A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gosudar (rusky: государь) je označení, respektive titul ruského vladaře či panovníka.
Historie
Původ označení gosudar existuje od poloviny 14. století a jako součást panovnického titulu se zachoval až do roku 1917.
Ze spisů maďarského historika a rusisty Andráse Zoltána[1] vyplývá, že označení panovníka jako „gosudara“ se poprvé objevilo v písemném ruském zdroji až v roce 1645. Do té doby bylo běžné pouze označení „gospodar“ (rusky: господарь), či „ospodar“ a zkratka „gdr“. Mnoho překladatelů (od pozdních kronikářů až po profesionální historiky) zkratku „gdr“ (gospodar) přepisovalo výrazem „gosudar“ (госꙋда́рь), což vedlo k názoru, že se toto označení objevovalo již dříve.
Původní význam slova gosudar byl majitel, resp. hospodář nebo pán (rusky: господин). Tyto tři termíny byly užívány ve staroruských textech bez většího rozdílu a týkaly se výlučně nepolitické oblasti. Například vlastník otroků byl často označován za gospodara / gosudara a stejně tak sedlák, který pronajímal půdu jiným, byl nazýván gospodarem / gosudarem.
Teprve od poloviny 14. století slovo gosudar začalo pronikat do politické terminologie v přeneseném smyslu jako titul pro ruské vládce. Tato skutečnost není nijak překvapivá vzhledem k tomu, že ruská knížata patřila k největším zemědělcům a majitelům půdy i poddaných v zemi. Slovo gosudar je základem pro výraz gosudarstvo (rusky: государство) – stát.
V době Ivana III. (1462–1505) bylo slovo gosudar asociováno s neomezenou (samoděržavnou) mocí moskevských carů. Po roce 1721 je slovo gosudar doplněno slovem imperátor.
Reference
- ↑ ZOLTÁN, András. К предыстории русск. государь. www.academia.edu. Moskva: Языки славянской культуры, 2002, s. 554—590. Dostupné online .
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk