A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vratislav Wrocław | |
---|---|
Centrum Vratislavi | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°6′34″ s. š., 17°1′58″ v. d. |
Nadmořská výška | 155 m n. m. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Dolnoslezské |
Okres | městský okres |
Administrativní dělení | 48 sídlišť |
Vratislav | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 292,82 km² |
Počet obyvatel | 672 929 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 2 298,1 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Ukrajinci a další |
Správa | |
Starosta | Jacek Sutryk |
Vznik | 1214 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+48) 71 |
PSČ | 50-041 až 54-612 |
Označení vozidel | DW |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vratislav (polsky Wrocław, německy Breslau, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska. Leží ve Slezské nížině na Odře a jejích přítocích. Žije zde přibližně 673 tisíc[1] obyvatel.[pozn. 1] a bylo tak největším městem celého Slezska a třetím největším městem v Polsku.
Slovanské hradiště na Tumském ostrově vzniklo v 10. století. V roce 1000 bylo za vlády Piastovců zřízeno vratislavské biskupství. Lokace nového města podle magdeburského práva spojená s příchodem německých kolonistů proběhla v polovině 13. století. Od roku 1327 bylo Vratislavské knížectví součástí českých zemí a po první slezské válce v polovině 18. století připadlo Prusku. Vratislav se pak stala hlavním městem provincie Slezsko a jedním ze tří sídelních měst pruských králů. Byla druhou největší metropolí Pruska a po sjednocení Německa nějakou dobu třetím největším městem Německého císařství. Tříměsíční obležení města prohlášeného za pevnost Festung Breslau vedlo v roce 1945 ke zničení zhruba 70 % zástavby a smrti desítek tisíc civilistů. Po druhé světové válce byla spolu s většinou Slezska přičleněna k Polsku, vysídlené německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených SSSR a osadníci z centrálního Polska.
V žebříčku Globalization and World Cities Research Network je Vratislav řazena jako globální město kategorie Gamma.[2] Jedná se o dopravní uzel mezinárodního významu, sídlo Vratislavské univerzity a dalších devíti státních vysokých škol, Evropské hlavní město kultury 2016. Hala století ve Vratislavi je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Název
Ačkoli se můžeme setkat i s podobami názvu města, které jsou různým způsobem zkomoleným počeštěním polského (Vroclav, Wroclav, Wroclaw apod.), jedinou spisovnou podobou v češtině je Vratislav. V češtině je Vratislav na rozdíl od polštiny ženského rodu.[3] Podoba Vroclav se běžně používá ve slovenštině. Spisovný německý název zní Breslau, ve slezském nářečí němčiny existovala podoba Brassel. Ve slovanské slezštině se používá Wrŏcłōw[4] (alternativními pravopisy Wrocłōw, Wrocłow, Wrocłůw) nebo také s polštinou totožný název Wrocław. V latinských dokumentech se město vyskytuje jako Wratislavia nebo Vratislavia. Další jazyky, ve kterých existuje vlastní označení pro toto město, jsou italština a španělština: Breslavia, portugalština Breslávia, maďarština: Boroszló a jidiš: ברעסלוי (Bresloi).
O původu názvu města nepanuje shoda. Hodně rozšířená je teorie, podle níž bylo pojmenováno na počest českého knížete Vratislava I.,[5][6] nicméně jméno Vratislav / Warcisław / Wrocisław bylo v té době docela běžné a tudíž může být název města odvozen i od nějakého jiného rytíře, zeměpána či lokátora.[7]
Za nejstarší psaný doklad o Vratislavi se považuje zmínka o Wortizlava civitate a Iohannem Wrotizlaensem v kronice Dětmara z Merseburku sepsané mezi lety 1012 až 1018.[8] Německé Breslau či Brassel je odvozeno od slovanského názvu, záměna hlásky za je běžným jevem v různých německých nářečích.
Geografie
Poloha
Vratislav leží ve Slezské nížině na pomezí tří geomorfologických celků: Równina Wrocławska (Vratislavská rovina), Równina Oleśnicka (Olešnická rovina) a Pradolina Wrocławska (Vratislavské praúdolí). Rozkládá se v délce 26,3 km ve směru východ–západ a 19,4 km ve směru sever–jih. Celková délka administrativních hranic činí 106,7 km. Vzdálenost k českým hranicím je vzdušnou čarou 70 až 90 km, k německým zhruba 140 km. Vratislav se nachází na východě Dolnoslezského vojvodství, jehož je správním centrem, a na středozápadě Slezska jakožto historické země. Hraničí na jihu a východě s okresem Vratislav, na severu s okresem Třebnice (Trzebnica) a na západě s okresem Slezská Středa (Środa Śląska).
Město má rozlohu 292,82 km² (páté místo v Polsku), z toho tvoří plochy zeleně 40,9 %.[9] Jsou tady 44 veřejné parky, mezi nejvýznamnější patří Park Szczytnicki (87,31 ha), Park Zachodni (Západní park, 75 ha) a Park Grabiszyński (48 ha). V roce 2014 připadalo na jednoho obyvatele v průměru 25 m² zeleně.[10] Nejvyšším bodem – 157,4 m n. m. – je Wzgórze Myślickie, umělý kopec bývalé skládky odpadu. Nejvyšší přírodní vyvýšeninou je Kota v Leśnici se 148 m n. m., nejnižší bod se pak nachází ve čtvrti Pracze Odrzańskie ve výšce 105 m n. m.
Vratislaví protéká Odra a její čtyři přítoky: Svídnická Bystřice (Bystrzyca), Olava (Oława), Ślęza a Widawa. Odra se na území města větví do několika ramen doplněných o početné kanály, čímž vytváří dvanáct ostrovů. Většina z nich se nachází v historickém centru, kde dohromady tvoří jakési souostroví. Vratislav si díky tomu vydobyla přezdívku „Benátky severu“.[11][12] Největší rozlohu má Velký ostrov (Wielka Wyspa), na němž se rozkládají čtvrti Biskupin, Bartoszowice, Dąbie, Sępolno, Szczytniki, Zacisze a Zalesie. Uvádí se, že ve Vratislavi existuje více než 130 mostů a lávek.[13] Odra je splavná a vodní doprava sehrává důležitou ekonomickou roli. Nachází se zde celkem 21 říčních přístavů, přístavišť a překladišť.
Podnebí
Podnebí mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Převládají severozápadní a severovýchodní větry.
Mnohdy se Vratislav uvádí jako „nejteplejší polské město“ s průměrnou roční teplotou dosahující 12 °C.[14] Značný vliv na zdejší teploty má pro velkoměsta typický antropogenní jev nazývaný městský tepelný ostrov.[15] Nejnižší naměřená teplota vůbec byla -32,0 °C dne 11. února 1956 a nejvyšší 38,9 °C dne 7. srpna 2015.[16][17] Vegetační doba v průměru za léta 1971 až 2010 byla 237 dní v roce.[18] V první dekádě 21. století vědci uváděli průměrný počet letních dnů (maximální denní teplota nad 25 °C): 47, tropických (30 °C a více): devět; ledových (pod 0 °C): 23.[19] Roční úhrn srážek je 534 mm, z toho největší podíl připadá na červenec, kdy naprší v průměru 95 mm. Průměrný počet dnů se srážkami je 159.[20]
Vratislav – podnebí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
Nejvyšší teplota | 16,3 | 20,6 | 25,2 | 32,0 | 33,9 | 38,0 | 37,9 | 38,9 | 35,3 | 26,6 | 22,0 | 17,7 | 38,9 |
Průměrné denní maximum | 2,9 | 4,5 | 8,9 | 15,62 | 20,2 | 23,2 | 25,5 | 25,2 | 20,0 | 14,2 | 8,1 | 3,9 | 14,3 |
Průměrná teplota | −0,1 | 0,9 | 4,3 | 9,6 | 14,4 | 17,5 | 19,7 | 19,2 | 14,5 | 9,4 | 4,6 | 1,0 | 9,6 |
Průměrné denní minimum | −3,4 | −2,7 | 0,0 | 3,8 | 8,4 | 11,8 | 13,8 | 13,3 | 9,3 | 5,1 | 1,2 | −2,2 | 4,9 |
Nejnižší teplota | −29,4 | −32 | −22,1 | −6,3 | −3,1 | 1,1 | 4,7 | 2,9 | −4,0 | −6,0 | −15,5 | −22,7 | −32,0 |
Průměrné srážky | 29 | 24 | 36 | 32 | 59 | 62 | 95 | 59 | 46 | 36 | 32 | 39 | 534 |
Zdroj: |
Znečištění ovzduší
Znečištění životního prostředí je ve Vratislavi závažným problémem. Ve zprávě francouzské organizace Respire z roku 2014 byla Vratislav zařazena na osmé místo mezi nejvíce znečištěnými evropskými městy, vykazovala 166 dnů špatné kvality ovzduší ročně.[21] 13. prosince 2020 se v žebříčku Air Visual mapujícím aktuální stav znečištění po celém světě umístila na třetím místě za Biškekem a Astanou.[22] Denní limity oxidu dusičitého byly v roce 2020 překročeny 87krát.[23]
Ke smogovým situacím dochází především v chladnějších měsících, na podzim a v zimě, vzhledem ke stále vysoké spotřebě uhlí v domácnostech. V roce 2018 byly neekologické kotle zdrojem vytápění pro 70 % domácností.[24]
Podle výzkumu Vratislavské univerzity z roku 2017 vysoká koncentrace pevných částic PM2,5 a PM10 způsobuje ročně 942 předčasných úmrtí obyvatel Vratislavi a také 3 297 případů bronchitidy u dětí.[25] Podle průzkumu z května 2017 věří přibližně 84 % obyvatel, že znečištění prostředí je vážný společenský problém a 73 % lidí se domnívá, že kvalita ovzduší ve městě je špatná.[26] V roce 2014 vznikla organizace Dolnoslezský smogový poplach (Dolnośląski Alarm Smogowy), jejímž cílem je veřejná osvěta v oblasti znečištění ovzduší a snižování emisí škodlivých látek.[27]
Administrativní dělení
Vratislav se dělí na 48 sídlišť (polsky osiedle), která jsou tzv. pomocnými jednotkami (jednostka pomocnicza) gminy a jejich orgány – zastupitelstvo sídliště (rada osiedla) a sídlištní výbor (zarząd osiedla) – mají jen omezené samosprávné pravomoci. Existují od roku 1991 a jejich hranice byly naposledy upravovány v roce 2016.[28][29] Případné zavedení klasických samosprávných městských částí po vzoru jiných metropolí zůstává předmětem politické diskuse.[30][31]
V letech 1952–1990 existovalo pět velkých městských částí, jež měly značnou míru autonomie, mezi lety 1975 až 1984 byly dokonce podřízený přímo orgánům vojvodství.[29] Přestože formálně zanikly, dodnes jim odpovídají oblasti působnosti finančních úřadů, soudů, policejních ředitelství apod., slouží také statistickým účelům a udržují se v povědomí obyvatel. Jedná se o tyto městské části:
- Stare Miasto (Staré Město) – centrum města jižně od hlavního koryta Odry včetně Svídnického Předměstí (Przedmieście Świdnickie) a Szczepinu
- Śródmieście (Střed) – centrum města severně od hlavního koryta Odry a také celý Velký ostrov (Wielka Wyspa)
- Fabryczna – západní čtvrti
- Krzyki – jižní čtvrti
- Psie Pole – severovýchodní čtvrti za oderskými kanály
Název sídliště |
Rozloha (km²)[32] | Počet obyvatel (2021)[33] | Počet bytů (2017)[32] | Bývalá městská část | Zahrnutá katastrální území a historické obce | Německý název |
---|---|---|---|---|---|---|
Bieńkowice | 1,43 | 552 | 177 | Krzyki | Benkwitz | |
Biskupin – Sępolno – Dąbie – Bartoszowice | 5,90 | 19 585 | 10 043 | Śródmieście |
|
|
Borek | 2,76 | 12 475 | 7 582 | Krzyki | Kleinburg | |
Brochów | 3,74 | 7 818 | 3 667 | Krzyki | Brockau | |
Gaj | 2,59 | 19 774 | 10 152 | Krzyki | Herdain | |
Gajowice | 1,71 | 22 692 | 13 801 | Fabryczna | Gabitz | |
Gądów – Popowice Południowe | 3,13 | 25 055 | 12 632 | Fabryczna |
|
|
Grabiszyn – Grabiszynek | 4,10 | 13 508 | 8 019 | Fabryczna |
|
|
Huby | 2,07 | 19 283 | 10 962 | Krzyki |
|
|
Jagodno | 3,43 | 7 673 | 3 664 | Krzyki | Lamsfeld Siedlung | |
Jerzmanowo – Jarnołtów – Strachowice – Osiniec | 17,23 | 2 177 | 655 | Fabryczna |
|
|
Karłowice – Różanka | 11,10 | 32 412 | 15 846 | Psie Pole |
|
|
Klecina | 3,77 | 7 416 | 3 744 | Krzyki | Klettendorf | |
Kleczków | 1,88 | 7 155 | 4 232 | Psie Pole | Kletschkau | |
Kowale | 6,43 | 2 576 | 929 | Psie Pole | Cawallen | |
Krzyki – Partynice | 5,25 | 21 018 | 12 053 | Krzyki |
|
|
Księże | 10,61 | 6 362 | 3 375 | Krzyki |
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Vratislav_(město) Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Analytika
Antropológia Aplikované vedy Bibliometria Dejiny vedy Encyklopédie Filozofia vedy Forenzné vedy Humanitné vedy Knižničná veda Kryogenika Kryptológia Kulturológia Literárna veda Medzidisciplinárne oblasti Metódy kvantitatívnej analýzy Metavedy Metodika Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok. www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk |