Omská oblast О́мская о́бласть
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Omsk
Souřadnice	56°13′ s. š., 73°16′ v. d.
Rozloha	139 700 km²
Časové pásmo	UTC+6[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 079 220 (25. místo v Rusku)
Hustota zalidnění	14,9 obyv./km²
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové, Kazaši, Ukrajinci, Němci aj.
Náboženství	36 % pravoslaví, 4 % ostatní křesťanství, 3 % islám, 1 % tradiční, rodnověří a inglismus
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	oblast
Podřízené celky	32 rajónů, 6 měst
Vznik	1934
Gubernátor	Viktor Nazarov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-OMS
Označení vozidel	55
Oficiální web	www.omskportal.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Omská oblast (rusky О́мская о́бласть, Omskaja oblasť) je federální subjekt Ruské federace (oblast). Nachází se v jihozápadní části Sibiře. Rozloha oblasti je 139 700 km² počet obyvatel 2 079 220, z čehož 1,1 milionu žije v hlavním městě, Omsku.

Geografie

Omská oblast sousedí na jihu s Kazachstánem, na severozápadě s Ťumeňskou oblastí a na východě s Novosibirskou a Tomskou oblastí. Území je dlouhé cca 600 km ze severu na jih a 300 km z východu na západ. Největším vodním tokem je řeka Irtyš.

Podnebí

Klima je kontinentální , s velmi chladnými zimami a teplými léty. Průměrná teplota v lednu je -19 °C, v červnu pak 19 °C s výkyvy až do -35 °C, respektive +35 °C. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 300-400 mm za rok.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu 2002 bylo národnostní rozložení následující: Rusové (83,47 %); Kazaši (3,93 %); Ukrajinci (3,74 %); Němci (3,67 %); Tataři (2,30 %); Bělorusové (0,44 %); Arméni (0,32 %); Azerové 0,20 %); Čuvaši (0,20 %); Estonci (0,15 %); Poláci (0,14 %); Židé (0,12 %); Romové (0,11 %) a Lotyši (0,11 %). Další skupiny pak měly méně než 2000 členů, 0,16 % respondentů odmítlo uvést svou národnost.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Omská oblast na Wikimedia Commons
• Informační portal Omské oblasti Archivováno 4. 2. 2005 na Wayback Machine.
• Virtuální mapa