Rusko - Biblioteka.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Rusko
Symbol rozcestia O iných významoch výrazu Rusko pozri Rusko (rozlišovacia stránka).
Ruská federácia
Vlajka Ruskej federácie Znak Ruskej federácie
Vlajka Znak
Štátna hymna:
Государственный гимн Российской Федерации Gosudarstvennyj gimn Rossijskoj Federacii
(Štátna hymna Ruskej federácie)
Russian Federation (orthographic projection) - Annexed Territories disputed.svg
Miestny názov  
 • dlhý Российская Федерация
 • krátky Россия
Hlavné mesto Moskva
55°45′ s.š. 37°37′ v.d.
Najväčšie mesto Moskva
Úradné jazyky ruština
v jednotlivých subjektoch ďalšie jazyky
Demonym Rus, Ruska
Štátne zriadenie
Prezident
Predseda vlády
federatívna poloprezidentská republika
Vladimir Putin
Michail Mišustin
Vznik 25. december 1991 (rozpadom ZSSR)
Susedia Nórsko, Fínsko, Estónsko, Lotyšsko, Litva, Poľsko, Bielorusko, Ukrajina, Gruzínsko, Azerbajdžan, Kazachstan, Mongolsko, Čína, KĽDR, USA
Rozloha
 • celková
 • voda (%)
 
17 098 246 km² (1.)  
720 500 km² (13 %)
Počet obyvateľov
 • sčítanie (2021)
 • hustota (2022)
 
144 699 673 (okrem Krymu)
8,4/km² (181.)
HDP
 • celkový
 • na hlavu (PKS)
2022
2,133 bilióna $ (6.)
31 967 $ (59.)
Index ľudského rozvoja (2021) 0,822 (52.) – veľmi vysoký
Mena ruský rubeľ (=100 kopejok) (RUB)
Časové pásmo
 • Letný čas
(UTC+2 až +12)
(UTC+3 až +13)
Medzinárodný kód RUS / RU
Medzinárodná poznávacia značka RUS
Internetová doména .ru (rezervovaná aj doména .su), .рф
Smerové telefónne číslo +7

Súradnice: 66°25′00″S 94°15′00″V / 66,416666666667°S 94,25°V / 66.416666666667; 94.25

Rusko (rus. РоссияRossija), dlhý tvar Ruská federácia (RF; rus. Российская федерацияRossijskaja federacija), je transkontinentálna krajina rozprestierajúca sa na území východnej Európy a severnej Ázie. Ide o najväčší štát na svete, ktorého medzinárodne uznané územie má rozlohu 17 098 246 km² a zahŕňa jednu osminu obývateľnej pevniny Zeme. Rusko sa rozprestiera v jedenástich časových pásmach a má spoločné pozemné hranice so štrnástimi krajinami,[1] čo je viac ako ktorákoľvek iná krajina okrem Číny. Je deviatou najľudnatejšou krajinou sveta a najľudnatejšou krajinou Európy. Má 146 miliónov obyvateľov. Hlavným a najväčším mestom Ruska je Moskva, najväčšie mesto Európy podľa počtu obyvateľov. Petrohrad je kultúrnym centrom krajiny a druhým najväčším mestom Ruska. Medzi ďalšie veľké mestské oblasti patria Novosibirsk, Jekaterinburg, Nižný Novgorod a Kazaň.

Východní Slovania sa ako rozpoznateľná etnická skupina objavili v Európe medzi 3. a 8. storočím n. l. Kyjevská Rus vznikla ako štát v 9. storočí a v roku 988 prijala od Byzantskej ríše pravoslávne kresťanstvo. Rus sa nakoniec rozpadla a Moskovské veľkokniežatstvo sa rozrástlo na Ruské cárstvo. Do začiatku 18. storočia sa územie Ruska značne rozšírilo prostredníctvom dobývania, anexií a úsilia ruských objaviteľov a vyvinulo sa do Ruského impéria, ktoré je dodnes treťou najväčšou ríšou v histórii. Po ruskej revolúcii v roku 1917 však bola monarchia v Rusku zrušená a nahradená Ruskou socialistickou federatívnou sovietskou republikou – prvým socialistickým štátom na svete. Po ruskej občianskej vojne založila Ruská socialistická federatívna sovietska republika s ďalšími tromi sovietskymi republikami Sovietsky zväz, v rámci ktorého bolo Rusko najväčšou a hlavnou republikou. Na úkor miliónov životov Sovietsky zväz v 30. rokoch 20. storočia prešiel rýchlou industrializáciou a neskôr zohral rozhodujúcu úlohu pre Spojencov v druhej svetovej vojne, keď viedol rozsiahle vojnové úsilie na východnom fronte proti nacistickému Nemecku. S nástupom studenej vojny súperil so Spojenými štátmi o globálny ideologický vplyv. Sovietska éra 20. storočia bola tiež svedkom niektorých najvýznamnejších ruských technologických úspechov vrátane prvej družice vyrobenej človekom a prvého letu človeka do vesmíru.

V roku 1991 vznikla po rozpade Sovietskeho zväzu nezávislá Ruská federácia. Bola prijatá nová ústava a odvtedy je Rusko spravované ako federatívna poloprezidentská republika. Od prelomu 20. a 21. storočia dominuje ruskému politickému systému Vladimir Putin, za ktorého vlády krajina zaznamenala ústup od demokracie a posun k autoritárstvu. Rusko sa vojensky angažovalo vo viacerých postsovietskych štátoch, čo zahŕňalo medzinárodne neuznanú anexiu Krymu v roku 2014 od susednej Ukrajiny a jej štyroch ďalších regiónov v roku 2022 počas prebiehajúcej invázie. V medzinárodných rebríčkoch sa Rusko umiestňuje na nízkych priečkach v meraní ľudských práv a slobody tlače. Krajina má tiež vysokú mieru vnímanej korupcie.

V celosvetovom rebríčku je ruská ekonomika deviata najväčšia podľa nominálneho HDP a šiesta najväčšia podľa HDP v parite kúpnej sily. Rusko vlastní najväčší arzenál jadrových zbraní a má piate najvyššie vojenské výdavky. Jeho zdroje nerastných a energetických surovín sú najväčšie na svete a v ťažbe ropy a zemného plynu je v celosvetovom meradle na vysokej úrovni. Krajina je stálym členom Bezpečnostnej rady OSN, členským štátom G20, ŠOS, BRICS, APEC, OBSE a WTO a vedúcim členským štátom SNŠ, OZKB a EAEU. V Rusku sa nachádza 30 pamiatok svetového dedičstva UNESCO.

Pôvod názvu

Slovo ruský (starorusky: русьскыи) je utvorené od slova rus (po rusky: русь) prebratého od východných Slovanov. Týmto slovom nazývali východoslovanský štát Kyjevskú Rus – niekedy však aj Kyjevská zem – (po rusky: Киевская земля), aby ju rozlíšili od Novgorodskej zeme a Rostovsko-suzdaľského kniežatstva. V byzantských kronikách sa okrem základu slova s „u“ (russ-) spomína aj základ s písmenom „o“ (Rhos, R(h)os). Z tohto variantu pochádza aj konečný názov krajiny – Rusko.

Etymológia slova rus nie je dodnes vyriešená, a jej vysvetlenie má korene v mnohých verziách:

  • Slovo má pôvod v staroslovienskom jazyku a je odvodené od slova Róþsmenn alebo Róþskarlar (po slovensky: moreplavec), nie však Róþs.
  • Vo fínčine od slova ruotsi (po slovensky: Švéd, Švédsko).
  • Slovo je odvodené od základu indoárijskeho slova ruksa (russa) čo znamená svetlý alebo biely.
Táto téza sa zakladá na skutočnosti, keď väčšina obyvateľov ruskej zeme v 10. – 12. storočí mala v tvári črty škandinávskych národov, aké sa dnes vyskytujú u obyvateľov Fínska, Švédska, Nórska, Islandu a Grónska.

Dejiny

Bližšie informácie v hlavnom článku: Dejiny Ruska
Kniežatstvá Kyjevskej Rusi (1054 – 1132)

Periodizácia dejín Ruska:

Prvá písomná zmienka o Rusku pochádza z 10. storočia a je uvedená v staroruských dokumentoch z 10. – 15. storočia pod názvom Россiя alebo Россiа[2]. Tento termín, ktorý sa používal od roku 1517 označoval iba severovýchodné územie krajiny (t. j. Ruské zeme), ktoré nepatrilo Poľsku a Veľkému litovskému kniežatstvu, boli však spojené s Veľkým moskovským kniežatstvom do jedného štátu. V 14. storočí sa Ruskom v povedomí západných krajín označovalo územie Moskovskej Rusi, ktorého obyvateľmi boli Moskviti.

Oficiálny názov štátu – „Rusko“ – zaviedol Peter I. v roku 1721, keď vytvoril Ruské impérium. Dňa 1. septembra 1917 bola v Rusku vyhlásená republika, ale fakticky sa ňou stalo už 3. marca 1917 po vypuknutí februárovej revolúcie. V období od 10. januára 1918 do 30. decembra 1922 bolo ruské územie súčasťou Ruskej sovietskej federatívnej socialistickej republiky a následne Zväzu sovietskych socialistických republík (30. december 1922 – 25. december 1991).

Dňa 12. júna 1990 poslanci Najvyššieho sovietu RSFSR prijali Deklaráciu o štátnej suverenite Ruskej federácie. Začiatkom decembra (8. december 1990) sa predstavitelia RSFSR, Ukrajiny a Bieloruska na stretnutí v Bielovežskej rezervácii dohodli na spoločnom rozpustení ZSSR a vytvorení Spoločenstva nezávislých štátov. Dňa 25. decembra 1991 zaniknutý štátny útvar Zväz sovietskych socialistických republík dostal nový názov – Ruská federácia.

Geografia

Hranice

Poloha Ruska vo svete
Mapa Ruska
Topografická mapa Ruska

Rusko hraničí celkovo so 16 krajinami a so 14 po súši:

na severozápade
  • Nórsko (219,1 km, po súši 195,8 km)
V dĺžke 152,8 km hranica Ruska a Nórska vedie riekami a jazerami a 23,3 km vedie po mori.
  • Fínsko (1 325,8 km, po súši 1 271,8 km)
V dĺžke 180,1 km hranica Ruska a Fínska vedie riekami a jazerami a 54 km vedie po mori.
na západe
V dĺžke 145 km hranica Ruska a Estónska vedie po mori.
  • Lotyšsko (270,5 km, po súši 133,3 km)
  • Litva (288,4 km, po súši 266 km)
Hranica s Kaliningradskou oblasťou je dlhá 236,1 km a 22,4 km z nej vedie po mori.
  • Poľsko (236,3 km, po súši 204,1 km)
Hranica s Kaliningradskou oblasťou je dlhá 0,8 km z toho 32,2 km vedie po mori.
na juhozápade
  • Ukrajina (2 245,8 km, po súši 425,6 km)
V dĺžke 320 km hranica Ruska a Ukrajiny vedie po mori.
na juhu
V dĺžke 56,1 km hranica Ruska a Gruzínska vedie riekami a jazerami a 22,4 km po mori.
V dĺžke 55,2 km hranica Ruska a Azerbajdžanu vedie po mori.
V dĺžke 1 576,7 km hranica Ruska a Kazachstanu vedie riekami a jazerami a 85,8 km po mori.
V dĺžke 17 km hranica Ruska a KĽDR vedie riekami a jazerami a 22,1 km vedie po mori.
na východe

S Bieloruskom, Mongolskom a Čínou nemá Rusko hranicu vedúcu po vode.

Problém súčasných hraníc Ruska s bývalými sovietskymi republikami v medzinárodno-právnom vzťahu ešte nie je skončený. Napríklad hranica medzi Ruskom a Ukrajinou je doteraz ohraničená, hoci jej určenie bolo zakončené v roku 2006.

Hranice po súši

Západná suchozemská hranica Ruska sa neviaže k prírodným hraniciam. V časti od Baltského do Azovského mora prechádza obývaným územím. V tejto oblasti hranicu vymedzujú železnice na trase Petrohrad – Tallinn, Moskva – Riga, Moskva – Minsk – Varšava, Moskva – Kyjev, Moskva – Charkov.

Južná hranica po zemi s Gruzínskom a Azerbajdžanom vedie cez hory Kaukazu od Čierneho po Kaspické more. Železničná trať v tejto oblasti lemuje brehy morí. Cez strednú časť chrbta vedú dve diaľnice, ktoré sú v zime často zasypané snehom.

Hranica s Kazachstanom

Hranica s Kazachstanom je najdlhšia hranica Ruska, ktorá vedie po súši. Vedie cez Zavolžie, južný Ural a juh Sibíri. Cez hranicu prechádzajú mnohé železnice smerujúce do strednej Ázie (Astrachan – Guriev, Saratov – Uraľsk, Orenburg – Taškent) a Kazachstanu (Barnaul – Alma-Ata). Hranicou prechádza aj malá časť Transsibírskej magistrály (Čeľabinsk – Omsk), Stredosibírskej a Južnosibírskej magistrály.

Hranica s Čínou

Hranica s Čínou je druhá najdlhšia hranica Ruska. Prechádza riekou Amur a jeho prítokom Ussuri a Argun. Stretáva sa s Čínskovýchodnou železnicou, postavenou ešte v roku 1903 a diaľnicou do Vladivostoku, ktorá pokračuje na čínskom území, aby tak mohla čo najkratším možným spôsobom spojiť Ďaleký východ so Sibírou.

Hranica s Mongolskom

Prechádza hornou oblasťou južnej Sibíri a delí ju Transsibírska magistrála na trase Ulan-Ude – Ulanbátar – Peking.

Hranica s KĽDR
Cesta z Vladivostoku do dedinky Chasan v stráženom hraničnom pásme Ruska a KĽDR

Hranicou Kórejskej ľudovodemokratickej republiky prechádza železničná trať smerujúca do Pchjongjangu.

Hranice po mori

Hranicu, ktorá prechádza len morom má Rusko s USA a Japonskom. Sú to úzke prielivy, ktorými sú rozdelené Južné Kurily od ostrova Hokkaidó a Ratmonov ostrov od Ostrova Kruzenšterna (tzv. Diomedove ostrovy). Celková dĺžka hraníc vedúca po vode je 38 807,5 km.

Severná hranica

Najdlhšia morská hranica Ruska je dlhá 19 724,1 km a prechádza pobrežím Severného ľadového oceánu, Barentsovho, Kurského, Lapteho, Východosibírskeho a Čutského mora. Plaviť sa bez ľadoborca sa dá iba pri severných brehoch Kolského polostrova. Všetky prístavy, ktoré sa nachádzajú na severe Ruska okrem prístavu v meste Murmansk sa využívajú iba v letných mesiacoch (2 – 3 mesiace), pretože väčšinu roka sú zamrznuté. Toto je dôvod prečo sa severná hranica Ruska nevyužíva na lodné spojenie s inými krajinami.

Západná hranica

Druhá najväčšia morská hranica v dĺžke 16 997 km prechádza pobrežím Tichého oceánu a Beringovým, Ochotským a Japonským morom. Juhovýchodné pobrežie Kamčatky sa nachádza bezprostredne pri oceáne. Hlavné nezamŕzajúce prístavy v tejto oblasti sú v mestách Vladivostok a Nachodka.

Železnica sa k pobrežiu Ruska dostane iba na juhu prímorského kraja v oblasti prístavov v Tatárskom prielive (Sovetskaja Gavaň a Vanino). Prímorské oblasti sú tu veľmi riedko osídlené.

Hranica Azovského mora

Hranica Azovského mora prechádza od Taganrogského zálivu do Kerčského prielivu, a potom čiernomorským pobrežím Kaukazu. Hlavné prístavy na pobreží Čierneho mora sú v mestách Novorossijsk (najväčší prístav Ruska) a Tuapse. Známymi prístavmi Azovského moraEjsk a Taganrog. More je však veľmi plytké, preto tu nie je veľa prístavov. Ďalším problémom je, že pobrežie Azovského mora na krátku dobu zamŕza a plavba v zimnom období je tu možná iba s ľadoborcami.

Hranica Baltského a Azovsko-čiernomorského úmoria

Dĺžka morského pobrežia Baltského a Azovsko-čiernomorského úmoria je dlhá 389,5 kilometra. Využíva sa veľmi intenzívne.

Hraničné prístavy Ruska

V Sovietskom zväze sa prístavy stavali predovšetkým v regióne Pobaltia. Najväčším morským obchodným prístavom krajiny je prístav v Petrohrade, ale v súčasnosti sa stavajú vo Fínskom zálive aj ďalšie, ktoré sa v budúcnosti využijú ako ropné terminály.

Najvzdialenejšie body Ruska

Keďže cez polostrov Čukotka prechádza 180. poludník, ležia najvýchodnejšie časti Ruska na západnej pologuli. V Rusku sa nachádza najchladnejšie trvale obývané miesto na Zemi - dedina Ojmiakon [3]na Sibíri.

Povrch

Národný park Jugyd Va v pohorí Ural
Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Rusko

Írán
Územní nároky na Antarktidu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čechie (postava)
Česká hokejová reprezentace
Česká Wikipedie
České království
Česko
Šelfový ledovec
Šelmy
Šití
Švédsko
Švýcarsko
Ženevské jezero
Živočíšna výroba
Ștefan Birtalan
1. červen
11. květen
12. květen
1434
1479
15. květen
16. květen
1794
1883
19. květen
1911
1924
1939
1954
1956
20. století
2024
26. květen
3. červen
3. červenec
30. květen
Adélina země
Adolf Hitler
Airbus A380
Akt (výtvarné umění)
Alegorie
Amerika (román)
Amundsen–Scott (polární stanice)
Amundsen-Scott South Pole Station?oldid=228175983
Amurský záliv
Andernach
Andrea Mantegna
Andrej Bělousov
Angličtina
Anish Kapoor
Antarktický poloostrov
Antarktický smluvní systém
Antarktida
Argentina
Argentinská Antarktida
Astrofyzika
Astronomie
Atentát na Roberta Fica
Atlas Copco
Atlas V
Atletika na Letních olympijských hrách 2024 – skok vysoký ženy
Atmosféra
Austrálie
Australské antarktické území
Autoritní kontrola
Baobab
Baobab Grandidiérův
Barry Wilmore
Baskicko (autonomní společenství)
Bedřich Smetana
Berlínští filharmonikové
Biatlon
Bilbao
Biomedicína
Bitva Slavného 1. června
Bizerta
Bledské jezero
Bledský ostrov
Blowpipe
Bošovice
Bobule
Bodypainting
Boeing Crew Flight Test
Boeing CST-100 Starliner
Boldovník vonný
Borůvka
Britské antarktické území
Bronz
Canadair CL-415
Cape Canaveral Space Force Station
Chameleon obecný
Chile
Chilské antarktické území
Chirurgická maska
Chlorid cesný
Chorvatská fotbalová reprezentace
Commons:Czech Wiki Photo
Commons:Featured pictures/cs
Cristiano Ronaldo
Demokratická strana (USA)
Demokratické primárky voleb prezidenta USA 2016
Deskové malířství
Diamantová liga
Donald Trump
Donald Trump#ObvinÄ›ní z falÅ¡ování obchodních záznamů pÅ™i uplácení pornohvÄ›zdy za mlčení
Doprava v Česku
Dopravní letoun
Druhá světová válka
Duha
Dumont d'Urville
Dvoukřídlí
Ebráhím Raísí
Elektrický generátor
Emil Zátopek
Emirates
Encyklopedie
Endemit
Eroze půdy
Esjan
Eurovision Song Contest 2024
Evropský parlament
Faerské ostrovy
Faxaflói
FGM-148 Javelin
Filadelfie
Filchnerův–Ronneové šelfový ledovec
Flóra Antarktidy
Focke-Wulf Fw 190
Fontána
Francie
Francouzské revoluční války
Frank Gehry
Franz Kafka
French Open 2024
Funningur
Fyzika
Galaxie Jižní větrník
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Geofyzika
Geoglyf
Geografie Česka
Gibraltarský průliv
Glaciologie
Guggenheimovo muzeum Bilbao
Handlová
Hillary Clintonová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
Hmyz
Hodvábnictvo
Holocén
Hosejn Amírabdolláhján
Hubbleův vesmírný dalekohled
Ida-Virumaa
Invazní druh
Janusz Zimniak
Jan Blažej Santini-Aichel
Jan Kačer
Japonsko
Jaroslava Mahučichová
Jazyk (orgán)
Jedlé houby
Jižní pól
Jupiter (planeta)
kafkovský
Kahramanmaraş
Kaldera
Kapitolská muzea
Kapitolská vlčice
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katy Perry
Kelvin Edward Felix
Kiane Zawadi
Kirill Petrenko
Klub 300
Kočkovití
Kodaňská univerzita
Koryčany
Kostel Nalezení svatého Kříže (Litomyšl)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na ostrově na Bledském jezeře
Kozorožec iberský
Kraje v Estonsku
Kulová výseč
Labe
Labuť velká
Lakovka ametystová
Lebka
Lesní požár v Českosaském Švýcarsku
Letní olympijské hry 2024
Levhart skvrnitý
Library of Congress Control Number
Litomyšl
Lockheed C-130 Hercules
Lodní vrak
Londýn
Louka
Louvre
Lucie Charvátová
Luka Modrić
Mák setý
Mák vlčí
Má vlast
