Konstantinopol - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Konstantinopol
Istanbul
(İstanbul)
najväčšie mesto Tureckej republiky
Štát Turecko Turecko
Región Marmara
Okres Istanbul
Súradnice 41°00′44″S 28°58′33″V / 41,0122°S 28,9758°V / 41.0122; 28.9758
Najvyšší bod 100 m
Rozloha 1 539 km² (153 900 ha)
 - okresu 5 343 km² (534 300 ha)
Obyvateľstvo 15 029 231 (31.12.2017) [1]
Hustota 2 813 obyv./km²
Založenie 667 pred Kr. ako Byzantion
 - Založenie 330 ako Nový Rím alebo Konštantínopol
 - Založenie 1453 ako Istanbul
Primátor Ekrem İmamoğlu[2] (CHP)
Časové pásmo VEČ (UTC+2)
 - letný čas VELČ (UTC+3)
PSČ 34010 až 34850 a 80000 až 81800
Telefónna predvoľba (+90) 212 (európska strana) (+90) 216 (ázijská strana)
Kód 34
Lokalita svetového dedičstva UNESCO
Názov Historic Areas of Istanbul
Rok 1985 (#9)
Číslo 356
Región Európa a Severná Amerika
Kritériá i, ii, iii, iv
Poloha v mesta v rámci Turecka
Poloha v mesta v rámci Turecka
Poloha v mesta v rámci Turecka
Mestské obvody
Mestské obvody
Mestské obvody
Wikimedia Commons: Istanbul
Webová stránka: www.ibb.gov.tr
Portál, ktorého súčasťou je táto stránka:
Svetové dedičstvo UNESCO
Svetové dedičstvo UNESCO

Istanbul (po turecky İstanbul; 324 – 1930 Konštantínopol alebo Carihrad; do 324 Byzantion; podrobnosti o názvoch pozri nižšie) je najväčšie mesto v Turecku. Rozkladá sa na oboch brehoch Bosporskej úžiny. Mesto, pôvodne založené v 7. storočí pred Kr. ako grécka obchodná osada, v dejinách slúžilo približne 16 storočí (tiež pod menami Byzantion, resp. Konštantínopol) ako hlavné mesto Východorímskej, Byzantskej, Latinskej aj Osmanskej ríše. Bolo jedným z hlavných centier kresťanstva, po roku 1453 naopak sídlom islamského kalifátu. Má vyše 15 miliónov obyvateľov (z roku 2017), čím tvorí druhú najľudnatejšiu metropolitnú oblasť Európy (po Moskovskej oblasti).

Istanbul je významným hospodárskym, finančným a priemyselným centrom Turecka. Približne 20 % tureckých pracujúcich v priemysle je zamestnaných tu. Zhruba 50 % tureckého obchodu má svoj základ v rôznych istanbulských závodoch. Istanbul na celoštátnom výbere daní podieľa až 40 % a produkuje 27,5 % tureckého národného produktu.

Istanbul je tiež významným kultúrnym centrom krajiny pre filmový či hudobný priemysel. Mesto je populárnou turistickou lokalitou, v roku 2015 ho navštívilo viac než 12 miliónov turistov, ponúka viaceré pamiatky zaradené do Svetového kultúrneho dedičstva UNESCO.

Poloha

Istanbul sa rozkladá priamo na rozhraní dvoch svetadielov, Ázie a Európy, pričom historické rímske a grécke jadro mesta leží na európskej strane. Zaberá plochu 1 538,77 km² (pre porovnanie je to vyše 4-krát viac ako Bratislava). Je umiestnený priamo na pahorkoch pri brehoch Bosporskej úžiny, Marmarského a Čierneho mora a zálivu Zlatý roh. K mestu prislúcha aj súostrovie na juhovýchod od Bosporu, Princove ostrovy.

Výborná poloha mesta na mieste, kde zem pretína morské cesty, ponúka také výhody, ako ľahko ubrániteľný polostrov, ideálna klíma, bohatá a štedrá príroda či možnosť kontroly nad Bosporom, čo predurčilo významné postavenie mesta v dejinách. Istanbul a okolitá provincia produkuje bavlnu, ovocie, olivový olej, hodváb či tabak. Priemysel vyrába mnoho každodenne používaných vecí, napríklad textil, olej, pneumatiky, rôzne výrobky z kovu či z kože, elektroniku, sklo a mnohé ďalšie. Rozvinutý je tu samozrejme aj potravinársky priemysel. Pretože Istanbul je veľkomestom, je najvýznamnejším dopravným uzlom krajiny. Má rozsiahly a komplikovaný systém dopravy. Je tu rozpracovaná sieť autobusov, električiek a trajektov, nachádzajú sa tu aj šesť liniek pozemného a podzemného metra.[3]

Historické názvy

Prehľad

Na mieste Istanbulu stávala pôvodne grécka osada Byzantion, založená už v 7. stor. pred Kr. Roku 324 založil a 11. mája roku 330 rímsky cisár Konštantín Veľký slávnostne otvoril prebudované mesto a premenoval ho na Konštantínopol, t. j. Konštantínovo mesto. Konštantínopol sa popri Ríme stal hlavným mestom Rímskej ríše. Slovania prakticky od počiatku používali varianty názvu Carihrad (teda C(is)árovo mesto), pretože sa vyskytuje už v Nestorovej kronike. V roku 1930 dostalo mesto oficiálne názov Istanbul; tento názov sa však neoficiálne používal už dávno predtým.

Podrobnosti

Oficiálne názvy

  • pôvodne asi: Lygos
  • najneskôr od konca 7. stor. pred Kr. do 324 po Kr.:
    • starogr. Byzantion; neskorší lat. ekvivalent: Byzantium; neskoršie slovenské ekvivalenty aj Byzancia [4], Byzancion, Byzanción či zriedkavo Byzant
    • v 3. stor. po Kr. prechodne: lat. Augusta Antonina
  • 324 po Kr. – 1453/1930:
    • lat. Constantinopolis; starogr. Kónstantinoupolis resp. v inom prepise Kónstantinúpolis; neskoršie slovenské ekvivalenty: podľa PSP Konštantínopol a Carihrad (slovanský variant slova Carihrad je doložený už v Nestorovej kronike[5]), v rozpore s PSP: Konštantinopol [4], Konštantinopolis, Konštantínopolis, zastarano aj Konstantinopolis [6] či Konstantinopol ; do 7. stor. bola úradným jazykom latinčina, potom gréčtina; tvar Constantinopolis (a pod.) je nepriamo a na minciach doložený od cca. 324 po Kr.[7], priamo až od 5. stor.
    • spočiatku (t. j. najmä v 4. stor.) sa mesto volalo aj lat. Constantinopolis nova Roma, lat. Constantinopolis altera Roma [8], lat. nova Roma[9], starogr. é Nea, deutera Rómé ("Nový, druhý Rím"), starogr. Deutera Rómé [10] ("Druhý Rím"), starogr. eóa Rómé ("Východný Rím"), starogr. Byzantias Rómé ("Byzantský Rím"), lat. Roma Constantinopolitana, starogr. (/lat.?) Alma Róma
  • 1453 – 1930:
    • v osmanskej turečtine Kostantíníje alebo Kustantíníje; ekvivalent v spisovnej arabčine: Al-Kustantíníja; starogr., lat. a slovenské ekvivalenty ako v predchádzajúcom bode; novogr. ekvivalent Konstantinupoli
    • od konca 17. do konca 18. storočia prechodne prevažoval oficiálny názov Islambol alebo Islambul
    • občas sa vyskytoval ako oficiálny tvar İstanbul
  • od 1930: po turecky İstanbul; slovenský ekvivalent Istanbul

Významné neoficiálne názvy

  • od raného stredoveku: starogr. hé Polis, novogr. i Poli
  • od vrcholného stredoveku: v turečtine İstanbul, Stanbul, Stambul, zriedkavejšie Stanbulin, Bulin; tvar Stambul v 19. stor. v európskych textoch v užšom zmysle niekedy znamenal len historické jadro mesta
  • od roku 1453: v turečtine Islambol, Islambul
  • v 19. stor.: v turečtine Istanbol, Istambol, Stambol [11]
Panoramatická fotografia mesta Istanbul
Panoramatická fotografia mesta Istanbul
Obliehanie Konštantínopola vojskami sultána Mehmeda II. tesne pred jeho dobytím v roku 1453.

Dejiny

Bližšie informácie v hlavnom článku: Dejiny Istanbulu

Najneskôr v 7. stor. pred Kr. (podľa tradície v roku 667 pred Kr.) bolo na území jadra dnešného mesta založené grécke mesto Byzantion. Toto sa v 1. stor. po Kr. stalo súčasťou Rímskej ríše. Za vlády cisára Septimia Severa bolo mesto zbúrané a znovu postavené.

V rokoch 324 až 330 mesto prebudoval rímsky cisár Konštantín Veľký. Mesto dostalo nový názov Konštantínopol (resp. u Slovanov Carihrad) a stalo sa hlavným mestom Východorímskej resp. Byzantskej ríše. Konštantínopol sa stal aj významným cirkevným a kultúrnym centrom. Sídlil tu carihradský patriarcha. V roku 425 tu bola založená vysoká škola. Vrcholné obdobie rozkvetu mesto zažilo za Justiniána I. v 6. storočí. Za povstania Niká (532) značná časť mesta zhorela. Vrcholom stavebnej činnosti za Justiniána je chrám Hagia Sofia. V roku 542 postihol mesto mor, zomrelo 30 000 obyvateľov. Od 7. storočia nastal úpadok mesta v dôsledku neustálych vojen s Peržanmi, Arabmi, Slovanmi a Pečenehmi.

V 13. storočí bol Konštantínopol hlavným mestom krátky čas existujúceho Latinského cisárstva, po jeho zániku bolo opäť hlavným mestom Byzantskej ríše. Za vlády Palaiologovcov (koniec 13. stor. – zač. 14. stor.) nastalo krátke obdobie rozmachu mesta, ale potom sa už mesto vyľudňovalo a pustlo.

V roku 1453 mesto tri dni plienili a dobyli Osmanskí Turci, čím Byzantská ríša zanikla. V rokoch 1453 až 1923 bolo mesto hlavným mestom Osmanskej ríše a sídlom sultána. V roku 1930 bolo mesto premenované na Istanbul.

Ekumenické koncily

Bližšie informácie v hlavnom článku: Ekumenický koncil

Význam stredovekého Konštantínopola v náboženskej oblasti ďaleko presahoval hranice Byzantskej ríše, mesto sa stalo štyrikrát miestom zasadania ekumenických koncilov. Dnes tu sídli Grécky patriarcha pre anatólskych kresťanov, hoci je otázka kresťanstva v krajine stále dosť napätá.

Tradičná kultúra

Kultúra Istanbulu poznačila celé moderné Grécko. Mnoho moderných gréckych vzdelancov pochádzalo odtiaľto. Od stredoveku tu vznikali grécke tradičné tance a ľudové piesne, ktoré sú dnes súčasťou gréckeho a tureckého folklóru. Konštantínopolskí mäsiari vymysleli v byzantských dobách populárny orientálny tanec Chasapiko, ktorý sa tancuje ako v Grécku, tak aj v Turecku. Kultúra oboch národov v meste sa tak počas sultanátu úplne zjednotila. V 19. a 20. stor. sa v Konštantínopole otvorili kaviarne s tradičnou hudbou, v ktorých tancovali grécke brušné tanečnice a muži fajčili vodné fajky. Na uliciach sa konali rôzne trhy a všade sa ligotali byzantské kupoly. O jednotnosti gréckej a tureckej kultúry máme dôkazy v podobe gréckych ľudových piesní z Malej Ázie, v ktorých sem tam zaznie nejaké to turecké slovo, alebo veta (napr. časté sú áman, yavrum či seviórum). Počas sviatkov muži aj ženy tancovali a spoločne spievali na námestiach. Takéto slávnosti mali tradíciu od byzantských čias. O jednej takejto ľudovej veselici nám zanechal správu aj filozof Michaél Psellos, keď napísal, že ľud po zvrhnutí krutého tyrana, cisára Michala IV. vyšiel do ulíc pozrieť sa na jeho oslepenie a pritom všetci tancovali a vymýšľali nové piesne. Zároveň nám dáva správu o vzniku gréckeho folklóru. Kultúra Konštantínopolu sa v stredoveku veľmi odlišovala od Európskej kultúry, ktorá hlásala asketický život. Byzantská kultúra sa v ponímaní náboženstva a svetskej existencie veľmi podobala modernej dobe. Popri náboženstve sa tu pestovala veľkolepá antická kultúra obohatená o orientálne prvky. Toto bola klasická byzantská kultúra mesta. Veľkomestskú kultúru rozšírili konštantínopolskí a Maloázijskí Gréci aj v materskom Grécku, počas spomínanej výmeny obyvateľstva začiatkom 20. stor. Dnes tu môžeme ešte stále vidieť podobný spôsob života, ktorý teraz prezentujú predovšetkým Turci. O krásach mesta sa spieva aj v piesni Konštantínopolských Grékov Eche jia Panajia, ktorá ospevuje mestské časti Yedikule, Galátu a Arápiu, vyzdvihuje kvalitu miestneho vína a krásu miestnych dievčat.

Primátor Istanbulu, Ekrem İmamoğlu.

Pamiatky

  • Chrám Božej múdrosti, Hagia Sofia, postavený v 6. storočí cisárom Justiniánom, od roku 1453 do 20. storočia slúžil ako mešita, dnes ako múzeum.
  • Modrá mešita (Istanbul) Modrá mešita alebo tiež nazývaná mešita sultána Ahmeda I. Mešita bola postavená za Ahmedovej vlády v rokoch 1609 až 1615. Pomenovanie modrá mešita je odvodené z bohatej výzdoby interiéru mešity modrými štvorcovými obkladačkami. Modrá mešita je jednou z najznámejších a najnavštevovanejších pamiatok Istanbulu.[12]
  • Topkapi je rozsiahly palácový komplex v centre Istanbulu, ktorý bol vyše 380 rokov oficiálnou rezidenciou sultánov Osmanskej ríše. Stavba komplexu začala roku 1453 a dokončená bola roku 1465. Posledným sultánom, ktorý obýval palác Topkapi bol sultán Mahmúd II. (do 1839 roku). Jeho nasledovník sultán Abdülmecid I. preniesol svoje sídlo do nového paláca Dolmabahçe a Topkapi odvtedy prestalo byť oficiálnou rezidenciou sultánov. Jedna z najznámejších pamiatok Istanbulu.
  • Galatská veža z roku 1348, pôvodne obranná stavba janovskej obchodnej štvrte Pera, bola po stáročia najvyššou budovou v meste. Dnes dominuje panoráme severne od Zlatého rohu.[13]

Komunálna politika

Na čele mesta stojí primátor. Úrad primátora od roku 1994 nepretržite zastávali politici pravicových islamistických strán blízkych Strane spravodlivosti a rozvoja, vrátane súčasného prezidenta Erdoğana. V roku 2019 prvý raz vo voľbách v meste uspel kandidát ľavicovej Republikánskej ľudovej strany, Ekrem İmamoğlu. Voľby sa kvôli tlaku AKP museli zopakovať, avšak Imamogluova výhra sa iba zvýraznila.[2]

Terminál letiska Istanbul.
Most sultána Mehmeta je jeden z troch zavesených mostov ponad Bosporskú úžinu.

Doprava

Letecká doprava

Istanbul mal v roku 2019 tri medzinárodné letiská: Pôvodne hlavné letisko bolo Atatürkovo letisko, ktoré sa nachádza v štvrti Yeşilköy na európskej strane, asi 24 kilometrov (15 míľ) západne od centra mesta. Keď bolo vybudované, stálo na západnom konci mesta, teraz ho však mesto úplne obklopuje.[14] Práve kvôli obmedzeným možnostiam ďalšieho rozvoja Atatürkovho letiska bolo po roku 2010 rozhodnuté o výstavbe nového letiska. Letisko Istanbul vo štvrti Arnavutköy na európskej strane pri pobreží Čierneho mora, približne 35 km severozápadne od Atatürkovho letiska, bolo stavané medzi rokmi 2014-2018 a uvedené do prevádzky 29. októbra 2018. Plne dobudované má byť v roku 2028. Odvtedy boli postupne komerčné lety z Atatürkovho letiska presúvané na Istanbul, pričom od apríla 2019 slúži Atatürkovo letisko iba pre nákladné lety.[15]

Posledné a najmenšie letisko v meste je letisko Sabihy Gökçenovej, nachádzajúce sa v štvrti Kurtköy na ázijskej strane, blízko pretekárskeho okruhu Istanbul Park GP Racing. Je situované maximálne 20 kilometrov (12 míľ) východne od ázijskej strany a 45 kilometrov (28 míľ) východne od európskeho mestského centra.

Stanica Sirkeci, otvorená v roku 1873, prestavaná 1888-1890, východiskový bod pre vlakové spoje do Viedne a Orient Express do Paríža.

Mestská hromadná doprava

Pre podrobnejšie informácie o metre v Istanbule pozri Istanbulské metro.

Všetky druhy dopravy v meste sú komplikované polohou Istanbulu na dvoch brehoch Bosporu, ktorý slúži ako námorná cesta, no zároveň po stáročia cestná a železničná bariéra. Istanbulské hlavné rýchlostné cesty sú O-1, O-2, O-3 and O-4. O-1 vytvára mestský vnútorný obchvat, ktorý preklenuje Bosporskú úžinu cez Bosporský most, O-2 naopak vytvára vonkajší mestský okruh s mostom sultána Mehmeta. O-2 pokračuje na západ do Edirne a O-4 na východ do Ankary; O-2, O-3 aj O-4 sú súčasťou transeurópskej cesty E80, ktorá vedie z Portugalska k turecko-iránskej hranici.[16] V roku 2018 cez pôvodné dva bosporské mosty prešlo asi 320 000 vozidiel denne (čo predstavuje pokles oproti 400 000 z roku 2011).[17] V roku 2016 bol otvorený tretí most cez Bospor, Most sultána Selima.[18] Environmentálne skupiny sa obávali, že tretí most môže ohroziť zostávajúce zelené plochy na sever od Istanbulu.[19][20] Okrem troch mostov slúži pre cestnú dopravu medzi svetadielmi tiež dvojpodlažný Eurázijský tunel, dlhý 14,6 km, ktorý bol uvedený do prevádzky v decembri 2016.[21]

Linka T1 istanbulského moderného električkového systému vo štvrti Fatih.
Stanica istanbulského metra Levent.

Istanbulskú mestskú hromadnú dopravu predstavuje systém električiek (štyri linky T1-T4), pozemných lanoviek, liniek metra, autobusov, rýchlych autobusov a trajektov. Ceny medzi jednotlivými typmi dopravy sú integrované, pričom na cestovanie slúži bezkontaktná Istanbulkart, funkčná od roku 2009.[22]

Istanbulské metro sa v súčasnosti skladá zo šiestich liniek M1(A a B), M2, M3, M6 (všetky na európskej strane) a M4 a M5 (na ázijskej). Ďalších sedem liniek linky (M7, M8, M9, M10, M11, M12 a M13) je vo výstavbe.[23]

Medzinárodná vlaková doprava v Istanbule funguje od roku 1889, kedy bola otvorená linka z Bukurešti do Istanbulu na stanicu Sirkeci. Tá sa neskôr stala známou ako východná konečná stanica Orient Expressu.[24] Vlaková doprava do Bukurešti a Solúnu trvala do začiatku desiatych rokov 21. storočia, kedy boli spojenia zrušené pre výstavbu tunela Marmaray, resp. finančné problémy Grécka. Linka s Bukurešťou cez Sofiu bola obnovená v júni 2019.[25][26] Ázijskú stranu mesta obsluhuje od roku 1908 stanica Haydarpaşa, ktorá bola kedysi východiskom pre Bagdadskú a Hidžázsku železnicu do dnešného Iraku a Saudskej Arábie, ktoré však v roku 2019 tiež neboli v prevádzke (v prípade Hidžázskej železnice sa uvažuje o znovuspojazdnení).[27][28][29]

Partnerské mestá

Referencie

  1. http://www.turkstat.gov.tr/PreHaberBultenleri.do?id=13425
  2. a b Opakované voľby v Istanbule vyhral opäť kandidát opozície . SME, 23.6.2019, . Dostupné online.
  3. http://www.istanbul-ulasim.com.tr/our-network.aspx Oficiálne stránky istanbulského metra.
  4. a b Malá encyklopédia Slovenska. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1987. s. 12.
  5. Carihrad. In: NOVOTNÝ, Bohuslav, et al. Encyklopédia archeológie. 1. vyd. Bratislava : Obzor, 1986. 1032 s. S. 149 – 150.
  6. tento tvar je napr. uvedený v PSP z roku 1931
  7. http://constantinople.ehw.gr/Forms/fLemmaBody.aspx?lemmaId=11677#noteendNote_1
  8. Mango: Oxford History of Byzantium, 2002
  9. http://constantinople.ehw.gr/Forms/fLemmaBody.aspx?lemmaId=11677#chapter_0; tento tvar je doložený ešte v 9./10. stor. porov. napr. Magnae Moraviae Fontes Historici, 1971, str. 99
  10. tvar je doložený len nepriamo
  11. http://books.google.sk/books?id=1FwEAAAAQAAJ&pg=PA351&lpg=PA351&dq=%22istambol%22&source=bl&ots=GYr-E9VAse&sig=e52tvy7JGbGHla8ufA-SVHgkLTw&hl=sk&sa=X&ei=FxcQUKhby9vhBO_dgdAL&ved=0CGcQ6AEwCTgU#v=onepage&q=%22istambol%22&f=false str. 351; http://leccos.com/index.php/clanky/istanbul
  12. http://www.eslam.de/begriffe/b/blaue_moschee.htm
  13. http://www.lonelyplanet.com/turkey/istanbul/sights/architecture/galata-tower#ixzz3f6ACHCm9
  14. http://www.ataturkairport.com/en-EN/airportguide/Pages/airportguide.aspx
  15. MCKERNAN, Bethan. Turkish Airlines is switching to a new Istanbul airport – all in 45 hours . Istanbul: The Guardian, 6.4.2019, . Dostupné online. (po anglicky)
  16. Turkey to open new Istanbul highway on election weekend – report . Ahval News, 18.6.2019, . Dostupné online. (po anglicky)
  17. ROPER, Jack. Solving Istanbul's congestion problem . Intertraffic.com, 12.12.2018, . Dostupné online. (po anglicky)
  18. Turci sa pripravujú na otvorenie obrieho tunela, Istanbulčanom skráti čas cestovania online. Hospodárske noviny, 18.12.2016, cit. 2019-10-10. Dostupné online.
  19. Eurasia Tunnel Environmental and Social Impact Assessment. Volume I: Non Technical Summary (NTS) online. Európska investičná banka, január 2011, cit. 2019-10-10. Dostupné online.
  20. LETSCH, Constanze. Plan for New Bosphorus Bridge Sparks Row Over Future of Istanbul online. The Guardian, 8.6.2012, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky)
  21. Istanbul's $1.3BN Eurasia Tunnel prepares to open online. Anadolu Agency, 19.12.2016, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky)
  22. Tickets and Fares online. Metro Istanbul, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky)
  23. Network Maps online. Metro Istanbul, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky)
  24. KUBUŠ, Tomáš. Sirkeci Gar. Konečná Orient Expressu online. Blízky východ.eu, 24.8.2013, cit. 2019-10-10. Dostupné online.
  25. UYSAL, Onur. Istanbul Bucharest train to restart service online. Rail Turkey, 2.6.2019, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky) Bölgesel Yolcu Trenleri online. Turkish State Railways, cit. 2012-04-03. Dostupné online. Archivované 2012-04-04 z originálu. (Turkish)
  26. KEENAN, Steve. How Your Greek Summer Holiday Can Help Save Greece online. The Guardian, 22.6.2012, cit. 2019-10-10. Dostupné online.
  27. BUĞRA EKINCI, Ekrem. Hejaz railway: A historic line to Islam's holiest cities online. Daily Sabah, 28.10.2016, rev. 2016-10-28, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky)
  28. HEAD, Jonathan. Iraq – Turkey railway link re-opens online. BBC, 16.2.2010, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky)
  29. Haydarpasa Train Station online. Emporis, 3.4.2012, cit. 2019-10-10. Dostupné online. (po anglicky)

Pozri ajupraviť | upraviť zdroj

Iné projektyupraviť | upraviť zdroj

  • Spolupracuj na Commons Commons ponúka multimediálne súbory na tému Istanbul
Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Konstantinopol

'Ndrangheta
Étienne Arago
Étienne Jeaurat
Írán
Ónodský sněm
Úmrtí v roce 2021
Únor
Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu
Červen
Červený obr
Česká státoprávní demokracie
Česká strana sociálně demokratická
Česká televize
Česká Wikipedie
Česko
Řád karmelitánů
Říjen
Římské číslice
Řehoř XV.
Šarlota Amálie Hesensko-Wanfriedská
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Španělsko
Špicberky
Špicberská dohoda
Špionáž
Švédské tažení do Ruska
Švédsko
1. únor
1. červen
1. říjen
1. květen
1. srpen
10. únor
10. říjen
10. březen
10. listopad
10. prosinec
1003
11. únor
11. červenec
11. duben
11. květen
11. listopad
11. prosinec
11. září 2001
12. únor
12. květen
12. leden
12. listopad
12. prosinec
13. únor
13. červenec
13. březen
1323
1368
13th Floor Elevators
14. únor
14. březen
14. srpen
1420
1491
15. únor
15. říjen
15. březen
15. květen
15. listopad
15. srpen
16. únor
16. říjen
16. leden
16. srpen
16. století
16. září
1621
1623
1631
1638
1640
1641
1643
1649
1653
1654
1656
1658
1659
1660
1673
1676
1681
1688
1698
1699
17. únor
17. březen
17. století
1700
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1717
1718
1728
1735
1737
1744
1752
1756
1757
1759
1761
1763
1764
1765
1768
1770
1773
1776
1777
1778
1780
1781
1782
1783
1785
1786
1789
1791
1793
1796
1798
18. únor
18. leden
18. prosinec
18. srpen
18. století
1800
1802
1808
1809
1812
1816
1822
1826
1830
1834
1838
1841
1845
1846
1848
1849
1852
1856
1862
1863
1864
1865
1867
1868
1871
1873
1874
1876
1877
1883
1892
1895
1896
19. únor
19. červen
19. říjen
19. leden
19. listopad
19. století
1900
1901
1902
1905
1906
1908
1912
1914
1916
1918
1920
1924
1928
1929
1930
1931
1932
1934
1937
1938
1940
1941
1942
1945
1946
1947
1948
1951
1952
1954
1956
1958 v hudbě
1959
1960
1961 v hudbě
1962
1962 v hudbě
1963 v hudbě
1964 v hudbě
1965 v hudbě
1966
1966 v hudbě
1967
1967 v hudbě
1968
1968 v hudbě
1969 v hudbě
1971
1972
1975
1976
1976 v hudbě
1977
1978
1979
1980
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2. únor
2. červen
2. červenec
2. březen
2. duben
2. tisíciletí
20. únor
20. leden
20. století
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2008
2010
2012
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2022
21. únor
21. leden
21. prosinec
21. září
22. únor
22. březen
22. listopad
23. únor
23. květen
23. leden
23. prosinec
24. únor
24. duben
25. únor
25. duben
26. únor
26. červen
26. srpen
27. únor
27. březen
27. duben
27. leden
28. únor
28. červen
28. říjen
28. březen
28. duben
28. leden
28. prosinec
29. červen
29. duben
29. prosinec
3. únor
3. červen
3. říjen
3. květen
3. srpen
30. duben
30. leden
30. listopad
30. prosinec
31. říjen
31. leden
31. srpen
3D film
4. únor
4. červen
4. březen
4. duben
4. leden
4. prosinec
461
474
5. únor
5. červen
5. květen
5. listopad
6. únor
6. květen
6. listopad
7. únor
7. červen
7. březen
7. listopad
8. únor
8. červen
8. červenec
8. duben
8. prosinec
9. únor
9. říjen
9. duben
9. leden
9. listopad
9. prosinec
A-12
A. R. Rahman
Abdulaziz
Achtung Baby
Adam Clayton
Adam Ignác Mladota ze Solopysk
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
Aféra U-2
Afghánistán
Ahmed III.
Aklamace
Akustická kytara
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alan Freed
Albrecht von Haller
All That You Can't Leave Behind
Alternativní rock
Americký dolar
Amnestie
Amnesty International
Anatolian rock
Andrej Babiš
Angličtina
Anglo-španělská válka (1654–1660)
Anna Petrovna
Anna Stuartovna
Antioch Dmitrijevič Kantemir
Apolena
Apollo 14
Apple
Apple Computers
Aretha Franklinová
Argentina
Argentinské tango
Arlingtonský národní hřbitov
Arnošt Josef z Valdštejna
Arthur Batut
Art rock
Asie
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Audiokazeta
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Avenida Corrientes
Bílý dům
Bílý trpaslík
Březen
B. B. King
Band of Gypsys
Basová kytara
Batman Forever
Beat
Berlín
Bible
Bibliografie dějin Českých zemí
Bicí nástroj
Bicí souprava
Billboard (časopis)
Billboard Hot 100
Bitva u Lesné
Bitva u Oudenaarde
Bitva u Trenčína
Blind Faith
Blowin' in the Wind
Blues
Blues rock
Bob Dylan
Bob Geldof
Bodø
Bohemia Energy
Boleslav III.
Bono
Bootleg
Borša
Boy (album)
Brian Eno
Britpop
Britská invaze
BRIT Awards
Buddy Holly
Byzantská říše
Církev československá husitská
Canned Heat
Carl Perkins
Cena Grammy
Central Intelligence Agency
Chicago (skupina)
Chubby Checker
Clash
Cleveland
Cliff Richard
Columbia Records
Commons:Featured pictures/cs
Country
Country Joe and the Fish
Country rock
Coververze
Covid-19
Cream
Crosby, Stills, Nash and Young
Curtis Mayfield
Cyrilice
Dánsko-Norsko
Dóm svaté Alžběty
Daniel Bernoulli
Daniel Lanois
Davis Cup
Derek and the Dominos
Derry
Detroit
Dick Dale
Diskžokej
Diskografie U2
Dlouhohrající deska
Dodavatel poslední instance
Dominikánská republika
Donovan
Dorotea Braniborská (1420–1491)
Družice
Druhá světová válka
Dublin
duo
Dwight D. Eisenhower
Ehrenfried Walther von Tschirnhaus
Eight Miles High
Elektrická kytara
Elektrické blues
Elektrický folk
Elektronické knihy na objednávku
Elton John
Elvis Presley
Encyklopedie
Eric Clapton
Etiopie
Evžen Savojský
Evangelium podle Matouše
Exil
Experimentální rock
Extended play
Fairport Convention
Felix Benda
Ferdinando Carulli
Ferdinand Bonaventura II. z Harrachu
Ferdinand Pečenka
Filadelfie
Filipíny
Filip V. Španělský
Fleetwood Mac
Folk
Folk rock
Fonograf
Fotoaparát
François de Montmorency-Laval
Francis Gary Powers
Francouzská národní knihovna
Francouzské království
Frank Sinatra
František I. Štěpán Lotrinský
František II. Rákóczi
František M. Hník
Franz II. Rákóczi?oldid=78993218
Franz Xaver Gabelsberger
Fran Saleški Finžgar
Frederik IV. Dánský
Frederik Willem de Klerk
Fridrich I. Pruský
Funk
Funk rock
G8
Gama Sagittae
Garage rock
Gemeinsame Normdatei
George H. W. Bush
Giovanni Battista Lampugnani
Giovanni Battista Triumfetti
Giuseppe Avossa
Glam rock
Glasgow
Glienicker Brücke
Gospel
Grateful Dead
Gregoriánský kalendář
Grunge
Gubernie
Guru
Gymnázium Vítězslava Nováka
Habsburkové
Habsburská monarchie
Haiti
Hammondovy varhany
Hannoversko
Hardcore
Hard rock
Harmonika
Heartland rock
Heath Freeman
Heavy metal
Hedvika Žofie Švédská
Helena Veverková-Winandová
Helena Zrínská
Herman's Hermits
Hermann Föttinger
Heroin
Higašijama
Hirošima
Hladomor
Hlavní strana
HMAS Sydney (D48)
Hmotná nouze
Hnědý trpaslík
Horslips
Housle
How to Dismantle an Atomic Bomb
Hudební žánr
Husajn Šáh
Hvězdná velikost
Ilegální obchod s drogami
IMAX
Imrich Tököly
Indie
Indie rock
Industriální rock
Instrumentální rock
International Standard Book Number
Interscope Records
In memoriam
IPod
Irská libra
Irsko
Island
Island Records
Itálie
ITunes
Jaderná zbraň
James B. Donovan
James Brown
Jana Altmannová
Janis Joplin
Jano Köhler
Jan Barner
Jan Haubert
Jan Jíra
Jan Křtitel Jiří Neruda
Jan Máchal
Jan P. Kučera
Jan Sedláček (architekt, 1848)
Jan V. Portugalský
Japonsko
Jaroslav Šaroch
Jaroslav Svoboda (výtvarník)
Jazz
Jazz fusion
Jean Cruveilhier
Jefferson Airplane
Jekatěrinburg
Jemeljan Ukrajincev
Jiří Čart
Jiří Balvín
Jiří Brady
Jiří Dánský
Jiří Javorský
Jiří Trávníček
Jižanský rock
Jižní Korea
Jimi Hendrix
Jimmy Page
Jindřichův Hradec
Joan Baez
Johannes Kepler
Johann Baptist von Spix
Johann Gottlieb Janitsch
Johnny Winter
John Benjamin Stone
John Blow
John Churchill, vévoda z Marlborough
John Maxwell Coetzee
John Mayall
John Mayall & the Bluesbreakers
John McVie
Josef Bonaventura Piter
Josef Führich
Josef Florian
Josef I. Habsburský
Josef Jiří Kolár
Josef Kratochvíl (fotbalista)
Josef Ladislav Turnovský
Josef Maršál (moderátor)
Josef Masopust
Josef Pfeifer
Josef Pilnáček
Josef Schaniak
Jozue
Jugoslávie
Juka krátkolistá
Jupiter (planeta)
Křesťan
Kabinová lanová dráha na Ještěd
Kalábrie
Kalifornie
Kamehameha IV.
Kansas City (Missouri)
Karel Blažej Kopřiva
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel VI.
Karel XI.
Karel XII.
Kateřina Brožová
Katedrála svaté Alžběty
Kategorie:Úmrtí v roce 1708
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození v roce 1708
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Čapí hnízdo
Kazaňský chanát
KGB
Klávesový nástroj
Klávesy
Klasická hudba
Klaudios Ptolemaios
Klavír
Klement XI.
Kníže
Košice
Kompaktní disk
Koncert
Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow
Konotace
Konstantinopol
Kormoran (1940)
Kosmodrom Bajkonur
Královské Uhersko
Království Velké Británie
Krvavá neděle (1972)
Kuruci
Květen
kvarteto
Kytara
Lamezia Terme
Lara Croft – Tomb Raider
Larry Mullen, Jr.
Larry Mullen mladší
Las Vegas
Latina
Latinskoamerická hudba
Leadbelly
Leden
Led Zeppelin
Leopold I.
Leopold Ignác z Ditrichštejna
Letecká základna Incirlik
Letectvo
Libius Severus
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Libuše Baudyšová
Lidská práva
Like a Rolling Stone
Limerick
Live 8
Live Aid
Lockheed Corporation
Lockheed U-2
Londýn
Lonnie Mack
Lozang Kalzang Gjamccho
Luboš Holeček
Luciano Pavarotti
Ludolf Bakhuizen
Ludvík XIV.
Lynyrd Skynyrd
Měsíc
Maďarština
Maďarský forint
Madison Square Garden
Magdalena Neunerová
Mainstream
Manfred Mann
Marek Vokáč
Marie Terezie
Markéta Brabantská (1323–1368)
Martin Luther King, Jr.
Martin Scorsese
Marvin Gaye
Massachusetts
Matteo Capranica
MC5
McDonald's
Memorial
Mercury Records
Meteorologie
Mezinárodní astronomická unie
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní vesmírná stanice
Michail Lomonosov
Mick Fleetwood
Midge Ure
Milan Jablonský
Miloš Štědroň
Miloš Zeman
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Miroslav Žbirka
Miroslav Středa
Mission: Impossible
Mojmír Preclík
Moravská zemská knihovna
Moskva
Mr. Tambourine Man
MTV
Mysterium Cosmographicum
Náboženská svoboda
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Editace ve Vizuálním editoru
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Nadace Wikimedia
Nagasaki
NASA
Neděle
New York (stát)
Nice
Nikita Sergejevič Chruščov
Nizozemská královská knihovna
Norsko
Nová vlna (hudba)
Nový Zéland
Nova
No Line on the Horizon
Nu metal
Obelisk (Buenos Aires)
Obrazovka
Oceánie
October (album)
Oklahoma
Olympie Manciniová
Opičí selfie
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Otto Trefný
Pákistán
Péšávar
P2P
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panství
Papež
Paul Hewson
Paul McCartney
Pavel Schmidt
Pavel Verner (hudebník)
Pavol Molnár
Pentangle
Peter and Gordon
Peter Frampton
Peter Green
Pete Seeger
Petr Fiala
Petr I. Veliký
Petula Clark
Pet Sounds
Planeta
Platónské těleso
Platinová deska
Ploutvonožci
Požarevacký mír
Poddanství
Polská národní knihovna
Polské království
Polsko
Populární hudba
Populární kultura
Pop (album, U2)
Pop music
Pop rock
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Fotografie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Letectví
Portál:Lidé
Portál:Maďarsko
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Rusko
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portugalské království
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Post-punk
Postupim
Povstání Imricha Tökölyho
Power pop
Pozoun
Praha
Praní špinavých peněz
Prezident České republiky
Pride (In the Name of Love)
Prodigy
Program Apollo
Progresivní rock
Prophets of Rage
Prosinec
Protopunk
Prozatímní irská republikánská armáda
Pruské království
První list Korintským
Psychedelický rock
Psychoaktivní droga
Public Enemy
Punk
Punk rock
PVO
Q181333
Q181333#identifiers
Q181333#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q396
Q396#P166
Q748379#identifiers
Q748379#identifiers|Editovat na Wikidatech
Queen
Q (časopis)
Rákóczi
Rákócziho povstání
R-7 (balistická raketa)
Radar
Raga rock
Rap
Rap rock
Rastattský mír
Ray Charles
Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016
Reverb
Rhythm and blues
Ricimer
Robert Browning
Robert Johnson
Rock
Rockabilly
Rocková opera
Rock (rozcestník)
Rock and roll
Rock and Roll Hall of Fame
Rod Stewart
Rok
Rolling Stone
Rolling Stone – 100 největších umělců všech dob
Ron Flowers
Rudé právo
Rudolf Vytlačil
Ruské carství
Rusko
Sóseki Nacume
S-75 Dvina
Safíovci
Salman Rushdie
Salvador
Samuel Jurkovič
Sam Cooke
San Diego
SARS-CoV-2
Satmárský mír
Saturday Night Live
Saxofon
Sečany
Sedmihradsko
Semej
Severní Amerika
Severní Irsko
Severní válka
Sex Pistols
Seznam nejprodávanějších hudebních umělců
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam sedmihradských panovníků
Sigbert Heister
Simon & Garfunkel
Singapur
Skotsko
Slovensko
Slunce
Soft rock
Sojuz 17
Solidarita (Polsko)
Songs of Experience
Songs of Innocence
Songs of Innocence (album)
Soubor:2005-11-21 U2 @ MSG by ZG.JPG
Soubor:Bono and Edge of U2 in Toronto 5-19-81.jpg
Soubor:Bono as The Fly Cleveland 1992.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1985-074-27, Hilfskreuzer Kormoran.jpg
Soubor:Coa Transylvania Country History (shaded).svg
Soubor:Elvis Presley promoting Jailhouse Rock.jpg
Soubor:Eric "slowhand" Clapton.jpg
Soubor:Everlys Brothers in concert.jpg
Soubor:Francis Gary Powers U2 at Moscow.jpg
Soubor:II. Rákóczi Ferenc aláírása.jpg
Soubor:II. Rákóczi Ferenc Mányoki.jpg
Soubor:J.M. Coetzee.JPG
Soubor:Jimi Hendrix 1967.png
Soubor:Joan Baez Bob Dylan.jpg
Soubor:Katerina Brozova 2009.JPG
Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg
Soubor:Magdalena Neuner Wallgau 2011 (2).jpg
Soubor:MC5 & Lemmy, Download Festival 2005.JPG
Soubor:OperationGrandSlam1960.jpg
Soubor:Portrait of Emperor Francis I (so-called Emperor Joseph II).jpg
Soubor:RIAN archive 793484 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:RIAN archive 793498 Exhibition of remains of U.S. U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:RIAN archive 793502 Exhibition of remains of U.S. destroyed U-2 spy-in-the-sky aircraft.jpg
Soubor:Sagitta constellation map.png
Soubor:Tango Porteño.jpg
Soubor:The Fabs.JPG
Soubor:Tschirnhaus.jpg
Soubor:U2-Anaheim 2005 Band.jpg
Soubor:U2 at Apple keynote event 9-9-14.jpg
Soubor:U2 in the heart.jpg
Soubor:U2 on Joshua Tree Tour 2017 Brussels 8-1-17.jpg
Soubor:U2 on Unforgettable Fire Tour 09-09-1984.jpg
Soubor:U2 War Tour-1983-05-30 - Devore.jpg
Soubor:Usaf.u2.750pix.jpg
Soubor:Wikipedia-logo-v2-cs.svg
Soubor:WIKI CHUBBY CHECKER 1.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Soul
Soul (hudba)
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX Crew-3
Space rock
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Přihlásit
Speciální:Statistika
Speciální:Vytvořit účet
Speciální:Zdroje knih/80-7185-380-1
Spojené království
Spojené státy americké
SPOLU
Státní zastupitelství
Stanislav I. Leszczyński
Stanislav Rolínek
Stanislav Titzl
Stavy
Steeleye Span
Stevie Wonder
Stoner rock
Studená válka
Suchoj Su-9
Summit
Sunday Bloody Sunday (píseň)
Superskupina (hudba)
Super Bowl
Surf rock
Svatý Patrik
Symfonický rock
Syntezátor
Synthpop
Tádžikistán
Těsnopis
Techno
Tekirdağ
Tenis
Texas
The Allman Brothers Band
The Animals
The Beach Boys
The Beatles
The Byrds
The Chemical Brothers
The Dave Clark Five
The Edge
The Ed Sullivan Show
The Everly Brothers
The Guardian
The Hollies
The House of the Rising Sun
The J. Geils Band
The Jimi Hendrix Experience
The Joshua Tree
The Kinks
The Lovin' Spoonful
The Mamas & the Papas
The Rolling Stones
The Searchers
The Shadows
The Stooges
The Troggs
The Unforgettable Fire
The Yardbirds
Thomas Paine
Time
Tokio
Tomáš Krystlík
Tovaryšstvo Ježíšovo
Trabant
trio
Trubka
Tulsa
Turecko
Twist
U2
U2 (linka metra v Berlíně)
U2 (rozcestník)
Umělá družice
Univerzitní systém dokumentace
Václav Ignác Brasch
Václav Jan Kopřiva
Václav Matěj Kramérius
Válka o španělské dědictví
Vít Vlnas
Vakcína proti covidu-19
Varšavská univerzita
Vasilij Andrejevič Žukovskij
Vatikánská apoštolská knihovna
Velký strahovský stadion
Versailles (zámek)
VH1
VHS
Viktor Ivanovič Bělenko
Viljam Genrichovič Fišer
Violoncello
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimír Liščák
Vokály
Volby prezidenta USA 2016
Volejbal
Vršovci
Vražda
Vsevolod Emiljevič Mejerchold
Vstupenka
Vydírání
Vystřelovací sedadlo
War (album, U2)
Wembley Stadium (1923)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Co Wikipedie není
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Editujte s odvahou
Wikipedie:Encyklopedická významnost
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vizuální editor
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilbur Smith
Wilhelm Maybach
William G. Morgan
William Henry Harrison
William Pitt
Wilson Bentley
Wim Wenders
Woody Guthrie
WorldCat
YMCA
Zdeněk Hoření
Zenon (císař)
Zikmund z Haimhausenu
Zoe Hauptová
Zooropa
Zpětná vazba
Zpěv
Zpěvák
ZZ Top




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk