Chlorid skanditý

Chlorid skanditý
	Krystaly hexahydrátu chloridu skanditého
Obecné
Systematický název	chlorid skanditý
Anglický název	Scandium(III) chloride; scandium chloride
Sumární vzorec	ScCl3
Vzhled	šedobílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	10361-84-9
PubChem	82586
SMILES	Cl(Cl)Cl
InChI	1S/3ClH.Sc/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Číslo RTECS	VQ8925000
Vlastnosti
Molární hmotnost	151,315 g/mol (bezvodý); 259,407 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání	960 °C (1 233 K) (bezvodý); 63 °C (336 K) (hexahydrát)
Hustota	2,39 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	rozpustný
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	nerozpustný v ethanolu
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid skanditý (ScCl₃) je sloučenina skandia a chloru se vzorcem ScCl₃. Používá se hlavně při laboratorním výzkumu. Je komerčně dostupný v bezvodé formě i jako hexahydrát (ScCl₃ • 6H₂O).

Struktura

ScCl₃ krystalizuje ve vrstvené struktuře typu BiI₃, s osmistěnnými skandiovými centry.^[1] V plynném skupenství při 900 K převládá monomerní ScCl₃, dimer Sc₂Cl₆ má přibližně 8% zastoupení.^[2] Z elektronového difrakčního spektra je patrné, že monomer má rovinný tvar molekuly.^[2]

Reakce

Chlorid skanditý se rozpouští ve vodě za vzniku iontů ³⁺ (x je pravděpodobně 7 nebo vyšší). Při vystavení vzdušné vlhkosti vzniká hexahydrát, který má strukturu trans-Cl·2H₂O.^[3] S méně zásaditým ligandem tetrahydrofuranem vytváří ScCl₃ komplex ScCl₃(THF)₃ tvořící bílé krystaly. Tento komplex rozpustný v tetrahydrofuranu se používá k přípravě organických sloučenin skandia.^[4] ScCl₃ byl převeden na odpovídající dodecylsulfátovou sůl, která byla zkoumána jako možný katalyzátor aldolových reakcí.

Redukce

Při první přípravě kovového skandia byla použita elektrolýza eutektické taveniny chloridu skanditého a dalších solí při 700–800 °C.^[5]

ScCl₃ reaguje se skandiem za vzniku řady chloridů, v nichž má skandium oxidační číslo nižší než 3 (ScCl, Sc₇Cl₁₀, Sc₂Cl₃, Sc₅Cl₈ a Sc₇Cl₁₂),^[6] například redukcí ScCl₃ kovovým skandiem za přítomnosti chloridu cesného vzniká sloučenina CsScCl₃, která se skládá z lineárních řetězců o složení Sc^IICl₃⁻.^[7]

Použití

Chlorid skanditý se nachází v některých halogenových žárovkách, optických vláknech a laserech.^[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scandium chloride na anglické Wikipedii.

↑ Crystal Structure of ScCl₃ Refined from Powder Neutron Diffraction Data, Fjellvåg, H., Karen, P., Acta Chemica Scandinavica, 48, 294-297, DOI:10.3891/acta.chem.scand.48-0294
↑ ^a ^b Haaland A., Martinsen K-G, Shorokhov D.J, Girichev G.V., Sokolov V.I, J. Chem. Soc., Dalton Trans., 1998, 2787 - 2792, DOI:10.1039/a803339k
↑ The Rare Earth Elements, Fundamentals and Applications David A. Atwood, 2012, John Wiley & Sons Inc, ISBN 9781119950974
↑ Manzer, L. E., "Tetrahydrofuran Complexes of Selected Early Transition Metals", Inorganic Syntheses, 1982, volume 21, page 135-40.DOI:10.1002/9780470132524.ch31
↑ FISCHER, Werner; BRÜNGER, KARL; GRIENEISEN, HANS. Über das metallische Scandium. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1937, s. 54–62. DOI 10.1002/zaac.19372310107.
↑ CORBETT, J.D. Extended metal-metal bonding in halides of the early transition metals. Acc. Chem. Res.. 1981, s. 239–246. DOI 10.1021/ar00068a003.
↑ MEYER, Gerd.; CORBETT, John D. Reduced ternary halides of scandium: RbScX3 (X = chlorine, bromine) and CsScX3 (X = chlorine, bromine, iodine). Inorganic Chemistry. 1981, s. 2627–2631. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50222a047.
↑ Metal Suppliers Online. (2000). Scandium Chloride

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Chlorid_skanditý
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Crystal Structure of ScCl₃ Refined from Powder Neutron Diffraction Data, Fjellvåg, H., Karen, P., Acta Chemica Scandinavica, 48, 294-297, DOI:10.3891/acta.chem.scand.48-0294

[Haaland-2] Haaland A., Martinsen K-G, Shorokhov D.J, Girichev G.V., Sokolov V.I, J. Chem. Soc., Dalton Trans., 1998, 2787 - 2792, DOI:10.1039/a803339k

[3] The Rare Earth Elements, Fundamentals and Applications David A. Atwood, 2012, John Wiley & Sons Inc, ISBN 9781119950974

[4] Manzer, L. E., "Tetrahydrofuran Complexes of Selected Early Transition Metals", Inorganic Syntheses, 1982, volume 21, page 135-40.DOI:10.1002/9780470132524.ch31

[Fischer1937-5] FISCHER, Werner; BRÜNGER, KARL; GRIENEISEN, HANS. Über das metallische Scandium. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1937, s. 54–62. DOI 10.1002/zaac.19372310107.

[6] CORBETT, J.D. Extended metal-metal bonding in halides of the early transition metals. Acc. Chem. Res.. 1981, s. 239–246. DOI 10.1021/ar00068a003.

[MeyerCorbett1981-7] MEYER, Gerd.; CORBETT, John D. Reduced ternary halides of scandium: RbScX3 (X = chlorine, bromine) and CsScX3 (X = chlorine, bromine, iodine). Inorganic Chemistry. 1981, s. 2627–2631. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50222a047.

[8] Metal Suppliers Online. (2000). Scandium Chloride

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Anorganické soli skandité

Halogenidy a pseudohalogenidy	Fluorid skanditý (Sc F₃) • Chlorid skanditý (ScCl₃) • Bromid skanditý (ScBr₃) • Jodid skanditý (ScI₃) • Thiokyanatan skanditý (Sc(S C N)₃)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Chloristan skanditý (Sc(ClO₄)₃) • Bromičnan skanditý (Sc(BrO₃)₃) • Jodičnan skanditý (Sc(IO₃)₃) • Siřičitan skanditý (Sc₂(SO₃)₃) • Síran skanditý (Sc₂(SO₄)₃) • Seleničitan skanditý (Sc₂(SeO₃)₃) • Selenan skanditý (Sc₂(SeO₄)₃) • Dusičnan skanditý (Sc(CO₃)₃) • Uhličitan skanditý (Sc₂(NO₃)₃) • Šťavelan skanditý (Sc₂₃) • Orthoboritan skanditý (ScBO₃)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid skanditý (ScH₃) • Hydroxid skanditý (Sc(OH)₃) • Oxid skanditý (Sc₂O₃) • Sulfid skanditý (Sc₂S₃) • Tellurid skanditý (Sc₂Te₃)

Jiné	Sulfid skandia (ScS) • Dodekaborid skandia (ScB₁₂) • Hydrid skandnatý (ScH₂)