A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dolnoslezské vojvodství Województwo dolnośląskie | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Vratislav |
Status | Vojvodství |
Souřadnice | 51°5′ s. š., 16°23′ v. d. |
Rozloha | 19 946,7 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 962 651 (2021[1]) |
Hustota zalidnění | 98,4 obyv./km² |
Jazyk | polština |
Národnostní složení | Poláci: 97,1 %;[2] Ukrajinci, Lemkové a další |
Správa regionu | |
Stát | Polsko |
Nadřazený celek | Polsko |
Druh celku | vojvodství |
Podřízené celky | Okresy • městské: 4 • venkovské: 26 Gminy • městské: 35 • městsko-vesnické: 57 • vesnické: 77 |
Vznik | 1999 |
Vojvoda | Jarosław Obremski |
Maršálek | Cezary Przybylski |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | PL-02 |
NUTS | PL51 |
Označení vozidel | D |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihozápadě země u hranic s Českou republikou a Německem. Patří k němu většina historického Dolního Slezska (ale nikoli celé) a také bývalé Kladské hrabství i polská část Horní Lužice. Hlavním městem je Vratislav. Území je současně regionem soudržnosti NUTS-2.
Historie
Dolnoslezské vojvodství vzniklo v současné podobě při reformě administrativního dělení Polska v roce 1998, která zavedla šestnáct „velkých“ samosprávných vojvodství namísto 49 „malých“ existujících od roku 1975. Bylo vytvořeno z území dřívějších vojvodství Jelenohorského, Lehnického, Valbřišského a Vratislavského a také malé části Lešenského (okres Góra) a Kališského (oblast Sycówa). Jeho hranice do značné míry odpovídají hranicím Vratislavského vojvodství z let 1950–1975 – oproti němu k dnešnímu Dolnoslezskému patří navíc okres Hlohov.
Dříve bylo území dnešního vojvodství součástí pruské provincie Slezsko, případně v letech 1919–1938 a 1941–1945 vyčleněné provincie Dolní Slezsko, s výjimkou města Bogatynia (Rychnov) a okolních obcí, které historicky patřily k Sasku. Sasko-slezskou hranicí tvořila řeka Witka. Provincie Slezsko vznikla v roce 1815 a byla k ní tehdy připojena území, která se předtím ke Slezsku nepočítala: Kladské hrabství odtržené roku 1742 od Čech a část Horní Lužice. Původně se západní hranice Slezska opírala o Kwisu, města jako Lubáň, Węgliniec a Zhořelec jsou historicky lužická.
Geografie a ekonomika
Dolnoslezské vojvodství má rozlohu 19 946,70 km². S necelými tři miliony obyvatel je pátým nejlidnatějším polským vojvodstvím (po Mazovském, Slezském, Velkopolském a Malopolském).
Nachází se na jihozápadě Polska a sousedí:
- na jihu s Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým a Olomouckým krajem v České republice, délka hranice je 410,8 km;
- na západě se spolkovou zemí Sasko v Německu, délka hranice je 76 km;
- na severozápadě s Lubušským vojvodstvím, délka hranice 224,4 km;
- na severovýchodě s Velkopolským vojvodstvím, délka hranice je 218,4 km;
- na východě s Opolským vojvodstvím, délka hranice je 193,7 km;
Jižní hranice má obzvlášť nepravidelný průběh kvůli kladskému a bogatyňskému výběžku.
Z hlediska geomorfologického členění se severovýchodní část vojvodství i s Vratislaví rozkládá ve Slezské nížině (Nizina Śląska), severozápadní ve Slezsko-lužické nížině (Nizina Śląsko-Łużycka) a úplně nejsevernější spadá do oblastí (podsoustav) Třebnický val (Wał Trzebnicki) a Miliczsko-hlohovská sníženina (Obniżenie Milicko-Głogowskie), jež jsou také součástí Středopolských nížin. Jižní část je naopak hornaté povahy, patří k Orlické a Krkonošské oblasti v rámci Krkonošsko-jesenické subprovincie. V Polsku je dodnes pro tyto celky zažitý společný název Sudety.
Nejvyšším vrcholem Dolnoslezského vojvodství je Sněžka (1603 m n. m.), druhé místo zaujímá Králický Sněžník (1423 m n. m.). Výraznou krajinnou dominantu mimo hlavní pohoří představuje Ślęża (718 m n. m.). Vojvodství se může pochlubit dvěma národními parky – Krkonošský a Stolové hory – a dvanácti chráněnými krajinnými oblastmi, mezi nimiž Údolí Barycze je s rozlohou 863,37 km² největší v Polsku. 98,9 % území patří k povodí Odry (výjimku tvoří horní toky Divoké Orlice a Jizery). Největším přírodní jezerem je Kunickie poblíž Lehnice, největší přehradní vodní nádrží Mietkowská jihozápadně od Vratislavi. Na severu se nacházejí Miliczské rybníky, největší rybniční soustava v Polsku.
V jižní horské části vojvodství hraje velkou roli cestovní ruch a lázeňství. Hojně navštěvovaná je i Vratislav (5 milionů turistů v roce 2016).[3] Na seznam světového dědictví UNESCO byly zapsány Hala století ve Vratislavi a kostely míru v Jaworu i Svídnici.
Míra urbanizace v roce 2020 byla 68,18 %, třetí nejvyšší v Polsku.[4] Krkonošsko-jesenické podhůří patří mezi nejstarší průmyslové oblasti střední Evropy, historicky byl jeho rozvoj spjat mj. s textilní výrobou a těžbou černého uhlí (Valbřich, Nowa Ruda). V moderní době má největší hospodářský význam Dolnoslezská měďařská pánev (Dolnośląskie Zagłębie Miedziowe) soustředěná kolem Lehnice, Hlohova a Lubinu, kde působí podnik KGHM Polska Miedź. Důl a elektrárna Turów leží na území Dolnoslezského vojvodství v bogatyňském výběžku.
Území Dolního Slezska mělo historicky jednu z nejhustších železničních síti v Evropě, která v důsledku zanedbávání a plošného rušení tratí na přelomu 20. a 21. století značně prořídla. Některé úseky jsou nyní obnovovány. Hlavní železniční tahy mezinárodního významu vedou radiálně všemi směry z Vratislavi. Regionální vlaková doprava je zajišťována dopravcem Koleje Dolnośląskie (Dolnoslezské dráhy), společností v plném vlastnictví vojvodství. Páteří silniční dopravy jsou dálnice A4 i A18 a také rychlostní silnice S3, S5 a S8.
Okresy
Slezské vojvodství je rozděleno na 26 okresů a 4 města s postavením okresu (městské okresy). Třetím stupněm administrativního členění je 169 gmin, z toho 35 městských, 57 městsko-vesnických a 77 vesnických.
Okres | Sídlo | Počet obyvatel (2020) |
---|---|---|
Okres Bolesławiec (Powiat bolesławiecki) | Bolesławiec | 90 032 |
Okres Dzierżoniów (Powiat dzierżoniowski) | Dzierżoniów | 100 519 |
Okres Góra (Powiat górowski) | Góra | 34 698 |
Okres Hlohov (Powiat głogowski) | Hlohov | 88 852 |
Okres Jawor (Powiat jaworski) | Jawor | 49 937 |
Okres Kamienna Góra (Powiat kamiennogórski) | Kamienna Góra | 43 055 |
Okres Kladsko (Powiat kłodzki) | Kladsko | 157 191 |
Okres Krkonoše (Powiat karkonoski) | Jelení Hora | 63 388 |
Okres Lehnice (Powiat legnicki) | Lehnice | 55 210 |
Okres Lubáň (Powiat lubański) | Lubáň | 54 070 |
Okres Lubin (Powiat lubiński) | Lubin | 106 106 |
Okres Lwówek Śląski (Powiat lwówecki) | Lwówek Śląski | 45 770 |
Okres Milicz (Powiat milicki) | Milicz | 36 913 |
Okres Oława (Powiat oławski) | Oława | 76 831 |
Okres Olešnice (Powiat oleśnicki) | Olešnice | 107 328 |
Okres Polkowice (Powiat polkowicki) | Polkowice | 63 082 |
Okres Slezská Středa (Powiat średzki) | Slezská Středa | 55 356 |
Okres Strzelin (Powiat strzeliński) | Strzelin | 43 456 |
Okres Svídnice (Powiat świdnicki) | Svídnice | 156 550 |
Okres Trzebnica (Powiat trzebnicki) | Trzebnica | 85 401 |
Okres Valbřich (Powiat wałbrzyski) | Valbřich | 55 414 |
Okres Wołów (Powiat wołowski) | Wołów | 46 725 |
Okres Vratislav (Powiat wrocławski) | Vratislav | 153 876 |
Okres Ząbkowice Śląskie (Powiat ząbkowicki) | Ząbkowice Śląskie | 64 486 |
Okres Zhořelec (Powiat zgorzelecki) | Zhořelec | 88 770 |
Okres Złotoryja (Powiat złotoryja) | Złotoryja | 43 274 |
Města s postavením okresu
Město | Počet obyvatel (2020) |
---|---|
Jelení Hora (Jelenia Góra) | 78 778 |
Lehnice (Legnica) | 99 072 |
Valbřich (Wałbrzych) | 110 603 |
Vratislav (Wrocław) | 643 782 |
Odkazy
Reference
- ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2021 roku . Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2021-07-21 . Dostupné online. (polsky)
- ↑ Struktura narodowo-etniczna, językowa i wyznaniowa ludności Polski. Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011 . Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR), 2015 . S. 44. Dostupné online. ISBN 978-83-7027-597-6. (polsky)
- ↑ Turyści kochają Wrocław . Visit Wrocław . Dostupné online. (polsky)
- ↑ Wskaźnik urbanizacji . eregion.wzp.pl . Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk