A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kresy nebo Kresy Wschodnie je označení, které používají Poláci pro oblasti, které byly do roku 1939 součástí polského státu. Název pochází z výrazu kres (hranice, zřejmě z německého Kreis), jako první termín údajně použil básník Wincenty Pol v roce 1854. Polsko-litevská unie ovládala od středověku rozsáhlá území na východě, která se z historických důvodů stala součástí druhé polské republiky, i když v nich žili převážně Ukrajinci a Bělorusové (polská byla hlavně velká města jako Lvov a Vilnius), Poláci však dominovali (počítáme vesnice a malá města) v regionech Vilnius, Grodno, Lvov a Tarnopol a také okolí města Lida a Baranavičy. V roce 1939 se Kresy v důsledku paktu Ribbentrop–Molotov staly součástí SSSR. Po skončení druhé světové války byla stanovena hranice na řece Bug a většina Poláků z Kresů byla vystěhována do Slezska a Pomořan, kde zaujali místo odsunutých Němců. Jsou označováni jako Zabužanie - Spoza Bugem.
Před druhou světovou válkou zahrnovaly Kresy také regiony Bělostok, Suwałki, Řešov a Přemyšl, ale tyto oblasti zůstaly v Polsku i po roce 1945, ale před válkou dominovali také etnicky Poláci.
Po válce (v letech 1945-1957) byla většina polských obyvatel Kresů vysídlena. V oblasti Vilniusu, Grodna a Lida však většina Poláků zůstala, což znamená, že dnes některé z těchto oblastí obývají převážně Poláci.
Pojem Kresů vyvolává v Polsku dosud značnou nostalgii, oblast je vnímána jako kolébka polské kultury (narodili se tu Adam Mickiewicz, Joseph Conrad nebo Juliusz Słowacki). Kresy byly v polské literatuře tradičně zobrazovány jako nová hranice, volný prostor, kde je možno žít v souladu s přírodou.[1] V poslední době jsou dějiny Kresů a ideologie sarmatismu zkoumány pomocí postkoloniální teorie a také kritizován nostalgicko-romantický přístup zakrývající povědomí o polském kolonialismu v této oblasti.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.cdk.cz/kontexty/clanky/282/polsko-aneb-kresy/
- ↑ SOWA, Jan. Fantomowe Ciało Króla: Peryferyjne zmagania z nowoczesną formą. Kraków: Universitas, 2011. 572 s. ISBN 97883-242-1633-8. S. 448–455.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk