Džafar Panahí
Narození	11. července 1960 (63 let) Mianeh
Alma mater	University of Islamic Republic of Iran Broadcasting Teheránská univerzita
Povolání	filmový režisér, filmový producent, střihač, scenárista, herec a režisér
Děti	Panah Panahi
Ocenění	Zlatá kamera (Cannes) (1995) Golden Leopard (1997) Zlatý lev (2000) Un certain regard (2003) Stříbrný medvěd (2006) Carrosse d'or (2011) Sacharovova cena za svobodu myšlení (2012) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džafar Panáhí (persky جعفر پناهی), * 11. července 1960) je jeden z nejvýznamnějších íránských režisérů. Mezi ocenění, která získal, patří Zlatý lev z Benátského filmového festivalu (Kruh) a Stříbrný medvěd z Berlínského mezinárodního filmového festivalu (Ofsajd).

V červenci 2022 byl zatčen a převezen do věznice Evín, kde si odpykává šestiletý trest vězení. K němu byl odsouzen již v roce 2010, ale později byl podmínečně propuštěn.

Filmy

Panáhí získal v deseti letech cenu za svůj literární debut, po dokončení školy se zúčastnil války s Irákem jako frontový kameraman, působil jako asistent režie, jeho prvním filmem byl Bílý balónek (1995), jednoduchý příběh o novoročních oslavách z pohledu dětí, který byl oceněn na festivalu v Cannes. Ve filmu Kruh (2000) se zabývá postavením ženy v íránské společnosti, dotýká se i tématu potratů. Film Ofsajd (2006) zobrazuje skupinu dívek, které se snaží proniknout na fotbalový stadion při důležitém mezistátním utkání s Bahrajnem (v Íránu nesmějí ženy sledovat sportovní soutěže, v nichž vystupují muži). V roce 2001 byl Panáhí členem poroty Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

Uvěznění

Po porážce tzv. zelené revoluce v roce 2009 byl Džafar Panáhí zatčen^[1] a za pokus nafilmovat protivládní protesty odsouzen k šesti letům vězení a dvacetiletému zákazu činnosti.^[2] Proti tomuto rozhodnutí protestovalo mnoho filmařů, jako Martin Scorsese, Steven Spielberg nebo Abbás Kiarostamí – autor scénáře k Bílému balónku, Panáhí mu také asistoval při filmu Pod olivovníky.^[3] V květnu 2010 byl Panahí podmínečně propuštěn.^[4]

Na programu Berlinale 2013 se objevil snímek Pardé (Zatažený závěs) jeho a jeho íránského kolegy Kamboziyy Partovi. Tento film pojednává o příběhu skrývajícího se muže, který chová psa, což je v Íránu zakázané. Filmem autoři líčí peklo samoty, tak strach i stres, které pronásledovaný člověk zažívá. Vzhledem k zákazu tvorby pro Panáhího byl film natočen uvnitř vily – domácího vězení. Oba tvůrci v něm hráli, spolu s nimi několik dalších herců.^[5] Film byl na závěr festivalu oceněn Cenou za nejlepší scénář.^[6]

V červenci 2022 byl Panahí znovu zatčen poté, co se šel na úřady dotázat po osudu vězněného íránského režiséra Mohammada Rasoulofa.^[7] Soud nařídil, že si musí odpykat dřívější šestiletý trest. Panahí je držen v obávané věznici Evín.^[8]

Ocenění

• 2011 – Pořadatelé festivalu v Cannes 2011 se rozhodli udělit Džafaru Panáhímu za jeho statečnost cenu Zlatý kočár.^[9]
• 2012 – Sacharovova cena za svobodu myšlení ^[10]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Džafar Panahí na Wikimedia Commons
• Osoba Džafar Panahí ve Wikicitátech
• Džafar Panahí v Internet Movie Database (anglicky)