Krypton
3d10 4s2 4p6 84 Kr 36
↓ Periodická tabulka ↓
Krypton
Obecné
Název, značka, číslo	Krypton, Kr, 36
Cizojazyčné názvy	lat. Krypton
Skupina, perioda, blok	18. skupina, 4. perioda, blok p
Chemická skupina	Vzácné plyny
Koncentrace v zemské kůře	0,0001 až 0,0002 ppm
Koncentrace v mořské vodě	0,0025 mg/l
Vzhled	Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	7439-90-9
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	83,798
Atomový poloměr	189 pm
Kovalentní poloměr	116 pm
Van der Waalsův poloměr	202 pm
Elektronová konfigurace	3d10 4s2 4p6
Oxidační čísla	II
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	3,0
Ionizační energie
První	1350,8 KJ/mol
Druhá	2350,4 KJ/mol
Třetí	3565 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Krychlová, plošně centrovaná
Molární objem	27,99×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	3,749 kg/m3
Skupenství	Plynné
Tlak syté páry	100 Pa při 74K
Rychlost zvuku	220 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	9,43×10−3 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	−157,36 °C (115,79 K)
Teplota varu	−153,22 °C (119,93 K)
Skupenské teplo tání	1,64 KJ/mol
Skupenské teplo varu	9,08 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita	20,786 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chování	Diamagnetický
Bezpečnost
GHS04 [1] Varování[1]
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 78Kr 0,35% je stabilní s 42 neutrony 79Kr umělý 35,04 dne ε - 79Br β+ 0,6é4 79Br γ 0,26 - 80Kr 2,25% je stabilní s 44 neutrony 81Kr stopy 2,29×105 roku ε - 81Br γ 0,281 - 82Kr 11,60% je stabilní s 46 neutrony 83Kr 11,50% je stabilní s 47 neutrony 84Kr 57,00% je stabilní s 48 neutrony 85Kr umělý 10,756 let β− 0.687 85Rb 86Kr 17,30% je stabilní s 50 neutrony
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ar ⋏ Brom ≺ Kr ⋎ Xe

Krypton (chemická značka Kr, latinsky Krypton) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. První připravenou sloučeninou byl fluorid kryptonatý, KrF_2, těkavá bezbarvá pevná látka.^[2]

Krypton se na rozdíl od lehčích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí.

Krypton se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno ionizuje a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou.

Historický vývoj

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleighem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon.

Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

Výskyt a získávání

Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

Krypton má řadu izotopů, z nich šest je stabilních a další podléhají radioaktivní přeměně.^[3] Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.

V letech 1960–1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI.

Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavou až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění začne vydávat bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

Odkazy

Reference

Literatura

• Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, Academia, Praha 1973
• Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
• Heinrich Remy: Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
• N. N. Greenwood, A. Earnshaw: Chemie prvků 2. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu krypton na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo krypton ve Wikislovníku