A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Marie Kovárníková | |
---|---|
Marie Kovárníková | |
Rodné jméno | Kovárníková |
Narození | 16. února 1914 Ohrazenice; Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. října 1942 (ve věku 28 let) Koncentrační tábor Mauthausen; Německá říše |
Příčina úmrtí | popravena zastřelením |
Bydliště | Praha, Magdeburská ulice (dnes – rok 2022 – Letenské ulice) |
Zaměstnavatel | Hloubětínská továrna na margarín Sana |
Domovské město | Praha |
Choť | svobodná |
Rodiče | Marie Kovárníková (rozená Dvořáková; * 1885); Antonín Kovárník (* 1883) |
Příbuzní | sestra: Ludmila Soukupová-Kovárníková[p. 1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Kovárníková (16. února 1914, Ohrazenice – 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byla přítelkyně Jana Kubiše z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před provedením atentátu jej ukrývala ve svém bytě v Praze. Byla popravena nacisty v koncentračním táboře Mauthausen dne 24. října 1942. Spolu s ní byla popravena i její sestra Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková).[p. 1]
Život
Rodina a práce
Marie Kovárníková se narodila 16. února 1914 v Ohrazenici u Jaroměřic nad Rokytnou, okres Třebíč (dříve Moravské Budějovice).[4] Marie měla o dva roky starší sestru Ludmilu, která se narodila 5. ledna 1912 také v Ohrazenicích.[4][p. 2]
Později se obě sestry Kovárníkovy přestěhovaly za prací do Prahy.[4] V době protektorátní Marie Kovárníková pracovala v Hloubětíně v továrně na margarín Sana; její sestra Ludmila pak v kartonážním závodě firmy K. Reicha na pražském Smíchově. Ludmila Kovárníková se v roce 1938 provdala za elektromontéra Antonína Soukupa z Klatov a měla s ním dceru (v roce 1942 jí bylo 3,5 roku). V roce 1940 byl Antonín Soukup uvězněn pro sabotáž.[4] Ludmila Soukupová-Kovárníková bydlela v Magdeburské ulici (dnes – rok 2022 – v Letenské ulici) pod Pražským hradem a její svobodná mladší sestra Marie se k ní (cca v roce 1940) přistěhovala do společné domácnosti.[4]
Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková) pracovala ve smíchovském kartonážním závodě s kolegyní Annou Malinovou. Ta měla tříletou dcerku a byla vdovou. Její manžel Antonín Malina byl čalouník,[5] ale zemřel při mobilizaci v roce 1939 nejspíše v důsledku špatných hygienických podmínek.[5][p. 3]
Odbojová činnost
Známost s mladou vdovou Annou Malinovou (byla o dva roky mladší než Gabčík) navázal Jozef Gabčík počátkem ledna 1942[5] v tramvaji.[7] Mezi oběma vznikl velmi rychle intimní vztah.[7] Gabčík u ní delší čas bydlel a alespoň některé dny a noci v týdnu se u ní zdržoval.[6][7] Prostřednictvím Anny Malinové respektive Ludmily Soukupové se nakonec i Jan Kubiš seznámil s Marií Kovárníkovou a také mezi nimi vznikl intimní vztah.[7]
Jozef Gabčík se s Annou Malinovou (a s Janem Kubišem a jeho přítelkyní Marií Kovárníkovou) procházeli po Praze a počítali s tím, že jejich dámský doprovod odpoutá pozornost kolemjdoucích od nich samých.[6]
Učitel Jan Zelenka–Hajský znal (z titulu své profese) mnoho lidí a mezi nimi byl zvláště vhodný jeden jeho bývalý žák – František Šafařík, který v roce 1942 pracoval u hospodářské správy na Pražském hradě.[8] Šafařík měl aktuální a detailní povědomost o Heydrichově denním programu a pravidelně zaznamenával časy příjezdů a odjezdů zastupujícího říšského protektora na Hrad a z Hradu (z Panenských Břežan a do Panenských Břežan, kde Heydrich bydlel od Velikonoc roku 1942), kde vystupuje, zda má doprovod a v jaké síle.[8] Informace tohoto druhu pomohly parašutistům lépe plánovat místo a čas útoku.[8] Po získání Šafaříka ke spolupráci nosil tento hradní úředník potřebné informace Zelenkovi-Hajskému do jeho poštovní schránky na Žižkově, kde Hajský bydlel.[7] Šafaříkovi bylo zatěžko putovat přes celou Prahu na Žižkov a požádal Zelenku, aby našel příhodnější místo pro „předávku“.[7] Poloha domu v Magdeburské ulici v „pražském podhradí“, kde sestry Kovárníkovy přebývaly, se Zelenkovi jevila příhodnou pro předávání informací o pohybech a zvyklostech R. Heydricha.[8] Šafařík zaklepal na okno bytu v přízemí, předal obálku Ludmile či Marii (poté, co se okno otevřelo) a ihned místo opustil.[7] Někdy obálku přebíral i Jan Kubiš, který do bytu v Magdeburské ulici chodil Marii Kovárníkovou navštěvovat.[7]
Marie s Kubišem otěhotněla.[7] Jednou dne ji navštívil údajný Kubišův strýc (Hajský) s tím, že dítě nemůže donosit, protože s ní její přítel nemůže během války uzavřít sňatek.[7] Nemá se ovšem prý ničeho obávat, protože Marii zajistí ve vhodný čas potřebnou pomoc.[7] Té nakonec nebylo potřeba, neboť se Marie musela v jedné pražské nemocnici podrobit lékařskému zákroku.[7]
Jan Kubiš udržoval kontakt s Marií Kovárníkovou i těsně před atentátem na R. Heydricha a dokonce jí přislíbil další setkání asi dva dny po datu atentátu, jak vypověděla Marie dne 4. září 1942 před soudem s některými pomocníky atentátníků.[7]
Prozrazení, soud, ...
Ludmilu Soukupovou udal domovník Josef Otta dne 18. června 1942.[4] Marie Kovárníková byla zatčena 25. června 1942. Obě sestry Kovárníkovy musely vypovídat již 3. září 1942 během „veřejného“ soudního procesu s duchovními pravoslavné církve.[4] Díky statečnosti obou sester nebyl prozrazen hradní úředník František Šafařík.[4] Pro odbojovou činnost byly Ludmila i Marie odsouzeny k trestu smrti, který byl vykonán 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen[4] zastřelením ranou do týla při fiktivní lékařské prohlídce.
Dovětek
Udavač Josef Otta byl po skončení druhé světové války zatčen a při pokusu o útěk byl zastřelen.[4] Manžel Ludmily Soukupové-Kovárníkové po návratu z výkonu trestu za sabotáž byl odvlečen do Terezína a druhou světovou válku nepřežil. Dcerka Ludmily Soukupové-Kovárníkové, která se jmenovala po matce Ludmila, druhou světovou válku přežila, neboť nežila se svojí matkou v Praze, ale ukrývala se u příbuzných v obci Ohrazenice.[4]
Připomínky
- Její jméno (Kovárníková Marie * 16.2.1914) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2]
- Její jméno je uvedeno na pamětní desce umístěné na vnější fasádě domu na adrese: Praha 9, Poděbradská 88/55, Hloubětín. V objektu sídlila továrna na margarín Sana, která byla postavena v 90. letech 19. století. Po druhé světové válce se výroba přesunula na Slovensko a zdejší provozovny převzal Průmysl trvanlivého pečiva. Na desce je nápis: Padlým hrdinům našeho závodu / 1939–1945 / Marie Kovárníková / Vlastimil Pangrác / Josef Zdvíhal / Na věčnou paměť / Sana národní podnik Praha.[9]
- Její jméno je uvedeno na domě číslo popisné 15 v obci Ohrazenice, kde obě sestry (Marie Kovárníková a Ludmila Soukupová, rozená Kovárníková) bydlely v mládí. V tomto domě se ukrývala (v posledních dvou letech druhé světové války) i dcera Ludmily Soukupové-Kovárníkové (Ludmila Soukupová). Pamětní deska byla slavnostně odhalena 30. června 2007, byla financována z veřejné sbírky (15 tisíc Kč) a nese nápis: V této obci se narodily a prožily mládí / Ludmila Soukupová-Kovárníková / * 5.1.1912 / Marie Kovárníková / * 16.2.1914 / Pro poskytnutí pomoci / československým parašutistům z Anglie / byly popraveny 24.10.1942 v Mauthausenu. / Čest jejich památce! / Věnují občané Ohrazenice.[10]
Marie Kovárníková v kultuře
- Postava Marie Kovárníkové se objevuje ve filmu Anthropoid a její představitelkou je Charlotte Le Bon (dabing Eva Josefíková).
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b Ludmila Soukupová-Kovárníková (* 5. ledna 1912, Ohrazenice - 24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) - starší sestra Marie Kovárníkové. Otec: Antonín Kovárník (* 9. května 1883, Ohrazenice 15, Jaroměřice nad Rokytnou). Matka: Marie Kovárníková (rozená Dvořáková) (* 25. prosince 1885, Myslibořice 66, okres Třebíč).[3] Ludmila Soukupová-Kovárníková měla 3 sourozence. Ludmila Kovárníková se v roce 1938 vdala za elektromontéra Antonína Soukupa (* 25. září 1898, Klatovy).[3]
- ↑ Marie Kovárníková se údajně znala již před druhou světovou válkou s Janem Kubišem z nepříliš vzdálených Dolních Vilémovic.[4]
- ↑ Pramen[6] tvrdí, že Antonín Malina zemřel v květnu 1941.[6]
Reference
- ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války . web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 . Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Kovárníková Marie * 16.2.1914 .... Dostupné online.
- ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) . web: Encyklopedie Praha 2 cz . Kovárníková Marie * 16.2.1914. Dostupné online.
- ↑ a b Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková), 1912 - 1942 . web: My Heritage com . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Marie Kovárníková (* 16.2.1914, Ohrazenice – † 24.10.1942, KT Mauthausen) . web: Spolek pro vojenská pietní místa . Ohrazenice je obec u Jaroměřic nad Rokytnou, okres Třebíč (dříve Moravské Budějovice).. Dostupné online.
- ↑ a b c Alena Voštová (* 1939) . web: Paměť národa cz . Dostupné online.
- ↑ a b c d BERNATT-RESZCZYŃSKÁ, Markéta. Maminko zastřelí mě, napsala Anna Malinová popravená v Mauthausenu . web: Paměť národa cz, 2020-10-23 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ŠIŠKA, Miroslav. Lásky československých parašutistů Gabčíka a Kubiše . web: Novinky cz, 2015-06-26 . Dostupné online.
- ↑ a b c d VLČKOVÁ, Daniela. Pomáhal Gabčíkovi i Kubišovi. Jan Zelenka Hajský, sokol, který se raději otrávil online. web: Lidovky cz, 2017-05-15 cit. 2022-06-30. Dostupné online.
- ↑ SEHNALÍK, Tomáš. Pamětní deska Obětem 2. světové války online. web: Spolek pro vojenská pietní místa, 2010-11-16 cit. 2022-06-28. Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0009-18137; Umístění: Praha 9, Poděbradská 88/55, Hloubětín. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHA, Radek, Ing.; JEDLIČKA, František, Ing. Pamětní deska Obětem 2. světové války online. web: Spolek pro vojenská pietní místa, 2007-06-30 cit. 2022-06-28. GPS Souřadnice: N49°3'21.34 E15°53'31.78; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-6113-22001. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt: československý odboj a nacistická okupační moc. 1. vydání; Praha: Laguna, 1997 – 2002. 2 svazky; ISBN 80-86274-40-3.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Oběti heydrichiády
- Anna Malinová
- Ludmila Soukupová
- Ohrazenice (Jaroměřice nad Rokytnou)
- Marie Knaislová-Žilanová
- Poděbradská (Praha)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kovárníková na Wikimedia Commons
- Ludmila Soukupová - Kovárníková (* 5.1.1912, Ohrazenice – † 24.10.1942, KT Mauthausen) online. web: Spolek pro vojenská pietní místa cit. 2022-06-30. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk