A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čeboksary Чебоксары / Шупашкар | |
---|---|
Čuvašské národní muzeum v Čeboksarech | |
Poloha | |
Souřadnice | 56°8′ s. š., 47°15′ v. d. |
Nadmořská výška | 150 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3 |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Povolžský |
Republika | Čuvašsko |
Čuvašsko na mapě Ruska | |
Čeboksary | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 250,9 km² |
Počet obyvatel | 489 498 (2017)[1] |
Hustota zalidnění | 1 951,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Oleg Igorevič Kortunov |
Vznik | 1469 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+7)8352 |
PSČ | 428000–428038 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeboksary (rusky Чебокса́ры, čuvašsky Шупашкар Šupaškar) je město v evropské části Ruské federace. Město je říčním přístavem na Volze a hlavním městem Čuvašska. Žije zde přibližně 489 tisíc[1] obyvatel, nedaleko města se nachází satelitní město Novočeboksarsk se 125 000 obyvateli.
Historie
Archeologické vykopávky ukázaly, že na místě dnešního města vzniklo první osídlení na přelomu 13. a 14. století, jednalo se o bulharsko-čuvašskou osadu.[2] Na velké mapě Benátčanů Francesca a Dominica Piziganiových z roku 1367 je na místě Čeboksary zakreslena podoba města bez udání názvu.
Ruské kroniky poprvé zmiňují Čeboksary v roce 1469, když tudy postupovali ruští vojáci na východ ke Kazani, ve válce s Tatary. Za tatarské nadvlády neslo název Çabaqsar, z něhož časem vznikl dnešní ruský název. V té době bylo osídleno pouze Tatary a Čuvaši. Když ho roku 1555 získali Rusové, vybudovali zde pevnost a osadu, na další dvě století tu sídlila vojenská posádka. Poté se postupně měnil charakter města, a to z vojenské osady na obchodní křižovatku celého Povolží. V roce 1781 získalo status města v Kazaňské provincii. Na začátku 19. století už mělo pilu a několik malých manufaktur, žilo zde 5 500 obyvatel. Vznikla banka, obchody, katedrála a stavěly se kostely.
Narodil se zde generál Pavel Lebeděv.
Ekonomika
Čeboksary leží nedaleko Čeboksarské vodní elektrárny (instalovaný výkon 1 370 MW energie). Ve městě jsou továrny na výrobu zemědělských strojů, zpracování dřeva, bavlny a na výrobu elektronických součástek. Kromě přístavu je zde také letiště.
Po druhé světové válce se začalo s celostátní podporou rozvoje chmelařství, které zde má několikasetletou tradici. Od rozpadu SSSR je pěstování chmele na ústupu.[3]
Kultura
Ve městě je mnoho divadel hrajících hry jak v ruštině, tak v čuvaštině, baletní a operní scéna a filharmonický orchestr. Nachází se tu také jediné ruské muzeum piva.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ КРАСНОВ, Ю. А.; КАХОВСКИЙ, В. Ф. Средневековые Чебоксары: материалы Чебоксарской экспедиции 1969—1973 гг.. 1. vyd. Moskva: Наука, 1978.
- ↑ Žatec a krajina žateckého chmele. 1. vyd. Žatec: Město Žatec, 2021. 263 s. ISBN 978-80-908006-1-8. S. 119.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeboksary na Wikimedia Commons
- Fotografie města
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk