Polské království - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Polské království
 ...
Polské království
Królestwo Polskie (pl)
Regnum Poloniae (la)
Königreich Polen (de)
10251031
10761079

12951296
13001795
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Gaude Mater Polonia
Motto Nic o nas bez nas („Nic o nás bez nás“)
Geografie
Mapa
Polský stát v době Boleslava Chrabrého,
během největšího rozsahu
Rozloha
270 000 km² (1 380)
128,500 km² (1 815)
106 000 km² (1916)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
34 472 509 (roku 1910)
Národnostní složení
Státní útvar
Vznik
1025 – Boleslav Chrabrý korunován králem
Zánik
1918 – vyhlášení Polské republiky
Státní útvary a území
Předcházející
Polské knížectví Polské knížectví
Haličsko-volyňské království Haličsko-volyňské království
Stát Řádu německých rytířů Stát Řádu německých rytířů
Následující
Haličsko-vladiměřské království Haličsko-vladiměřské království
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Pruské království Pruské království
Ruské impérium Ruské impérium

Polské království (polsky Królestwo Polskie, německy Königreich Polen, latinsky Regnum Poloniae, polsky též nazýváno Rzeczpospolita) byl státní útvar, který existoval v různých podobách, s různými přestávkami a s různými částmi území od roku 1025 do roku 1918. Během této doby se několikrát stalo jedním z nejmocnějších států v Evropě, paradoxně se o pár století později stalo kořistí pro sousední mocnosti a bylo mezi ně rozděleno.

Polské království vzniklo v roce 1025, kdy byl dosavadní polský kníže Boleslav Chrabrý korunován králem. Definitivně polské království zaniklo v roce 1918, kdy byla vyhlášena Druhá Polská republika.

Historická období

Jednotlivá období polského království (často přerušovaného knížectvím) mohou být rozdělena takto:

Historie

Polské království za vlády Piastovců a Přemyslovců

Podrobnější informace naleznete v článcích Polské království (1025–1385) a Dějiny Polska.

Prvním historicky doloženým polským knížetem byl Měšek I. z dynastie Piastovců. Měškův nástupce, nejstarší syn Boleslav Chrabrý (992–1025), úspěšně pokračoval v rozšiřování území rodícího se polského státu, snažil se o upevnění knížecí moci a povznesení mezinárodní prestiže Polska. Zpočátku jeho vlády mu v tom napomohlo několik okolností: oslabení vlády Přemyslovců v sousedních Čechách, univerzalistické plány císaře Oty III. a konečně také mučednická smrt pražského biskupa Slavníkovce Vojtěcha během misie v Prusích. Boleslav jeho tělo vykoupil, převezl do Hnězdna a zavedl zde jeho kult. Mladý stát tak získal vlastního mučedníka, který byl již dva roky poté svatořečen. To přispělo ke sblížení knížete Boleslava s císařem Otou III., který byl Vojtěchovým přítelem a kanonizaci inspiroval. Současně zřídil papež Silvestr II. nad Vojtěchovým hrobem v Hnězdně arcibiskupství a podřídil mu nově ustavená biskupství v Krakově, Kolobřehu a Vratislavi. To signalizovalo příslušnost Krakovska, Pomořan a Slezska k polskému státu. Poznaňské biskupství, které mělo dosud misijní charakter, zůstalo podřízeno papežství, ale byla mu vymezena sféra působnosti. Prvním hnězdenským arcibiskupem se stal Vojtěchův polorodý bratr Radim (latinským jménem Gaudentius). Do úřadu ho uvedl samotný císař, když roku 1000 podnikl pouť k hrobu sv. Vojtěcha. Právo investitury pro arcibiskupství i nová biskupství udělil Boleslavovi a jeho nástupcům.

Upevnění moci za Boleslava Chrabrého

Král Boleslav Chrabrý

Při této návštěvě se Ota III. zúčastnil okázalého sjezdu šlechty v Hnězdně, který řešil politické i církevní otázky. Císař zprostil knížectví poplatnosti na říši a učinil Boleslava „pánem“ (v latinské kronice Thietmara Merseburského je výraz „dominus“), to znamená, že uznal nezávislost polského státu. Podle pozdějších údajů kronikáře Galla Anonyma prý císař vložil při této příležitosti na Boleslavovu hlavu svůj diadém a prohlásil ho „bratrem a spolupracovníkem říše, přítelem a druhem římského lidu“. Někteří badatelé vykládají tato symbolická gesta jako udělení královského titulu. Fakticky šlo spíše o Otovy plány na renovatio imperii, vybudování křesťanského impéria, které se mělo skládat ze čtyř částí, Galie, Germanie, Romy a slovanské Sclavinie, jíž by vládl Boleslav. Ani kníže sám Otova gesta jako udělení královského titulu nechápal. Traduje se, že jeho královská korunovace již byla vyjednána u papeže, ale nakonec byl v důsledku nepříznivých okolností povýšen ke krále uherský kníže Štěpán I. Konečně Boleslav sám o získání královské koruny usiloval na konci své vlády. Přesto výsledky hnězdenského sjezdu představovaly významný úspěch polského státu, který se stal nezávislým na říši a získal samostatnou církevní organizaci, na niž například české království čekalo až do 14. století.

Téměř celé období Boleslavova panování bylo vyplněno ustavičnými válkami. Válčil s českým knížectvím, po předčasné smrti Oty III. v roce 1002 s říší, s Kyjevskou Rusí. Výsledkem bylo připojení Krakovska, dosud patřícího k českému státu, které přepadl po smrti svého strýce Boleslava II., a dočasné obsazení Prahy (1003–1004). Po dlouhých válkách s císařem Jindřichem II. mu bylo budínským mírem z roku 1018 přiznáno držení Lužice a Milčanska (též Milska), kam vtrhl bezprostředně po Otově smrti, a také Moravy, kterou v následujících letech ztratil ve prospěch českého státu. Na východě se mu podařilo navrátit Polsku Červoňské hrady.

Po smrti Jindřicha II. a papeže Benedikta VIII., který nebyl Polsku nakloněn, začal Boleslav energicky vyjednávat v papežské kurii o udělení královské koruny. Roku 1025 byl dva měsíce před svojí smrtí korunován v Hnězdně polským králem, a to bez souhlasu nového německého panovníka Konráda II., ale i tak byl polsko dědičný královský titul uznán. Boleslav byl úspěšným vládcem, schopným vojevůdce i dobrým diplomatem, který pro své cíle dobře využíval sňatkovou politiku. Dosažení královského titulu odpovídalo růstu prestiže jeho postavení. Král Boleslav I. Chrabrý také zasahoval do situace v Čechách, kde o moc mezi sebou bojovali jeho příbuzní Přemyslovci.

Polsko po smrti Boleslava Chrabrého

Boleslav III. Křivoústý

Období po smrti Boleslava Chrabrého charakterizují boje o moc mezi příslušníky vládnoucí dynastie, ne nepodobné situaci mezi českými Přemyslovci. Králem se stal Boleslavův syn Měšek II. Lambert (102531 a opět v letech 103234), jenž na začátku své druhé vlády rezignoval pod tlakem Říše na postavení krále. Po jeho smrti nastoupil na knížecí stolec Kazimír I. Obnovitel, který se ale kvůli odporu šlechty nedal korunovat králem. Po něm se stal vládcem Polska Boleslav II. Smělý (105879), který díky spojenectví s římským císařem získal oficiální uznání polského královského titulu a nechal se korunovat králem (1076). Už po 3 letech ho ale ze země vyhnalo povstání a královský titul byl opět ztracen.

Jeho bratr, kníže Vladislav I. Heřman (10791102) usiloval o zlepšení vztahů k Říši a Čechám (první manželkou byla dcera knížete/krále Vratislava II., druhou dcera císaře Jindřicha III.), ale vnitropoliticky mu to příliš nepomohlo: těžce zdolával povstání v Pomořanech a ve Slezsku; ještě během své vlády se musel dělit o vládu se svými dvěma syny. Po jeho smrti si synové Boleslav III. Křivoústý (110238) a nevlastní Zbyhněv (110206) zemi fakticky rozdělili – Zbyhněv měl severní polské země a Boleslav jižní.

Právě Boleslav III. byl – po porážce a vyhnání bratra – posledním piastovským panovníkem Polska, který vládl sjednocenému státu před jeho rozpadem ve 12.–14. století, ke kterému sám napomohl svým nástupnickým testamentem z roku 1138. Závětí rozdělil polský stát na úděly pro své čtyři syny s tím, že nejstaršímu z nich zajistí seniorátní úděl (Krakovsko, část Velkopolska s Hnězdnem a Kališí ad.) vrchní moc nad ostatními. Kníže se tak snažil zajistit jednotu svého státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu. Byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Po Boleslavově smrti se jeho synové ve svých údělech maximálně osamostatnili a vrchní vláda rychle slábla, až zanikla zcela. Česko-polské spory byly dočasně vyřešeny smlouvou o přátelských vztazích, jíž se český kníže vzdal poplatku za Slezsko. Polsko se postupně rozpadlo na několik menších údělných knížectví, pod vládou jednotlivých příslušníků dynastie Piastovců.

Přemyslovci polskými králi

Podrobnější informace naleznete v článku Polský stát za vlády Přemyslovců.
Václav II.

Silné a jednotnější království bylo obnoveno až ke konci 13. století Přemyslem II. Velkopolským, který byl ale nedlouho poté (1296) zavražděn. Český král Václav II. už od roku 1289 začal rozšiřovat svoji lenní svrchovanost nad jednotlivými slezskými knížectvími, roku 1291 ovládl díky smrti svého bratrance Jindřicha IV. Krakovsko. Jeho soupeř, Piastovec Vladislav Lokýtek, který se rovněž pokoušel sjednotit polská knížectví pod svojí vládou, byl nucen uprchnout ze země. Roku 1300 se ovdovělý Václav oženil s dvanáctiletou princeznou Eliškou Rejčkou, jejímuž otci Přemyslu II. se nedlouho před smrtí podařilo opět obnovit v Polsku království. Roku 1300 byl Václav II. hnězdenský arcibiskupem v Hnězdně městě korunoval polským králem.

Polákům se ale příliš nelíbila personální unie s Čechami, Václav II., ale například zemi hospodářsky pozvedl zavedením pražského groše. V roce 1305 ale zemřel na tuberkulózu. Jeho syn Václav III. se po ztrátě uherské koruny soustředil na spojenectví s Polskem, které mělo větší naději na přežití. Vladislav Lokýtek dobyl královský hrad v Krakově. Václav III. byl na cestě do Polska zavražděn a tím skončila královská linie rodu Přemyslovců. Olomoucká vražda udělala tečku za česko-polskou aliancí, z reforem Václava II. ale Polsko čerpalo ještě dlouho. Titul polského krále (titulárního) ovšem drželi čeští panovníci ještě v době Jana Lucemburského, ačkoliv tím skutečným byl Vladislav Lokýtek.

Opětovná vláda piastovských králů

Král Kazimír III. Veliký
Rozdrobené Polsko v letech 13041333

Kazimír III. Veliký, syn Vladislava Lokýtka byl skvělým diplomatem polští historici ho tradičně považují za jednoho z nejvýznamnějších středověkých vládců Polska. Jeho otci se podařilo znovu sjednotit téměř celé Polsko, které bylo více než půldruhé století politicky rozdrobené, a získat královský titul. Na Kazimírovi pak zůstalo, aby dokončil sjednocení země – neboť slezská knížectví byla postupně uváděna do lenní závislosti na českém králi, svrchovanost Krakova odmítali uznat také mazovští Piastovci – a upevnil královskou moc. Zároveň se snažil, aby zemi vyčerpané zápasy za jeho předchůdců zajistil klidný rozvoj. Proto se zaměřil na zmírnění odporu, jež sjednocování polským zemí kladli Lucemburkové a Řád německých rytířů.

Trnem v oku nejen pro Kazimíra III., ale už pro jeho předchůdce byla skutečnost, že polský královský titul drželi od dob Václava II. čeští králové, což zpochybňovalo Vladislavovo i Kazimírovo postavení polského panovníka. Kazimír se proto snažil zajistit se proti nynějšímu českému králi Janu Lucemburskému spojenectvím s císařem Ludvíkem IV. Bavorem, Habsburky a bavorskými Wittelsbachy. Jan počítal s tím, že jistě dojde k vojenskému střetnutí a sbíral již vojsko. Jeho syn, moravský markrabí Karel, se však chopil iniciativy a navázal s Kazimírem diplomatické jednání. Z něj vyplynulo řešení ožehavé situace: Jan Lucemburský se vzdá titulu polského krále a získá zato trvale Slezsko.

Přestože byl poslední Piastovec Kazimír III. čtyřikrát ženatý, nezplodil mužského dědice a jeho dědicem se tedy stal uherský král Ludvík I. Veliký, ten ale také neměl syna. Šlechta nechtěla pokračovat v personální unii s Uherskem a proto si po Ludvíkově smrti vybrala jako novou polskou královnu jeho dceru Hedviku. Po dvou letech sporů a po občanské válce ve Velkopolsku (1383) byla konečně Hedvika ve věku deseti let v Krakově korunována jako Hedwig Rex Poloniae (polský král) a nikoliv Regina Poloniae (královna), aby se zdůraznilo že je vládcem ze svého vlastního práva a nikoliv jen jako něčí žena.

Polské království za vlády Jagellonců

Podrobnější informace naleznete v článku Polské království (1385–1569).
král a velkokníže Kazimír IV. Jagellonský

V důsledku vymření polských piastovců, došlo v roce 1385 smlouvou v Krevě ke spojení Polska a Litvy v personální unii, tak byl položen základ budoucímu soustátí Polsko-Litva. Litevský velkokníže Jogaila přijal křesťanství a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu toho roku se také konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále Vladislava II. Jagellonského.

Již od konce 14. století se vůči tomuto spojení Polska a Litvy stavěly okolní země, což vyvrcholilo roku 1409 křižáckým tažením, které nakonec skončilo slavným polským vítězstvím v bitvě u Grunwaldu. Svoji pozici si Poláci s Litevci v následujícím období uhájili i vůči římskému králi Zikmundu Lucemburskému. Po smrti Vladislava v roce 1434 zvolila polská šlechta králem jeho desetiletého syna Vladislava III. Ten se zaměřil na získání Uher, což se mu roku 1440 po dynastické stránce podařilo. Posléze bojoval proti Turkům a již roku 1444 jako dvacetiletý padl v bitvě u Varny.

Po jeho smrti došlo k zmatkům a sporům, z nichž vyšel vítězně mladší bratr Vladislava III., Kazimír. Ten v roce 1466 uzavřel jako Kazimír IV. Jagellonský po třináctileté válce druhý toruňský mír s Řádem německých rytířů, jímž získal západní část pruského území, kterému se od té doby říkalo královské prusko (a symbolicky byl územím nutným pro titul pruského krále). Jeho syn Vladislav Jagellonský, který se roku 1471 stal českým a roku 1491 králem uherským, rozšířil rodové Jagellonské državy na území velké části Evropy, které se táhly od Baltského k Černému moři. Po smrti Kazimíra IV. Jagellonského se na polském trůně vystřídali postupně jeho tři synové, kteří vedli v první polovině 16. století tři války s moskevským knížectvím, vyplňované dílčími střetnutími s Tatary. Polsku se podařilo vyhnout přímé válce s Turky a navázalo přátelské vztahy s křižáky. Rozbroje, které vznikaly v 15. a v 1. polovině 16. století mezi Polskem a Litvou byly zažehnány roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií těsněji přičleněna k polskému království.

Polské království součástí Republiky obou národů

Podrobnější informace naleznete v článku Polsko-litevská unie (1569–1795).
Republika obou národů v době největšího územního rozmachu (1600)

V důsledku vymření dynastie Jagellonců svolal poslední polský král a litevský velkokníže z této dynastie Zikmund II. August dne 1. července 1569 do Lublinu sejm na kterém bylo rozhodnuto, že polské království a litevské velkoknížectví budou spojeno do jednoho celku – Rzeczpospolita, nejen společným panovníkem, ale i pod jednotnou legislativou, měnou a úřední řečí se stala polština a latina. Tato reálná unie polska a litvy tzv. "Lublinská unie" byla na rozdíl od personální unie tzv. "Krevské unie", již volenou monarchií a postupem času již tzv. "šlechtickou republikou", což nakonec přivodilo její zánik. V tomto společenství již bylo Polsko mnohem výraznější než okrajová Litva a tak se někdy mluví prostě jen o Polsku.

král Jan III. Sobieski zachránce Vídně

Vytvořením Republiky obou národů došlo k mezinárodnímu posílení státu a k potlačení autonomistických tendencí zejména u litevské šlechty. Ve státním zřízení měla velice silnou pozici šlechta, která prostřednictvím královské rady vykonávala vládu. Polský král se již dle usnesení Nihil novi z roku 1505 stal prakticky předsedou této rady a nemohl činit významná rozhodnutí bez souhlasu senátu a sněmovních poslanců. Po vymření jagellonské dynastie o polský trůn soupeřilo několik evropských dynastií a panovníků. Roku 1573 byl polským králem zvolen Jindřich z Valois, bratr francouzského panovníka Karla IX. Jindřich musel splnit mnoho stanovených podmínek, mezi nimiž byla zásada zřeknutí se dědičnosti. Panoval však pouze cca 120 dní a jakmile zemřel jeho bratr Karel IX. rychle se pod dojmem omezování moci navrátil do Francie aby se tam ujal vlády.

Úpadek moci Polska

K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. století. Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty. V důsledku toho začal být tento stát nazýván Rzecz Pospolita (= věc veřejná, Rzeczpospolita – stejný význam jako res publica).

Teritoriální změny Polska v letech 1635–2009

Polsko velmi rychle sláblo. Pruský "velký kurfiřt" Fridrich Vilém (16401688) dosáhl zrušení vazalských závazků a 19. září 1657 velavskou smlouvou i zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno 3. května 1660 olivským mírem i ostatními mocnostmi.

Bezesporu nejvýraznějším a nejlepším panovníkem polsko-litevského společenství byl Jan III. Sobieski, který vládl v letech 16741696. Jan III. Sobieski byl profrancouzsky orientovaný. Musel čelit jak vnitřním rozbrojům, tak dalšímu hrozícímu nebezpečí ze strany Turecka. Jeho vojska pomohla roku 1683 porazit Turky při obléhání Vídně. Nepodařilo se mu však prosadit, aby se po jeho smrti stal jeho syn králem.

Válečné konflikty v polovině 17. století způsobily Polsku obrovské hospodářské škody. V letech 16971733 vládl Polsku (s pětiletou přestávkou) August II. Silný. Dobu jeho panování i vlády nástupců ze saského rodu provázel národní a politický úpadek. August II. se snažil získat zpět ztracená území v Livonsku, a tak uzavřel spojenectví s Ruskem a Dánskem. Po porážce dánské a ruské armády od švédského krále Karla XII. v tzv „severní válce“ vpadla švédská vojska i do Polska a Augusta II. sesadila. Místo něho vládl v Polsku v letech 17041709 Stanislav Leszczyński. Po porážce Švédů v bitvě u Poltavy roku 1709 se August II. vrátil zpět na polský trůn, ale nedokázal využít příznivé situace a účastnit se zahraničně-politických jednání ve prospěch Polska. Stejně slabý byl i jeho nástupce August III. Po jeho smrti nastoupil na trůn v roce 1764 Stanislav Poniatowski, za jehož vlády došlo ke konečnému úpadku Polska, které bylo rozděleno mezi tři sousední velmoci a zaniklo (viz Dělení Polska).[1]

Trojí dělení Polska (1772–1795)

Podrobnější informace naleznete v článku Dělení Polska.

Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělením rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody. Po třetím dělení Polska v roce 1795 tak Rzeczpospolita zanikla a tím i samostatné Polské království a potažmo Polsko vůbec.

Podrobnější informace naleznete v článku Varšavské knížectví.

V letech 18071815, ale zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo spojencem a vazalem Napoleona a jehož knížetem byl Fridrich August Saský, vnuk předposledního polského krále. Po Napoleonově porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní Království polské také nazývané „Kongresovka“ které bylo obsazeno ruskem a "autonomní" velkovévodství poznaňské, které bylo připojeno Pruskem.

Kongresové polské království („Kongresovka“)

Podrobnější informace naleznete v článku Kongresové Polsko.
Mapa polského kongresového království

Po Napoleonově pádu bylo Vídeňským kongresem v roce 1815 obnoveno Polské království, ovšem z tzv. Varšavského knížectví, od kterého bylo odděleno Poznaňsko, jež bylo připojeno k Prusku jako „autonomní“ Velkovévodství poznaňské. Dále bylo odděleno město Krakov, které se stalo tzv. „svobodným městem Krakov“ pod patronátem všech 3 mocností (později ho získalo Rakousko a včlenilo do Haliče). Toto celé rozdělení bývá nazýváno jako „čtvrté dělení Polska“.

Takto vzniklé Polské království se stalo známým jako tzv. Kongresové Polsko nebo jen „Kongresovka“ (polsky Kongresówka). Polským králem byl v rámci rusko-polské personální unie ruský car, kterého polské stavy přijaly za krále (resp. musely přijmout). Ruský car Alexandr I. Pavlovič se nechal korunovat na polského krále. Personální unie však v ruském podání od začátku nefungovala a fakticky se z ní stala reálná unie.

Když car Alexandr I. v roce 1825 zemřel a carem se stal Mikuláš I. Pavlovič, nechal se také korunovat polským králem, ale začal polskou autonomii omezovat. To vedlo v roce 1830 k vypuknutí tzv. Listopadového povstání, které ale bylo po jedenácti měsících nakonec carskými silami poraženo. Polské kongresové království následkem toho přišlo o většinu autonomie a formální postavení suverénního státu – Polsko bylo degradováno do postavení obyčejné provincie ruské říše.

K likvidaci zbytků polské autonomie došlo po porážce protiruského Lednového povstání (18631864), kdy bylo Polské království zrušeno a přímo včleněno do Ruského impéria jako „Viselsko“ či Poviselský kraj (rusky Privisľanskij kraj, Привислянский край, polsky Kraj Przywiślański), kde pak probíhala tvrdá a nesmlouvavá rusifikace.[2] Jako o posledním byť formálním polském králi se tak dá mluvit o Alexandru II. Další ruští carové Alexandr III. a Mikuláš II. již byli polskými králi pouze titulárně.

Regentské polské království

Podrobnější informace naleznete v článku Polské království (1916–1918).
Trojice regentů v roce 1916

Za první světové války byl Ústředními mocnostmi tj. Německým císařstvím a Rakouskem-Uherskem resp.proklamací německým císařem a rakouským císařem německého na dobytých územích Ruského impéria obývaných polským obyvatelstvem z 5. listopadu 1916 vytvořeno tzv. Regentské království polské někdy označované jako Polské království (1916–1918). Nešlo o vytvoření či obnovení nezávislého státu, toto polské (regentské) království bylo vazalem Ústředních mocností. Král nikdy nebyl zvolen, vládla za něj tříčlenná regentská rada.

Území bylo de facto ovládáno generálním guvernérem varšavským za Německé císařství (generál Hans von Beseler) a generálním guvernérem lublinským za Rakousko-Uhersko (generál Karl Kuk). Až do konce bojů na východní frontě polská armáda bojovala pod velením německým a rakousko-uherským proti Ruskému impériu. Území na východě nebylo stálé, záleželo na vývoji frontové linie. Stát zanikl 11. listopadu 1918, kdy byla vyhlášena Druhá Polská republika.

Tímto polské království (prozatím) definitivně zaniklo.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Poland na anglické Wikipedii.

  1. Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0
  2. Županič (2006), str. 17.

Literatura

  • SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. 80-86379-59-0: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 

Související články

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Polské_království
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Ázerbájdžán
Élémir Bourges
Úmrtí v roce 2022
Ústřední mocnosti
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústav jaderné fyziky Akademie věd České republiky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časové pásmo
Čechy
Černá smrt
Česká a Slovenská Federativní Republika
Česká národní banka
Česká národní rada
Česká republika na 1. místě!
Česká socialistická republika
Česká strana národně sociální
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České Radiokomunikace
České století
Český rozhlas
Český zemský sněm
Česko
Československá socialistická republika
Československo
Československo-polský spor o Těšínsko
Čtrnáctý u stolu
Čtvrtá vláda Josefa Korčáka
Čtvrtek
Řád 25. února
Řád německých rytířů
Řád práce
Řád Vítězného února
Říjen
Římská legie
Římské číslice
Římskokatolická církev
Řež
Šestá vláda Lubomíra Štrougala
Šimon Roháček
Šumperk
Švédsko
Ženeva
Židé
Živočichové
Životní prostředí
.pl
1. říjen
1. březen
1. duben
1. květen
1. leden
1. polská armáda
1. srpen
1. září
10. únor
10. červenec
10. říjen
10. březen
10. duben
10. leden
10. prosinec
10. srpen
10. září
11. červen
11. říjen
11. duben
11. květen
11. leden
11. listopad
11. prosinec
11. srpen
11. září
1187
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. březen
12. duben
12. květen
12. leden
12. srpen
12. září
1201
1221
1226
1269
1296
13. únor
13. březen
13. duben
13. leden
13. listopad
13. prosinec
13. září
1385
14. únor
14. červenec
14. říjen
14. březen
14. duben
14. listopad
14. září
1415
1461
1483
1487
1495
15
15. únor
15. březen
15. duben
15. prosinec
15. srpen
15. září
1501
1521
1550
1552
1554
1555
1568
1569
1572
1576
16. únor
16. říjen
16. březen
16. duben
16. květen
16. prosinec
16. září
1600
1615
1623
1638
1639
1645
1652
1659
1667
1670
1683
1685
1688
1695
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. březen
17. duben
17. květen
17. prosinec
17. století
17. září
1705
1714
1715
1721
1722
1723
1733
1735
1755
1763
1765
1771
1772
1774
1777
1779
1782
1785
1787
1788
1789
1791
1793
1794
1795
1799
18. červenec
18. duben
18. leden
18. listopad
18. století
18. září
1811
1812
1813
1815
1817
1822
1825
1826
1829
1830
1831
1832
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1843
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1852
1852 ve fotografii
1852 v loďstvech
1853
1854
1855
1856
1857
1858
1860
1861
1862
1863
1864
1866
1869
1870
1871
1872
1873
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1885
1886
1889
1890
1891
1892
1893
1895
1898
1899
19. červen
19. březen
19. duben
19. květen
19. leden
19. listopad
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. září
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1961
1963
1965
1966
1967
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1977
1978
1979
1981
1982
1984
1985
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. květen
2. listopad
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. únor
20. březen
20. duben
20. květen
20. leden
20. prosinec
20. století
20. září
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2012
2013
2015
2017
2018
2020
2022
2023
21. červen
21. červenec
21. říjen
21. květen
21. leden
21. listopad
21. prosinec
21. století
21. září
22. červen
22. březen
22. duben
22. prosinec
22. září
23. únor
23. červen
23. červenec
23. duben
23. leden
23. září
24. únor
24. červen
24. duben
24. květen
24. leden
24. listopad
24. prosinec
24. září
25. únor
25. červenec
25. říjen
25. květen
25. listopad
25. prosinec
25. srpen
25. září
26. červenec
26. březen
26. duben
26. květen
26. leden
26. listopad
26. srpen
26. září
27. červen
27. říjen
27. leden
27. září
28. únor
28. leden
28. listopad
28. prosinec
28. srpen
28. září
29. únor
29. říjen
29. duben
29. květen
29. leden
29. prosinec
29. srpen
29. září
3. únor
3. březen
3. leden
3. listopad
3. prosinec
3. srpen
3. září
30. duben
30. leden
30. září
303. stíhací peruť
31. červenec
31. říjen
31. březen
31. srpen
366
4. únor
4. červen
4. březen
4. duben
4. květen
4. leden
4. listopad
4. září
422
5. červen
5. květen
5. leden
5. listopad
5. září
6. únor
6. červenec
6. březen
6. duben
6. květen
6. prosinec
6. srpen
6. září
622
69
7. únor
7. červenec
7. březen
7. květen
7. leden
7. prosinec
7. září
787
8. únor
8. leden
8. listopad
8. prosinec
8. září
9. červen
9. březen
9. květen
9. září
920
954
Adolf Srb
Adolph Lønborg
Akademie výtvarných umění v Praze
Akta X
Aktuálně.cz
Alžběta Alexandrine Bourbonská
Alžběta Bavorská
Alžběta II.
Albert Gessmann
Alena Munková
Alexej Konstantinovič Tolstoj
Alfréd Šebek
Alfred Grünfeld
Alice z Thouars
Alma mater
Alois Jiránek
Alois Sedláček
Alois Strnad
Alonso Pérez de Guzmán
Americká válka za nezávislost
Americký dolar
Anatol Svahilec
Andrej Babiš
Andrej Barčák mladší
Andrzej Duda
Anežka Hrabětová-Uhrová
Anežka Přemyslovna
Anexe
Angličtina
Anna Bayerová
Annibale de Gasparis
Antonín Švehla
Antonín Benjamin Svojsík
Antonín Krumnikl
Antonín Marek
Antonín Zápotocký
Antonín Zelenka
Antoni Gaudí
Anton Bielek
Apple
Archiv výtvarného umění
Arménie
Astana
August II. Silný
August III. Polský
Austrálie
Autoritní kontrola
Bílá paní (film)
Běloruština
Bělorusko
Břetislav Lvovský
Březost
Babylón
Balaklija
Baltové
Baltské moře
Barbora Habsburská
Barbora Hoblová
Barcelona
Barská konfederace
Baseball
Bedřich Kisch
Bedřich Kloužek
Benedikt XV.
Bertrand Barère de Vieuzac
Biskupin
Bitva o Berlín
Bitva o Británii
Bitva o Monte Cassino
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Lehnice
Bitva u Saratogy
Bitva u Vídně
Blood Sugar Sex Magik
Bohumil Havlasa
Bohumil Med
Bohumil Modrý
Bohumil Urban
Bohuslav Koukal
Bohuslav Sobotka
Boleslav Chrabrý
Boleslav III. Křivoústý
Boris Johnson
Borneo
Botostroj (film)
Bourboni
Brian Binnie
Buněčná teorie
Byzantská říše
Calamity Jane
Camp Nou
Car
Carl Lützow
Caroline Vanhove
Carpoforo Tencalla
Caspar David Friedrich
Celestýn I.
Cesta kolem světa
Charkovská oblast
Charles Sanders Peirce
Charles Spearman
Charles Taze Russell
Charles W. Fairbanks
Chmelnického povstání
Christianizace
Christoph Martin Wieland
Chris Columbus
Clarke Abel
Colin Firth
Commons:Featured pictures/cs
Commonwealth realm
Cornelius Vanderbilt
Curzonova linie
Czartoryští
Dánsko
Dějiny Polska
Dělení Polska
Dacrycarpus dacrydioides
Damasus I.
Dana Bartůňková
Dana Zátopková
Demonstrace
Deutsche Bank
Diktatura
Doba bronzová
Docent
Doktor sociálně-politických věd
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Doubravka Přemyslovna
Druhá Francouzská republika
Druhá Polská republika
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá vláda Josefa Korčáka
Druhé Francouzské císařství
Druhý nikajský koncil
Dušan Havlíček
Dvorecký most
Dynastie
Economia
Eduard August Schroeder
Eduard Wenisch
Eduard Weyr
Edvard Beneš
Edward Śmigły-Rydz
Edwin Markham
Emanuel Dyk
Emanuel Krescenc Liška
Emanuel Pippich
Emil Peters
Emil Zátopek
Emotikon
Encyklopedie
Espoo
Evropa
Evropská komise
Evropská unie
F. X. Svoboda
Facebook
Federální shromáždění
Felix Neumann
Felix Téver
Ferdinand Blumentritt
Ferdinand von Lindemann
File:Návrh založení Wikimedia Česká republika 2008 A.JPG
File:WM CZ - Výroční zpráva 2016.pdf
Filipíny
Fondy Evropské unie
François Benoist
François Sulpice Beudant
Francie
Francis Scott Fitzgerald
Franklin Pierce
František Čapka (politik)
František Štědrý
František Adolf Borovský
František Benhart
František I. Rakouský
František Janda (architekt)
František Josef Andrlík
František Kaván
František Kincl
František Kordač
František Kratochvíl
František Musil (skladatel)
František Nábělek
František Ondřich
František Pinc
František Pitra
František Podlena
František Reichel
František Udržal
Franz Hroch
Franz Werfel
Freddie Mercury
Frenštát pod Radhoštěm
Fridrich Kristián Saský
Friedrich Legler
Friedrich von Georgi
Friedrich von Hügel
Fulgence Bienvenüe
Gallus Anonymus
Gdaňsk
Gdaňský záliv
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník ÚV KSČ
Generalplan Ost
Geodata
Germáni
Gerolamo Cardano
Gesta principum Polonorum
Giacomo Meyerbeer
Gilotina
Giovanni Agostino Abate
Giovanni Girolamo Saccheri
Golda Meirová
Gregoriánský kalendář
Grunge
Guinea-Bissau
Gustavo Kuerten
Gustav Brauner
Hadždž
Haličsko-vladiměřské království
Harald Paetz
Heliocentrismus
Henri Becquerel
Henry Purcell
Henry Silva
Hesensko
Hidžra
Hladomor
Hlavní město
Hlavní strana
Hnězdno
Holokaust
Honda
Hornoslezská povstání
Hospodářské noviny
Howard Walter Florey
Hrubý domácí produkt
Hustota zalidnění
IDnes
Iglu
Ignác Raab
Index lidského rozvoje
Indonésie
Iniciativa Most
International Standard Book Number
Inuiti
Invaze do Polska (1939)
Ion Luca Caragiale
IPhone
Irene Papasová
ISO 3166-1
ISO 3166-2:PL
Ivan David
Ivan Knotek
Izjum
Izrael
Ján kardinál Černoch
Jérémy Toulalan
Józef Beck
Józef Piłsudski
Július Ďuriš
Jaderný reaktor
Jagellonci
Jagellonská univerzita
Jakub Blacký
Jaltská konference
Jantarová stezka
Jan Černý (politik)
Jan Řežábek
Jan Štěrba (politik)
Jan Evangelista Purkyně
Jan Fischer
Jan Henryk Dąbrowski
Jan III. Sobieski
Jan Kasal
Jan Kozina
Jan Lála
Jan Ladislav Sýkora
Jan Lier
Jan Malypetr
Jan Masaryk
Jan Matejko
Jan Mazoch
Jan Nedvěd
Jan Neliba
Jan Nepomuk František Desolda
Jan Pehel
Jan Ruml
Jan Sokol
Jan Stejskal (politik)
Jan Stráský
Jan Syrový
Jan Werich
Japonsko
Jaromír Žák
Jaromír Algayer
Jaromír Císař
Jaromír Johanes
Jaromír Obzina
Jaromír Velecký
Jaroslav Marvan
Jaroslav Wykrent
Jazyk (lingvistika)
Jean-Paul Marat
Jemen
Jerevan
Jesse James
Jiří Bartoška
Jiří Fridrich Hohenlohe
Jiří Hálek
Jiří Kolář
Jiří Lábus
Jiří Mayer (lékař)
Jiří Novák (houslista)
Jiří Paroubek
Jiří Rusnok
Jiří Seifert
Jiří Svoboda (cestovatel)
Jiří Svoboda (režisér)
Jižní Asie
Jihovýchodní Asie
Jindřich Štreit
Jindřich II. Pobožný
Jindřich Kàan z Albestů
Jindřich V. Sálský
Jitka Kolínská
Johann Baptist Blobner
Johann Christian Bach
John Adams Whipple
John Dreyer
Josef Anýž
Josef Baar (politik)
Josef Bergler
Josef Bernat
Josef Božek
Josef Bradna
Josef Brenner
Josef Dobiáš (kněz)
Josef Doubrava
Josef Emanuel Hibsch
Josef Hromádka
Josef Illík
Josef Kempný
Josef Kořán
Josef Korčák
Josef Lux
Josef Tošovský
Josef Tomeš
Josef Václav Frič
Josef Velda
Joseph Joffre
Joseph Maria Koudelka
Josif Vissarionovič Stalin
Jozef Agnelli
Jozef Lenárt
Julius III.
Julius Neubronner
Křesťanství
K. M. Walló
Kašubština
Kaliningradská oblast
Kamila Špráchalová
Kanada
Kandidát věd
Kapetovci
Kara Mustafa
Kardinál
Karel Čapek
Karel Fořt (ovocnář)
Karel Höger
Karel Honzík
Karel III. Britský
Karel IV.
Karel Janák
Karel Juliš
Karel Kramář
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel Neuwirth (urolog)
Karel Urbánek (politik)
Karel VI.
Karel Wisnar
Karlův most
Karl Lagerfeld
Karl Ungermann
Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1852
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katyňský masakr
Kavkazská válka
Kazachstán
Kazimír III. Veliký
Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
KDU-ČSL
Keltové
Ken Starr
Kevin Sorbo
KGB
Klára Doležalová
Klára Joklová
Klementinum
Klement Gottwald
Kliment Čermák
Kmen (sociologie)
Kościuszkovo povstání
Kolektivizace
Komunismus
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Československa
Komunistický režim v Československu
Komunita open source představuje své výsledky na devátém LinuxExpu
Konšel
Konžská demokratická republika
Kongresové Polsko
Konrád Henlein
Konrád I. Mazovský
Konstantin Fehrenbach
Kontrabas
Konzervativní strana (Spojené království)
Kooptace do České národní rady 1989-1990
Koruna česká
Kosmická sonda
Královský hrad (Varšava)
Krčmaňská aféra
Krajský národní výbor
Krakov
Krakovské povstání
Kreva
Krevská unie
Kristina Saská
Kriticky ohrožený taxon
Krymský chanát
Kujavsko
Kulturní památka
Kulturní památka (Česko)
Kupjansk
Květnový převrat (Polsko)
Květoslava Kořínková
Ladislav Adamec
Ladislav Dvořák (ministr)
Ladislav Fuks
Ladislav Medňanský
Ladislav Vodrážka
Ladislav Zápotocký
Latina
Laver Cup
Lednové povstání
Legislativní rada vlády
Lenka Baarová
Leonardo Nascimento de Araújo
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Leopold Gottlieb (balneolog)
Leopold Heyrovský (právník)
Leopold II.
Leo Meisl
Les
Lester Allan Pelton
Letní olympijské hry 1972
Levý blok (koalice)
Liberius
Library of Congress Control Number
Lidé
Linda McCartney
LinuxExpo
Listopadové povstání
Litevština
Litevské velkoknížectví
Litva
Liz Trussová
Londýn
Loreto Vittori
Lužická kultura
Lužická Nisa
Lublinská unie
Lubomír Štrougal
Ludvík Hilgert
Ludvík IV. Francouzský
Ludvík VIII. Francouzský
Ludvík XIV.
Luigi Lucheni
Lukáš Houser
Lvov
Mária Wittner
Média:Pl-Rzeczpospolita.ogg
Míla Tomášová
Měšek I.
Maďarsko
Madagaskar
Magdalena Anderssonová
Malajsie
Maršál Polska
Marek Blahuš
Marián Čalfa
Marianne von Werefkinová
Marie Kalašová
Marie Karolína Rakouská
Marie Petzoldová-Sittová
Marie Podvalová
Marie Ryšavá
Marie Tereza Habsburská (1638)
Martin Bursík
Martin Frič
Martin Mejstřík
Massalia (planetka)
Matej Lúčan
Mateusz Morawiecki
Mazovčané
Medína
Mekka
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Michael Keaton
Michael Kocáb
Michail Sergejevič Gorbačov
Michal Horáček
Michal Sedloň
Michal Sup
Mikoláš Aleš
Mikuláš Koperník
Mikuláš Pálffy (1552–1600)
Milán Václavík
Milan Hodža
Miloš Adamec
Miloš Zeman
Miloslav Šmídmajer
Miloslav Boďa
Miloslav Fleischmann
Miná
Ministerstvo vnitra České republiky
Mirek Topolánek
Miroslav Malovec
Miroslav Vacek
Miroslav Vladyka
Mise OSN v Kongu
Mistr FIDE
Mlžný les
Mnichovský masakr
Mohamed
Mongolský vpád do Evropy
Morava
Moravský zemský sněm
Mormonismus
Moskva
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní divadlo
Národní hymna
Národní knihovna České republiky
Národní památkový ústav
Národní strana (1848)
Národnost
Němčina
Německá říše
Německé císařství
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Německo
Německo-polský pakt o neútočení
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nancy Pelosiová
Napoleon Bonaparte
Napoleon III.
NASA
Nejvyšší soud České republiky
Nestátní nezisková organizace
Nevermind
NGO market
Niccolò Jommelli
Nihil novi
Nirvana
Normalizace
Nosorožcovití
Nosorožec sumaterský
Nová Kaledonie
Novinky.cz
Novoměstská radnice
Nupedia
Nystadská smlouva
Občanské fórum
Občanské sdružení
Obležení Hlohova
Obrazoborectví
Obyvatelstvo
Odra
Okresní národní výbor
Oldřich Černík
Oldřich Nový
Olga Scheinpflugová
Olga Walló
Ondřej Pavelka
OpenStreetMap
Operace Tannenberg
Operace Visla
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Oscar Blumenthal
Oskar Pollak
Osmanská říše
Otakar Černý (novinář)
Otakar Ševčík
Otakar Hůrka
Otakar Motejl
Ozbrojené síly Ukrajiny
Pátá vláda Lubomíra Štrougala
Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických
Předseda vlády
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Paříž
Palestinská autonomie
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panovník
Panthéon
Papež
Pardubice
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Pavel Šámal
Pavel Šafařík
Pavel Kysilka
Pavel Nový
Pavol Hrivnák
Personální unie
Petr Brož
Petr Fiala
Petr Horák
Petr Kuboš
Petr Nečas
Petr Pithart
Petr Zenkl
Ph.D.
Piastovci
Pietro Gasparri
Podolí (Praha)
Podzimní knižní veletrh
Poláci
Polština
Polané (západní)
Politik
Polská exilová vláda
Polská hymna
Polská lidová republika
Polská republika (rozcestník)
Polská vlajka
Polské království
Polské království (1916–1918)
Polský odboj během druhé světové války
Polský podzemní stát
Polsko
Polsko-litevská unie
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polsko-litevská válka
Polsko-sovětská válka
Polsko-ukrajinská válka
Polygamie
Pomořansko
Poniatowští
Poprava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslední mohykán
Povstání tchaj-pchingů
Poznaňské povstání
Poznaňské velkovévodství
Poznaňsko
Pražská defenestrace (1483)
Pražské jaro
Praha
Prales
Premiéra
Prokop Drtina
Protestantismus
Pruské Slezsko
Prusko
Prusko-dánská válka
První bitva na Marně
První moravská spořitelna
První republika
První světová válka
Puebla (stát)
Purkmistr
Q15735556
Q15735556#identifiers
Q15735556#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q725653
Q725653#identifiers
Q725653#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžena Nasková
R.U.R.
Rakousko
Rakousko-Uhersko
Raquel Welch
Režisér
Red Hot Chili Peppers
Registr smluv
Renesanční architektura
Republika
Richard Bienert
Robert Koldewey
Roger Federer
Rok
Roman Prymula
Rose McGowan
Royal Court Theatre
Rozloha
Rudá armáda
Rudolf Beran
Rudolf Horský
Rudolf Winternitz
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Rusko-polská válka (1605–1618)
Rysy
Sýrie
Saúdská Arábie
Saint-Germain-en-Laye
Sametová revoluce
Sanace (Polsko)
Santiago Ramón y Cajal
Sarmati
Satira
Saul Kripke
Sedmidenní válka
Sedmiletá válka
Sejm
Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
Senát Parlamentu České republiky
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severomoravský kraj
Seznam britských králů
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam nejdéle vládnoucích britských panovníků
Seznam představitelů Polska
Seznam premiérů Česka
Seznam premiérů Československa
Seznam premiérů Spojeného království
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Skanzen
Skauting
Skytové
Slezané
Slezské vojvodství
Slované
Slovanské náboženství
Slovenská národní knihovna
Slovensko
Smells Like Teen Spirit
Sněmovna národů Federálního shromáždění
Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických
Sněm Království českého
Solidarita (Polsko)
Sonja Sázavská
Soubor:100401-N-0696M-202 Rose McGowan (cropped).jpg
Soubor:Ales Portrait.jpg
Soubor:Anatol Svahilec v klipu pro soutěž Československo 1948–1989.jpg
Soubor:Antoni Gaudi 1878.jpg
Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg
Soubor:Border changes in history of Poland.png
Soubor:Chris Columbus.jpg
Soubor:Colin Firth and Barbara Stockings (cropped).jpg
Soubor:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg
Soubor:Emblem of the Government of the Czech Republic.svg
Soubor:EU-Poland.svg
Soubor:Europa Jagellonica.svg
Soubor:Flag of Poland.svg
Soubor:Freddie Mercury performing in New Haven, CT, November 1977.jpg
Soubor:F Scott Fitzgerald 1921.jpg
Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg
Soubor:Gustavo Kuerten2.jpeg
Soubor:Herb Polski.svg
Soubor:HonzaNedved.JPG
Soubor:Howard Walter Florey 1945.jpg
Soubor:Jagro WMCZ 2021 01.jpg
Soubor:Jan Sokol, 2015 (02).jpg
Soubor:Jaroslav Wykrent.jpg
Soubor:Jklamo-IMG 2263.JPG
Soubor:Kahikatea.jpg
Soubor:Karl Lagerfeld.jpg
Soubor:Kevin Sorbo.jpg
Soubor:Klára Joklová.jpg
Soubor:KWP 2007 Juan.jpg
Soubor:Languages of Central Europe 1910 v češtině.png
Soubor:Leonardo Nascimento de Araujo 2011.jpg
Soubor:Linda McCartney 1976.jpg
Soubor:Michael-Keaton.jpg
Soubor:MieszkoDagome.jpg
Soubor:Olga Walló 2009.jpg
Soubor:O Pavelka Praha 2015.JPG
Soubor:Paul Nadar - Henri Becquerel.jpg
Soubor:Pavel Nový.JPG
Soubor:Petr Broz vedec.jpg
Soubor:Polska-ww1-nation.png
Soubor:Praha, 15 let české Wikipedie, čekání na dort.jpg
Soubor:Praha, Dejvice, NTK, Wikikonference 2011, panelová diskuze, Limojoe.jpg
Soubor:Praha, Slovenská 21, kancelář WMČR (2019-09-28 09.48.30).jpg
Soubor:Praha, Slovenská 21, Svět-Hub 02.jpg
Soubor:RaquelWelchApr2010.jpg
Soubor:Rosa rhino.jpg
Soubor:SEF2007a.jpg
Soubor:Strajk sierpniowy w Stoczni Gdańskiej im. Lenina 34.jpg
Soubor:Toulalan.JPG
Soubor:Veronika Freimanova (2).JPG
Soubor:Vyrocni zprava WMCZ 2022 interactive.pdf
Soubor:Werner Herzog Bruxelles 02.jpg
Soubor:Wikiconference Brno 20141129-164856 main program.jpg
Soubor:Wikikonference-2019-UPCE-067-Group-Photos.jpg
Soubor:Wikiměsto Olomouc, group picture (cropped).jpg
Soubor:Wikimedia CZ General Assembly 2017 883.jpg
Soubor:Wikimedia Hackathon Prague 2019 - 2019-05-18 - Group Picture - 0391.jpg
Soubor:Wikimedia Summit 2019 - Portrait Vojtěch Dostál.jpg
Soubor:Wikipedie narozeniny 20-33.jpg
Soubor:William Devane 1974.JPG
Soubor:WMCZ 2014 Petr Novak.jpg
Soubor:WMCZ LinuxExpo booth.jpg
Soubor:Wroclaw - Uniwersytet Wroclawski o poranku.jpg
Soubor:Yvetta Blanarovicova.JPG
Sovětská invaze do Polska
Sovětské represe proti Polákům a polským občanům 1939–1946
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-245-7
Speciální:Zdroje knih/80-7239-179-8
Speciální:Zdroje knih/80-901103-0-4
Speciální:Zdroje knih/80-901579-5-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7360-796-8
Spojené království
Spojené státy americké
Spolek
Srpen
Státní znak Polska
Střední Evropa
Střední Litva
Staša Fleischmannová
Stanisław Żółkiewski
Stanislav Gross
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Rázl
Stanovy
Staré Město (Praha)
Staroměstská radnice
Strana zelených
Stromovka
Sudetoněmecká strana
Sumatra
Světová obchodní organizace
Svobodná licence
Svobodné město Krakov
Szlachta
Třeboň
Třetí Československá republika
Třetí vláda Josefa Korčáka
Tři vejce do skla
T. Svatopluk
Teresa Titos Garzón
Tereza Budková
Terorismus
Tetička (film, 1941)
Thomas Wyatt
Tomáš Baťa
Tomáš Berdych
Tommaso Campanella
Toruň
Udórz (hrad)
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská povstalecká armáda
Ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti
Urologie
Václavské náměstí
Václav Ženíšek
Václav Boleslav Janda
Václav Bouček
Václav Holek
Václav Klaus
Václav Koranda (básník)
Václav Kosmák
Václav Markup
Václav Nelhýbel
Václav Neubert
Václav Novotný (historik)
Václav Razik
Václav Viktor Morávek
Vídeňský kongres
Východní Asie
Východní blok
Východní Prusko
Valerij Poljakov
Varšava
Varšavská konfederace
Varšavské knížectví
Varšavské povstání
Velký hadronový urychlovač
Velkopolské povstání
Velkopolské povstání (1806)
Velkopolsko (historické území)
Velvyslanec
Verejnosť proti násiliu
Veronika Freimanová
Versailleská smlouva
Vesmír
Vilém Bukovský
Vilém Hejl
Vilém IV. Lucemburský
Vilém Nikodém
Vilém Petrželka
Vilemína Luisa Bádenská
Viliam Široký
Vinohrady (Praha)
Virtual International Authority File
Visegrádská skupina
Viselská kosa
Viselský záliv
Vislané
Vitellius
Vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka
Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta
Vláda Ladislava Adamce
Vláda Petra Fialy
Vláda Stanislava Rázla
Vladimír Špidla
Vladimír Podborský (archeolog)
Vladimír Slavínský
Vladislav I. Lokýtek
Vlado Milunić
Vlasta Burian
Vlasta Děkanová
Vlastimil Podracký
Vlastimil Tusar
Vltava
Volby do České národní rady 1971
Volby do České národní rady 1976
Volby do České národní rady 1981
Volby do České národní rady 1986
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990
Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1992
Volební právo v Česku
Volyňský masakr
Voyager 1
Vratislavská univerzita
Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa
Wenzel Wenhart
Werner Herzog
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikikonference
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Czech Republic?oldid=1450543
Wikimedia Hackathon 2019
Wikimedia Slovensko
Wikimedium
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nástěnka/Wikimedia ČR/Popiš památku (2019)
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedista
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wiki miluje památky
Wilhelm Ressel
William Dampier
William Devane
Winfield Scott
XIII. sjezd KSČ
XIV. sjezd KSČ
XV. sjezd KSČ
XVI. sjezd KSČ
XVII. sjezd KSČ
XVIII. sjezd KSČ
X (sociální síť)
YouTube
Yvetta Blanarovičová
Září
Zánik Československa
Złoty
Zaolzie
Zbyšek Pechr
Zdeněk Chotěnovský
Zdeněk Fierlinger
Zdeněk Horčík
Zdeněk Kolářský (houslista)
Zdeněk Podskalský
Zdenka Tichotová
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení v Pueble 2017
Zemská armáda
Zlaté svobody
Znárodnění




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk