Chlorid iriditý

Chlorid iriditý
	α-IrCl3
	β-IrCl3
Obecné
Systematický název	Chlorid iriditý
Anglický název	Iridium(III) chloride
Německý název	Iridium(III)-chlorid
Sumární vzorec	IrCl3
Vzhled	tmavězelené krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	(bezvodý); 14996-61-3 (hydrát)&Units=SI 10025-83-9 (bezvodý); 14996-61-3 (hydrát)
SMILES	Cl(Cl)Cl
InChI	1S/3ClH.Ti/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Vlastnosti
Molární hmotnost	154,225 g/mol
Teplota tání	763 °C
Hustota	5,30 g·cm−3
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid iriditý je chemická sloučenina s vzorcem Ir Cl₃. V bezvodém stavu je poměrně vzácný, ale trihydrát (IrCl₃·3H₂O) je výhodnou sloučeninou pro přípravu jiných sloučenin iridia.

Příprava

Bezvodý chlorid iriditý lze připravit reakcí kovového iridia s chlorem za teploty 300–400 °C:^[1]^[2]^[3]

2 Ir + 3 Cl₂ → 2 IrCl₃

Hydratovaný připravíme zahříváním oxidu iriditého s kyselinou chlorovodíkovou:^[3]

Ir₂O₃ + 6 HCl → 2 IrCl₃ + 3 H₂O

Struktura

Bezvodý α-IrCl₃ má vrstevnatou strukturu izomorfní s AlCl₃.^[1] Zahříváním hnědé α modifikace na teplotu 600–800 °C dojde k přechodu na červenou, romboedrickou modifikaci β.^[4]

Použití

Hydratovaný chlorid se používá pro přípravy jiných sloučenin iridia, např. Vaskova komplexu, trans-IrCl(CO)₂.^[5]

IrCl₃(H₂O)₃ + 3 P(C₆H₅)₃ + HCON(CH₃)₂ + C₆H₅NH₂ → IrCl(CO)₂ + Cl + OP(C₆H₅)₃ + Cl + 2 H₂O

Zahříváním alkenu s chloridem iriditým lze připravit odpovídající alkenový komplex iridia.^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iridium(III) chloride na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b HOUSECROFT, Catherine E. Anorganická chemie. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze xxx, 1119 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-872-6, ISBN 80-7080-872-1. OCLC 894846634 S. 805.
↑ DILLAMORE, I.M.; EDWARDS, D.A. The reactions of sulphuryl chloride with metals—II. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1969-08, roč. 31, čís. 8, s. 2427–2430. Dostupné online . DOI 10.1016/0022-1902(69)80574-9. (anglicky)
↑ ^a ^b GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1382–1384.
↑ MEISEL, A.; LEONHARDT, G. Die Kristallstruktur von ?-Iridium(III)-Chlorid. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1965-09, roč. 339, čís. 1–2, s. 57–66. Dostupné online . ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19653390109. (německy)
↑ G. S. Girolami; T. B. Rauchfuss; R. J. Angelici. Synthesis and Technique in Inorganic Chemistry. : University Science Books, 1999. Dostupné online. ISBN 0-935702-48-2. S. 190.
↑ HERDE, J. L.; LAMBERT, J. C.; SENOFF, C. V. Cyclooctene and 1,5-Cyclooctadiene Complexes of Iridium(I). Příprava vydání George W. Parshall. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13246-3, ISBN 978-0-470-13176-3. DOI 10.1002/9780470132463.ch5. S. 18–20. DOI: 10.1002/9780470132463.ch5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorid iriditý na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Chlorid_iriditý
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[:0-1] HOUSECROFT, Catherine E. Anorganická chemie. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze xxx, 1119 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-872-6, ISBN 80-7080-872-1. OCLC 894846634 S. 805.

[2] DILLAMORE, I.M.; EDWARDS, D.A. The reactions of sulphuryl chloride with metals—II. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1969-08, roč. 31, čís. 8, s. 2427–2430. Dostupné online . DOI 10.1016/0022-1902(69)80574-9. (anglicky)

[:1-3] GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1382–1384.

[4] MEISEL, A.; LEONHARDT, G. Die Kristallstruktur von ?-Iridium(III)-Chlorid. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1965-09, roč. 339, čís. 1–2, s. 57–66. Dostupné online . ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19653390109. (německy)

[Giro-5] G. S. Girolami; T. B. Rauchfuss; R. J. Angelici. Synthesis and Technique in Inorganic Chemistry. : University Science Books, 1999. Dostupné online. ISBN 0-935702-48-2. S. 190.

[6] HERDE, J. L.; LAMBERT, J. C.; SENOFF, C. V. Cyclooctene and 1,5-Cyclooctadiene Complexes of Iridium(I). Příprava vydání George W. Parshall. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13246-3, ISBN 978-0-470-13176-3. DOI 10.1002/9780470132463.ch5. S. 18–20. DOI: 10.1002/9780470132463.ch5.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Chlorid iriditý
α-IrCl₃
β-IrCl₃
Obecné
Systematický název	Chlorid iriditý
Anglický název	Iridium(III) chloride
Německý název	Iridium(III)-chlorid
Sumární vzorec	IrCl₃
Vzhled	tmavězelené krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	(bezvodý) 14996-61-3 (hydrát)&Units=SI 10025-83-9 (bezvodý) 14996-61-3 (hydrát)
SMILES	Cl(Cl)Cl
InChI	1S/3ClH.Ti/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Vlastnosti
Molární hmotnost	154,225 g/mol
Teplota tání	763 °C
Hustota	5,30 g·cm⁻³
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.