Reportéři bez hranic
Logo Reportérů bez hranic
Zakladatel	Robert Ménard, Émilien Jubineau, Jacques Molénat a Rémy Loury
Vznik	1985
Typ	výzkumný institut, think tank
Právní forma	association déclarée
Sídlo	Paříž, Francie
Působnost	celosvětově
Generální tajemník	Christophe Deloire, Jean-François Julliard a Robert Ménard
Lídr	Pierre Haski (od 2017), Éric Chol (2015–2017), Alain Le Gouguec (2013–2015) a Dominique Gerbaud (2009–2013)
Tržby	6,2 mil. € (2019) 1,5 mil. € (2017)
Počet zaměstnanců	121
Ocenění	Cena Lorenza Nataliho (1996) Cena Ericha Salomona (2002) Sacharovova cena za svobodu myšlení (2005) Cena Antonia Asensia za žurnalistiku (2006) Siebenpfeifferova cena (2007) … více na Wikidatech
Oficiální web	www.rsf.org
LEI	969500LN5IRG2DYB1W89
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reportéři bez hranic (francouzsky: Reporters sans frontières, anglicky: Reporters Without Borders, německy: Reporter ohne Grenzen) je v Paříži založená nevládní organizace obhajující svobodu tisku a médií. Zastává se novinářů a pracovníků v médiích, kteří jsou sužováni cenzurou a perzekucí. Byla založena roku 1985 Robertem Ménardem, Rony Braumanem a Jean-Claude Gillerbaudem.

Za své aktivity získala organizace v roce 2005 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

V žebříčku roku 2016 v Indexu světové svobody tisku se Česko propadlo ze 13. pozice na 21.^[1] V roce 2023 si Česká republika v žebříčku polepšila a je nyní na 14. pozici.^[2]

Indexy

Index svobody tisku

Index internetové cenzury a dohledu

Vraždy novinářů

Reportéři bez hranic vydávají každoročně zprávu o vraždách novinářů. Od roku 2010 jich ve světě přišlo o život celkem 937, nejčastěji z řad investigativních novinářů. Statistikám dominují novinářky a novináři píšící o státní či komunální korupci nebo manipulovaných veřejných zakázkách a teprve za nimi následují ti, kteří se zabývají mafiemi a organizovaným zločinem, novináři dokumentující brutálně potlačené demonstrace nebo váleční zpravodajové.

O propojení zločinu a státních úředníků psal Ján Kuciak, defraudace a podvody odhalovala maltská novinářka Daphne Caruana Galiziaová. Rizikovými zeměmi jsou Mexiko, Afghánistán, Sýrie nebo Čína, ale v podvodech a uzurpování státního i soukromého majetku dominují Rusko nebo některé africké státy.^[7] Svou nenávist a zlobu vůči investigativním novinářům šířil i bývalý prezident Miloš Zeman a pro zlověstný vzkaz využil i vánoční projev.^[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reporters Without Borders na anglické Wikipedii.

Související články

• Cenzura na internetu
• Prix Lucas Dolega, fotografické ocenění

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Reportéři bez hranic na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (arabsky) (anglicky) (španělsky) (persky) (francouzsky) (čínsky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.