Měsíc (satelit)
Měsíc hrdosti
Machairodontinae
Madagaskar
Magnetické pole
Makovice
Marek Ženíšek
Markéta Davidová
Maroko
Max Brod
McMurdo (polární stanice)
Meeting de Paris
Mendelova polární stanice
Meteorologie
Mezinárodní vesmírná stanice
Mikrořasy
Milada (jezero)
Mistrovství světa v atletice 1987
Mistrovství světa v atletice 2023
Mistrovství světa v biatlonu 2024
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Monofyletismus
Nádraží King's Cross
Námořnictvo Spojených států amerických
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní muzeum
Národní park Peneda-Gerês
Naďa Hynková Dingová
Nadace Wikimedia
Nakladač
NASA
National Archives and Records Administration
Nebinární identita
Nemo Mettler
Nervión
Neutrinová observatoř IceCube
New York
Norsko
Nová Kaledonie
Nové Město na Moravě
Nový Zéland
Obojživelné letadlo
Obrazce na planině Nazca
Obrněnky
Okres Kroměříž
Okres Vyškov
Oldřich Šuleř
Oltářní obraz
Omaha Beach
Operace Overlord
Ostrava
Ostrov Petra I.
Otakar Binar
Pád vrtulníku u Varzakanu v Íránu
Přátelské utkání
Přídavné jméno
Přírodní podmínky Antarktidy
Půda
Pancéřování
Papua Nová Guinea
Pavel Smutný
Petrolej
Petr Pavel
Poľnohospodárska výroba
Poľnohospodárske družstvo Vajnory
Poľnohospodársky výrobok
Polární noc
Polarizační mikroskop
Pole
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalská fotbalová reprezentace
Průběh pandemie covidu-19 v Česku
Pražské jaro (festival)
Pražský kruh
Praha
Predella
Prezident České republiky
Prezident Spojených států amerických
Proces (román)
Program Copernicus
Proměna (povídka)
Protitanková řízená střela
Pyreneje
Pyrenejský poloostrov
Q243307#identifiers
Q243307#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rastlinná výroba
Rastrovací elektronový mikroskop
Regent
Remorkér
Renesanční malířství
Retence (hydrologie)
Reykjavík
Rituál
Roald Amundsen
Robert Falcon Scott
Rolled Homogeneous Armour
Romulus a Remus
Ropné břidlice
Rossův šelfový ledovec
Rossova dependence
Roy Estrada
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
San Zeno Maggiore (Verona)
Satelitní fotografie
Sediment
Sentinel (družice)
Serengeti
Sergej Šojgu
Seznam geomorfologických celků v Česku
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam nepálských králů
Seznam ostrovů Antarktidy
Seznam polárních stanic
Seznam světového dědictví v Latinské Americe a Karibiku, M–V#Peru
Showa (polární stanice)
Skok do výšky#Ženy (dráha)
Slezské Beskydy
Slovensko
Slunce
Sluneční erupce
Sluneční soustava
Smilodon
Solar Dynamics Observatory
Sopečná erupce
Sopečný popel
Soubor:001 Juvenile leopard in the Serengeti National Park Photo by Giles Laurent.jpg
Soubor:093 Wild Mute swan at Lake Geneva during sunset Photo by Giles Laurent.jpg
Soubor:2019-08-13 02 LEYNIR - IMO 9126388.jpg
Soubor:Adansonia grandidieri04.jpg
Soubor:Amundsen-scott-south pole station 2006.jpg
Soubor:Amundsen-Scott marsstation ray h edit.jpg
Soubor:Amundsen-Scott South Pole Station.jpg
Soubor:Amundsen-Scott South Pole Station (left side).jpg
Soubor:Amundsen-Scott South Pole Station (under the dome).jpg
Soubor:AmundsenScottSuedpolStation.jpg
Soubor:Asian hornet (33283876513) (2).jpg
Soubor:August 2010 CME SDO Multi-Wavelength.jpg
Soubor:Biathlon World Cup 2023 Nové Město 7083.jpg
Soubor:Caesium Chloride.jpg
Soubor:Crâne de smilodon exposé au Museu de Zoologia da Universidade de São Paulo, Brazil.jpg
Soubor:Cristiano Ronaldo (L), Luka Modric (R) - Croatia vs. Portugal, 10th June 2013 (cropped).jpg
Soubor:Crowning Tribhuvan of Nepal (1911) (restoration).jpg
Soubor:Crucifixion - Andrea Mantegna - Louvre INV 368.jpg
Soubor:Czechia-geographic map-cz.svg
Soubor:Czech President Pavel to MEPs- “If Ukraine fails, so will we” - 53234962267.jpg
Soubor:Czech Republic - landscape near Koryčany.jpg
Soubor:Emirates Airbus A380-861 A6-EER MUC 2015 04.jpg
Soubor:Errimel Bizerte.jpg
Soubor:FGM-148 Javelin - ID 061024-A-0497K-004.JPEG
Soubor:Franz Kafka, 1923.jpg
Soubor:Fresh bilberries picked in Tuntorp 4.jpg
Soubor:Funningur church 2022.jpg
Soubor:Ganymede - Perijove 34 Composite.jpg
Soubor:Golden Spiral by Brad Hammonds.jpg
Soubor:Hunter baby chameleon.jpg
Soubor:I-DPCN at work 03 (4203528315).jpg
Soubor:Iberian Ibex Fight.jpg
Soubor:IceCube Neutrino Observatory in 2023 02.jpg
Soubor:Katy Perry DNC July 2016 (cropped3) restored.jpg
Soubor:Líneas de Nazca, Nazca, Perú, 2015-07-29, DD 49.JPG
Soubor:London King's Cross rainbow light tunnel - 2023-06-25.jpg
Soubor:Loutherbourg-La Victoire de Lord Howe.jpg
Soubor:Lupa Capitolina, Rome.jpg
Soubor:Messier83 - Heic1403a.jpg
Soubor:Moravská Zebra.jpg
Soubor:Mount Tambora Volcano, Sumbawa Island, Indonesia.jpg
Soubor:Museo Guggenheim -- 2021 -- Bilbao, Euskadi, España.jpg
Soubor:NASA’s Boeing Crew Flight Test Launch (NHQ202406050029).jpg
Soubor:NormandySupply edit.jpg
Soubor:Olympic champion Yaroslava Mahuchikh at Paris 2024.png
Soubor:Peumus boldus kz1.jpg
Soubor:Prag, Nationalmuseum, Brunnen -- 2019 -- 6841.jpg
Soubor:Self traditional folk face painting (2).jpg
Soubor:Slezské Beskydy - Rytířská stezka (cesta Nýdek - Velká Čantoryje).JPG
Soubor:South Pole Cargo.jpg
Soubor:Spain’s chilly blanket ESA22415247.jpeg
Soubor:SPSM.05.jpg
Soubor:The impressive Bled Island.jpg
Soubor:Violetter Lacktrichterling Laccaria amethystea.jpg
Soubor:VKG Ojamaa kaevandus.jpg
Soubor:Volcanic Ash Dunes.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Woman sewing a face mask with a Singer machine 09.jpg
Soudní porota
Souhvězdí Hydry
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spirální galaxie
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Sršeň asijská
Sršeň asijská#Útoky na včely
Stade de Genève
Stefka Kostadinovová
Stratovulkán
Sunita Williamsová
Světelný rok
Světové dědictví
Světový pohár v biatlonu 2022/2023 – Nové Město na Moravě
Symfonická báseň
Tambora
Tanková výsadková loď
Tavurvur
Tereza Vinklárková
Tereza Voborníková
Točité schodiště
Transantarktické pohoří
Tribhuvan
Tunisko
Ukřižování Ježíše Krista
Ulm
Ultrafialová fotografie
UNESCO
Válečná kořist
Válka Izraele s Hamásem
Válka první koalice
Västra Götaland
Vítězný gól
Východní Ázerbájdžán
Východní Antarktida
Výsadková loď
Včela medonosná#Včelstvo
Velká Čantoryje
Velká Čantoryje#Rytířská stezka
Verona
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimir Putin
Vladislav II. Jagello
Vladislav III. Varnenčik
Vltava
Vojtěch Adam
Volby prezidenta USA 2016
Vostok (polární stanice)
Vyhynulý taxon
Vylodění v Normandii
Vzletová a přistávací dráha
Walter Kappacher
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských dÄ›l
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Obrázek týdne/Archiv
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/červen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
Zámek (román)
Zámořská Francie
Západní Antarktida
Západní Bengálsko
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní příhon
Západ slunce
Zavěšený most
Zelená střecha
Země Koruny české
Země královny Maud
Zletilost




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk