A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bělgorodská oblast Белгородская область Bělgorodskaja oblasť | |
---|---|
Dmitrijevka | |
Geografie | |
Hlavní město | Bělgorod |
Souřadnice | 50°46′ s. š., 37°27′ v. d. |
Rozloha | 27 100 km² (67. místo v Rusku) |
• z toho vodní plochy | 1 % km² |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 514 527 (2023 ▼) |
Hustota zalidnění | 55,9 obyv./km² |
Jazyk | ruština |
Národnostní složení | Rusové (93 %), Ukrajinci a další |
Náboženství | Pravoslavné křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Rusko |
Nadřazený celek | Rusko |
Druh celku | oblast |
Podřízené celky | 21 rajónů, 11 měst |
Vznik | 1954 |
Gubernátor | Vjačeslav Gladkov |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | RU-BEL |
Označení vozidel | 31 |
Oficiální web | belregion |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bělgorodská oblast (rusky Белгородская область ) je oblast a federální subjekt Ruské federace. Oblast leží v Centrálním federálním okruhu na západě Ruska na hranici s Ukrajinou. Hlavním městem je Bělgorod. Na ploše 27 100 km² zde žije 1 513 000 obyvatel, z toho 66 % ve městech. Oblast má na ruské poměry relativně vysokou hustotu zalidnění – 55,8 osob/km².
Oblast je významným zemědělským územím; jsou zde také zásoby železné rudy. Prochází tudy hlavní železniční a silniční tah Moskva – Charkov – Krym.
Geografie
Oblast sousedí s Kurskou oblastí na severu, s Voroněžskou na východě, na západě a jihu pak se Sumskou, Charkovskou a Luhanskou oblastí Ukrajiny. Povrch tvoří mírná pahorkatina (Středoruská vrchovina) se střední nadmořskou výškou okolo 200 m, nejvyšší bod má 277 m. Největšími řekami jsou Severní Doněc a do něj se vlévající Oskol v povodí Donu; do Dněpru se naopak vlévá řeka Vorskla a Psel. Je zde úrodná černozem.
Dějiny
Původní staroruská sídla na území dnešní Bělgorodské oblasti byly v 13. století vypleněny Tatary. V 17. století vedla územím oblasti obranná bělgorodská linie na jižních hranicích ruského carství proti Krymským Tatarům (systém pevností a záseků od řeky Vorskly při Achtyrke až po dnešní Mičurinsk). Obyvatelstvo se většinou skládalo z bývalých nevolníků, kteří utekli od feudálního útlaku, a z kozáků. V hospodářství převládalo rolnictvo a řemeslná výroba.[2]
Správní obvod s centrem v Bělgorodu existoval v 18. století jako podstatně větší Bělgorodská gubernie Ruského impéria (1727–1779). Po brestlitevském míru území této oblasti připadlo Ukrajinskému státu. Bělgorodská oblast vznikla při administrativní reformě Sovětského svazu v roce 1954 vyčleněním rajónů Kurské a Voroněžské oblasti.
V průběhu rusko-ukrajinské války byla Bělgorodská oblast jednou z těch, odkud vpadly v únoru 2022 na Ukrajinu ruské invazní jednotky. Naopak v květnu 2023 se sama stala cílem omezeného pozemního útoku, když z ukrajinského území zaútočily údajné ruské opoziční partyzánské jednotky směrem na Grajvoron. Operace se účastnili také polští dobrovolníci.[3] Nejostřejší boje proběhly kolem města Šebekino.[4]
Národnostní složení
- Rusové 1 404 000 (93 %)
- Ukrajinci 57 800 (4 %)
- Arméni 7 800 (0,52 %)
- Bělorusové 4 900 (0,33 %)
- Ázerbájdžánci 4 500 (0,3 %)
- Turci 4 000 (0,27 %)
- Tataři 3 400 (0,24 %)
- Němci 2 200 (0,15 %)
- Moldavané 2 000 (0,13)
Města
Bělgorodská oblast se dělí na 21 rajónů; k roku 2020 je zde 6 měst oblastního významu, 5 další rajónních měst, 18 sídel městského typu a 1574 vesnic.
Města a sídla městského typu nad 7000 obyvatel
odhad k 1. 1. 2021
Bělgorod (Белгород) | 343 931 ▼ | Rakitnoje (Ракитное) | 10 048 ▼ |
Staryj Oskol (Старый Оскол) | 221 676 ▼ | Roveňki (Ровеньки) | 10 939 ▲ |
Gubkin (Губкин) | 85 225 ▼ | Prochorovka (Прохоровка) | 9 790 ▲ |
Šebekino (Шебекино) | 39 680 ▼ | Severnyj (Северный) | 24 700 ▲ |
Alexejevka (Алексеевка) | 36 578 ▼ | Proletarskij (Пролетарский) | 9 040 ▲ |
Valujki (Валуйки) | 33 032 ▼ | Tomarovka (Томаровка) | 7 394 ▼ |
Stroitěl (Строитель) | 23 780 ▼ | Birjuč (Бирюч) | 7 114 ▼ |
Novyj Oskol (Новый Оскол) | 18 359 ▼ | Krasnaja Jaruga (Красная Яруга) | 7 957 ▲ |
Razumnoje (Разумное) | 28 192 ▲ | Ivňa (Ивня) | 7 134 ▲ |
Čerňanka (Чернянка) | 14 896 ▲ | Majskij (Майский) | 14 143 ▲ |
Borisovka (Борисовка) | 12 553 ▼ | Okťabrskij (Октябрьский) | 8 785 ▲ |
Volokonovka (Волоконовка) | 10 426 ▲ | Vejdělevka (Вейделевка) | 7 347 ▲ |
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 120.
- ↑ Ke vpádu na ruské území se přihlásili také Poláci. Novinky.cz . Borgis, 2023-06-04 . Dostupné online.
- ↑ Na ruské straně hranice přituhuje. Evakuují se tisíce lidí. Novinky.cz . Borgis, 2023-06-04 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Belgorodská oblast na Wikimedia Commons
- (rusky) Mir Belgoroda - informační portál
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk