A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Velkovévoda je panovnická hodnost (a zřídka šlechtický titul), používaný ve slovanských, baltských a germánských zemích, zpravidla označující samostatného panovníka, který je z hlediska formální hierarchie nižší než král, ale vyšší než vévoda. Území ovládané velkovévodou se nazývá velkovévodství. Velkovévoda je o trochu nižší než hodnost arcivévoda.
Velkovévodům (a velkovévodkyním) přísluší oslovení královská Výsost (Königliche Hoheit). Ostatním členům velkovévodského rodu pak velkovévodská Výsost (Großherzogliche Hoheit), výjimečně pak jen Výsost (Hoheit).
Titul v některých jazycích:
- latinsky dux magnus
- německy Großherzog (Grossherzog)
- anglicky Grand Duke
- rusky Великий князь či Великий герцог
- francouzsky grand-duc
- italsky granduca
- lucembursky Groussherzog / Grand-Duc
Dějiny titulu
Termín magnus dux se objevil již za raného středověku pro vrchní panovníky středo- a východoevropských států v období údělů (zejm. Ruska). V takových případech se však v češtině (na rozdíl od některých západoevropských jazyků) tradičně užívá označení veliký kníže. Obdobně se pro panovníky litevské a sedmihradské, stejně jako pro příslušníky ruského imperátorského rodu, užívá v češtině titulu velkokníže, zatímco v západoevropských jazycích je překládán jako velkovévoda. Tito příslušníci ruského carského rodu ale nebyli panujícími, nýbrž šlechtickými velkovévody (velkoknížaty) a používali oslovení císařská Výsost.
Titul velkovévody ve své moderní podobě se začal užívat ve středověku v západoevropských zemích původně jako neoficiální označení mocných vévodů. Filip Dobrý Burgundský začal bez jakéhokoli právního základu v roce 1435 užívat ve své titulatuře i označení velkovévoda Západu.
Zřejmě prvním oficiálním velkovévodou se stal Kosma I. Medicejský, kterému byl roku 1569 udělen titul velkovévody toskánského papežem Piem V. Svého zenitu dosáhl titul velkovévody v napoleonské a postnapoleonské Evropě, kdy se objevila Velkovévodství bádenské, bergské, frankfurtské, hesensko-rýnské, lucemburské, meklenbursko-zvěřínské a meklenbursko-střelické, oldenburské, sasko-výmarsko-eisenašské a würzburské.
Tyto státy však postupně zanikaly a v současnosti existuje v Evropě pouze velkovévodství lucemburské.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu velkovévoda na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk