A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Moskevská oblast Московская область Moskovskaja oblast | |
|---|---|
 | |
.svg) znak | |
| Geografie | |
 Moskevská oblast na mapě Ruska | |
 | |
| Hlavní město | neoficiální: Moskva a Krasnogorsk |
| Souřadnice | 55°37′41″ s. š., 37°44′17″ v. d. |
| Rozloha | 45 800 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 7 708 499 (2021) |
| Hustota zalidnění | 168,3 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové |
| Náboženství | Pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 38 rajónu, 80 měst |
| Vznik | 1929 |
| Gubernátor | Andrej Vorobjov |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 50, 90, 150, 190 a 750 |
| Oficiální web | mosreg |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moskevská oblast (rusky Моско́вская о́бласть), nebo také Podmoskoví (rusky Подмоско́вье) je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije přibližně 7,71 milionu lidí. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu. Oblast nemá oficiální sídlo, její orgány sídlí v Krasnogorsku a Moskvě, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace. Moskevská oblast téměř zcela obklopuje federální město Moskvu (před 1. červencem 2012 byla Moskva obklopena zcela). Oblast sousedí na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.
Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.
Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.
Hlavou oblasti je gubernátor volený v přímých volbách na pětileté období. Na pětileté období je voleno také 50 zástupců zasedajících v oblastní Dumě (parlamentu). Mandáty jsou přidělovány na základě smíšeného volebního systému (paralelní hlasování), kdy 25 mandátů je přiděleno na dle poměrného výsledku pro jednotlivé strany a zbylých 25 mandátů je přiděleno v jednomandátových volebních obvodech.
Historie
Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).
Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast.
Část území oblasti mezi jihozápadní hranicí Moskvy a Kalužskou oblastí (části Leninského, Naro-Fominského a Podolskéhé okruhu) byla 1. července 2012 připojena přímo k Moskvě. Z těchto území byly v rámci Moskvy vytvořeny Novomoskevský a Troitský správní okruh.
-
Mapa správním obvodů oblasti -
Mapa správním obvodů oblasti do 1. července 2012
Obyvatelstvo
Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.
| Národnost | Počet v r. 2002[2] | podíl |
Počet v r. 2010[3] | podíl |
|---|---|---|---|---|
| Rusové | 6 022 763 | 91.00 % | 6 202 672 | 92.9 % |
| Ukrajinci | 147 808 | 2.23 % | 119 474 | 1.8 % |
| Tataři | 52 851 | 0.80 % | 56 202 | 0.8 % |
| Bělorusové | 42 212 | 0.64 % | 31 665 | 0.5 % |
| Arméni | 39 660 | 0.60 % | 63 306 | 1.0 % |
| Mordvinci | 21 856 | 0.33 % | 18 678 | 0.3 % |
| Ázerbájdžánci | 14 651 | 0.22 % | 19 061 | 0.3 % |
| Čuvaši | 12 530 | 0.19 % | 12 466 | 0.2 % |
| Moldavané | 10 418 | 0.16 % | 19 611 | 0.3 % |
| Židé | 9 899 | 0.15 % | 7 164 | 0.1 % |
| Gruzíni | 9 888 | 0.15 % | ||
| Němci | 4 607 | 0.07 % | ||
| Uzbekové | 4 183 | 0.06 % | ||
| Baškirové | 3 565 | 0.05 % | ||
| Tádžikové | 3 404 | 0.05 % | 15 549 | 0.2 % |
| Korejci | 3 232 | 0.05 % | ||
| Marijci | 2 554 | 0.04 % | ||
| Kazaši | 2 493 | 0.04 % | ||
| Osetinci | 2 389 | 0.04 % | ||
| osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti | 172 090 | 419 677 | ||
| ostatní národnosti výše neuvedené | 109 595 |
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 . (rusky)
- ↑ Данные Всероссийской переписи населения . Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)
- ↑ Национальный состав населения пo субъектам Российской Федерации . Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moskevská oblast na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk