A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Loket je délková míra, používaná již od starověku, jejíž existence je doložená v Egyptě, Mezopotámii (2000 let př. n. l.), Perské říši, Řecku i dalších zemích. Díky své jednoduchosti a potřebě pouhé vlastní paže k měření se začal v minulosti používat nezávisle na sobě v různých oblastech světa.
Ve středověku bylo velmi častým jevem, že každá země a i každé větší obchodní město mělo svoji vlastní délku loktu. Proto se stalo zvykem, že na náměstích býval kov o délce loktu zazdíván pro případné spory.
Až do 19. století zůstával loket jednou z nejdůležitějších délkových měr, postupně byl však ve většině zemí světa nahrazen metrickými jednotkami.
Loket v českých zemích
Český loket
Český, pražský či staroměstský loket byl pro celé Království české ustanoven v roce 1268 v době Přemysla Otakara II. Jeho vzor byl později umístěn za vraty Novoměstské radnice.
- 1 český loket = 59,3 cm.
Dělení a násobky českého lokte
- 1 loket = 3 pídě = 30 prstů = 120 zrn
- 1 staročeský sáh = 3 lokty
- 1 zemský provazec = 24 lokte
- 1 postav = 30 nebo 39 loktů
- 1 jitro = obdélník o stranách 42 krát 210 loktů (podle Hájkovy kroniky)
- 1 prut = 1050 loktů
- 1 lán = 12 prutů = 12600 loktů
Železné etalony českého lokte se dodnes nacházejí nejméně na 6 místech v Čechách:
- na zdi věže Novoměstské radnice v Praze;
- na vratech Hradčanské radnice v Praze;
- v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket vídeňský);
- v pilíři radnice v Litoměřicích;
- v pilíři radnice v Litomyšli;
- vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem.
Kromě toho je délka českého lokte vyryta přímo v kamenném ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném.
-
Pražský loket na zdi věže Novoměstské radnice v Praze
-
Loket český na radnici v Litomyšli
-
Etalony loktů na radnici v Mělníku - vlevo český, vpravo vídeňský
Vídeňský loket
Vídeňské míry včetně vídeňského lokte (Wiener Elle) byly do Čech zaváděny v polovině 18. století. V roce 1760 byl poměr jednotek následující:
- 1 vídeňský loket = 1,31186 českého lokte (77,8 cm)
- 1 český loket = 0,7622718 vídeňského lokte
Základní jednotkou vídeňské (dolnorakouské) soustavy však nebyl loket, ale sáh.
V Čechách lze etalon vídeňského lokte spatřit například:
- v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket český). Tento loket je dokonce datován „1765“ a doplněn nápisem „RAKAVSKI“
- v opěrném pilíři radnice v Českých Budějovicích (rovněž datován 1765)
- v ostění vrat staré radnice v Chrudimi
- vedle vchodu do radnice v Lázních Bohdaneč;[1]
- v ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném
Moravský loket
Morava se z hlediska metrologie vyvíjela zcela samostatně a její délkové jednotky byly rozdílné od českých. V roce 1638 nařídil Ferdinand III., aby se na Moravě užívalo olomouckého lokte (přibližně 78,228 cm). Vlivem kapitulace Olomouce a naopak úspěšné obrany Brna proti Švédům v roce 1645 však postupně rostl význam brněnského lokte (přibližně 79,052 cm). K navázání českých a moravských jednotek došlo až v roce 1708, kdy císař Josef I. nařídil, aby moravský loket měřil tolik, aby pražský loket o délce 24 coulů byl 3/4 zdejšího, čili moravský loket měřil 32 coulů, moravský sáh však 72 coulů jako pražský. V roce 1708 byl tedy poměr jednotek následující:
- 1 moravský loket = 32 palců českých = 1 a 1/3 pražského lokte = 78,9 cm.
V roce 1758 vyšel důležitý patent pro Moravu, jímž tu byly zavedeny rakouské míry a váhy. Podrobné převodní tabulky však byly vydány až v roce 1771 a v nich byl stanoven poměr moravského lokte k rakouskému jako 2501 k 2455.
Na Moravě jsou k vidění tři moravské železné lokty:
- loket u vchodu do radnice v Kyjově;
- loket v ostění vchodu do radnice v Moravské Třebové,
- loket na severní straně radnice v Olomouci (od r. 2023).
Další lokty používané v českých zemích
- 1 ašský loket = 1 loket vídeňský bez 2 a 1/4 palce vídeňského = 71,829 cm
- 1 brněnský loket = 79,052 cm
- 1 brněnský lesní loket = 1/15 prutu = 52,06 cm
- 1 dlouhý loket = 73,22 cm
- 1 chebský loket = 25 palců vídeňských = 65,85 cm
- 1 klatovský loket = 69,85 cm
- 1 krnovský loket = asi 80 cm
- 1 litomyšlský loket = 59,40 cm
- 1 mělnický loket = 59,14 cm
- 1 olomoucký loket = 1 brněnský loket bez 1/4 palce = 78,228 cm
- 1 plánský (tzv. krátký) loket = 2 stopy a 5 a 1/2 palce vídeňského = 69,147 cm
- 1 plzeňský loket = 62,205 cm
- 1 pražský krátký loket = 32 palců vídeňských = 84,29 cm
- 1 pražský dlouhý loket = 36 palců vídeňských = 94,824 cm
- 1 pražský textilní loket = 0,894 lokte vídeňského = 69,514 cm
- 1 slezský loket = 0,739 lokte vídeňského = 57,461 cm
Loket ve světě
Galerie
-
Zazděný loket (Frankfurt nad Mohanem)
-
Radnice Gera
-
„Rolandův loket“ na soše Rolanda (Brémy)
-
Katedrála Freiburg, vyznačení freiburgského lokte před vchodem
Příklady
- 1 egyptský královský loket = 52 cm
- 1 egyptský malý loket = 45 cm
- 1 mezopotámský loket = 51,7 cm
- 1 skotský loket = 94,1 cm
Skotský loket (skotská gaelština: slat thomhais) byl standardizován roku 1661 a používán ve Skotsku do roku 1824, kdy byl nahrazen anglickými jednotkami.
- 1 vlámský loket = 69,1 cm
- 1 polský loket (łokieć)= 78 cm
- 1 anglický loket = 114,3 cm
Anglický loket (English ell) byl obvykle roven 45 palcům, nebyl nicméně nikdy definován v žádném anglickém zákonu.
- 1 polský loket = 59,6 cm (nejčastěji, v průběhu historie se měnil)
- 1 pruský (berlínský) loket = 66,7 cm
- 1 švédský loket (nazývaný aln) = 52 až 64 cm a dělil se na 2 fot.
- starozákonní míry
- 1 obecný loket = 45,8 cm
- 1 královský loket = 52,5 cm
- 1 attický loket = 46,2 cm
- 1 římský loket = 44,4 cm
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elle (Einheit) na německé Wikipedii.
- ↑ https://lazne.bohdanec.cz/mesto/vyznamne-stavby/ Archivováno 29. 8. 2021 na Wayback Machine. - Významné stavby
Literatura
- HOFFMANN, G. Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň, 1984.
- POŠVÁŘ, Jaroslav. Administrativně ekonomická opatření na Moravě v 18. a první polovině 19. století. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1974, 171 s.
- SEDLÁČEK, A. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. Praha, 1923.
- CIKRLE, P.; BUREŠ, J., OLIVOVÁ, D. Hmotné doklady vývoje měr a vah na Moravě do konce 19. století. In K historii průmyslu, exaktních věd a techniky na Moravě a ve Slezsku I. Od konce 18. století do roku 1918. ACTA MUSEI TECHNICI BRUNENSIS. Brno, Technické muzeum v Brně. 2013. s. 113–128. ISBN 978-80-86413-66-2.
- CIKRLE, P.; BUREŠ, J.; CHARVÁT, Z. Vybrané etalony starých délkových měr v Čechách a na Moravě a jejich dokumentace. In 48. geodetické informační dny. 1. Brno, Český svaz geodetů a kartografu – Spolek zeměměřičů Brno. 2013. s. 1–15. ISBN 978-80-02-02428-6.
Související články
- česká měrná soustava
- rakouská měrná soustava
- dlaň
- prst
- El (jednotka) (holandský loket)
- běžný metr
- stopa
- yard
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu loket na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo loket ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk