Dle transformace složek | skalární |
Zařazení jednotky v soustavě SI | základní |
Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin. Pomocí délky se vyjadřuje vzájemná poloha a rozprostraněnost objektů v prostoru. Délka jako fyzikální veličina vychází z geometrického pojmu délky jako míry ohraničené části křivky. Závisí však také na fyzikálním chápání prostoru a jeho relativnosti.
V běžném nefyzikálním použití se délkou charakterizuje velikost nejdelšího rozměru určitého tělesa či abstraktního objektu, tedy přímou vzdálenost dvou jeho krajních bodů. Ostatní délkové charakteristiky mají speciální názvy.
Délka v běžném použití
U jednorozměrných objektů (např. úsečka, spojnice bodů; strana, úhlopříčka, těžnice nebo jiná významná úsečka plošného útvaru; hrana, tělesová úhlopříčka, těžnice nebo jiná významná úsečka tělesa apod.) je délka jeho jediným rozměrem. U vícerozměrných objektů (dvourozměrných ploch a trojrozměrných těles) je jako délka označován zpravidla větší resp. největší rozměr. V praxi se pak uplatňuje rozlišení rozměrů těles na
podle různých kriterií:
- poměrů rozměrů,
- orientace stran tělesa vůči pozorovateli a
- orientace stran tělesa vůči zemi.
O "délce" nehovoříme v případě shody všech kolmých rozměrů objektu (např. čtverec, kruh, krychle nebo koule) nebo u tělesa s nepříliš větším třetím rozměrem ("výškou") , než dva shodné.
Délka v geometrii
Délkou úsečky je vzdálenost jejich koncových bodů. Délku křivky lze určit jako limitu délek lomených čar složených z úseků s koncovými body na měřené křivce, když a délka každé úsečky lomené čáry se blíží nule.
Vzdáleností se nazývá délka nejkratší spojnice dvou objektů, např. mezi dvěma body, mezi bodem a přímkou, dvěma rovnoběžnými přímkami apod.
Délku obvykle vztahujeme k charakteristickým bodům či hranicím určitého plošného útvaru nebo tělesa, např. délka úsečky, délka strany krychle apod.
Délka jako fyzikální veličina
Délku jako fyzikální veličinu lze v nejobecnějším smyslu chápat nejen jako skalární veličinu, ale v některých významech, kdy charakterizuje přímou orientovanou vzdálenost, jí lze přiřadit vektorový charakter. Pak má zpravidla i speciální název (polohový vektor). Na rozdíl od geometrického, absolutního pojetí délky, zohledňuje fyzikální chápání délky její relativnost a kvantová omezení.
Jednotky a značení
- Značka: normy a učebnice doporučují různá označení přesněji charakterizující „druh“ délky, např. l, d, x (v kvantové mechanice), a, b, c,… (délky úseček/hran těles); viz též oddíl Příbuzné veličiny níže
- Další jednotky
- dekadické násobky a díly: kilometr (km), decimetr (dm), centimetr (cm), milimetr (mm), mikrometr (μm), ångström (1 Å = 10−10 m)
- přirozené jednotky délky: Planckova délka, atomová jednotka délky a0 (= Bohrův poloměr)
- jednotky v astronomii: astronomická jednotka (AU, UA, au), světelný rok (ly), parsec (pc)
- anglo-americké jednotky: palec, stopa, yard, míle, námořní míle
- starší, dnes nepoužívané jednotky: sáh, loket, versta, bara, decimo …
Měření délky
Měřicí nástroje a přístroje délky jsou
- Pevné: pravítko, pevný metr (např. tyčový)
- Skladné: skládací, svinovací (často mnohem delší, než 1 m): samosvinovací, krejčovský metr, pásmo,
- Měřidlo s měrným kotoučem,
- pro malé rozměry: posuvné měřítko (šuplera), mikrometr
- Laserové měřidlo
Příbuzné veličiny
Stejný charakter jako délka má mnoho fyzikálních veličin (v závorce doporučené značky):
- jiné názvy charakteristických rozměrů útvarů a těles: šířka, tloušťka, výška (obvykle a, b, c pro rozměry těles tvaru hranolu, v pro svislý rozměr, d pro tloušťku vrstvy) , poloměr (r), průměr (d)
- charakteristiky umístění v prostoru: výška (v, h), hloubku (h), polohový vektor (r, R), souřadnice (x, y, z / x1, x2, x3 / h1, h2, h3)
- délka dráhy (trajektorie) pohybu (s)
- délkové charakteristiky vlnění: vlnová délka (λ), Comptonova vlnová délka (λC) …
- délkové charakteristiky dosahu pole/vlnění/záření/tepla: hloubka průniku (d, λ), délka zeslabení(λ), polotloušťka(d½)…
- délkové charakteristiky optických soustav: ohnisková vzdálenost (f), optický interval soustavy (Δ), …
- délkové charakteristiky atomu/částic: Bohrův poloměr (a0), klasický poloměr elektronu(re), …
a mnoho dalších.
Relativnost délky
Současná fyzika nechápe délku jako veličinu absolutní, tedy v čistě geometrickém smyslu, ale jako veličinu závislou na pohybovém stavu vzhledem k soustavě pozorovatele a na gravitačním poli. Již speciální teorie relativity vysvětluje tzv. kontrakci délky či jev zvaný aberace, obecná teorie relativity pak přidává závislost na zrychlení a gravitaci a vysvětluje např. tzv. gravitační rudý posuv elektromagnetického vlnění.
Délka v kvantové fyzice
V klasickém případě lze délku vyjádřit změnou polohového vektoru. V kvantové mechanice je obdobou vektor polohy (obvykle značený x či X) resp. jeho tři složky (souřadnice) v daném vztažném systému. Souřadnice jsou vzájemně kompatibilní pozorovatelné, tedy lze u kvantových systémů principiálně změřit všechny tři. Naopak nelze určit danou složku polohy částice s odpovídající složkou její hybnosti – tyto dvě veličiny jsou nekompatibilní a jejich určitelnost podléhá Heisenbergovu principu neurčitosti.
Přenesený význam
Slovo se používá i v přeneseném významu pro
- časové údaje, např. délka dne, střední délka života;
- pro počty základních informačních jednotek, zejména počet znaků v textu, např. délka slov v češtině, nebo počet bajtů, např. délka klíče;
- speciální význam má zeměpisná délka, vyjadřující úhel, který svírá spojnice středu Země a daného místa s rovinou Nultého poledníku.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu délka na Wikimedia Commons
- Téma Délka ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo délka ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk