Personální unie Polska a Litvy Korona Królestwa Polskiego & Wielkie Księstwo Litewskie (pl) Corona Regni Poloniae & Magnus Ducatus Lituaniae (la) ←  ←  1385–1569  → vlajka znak
Geografie Polsko-litevský svazek v letech 1386–1434
Hlavní město	Krakov (Polsko), Vilnius (Litva)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Poláci, Rusové, Litevci, Moldavané, Němci
Jazyky	polština, litevština, rutenština, žemaitština, moldavština, latina, němčina, jidiš
Náboženství	římskokatolické (státní), ortodoxní, arménské apoštolské, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	personální unie dvou feudálních monarchií
Státní útvary a území
Předcházející Polské království (1025–1385) Litevské velkoknížectví Následující Polsko-litevská unie (1569–1795)

Krevská nebo Krewská unie byla personální unie Polského království a Litevského velkoknížectví uzavřená 14. srpna 1385 na hradě v litevském městečku Kreva (polsky Krewo, dnes Крэва v Bělorusku). Uzavření krevské unie položilo základy mohutnému soustátí a posílilo postavení jak Polska tak Litvy. Nadále však obě země existovaly vedle sebe jako dva samostatné státní útvary spojené osobou panovníka. Následovaly další smlouvy posilující společnou unii a roku 1569 obě země vstoupily do reálné unie.

Okolnosti

Potřeba polsko-litevského spojení vzešla z důvodu ohrožení, které pro obě země představoval na přelomu 14. a 15. století Řád německých rytířů. Unie z Krewu byla první ze šesti unijních smluv uzavřených mezi Polskem a Litvou.

Ustanovení

Smlouva předpokládala manželství litevského velkoknížete Vladislava Jagellonského s polskou královnou Hedvikou z Anjou, za což měl získat polský trůn, přitom se Vladislav zavázal přijmout křest a dovolit christianizaci Litvy, propuštění polských zajatců, vyplacení odškodnění Habsburkům za porušení manželství sponsalia de futuro (závazek budoucího uzavření manželství v případě pokud jsou oba nebo jeden snoubenec nezletilý) s Vilémem Habsburským a získat zpět všechny země ztracené Polským královstvím. V posledním odstavci dohody kníže Jagello „slibuje připojení svých litevských a ruských zemí na věčné časy ke Koruně polského království“.

Dochovaný dokument

Zachoval se pergamenový dokument krevské unie, který je uchováván v krakovském archivu metropolitní kapituly. Text nevzbuzoval emoce mezi badateli až do počátku 19. století, kdy Michał Wiszniewski zveřejnil jeho obsah ve své knize Pomniky historii i literatury polskiej, čímž značně usnadnil přístup k textu a způsobil tak vypuknutí živé diskuse o pravosti, významu a hodnotě dokumentu. Díky rozvoji chemických metod se podařilo vyvrátit všechny pochybnosti o autenticitě dokumentu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Krewská únia na slovenské Wikipedii a Unia w Krewie na polské Wikipedii.

Související články

• Lublinská unie
• Republika obou národů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krewská unie na Wikimedia Commons
• AKT UNII POLSKI I LITWY PODPISANY W KREWIE DNIA 14 SIERPNIA 1385 ROKU – obrázek listiny, latinský text a polský překlad

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.