A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Cesarevič (rusky цесаревич) byl titul ruského následníka trůnu zavedený v roce 1797 carem Pavlem I. Titul se používal až do zániku monarchie v roce 1917. Celý titul pro ruského následníka trůnu zněl „jeho imperátorská Výsost pán následník cesarevič a velkokníže“ (rusky Его Императорское Высочество Государь Наследник Цесаревич и Великий Князь).[2]
Historie
Titul byl zaveden nařízením cara Pavla I. z 5. dubna 1797 v rámci jeho právní úpravy týkající se carské dynastie a následnictví ruského trůnu. Pavlovo Nařízení o carské rodině definovalo titul cesareviče v § 30 jako tu osobu mužského rodu, která je následníkem ruského trůnu. Jeho nástupem na trůn přecházel titul na dalšího následníka v pořadí. Manželka cesareviče měla titul cesarevna (rusky цесаревнa).[3]
Titul cesarevič nelze zaměňovat s titulem carevič, což bylo označení pro všechny syny vládnoucího cara.
Ruští cesareviči (1797–1917)
- Alexandr Pavlovič (v letech 1797–1801, carův syn, poté car Alexandr I.)
- Konstantin Pavlovič (v letech 1801–1825, carův bratr, zbaven následnictví)
- Alexandr Nikolajevič (v letech 1831–1855, carův syn, poté car Alexandr II.)
- Nikolaj Alexandrovič (v letech 1855–1865, carův syn, zemřel)
- Alexandr Alexandrovič (v letech 1865–1881, carův syn, poté car Alexandr III.)
- Nikolaj Alexandrovič (v letech 1881–1894, carův syn, poté car Mikuláš II.)
- Georgij Alexandrovič (v letech 1894–1899, carův bratr, zemřel)
- Michail Alexandrovič (v letech 1899–1904, carův bratr, do narození carova syna Alexeje)
- Alexej Nikolajevič (v letech 1904–1917, pak monarchie zrušena)
Související články
Reference
- ↑ DOBROVOLSKIJ, A.A. (red.). Polnyj svod zakonov Rossijskoj Imperii.Kniga 1.Tom I.-VIII.. St.Petersburg: kn.magazin Zakonovedenie, 1911. 907 s. S. 12. (rusky)
- ↑ DOBROVOLSKIJ, A.A. (red.). Polnyj svod zakonov Rossijskoj Imperii.Kniga 1.Tom I.–VIII.. St.Petersburg: kn.magazin Zakonovedenie, 1911. 907 s. S. 12. (rusky)
- ↑ EFRON, I. A.; BROCKGAUZ, F.A. Encyklopedičeskij slovar. Tom XXXVIII (75). St. Peterburg: Semenovskaja Typolitografija I. A. Efrona, 1903. 497 s. S. 114. (rusky)
Externí odkazy
- Dílo Основные Законы Российской Империи ve Wikizdrojích (rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk