Metr - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Metr
 ...
Další významy jsou uvedeny na stránce Metr (rozcestník).
Platino-iridiová tyč – etalon metru

Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku). Na metru byla současně založena metrická soustava fyzikálních veličin. Nejčastěji používané odvozené jednotky jsou kilometr (km, 1000 m), centimetr (cm, setina metru), milimetr (mm, tisícina metru), mikrometr (miliontina metru – strojírenství, elektrotechnika), nanometr (miliardtina metru – vlnové délky, optika).

Původní definice přestala vyhovovat, definice metru podle soustavy SI je: Metr je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299792458 s.[1]

Násobky a díly

Z násobků a dílů metru se častěji používají následující (podle velikosti od nejmenších):

Díly metru

Yoktometr
Yoktometr (značka ym) 10−24 neboli jedna kvadriliontina metru. Je o mnoho řádů menší než nejmenší známé částice, stále je však o 11 řádů větší než Planckova délka, jejíž řád udává teoreticky předpokládanou úroveň, při které dochází ke kvantování prostoru, a pod kterou by tak pojem vzdálenosti přestával mít dobrý fyzikální smysl.[pozn. 1]
Zeptometr
Zeptometr (značka zm) 10−21 neboli jedna triliardtina metru.
Attometr
Attometr (značka am) 10−18 neboli jedna triliontina metru, řádem odpovídá velikosti kvarku.
Femtometr
Femtometr (značka fm), 10−15 metru neboli 1 biliardtina metru je délková jednotka používaná především v jaderné fyzice, neboť řádem odpovídá rozměrům atomového jádra. Jaderní fyzici ji na počest Enrica Fermiho neoficiálně nazývají fermi (aniž by museli zavádět novou značku jednotky, protože „fm“ odpovídá oběma názvům).
Pikometr
Pikometr (značka pm) je délková jednotka, 10−12 neboli biliontina metru.
Například poloměr atomu hélia je 31 pm.
Nanometr
Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru.
Například vzdálenosti atomůpevných látkách jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina až pětina) nanometru. V řádech nanometrů se pohybují nanotechnologie.
V nanometrech se vyjadřuje např. vlnová délka viditelného a ultrafialového záření.
Mikrometr
Mikrometr (značka µm), také mikron, je délková jednotka, 10−6 neboli 1 miliontina metru.
Užívá se v přesném strojírenství, optoelektronice, v klasické mikroskopii apod. Například kapka mlhy má cca 10 µm, nebo jádro jednovidového optického vlákna má průměr 9 µm.
Milimetr
Milimetr (značka mm) je délková jednotka, 10−3 neboli 1 tisícina metru.
Milimetr je nejmenší obecně použitelná délková jednotka. Udávání rozměrů v milimetrech je běžné ve strojnictví, stavebnictví a téměř všech výrobních oborech. V milimetrech se vyjadřuje šířka filmového pásu (16 mm, 35 mm atd.) a rozchodu kolejnic (760 mm, 1435 mm apod.).
V milimetrech za určitou dobu se také udává množství srážekmeteorologii; jeden milimetr srážek znamená, že na každý metr čtvereční napršel jeden litr srážek (neboť 1 mm × 1 m² = 1 dm³ = 1 l).
Centimetr
Centimetr (značka cm) je délková jednotka, 10−2 neboli 1 setina metru. Hovorově se mu někdy říká „číslo“.
Jedná se o nejběžněji používanou malou délkovou jednotku. Udávají se v něm např. výšky hladin vodních toků, rozměry člověka, oděvů, nábytku a dalších předmětů denní potřeby. Dříve se užíval i ve stavebnictví, než se během 20. století díky zdokonalení technologie přešlo na přesnější milimetry.
Decimetr
Decimetr (značka dm) je délková jednotka, 10−1 neboli 1 desetina metru. Používá se spíše jen jako pomocná jednotka pro hrubé rozměry mezi 0,1 a 1 m, např. pro přibližné vyjádření hloubky vody. S přesností na decimetry (ovšem v metrech) se často uvádějí výškové kóty na turistických mapách.

Násobky metru

Hektometr
Hektometr (značka hm) je délková jednotka, 102 neboli 100 metrů.
Běžně se nepoužívá. Jen na železnici je zaveden jako vzdálenost dvou sousedních hektometrovníků, což jsou kamenné (či betonové) patníky rozmístěné kolem trati, na nichž je vyznačeno staničení v kilometrech s přesností na desetiny (tedy na hektometry). Sama poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech s přesností na tisíciny (fakticky tedy na metry), např. „silniční přejezd km 1,456“, případně „návěstidlo v km 44,500“. Projekční staničení se pak obvykle uvádí s přesností na centimetry (silnice) či milimetry (železnice).
Také ve vodáckých kilometrážích se body na toku obvykle uvádějí v kilometrech s přesností na hektometry.
Kilometr
Kilometr (značka km, někdy nesprávně Km nebo KM) je délková jednotka, 103 neboli 1 tisíc metrů.
Kilometr je jediný běžně používaný vyšší násobek metru. Používá se pro vyjádření vzdáleností v dopravě (zde často hovorově „kilák“) a obecně v geografii. Vysoké násobky kilometrů (tisíce, miliony) se používají i v astronomii blízkého vesmíru (vzdálenost Měsíce, Slunce apod.).
Při udávání polohy na silnicích se běžně hovoří o půltých kilometrech, např. „nehoda na 44. a půltém kilometru dálnice D1“, což souvisí s tím, že dálnice a hlavní silnice jsou osazeny kilometrovníky po půl km.
Vyšší násobky
Vyšší násobky vyjádřené předponami, jako megametr, gigametr apod. se prakticky nepoužívají, pro takové větší rozměry a vzdálenosti se mluví o násobcích (tisících, milionech apod.) kilometrů, případně se vyjadřují jinými, zejména astronomickými délkovými jednotkami – parsek, světelný rok apod.

Historie

Kyvadlový metr

Roku 1668 anglický klerik a filozof John Wilkins navrhl v eseji desítkovou soustavu měření délek, inspirován Christopherem Wrenem k použití délky kyvadla, jehož půlperioda (kyv, půl kmitu) trvá jednu vteřinu, známého jako sekundové kyvadlo. Christiaan Huygens změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval.

V roce 1670 lyonský biskup Gabriel Mouton rovněž navrhl univerzální délkovou jednotku opřenou o desítkovou číselnou soustavu založenou na zemské souřadnicové minutě resp. na délce kyvadla s periodou jedné vteřiny. A roku 1675 italský vědec Tito Livio Burattini ve svém díle Misura Universale (Univerzální míra) použil výraz „metro cattolico“ („obecná míra“), odvozené z řeckého μέτρον καθολικόν (métron katholikón) pro označení normové délky odvozené z kyvadla.

Poledníkový metr

Jako výsledek francouzské revoluce francouzská Akademie věd ustavila komisi pro stanovení prosté stupnice všech měr. 7. října 1790 komise doporučila desítkový číselný systém a 19. března 1791 doporučila přijetí termínu „mètre“ („míra“), základní jednotky délky definované jako desetimiliontina vzdálenosti severního pólu a rovníku po pařížském poledníku. Poledníkový obvod Země tedy činil přesně 40 000 km. Roku 1793 Národní shromáždění Francouzů přijalo tento návrh. Později metr začaly používat i jiné země, např. Anglie od roku 1797. V této podobě poledníkové definice se metr stal základem metrické soustavy.

Tyčový metr

V sedmdesátých letech 19. století ve světle novodobé přesnosti se zabývala metrickým standardem řada mezinárodních konferencí. Metrická dohoda (Convention du Mètre) z roku 1875 pověřila správou Mezinárodní úřad vah a měr (BIPM: Bureau International des Poids et Mesures) v Sèvres ve Francii. Tato nově ustavená organizace uchovávala prvotní metrovou tyč, poskytovala národní prototypy a udržovala převody s nemetrickými normami. Tato organizace vytvořila tyčový etalon roku 1889 na první Všeobecné konferenci vah a měr (CGPM: Conférence Générale des Poids et Mesures), a tím ustavila mezinárodní prototyp metru jako vzdálenost mezi dvěma ryskami normové tyče ze slitiny 90 % platiny a 10 % iridia při teplotě tání ledu. Později se zjistilo, že tento první vzor byl o 200 mikrometrů kratší kvůli chybě výpočtu zploštění Země. Nicméně tato délka se stala normou, standardem. Prvotní vzor zůstává v definovaných podmínkách z roku 1889 nadále.

Vlnový metr

Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí fyzikálních konstant. První taková definice byla schválena roku 1960 a zněla:

Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.

Nejnovější definice z roku 1983 svázala délku metru přes rychlost světla ve vakuu s velikostí sekundy. Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru (praktická realizace měřením je však méně přesná), hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta.

Z hlediska teorie relativity je metr definován jako jednotka vlastní délky,[3] tak jako je sekunda definována jako jednotka pro vlastní čas.

Vývoj definice v čase

Podrobnější informace naleznete v článku Metrická soustava.
  • 8. května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě.
  • 30. března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a to: metr = jedna desetimiliontina vzdálenosti od rovníku k severnímu pólu.
  • 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z mosazi.
  • 10. prosince 1799 – francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jež byla vyrobena dne 23. června 1799, bude uložena v národním archivu jako finální podoba metru.
  • 28. září 1889 – první jednání o váhách a mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma ryskami na standardizované tyči ze slitiny platiny a deseti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu.
  • 6. října 1927 – sedmé CGPM upřesnilo definici metru jako délku měřenou při teplotě 0 °C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z 90 % a iridia 10 %, za normálního atmosférického tlaku a podepřeném dvěma válci o průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a vzdálenosti 571 mm jeden od druhého.
  • 20. října 1960 – jedenácté CGPM definovalo metr jako 1 650 763,73 násobku vlnové délky radiace ve vakuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86.
  • 21. října 1983 – sedmnácté CGPM definovalo délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy (tj. světlo urazí ve vakuu za sekundu přesně 299 792 458 metrů).[4] Oficiální francouzské znění je: Le mètre est la longueur du trajet parcouru dans le vide par la lumière pendant une durée de 1/299 792 458 de seconde.[5][6]

Zkratky

Kromě obvyklé značky m se lze např. v Itálii setkat se značením mt. Rovněž v zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“.

Nemetrické délkové jednotky

Letectví

V letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka stopa místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v námořnictvu a letectvu se určují v námořních mílích (její definice, byť byla původně odvozena z úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a 1 NM je tedy přesně rovna 1 852 m). Byť ICAO sice hodlá v budoucnu přejít na jednotky SI, nebyl pro tuto změnu stanoven termín. Kvůli zachování bezpečnosti by se totiž jednalo o složitý a krajně nebezpečný proces.[7] Prakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu.

Ostatní nemetrické jednotky

Odkazy

Poznámky

  1. Kosmická měření však naznačují, že kvantová "zrnitost" prostoru se možná projevuje až u rozměrů řádově 10−48 nebo menších, tedy o více než deset řádů menších než Planckova délka.[2]

Reference

  1. Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre . Sèvres (Francie): Bureau Internation des Poids et Mesures . Dostupné online. (anglicky) 
  2. Quantum 'Graininess' of Space at Smaller Scales? Gamma-Ray Observatory Challenges Physics Beyond Einstein. Science Daily, 1. 7. 2011 (anglicky)
  3. http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf – The International System of Units, SI units in the framework of general relativity
  4. https://www.bipm.org/utils/common/pdf/CGPM/CGPM17.pdf#page=97 – 17. CGPM
  5. https://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8_fr.pdf Archivováno 10. 10. 2017 na Wayback Machine. – Le Système international d’unités
  6. https://www.bipm.org/utils/common/pdf/CC/CCU/CCU19.pdf – 19th meeting of the CCU
  7. ICAO Annex L 5 – Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu, hlava 4

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Metr
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2023
Čína
Čínská Tchaj-pej
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Černá Hora
Černé moře
Černomořská obilná iniciativa
Česká Wikipedie
Česko
Česko-Slovenská filmová databáze
Česko na Evropských hrách 2023
Členské státy NATO
Ďáblův sluha
Řím
Šiveluč
Štvanci (seriál)
Žebříček WTA
Ženská tenisová asociace
Židovská legie
Židovská národní rada
Život v divočině (seriál, 2007)
11. duben
14. červenec
14. duben
15. červenec
1523
16. červenec
17. červenec
17. duben
1773
1783
1884
1913
1923
1953
1963
1973
1983
1993
2. červenec
2. duben
20. červenec
20. duben
2021
21. duben
23. duben
24. listopad
27. červenec
28. březen
29. červen
4. duben
43 př. n. l.
4400 (seriál, 2021)
6. červenec
753 př. n. l.
90210: Nová generace
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Adolf Scherer
Ahmad Jamal
Akční film
Alija
All England Lawn Tennis and Croquet Club
All of Us
Americký dolar
Amerika hledá topmodelku
Andrew Garfield
Angélique du Coudray
Angela Mortimerová
Angelique Kerberová
Angličtina
Ann Haydonová-Jonesová
Arabové
Ariane 5
Arrow (seriál)
Aryna Sabalenková
Ashleigh Bartyová
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Australian Open
Australian Open 2020 – ženská dvouhra
Australian Open 2021 – ženská dvouhra
Australian Open 2023 – ženská dvouhra
Australian Open 2023 – mužská dvouhra
Backpackers
Barbora Krejčíková
Barbora Strýcová
Bar Giora
Batwoman (seriál)
Bekhend
Ben Ferencz
Bett1open 2023 – ženská čtyřhra
Bett1open 2023 – ženská dvouhra
Bianca Andreescuová
Billie Jean Kingová
Bitva u Mutiny
Black Lightning (seriál)
BNP Paribas Open 2023 – ženská dvouhra
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Bojové umění
Callisto
Catherine, princezna z Walesu
CBS
CBS Media Ventures
CBS Studios
Centre Court
Charmed (seriál, 2018)
Chorvatsko
Christopher Franke
Chris Evertová
Chuck Norris
Clarence Gilyard Jr.
Commons:Featured pictures/cs
Containment (seriál)
Craig Breen
Crazy Ex-Girlfriend
Credit One Charleston Open 2023 – ženská dvouhra
Cult (seriál)
Dana Němcová
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Deník zasloužilé matky
Dinara Safinová
Dobrovolnictví
Dohoda o neútočení na Korejském poloostrově
Doktorka Emily
Doktorka z Dixie
Donald Trump
Donna Vekićová
Druh
Dynastie (seriál, 2017)
Easy Money (seriál)
Edaphosauridae
Elena Pampulovová
Elina Svitolinová
Embraer EMB 120 Brasilia
Emilia Galotti
Emma Watsonová
Encyklopedie
Etnologie
Europa (měsíc)
Everybody Hates Chris
Evoluce
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropské hry 2023
Facebook
Filmové drama
Finále ženské dvouhry ve Wimbledonu 2023
Finsko
Flash (seriál)
Fosilie
Fotbalový talent
French Open
French Open 2019 – ženská dvouhra
French Open 2021 – ženská dvouhra
French Open 2023 – ženská dvouhra
Frequency (seriál)
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gilmorova děvčata
Girlfriends (seriál)
Gotthold Ephraim Lessing
Grand Slam (tenis)
Ha-Šomer
Hagana
Helena Suková
Helen Jacobsová
Hidden Palms
Histadrut
Hlavní strana
Hromadná vymírání
IDNES.cz
Indian Wells Tennis Garden
Indická kosmická agentura
Indie
Internet Movie Database
In the Dark (americký seriál)
Istanbulská univerzita
Ivan Sedláček
IZombie
Izrael
I Ship It
J&T Banka Prague Open 2015 – ženská dvouhra
J&T Banka Prague Open 2015 – ženská dvouhra#Čtvrtá kvalifikantka
J. Michael Straczynski
Jacob Aall
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jana Novotná
Jane the Virgin
Jan Hernych
Jan Kodeš
Jared Padalecki
Jelena Rybakinová
Jeruzalém
Jessica Pegulaová
Jiří Hřebec
Jicchak Ben Cvi
John Ronald Reuel Tolkien
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kamčatka
Kanada
Karl Marek
Karolína Muchová
Kateřina Siniaková
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katharine, vévodkyně z Kentu
Katherine Jenkinsová
Katy Keene (seriál)
Kazachstán
KDU-ČSL
Keegan Allen
Kidd Jordan
Kilometr za hodinu
Kim Clijstersová
Korejská válka
Koruna česká
Kosmodrom Šríharikota
Království (seriál, 2013)
Kráska a zvíře (seriál)
Krakov
Kriminální film
Kung Fu (seriál, 2021)
Láska ke hvězdám
Ladies Open Biel Bienne 2017 – ženská dvouhra
Legends of Tomorrow
Lewis Capaldi
Libra šterlinků
Lidé zítřka
Lidové noviny
Life Sentence
Lin-Manuel Miranda
Livius
Londýn
Lovci duchů
Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská
LVM 3
Mísa Venus Rosewater
Múte Bourup Egede
Měsíc
Madonna
Madonna (album)
Magdalena Fręchová
Maggie Smithová
Mapaj
Marcus Antonius
Marc Augé
Marek Výborný
Marie Bouzková
Markéta II.
Markéta Vondroušová
Markéta Vondroušová#Finále na okruhu WTA Tour
Martina Hingisová
Martina Navrátilová
Marxismus
Mary Joe Fernandezová
Mary Quantová
Melrose Place (seriál, 2009)
Metr
Milo Đukanović
Mimoni v Americe
Minuta
Miriam Kolodziejová
Miroslav Toman (1935)
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Myanmar
Mytologie
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní liga pro demokracii
Nadace Wikimedia
Nancy Drew (seriál, 2019)
Naomi (seriál)
Nebezpečná identita
Nick Jonas
Nigel Lawson
Nikita (seriál)
Nový Zéland
No Tomorrow (seriál)
Nukleárie
Obilniny
Odkaz (seriál)
One Tree Hill
Ons Džabúrová
Ons Džabúrová#Finále na okruhu WTA Tour
Organizace spojených národů
Otevřená éra světového tenisu
Padělek
Paj Čuo-süan
Palestina v osmanském období
Pandora (seriál)
Paul Haggis
Petra Kvitová
Petrohrad
Petr Hořejš
Petr Pavel
Peyton Stearnsová
Pilotní díl
Po'alej Cijon
Polsko
Poltava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Televize
Portál:Tenis
Poslové
Praha
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Priyanka Chopra
Psychoaktivní droga
Q426432
Q426432#P58
Q96419634
Reboot (fikce)
Riverdale (seriál)
RMS Aquitania
Robert Segmüller
Rodné jméno
Romulus a Remus
Rostislav Petera
Roswell: Nové Mexiko
Rothesay International Eastbourne 2023 – ženská dvouhra
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Rusko
São Paulo
Sagittarius A*
Saská vinařská oblast
Sedmé nebe (seriál)
Serena Williamsová
Sergio Gori
SerialZone
Severoatlantická aliance
Seymour Stein
Seznam.cz
Seznam dílů seriálu Walker
Seznam dílů seriálu Walker#Druhá řada (2021–2022)
Seznam dílů seriálu Walker#První řada (2021)
Seznam dílů seriálu Walker#Třetí řada
Seznam dílů seriálu Walker, Texas Ranger
Seznam ministrů zemědělství České republiky
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Seznam televizních seriálů vysílaných na The CW
Seznam vítězek ženské dvouhry ve Wimbledonu
Sibiř
Sie Su-wej
Simona Halepová
Sinéad O'Connor
Sionismus
Smallville
Smetánka (seriál)
Smrt
Sokolov
Sopečná erupce
Soubor:Alnus parvifolia SRIC SR 95-15-01 img1.jpg
Soubor:ChuckNorris200611292256.jpg
Soubor:EHT Saggitarius A black hole.tif
Soubor:Flag of FIFA.svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Jabeur WM18 (7) (42123367790).jpg
Soubor:Marketa Vondrousova 9.2021 (cropped2).jpg
Soubor:Municipal Market of São Paulo city.jpg
Soubor:N569SW LAX (26322494726).jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Ons Jabeur (51313423151) (cropped2).jpg
Soubor:Ons Jabeur 2023 Wimbledon Championships (1 cropped).jpg
Soubor:Stavovské divadlo vstup 1.jpg
Soubor:Vondrousova WM17 (8) (35347189254).jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Wimbledon 2011 (10) (19038261754).jpg
Soubor:Wimbledon 2023 Semifinals (53044751479).jpg
Soubor:Wimbledon 2023 Semifinals (53045064298) (cropped).jpg
Soubor:Wimbledon 2023 Semifinals (53045126575) (cropped).jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciace
Spojené království
Spojené státy
Spojené státy americké
Sportovní talent: Návrat
Středoevropský letní čas
Stanislav Neveselý
Stargirl (seriál)
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Steffi Grafová
Stupeň Celsia
Sue Barkerová
Supergirl (seriál)
Superkočky
Superman a Lois
Super drbna (seriál, 2007)
Tajemství kruhu
Taxon
Televizní seriál
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Texas
Texas Rangers
The 100
The Beautiful Life
The Carrie Diaries
The CW
The Game (seriál, 2006)
The Independent
The Originals (seriál)
The Outpost (seriál)
The Republic of Sarah
Threads
Tony Bennett
To je tvoje máma?
Travnatý dvorec
Trevor Francis
Tunisko
Twitter
Two Sentence Horror Stories
Uhříněves
Ukrajina
Upíří deníky (seriál)
US Open (tenis)
US Open 2018 – ženská dvouhra
US Open 2022 – ženská dvouhra
Václav Kahuda
Věra Suková
Valentine (seriál)
Valor (seriál)
Venus Williamsová
Veronica Mars
Veronika Kuděrmetovová
Viking International Eastbourne 2021 – ženská dvouhra
Vladimir Kara-Murza
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Vymírání
Walker, Texas Ranger
Walker (seriál)
Walker (TV series)?oldid=1005071273
Western
Whose Line Is It Anyway? (americký pořad)
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/červenec
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilson Sporting Goods
Wimbledon (tenis)
Wimbledon 1998 – ženská dvouhra
Wimbledon 2008 – ženská dvouhra
Wimbledon 2009 – ženská dvouhra
Wimbledon 2011 – ženská dvouhra
Wimbledon 2012 – ženská dvouhra
Wimbledon 2014 – ženská dvouhra
Wimbledon 2017 – ženská dvouhra
Wimbledon 2018 – ženská dvouhra
Wimbledon 2019 – ženská dvouhra
Wimbledon 2021 – ženská dvouhra
Wimbledon 2022
Wimbledon 2022 – ženská dvouhra
Wimbledon 2022 – kvalifikace ženské dvouhry
Wimbledon 2023
Wimbledon 2023 – ženská čtyřhra
Wimbledon 2023 – ženská dvouhra
WTA Tour 2023
WWE SmackDown
Yonex
Zatčení
Zdeňka Bauerová
Zdeněk Ziegler
Zelinářství
Země
Změna je život (seriál)




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk