Anna Malinová
Anna Malinová
Narození	19. května 1914 Stříbrné Hory, okres Klatovy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1942 (ve věku 28 let) Mauthausen, Třetí říše
Příčina úmrtí	popravena zastřelením
Bydliště	Praha - Pankrác
Zaměstnavatel	kartonážní závod K. Reicha (Praha Smíchov)
Domovské město	Praha
Choť	Antonín Malina[p. 1]
Děti	Alena Malinová (* 17. března 1939, Praha; provdaná Voštová)[1]
Rodiče	matka: Josefa Komárková
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Malinová (19. května 1914 Stříbrné Hory – 24. října 1942 v Mauthausenu) byla přítelkyně Jozefa Gabčíka^[2] z paradesantní skupiny Anthropoid, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před provedením atentátu jej ukrývala ve svém bytě v Praze. Byla popravena nacisty v koncentračním táboře Mauthausen^[3][4] dne 24. října 1942. Její dcera Alena (* 1939) byla internována v táboře ve Svatobořicích^[2] a druhou světovou válku přežila.^[5]

Život

Rodina

Anna Malinová se narodila 19. května 1914 ve Stříbrných Horách č. p. 124 v okrese Klatovy do rodiny zámečnického mistra Eduarda Komárka (1859–1937) a jeho druhé manželky Josefy, roz. Hroudové (1882–1973).

Její manžel Antonín Malina byl čalouník,^[1] ale zemřel při mobilizaci v roce 1939^{[p. 2]} nejspíše v důsledku špatných hygienických podmínek.^{[1][p. 1]} Pražská matriční kniha zemřelých nicméně jako datum úmrtí uvádí 18. květen 1941.^[7]

Vdova Anna Malinová bydlela v nevelkém (malá kuchyň a pokojík) pavlačovém bytě v poněkud sešlém domě na Pankráci^[1] a v roce 1942 měla tříletou dcerku Alenku.^[8] Její dcerka s ní ale nebydlela, neboť žila u své babičky Josefy Komárkové v Nalžovských Horách na Klatovsku (v Podšumaví).^[6] (Bylo to ze zdravotních důvodů, v Praze nemohla chodit do školky, kam ji Anna musela vodit, když nastoupila do práce poté, co ovdověla.^[6][1])

Jozef Gabčík a Jan Kubiš

V době protektorátní byla Anna Malinová zaměstnána v kartonážním závodě^[1] firmy K. Reicha na pražském Smíchově.^[8][6] V témže závodě pracovala i její kolegyně Ludmila Soukupová (rozená Kovárníková). Ta měla shodou okolností také 3,5 roku starou dcerku, žila sama a měla svobodnou sestru Marii Kovárníkovou. Soukupová nebyla vdova, její manžel si od roku 1940 odpykával trest odnětí svobody za sabotáž.^[8]

Známost s mladou vdovou Annou Malinovou (byla o dva roky mladší než Gabčík) navázal Jozef Gabčík počátkem ledna 1942^[1] v tramvaji.^[8] Mezi oběma vznikl velmi rychle intimní vztah.^[8] Gabčík u ní delší čas bydlel a alespoň některé dny a noci v týdnu se u ní zdržoval.^{[8][6][p. 3]}

Jozef Gabčík se s Annou Malinovou (a s Janem Kubišem a jeho přítelkyní Marií Kovárníkovou) procházeli po Praze a počítali s tím, že jejich dámský doprovod odpoutá pozornost kolemjdoucích od nich samých.^[6]

V bytě u Anny Malinové se Gabčík objevil 26. května 1942 (den před atentátem) s tím, že jí slíbil přijít opět za dva až tři dny.^{[8][p. 4]} Známost Jozefa Gabčíka s Annou Malinovou trvala asi 5 měsíců. V jejím bytě se ukrýval od 28. května 1942 do 1. června 1942, kdy odešel (jako poslední to jest 7. z parašutistů) do podzemí – krypty chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.^[8] Při loučení a odchodu sice neřekl, kam jde, ale slíbil, že přijde později (přislíbil, že se vrátí).^[8][6]

Po atentátu (27. května 1942) na R. Heydricha předala Anna Malinová zbraně parašutistů dalšímu spolupracovníkovi a zbrojíři parašutistů Oldřichu Frolíkovi.^[6]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Po atentátu na R. Heydricha ji cca po měsíci (a pět dní po zabití parašutistů) dne 23. června 1942 zatklo gestapo.^[6][1] Anna Malinová byla podrobena výslechům, byla vězněna a posléze internována v Malé pevnosti Terezín.^[6] Pro její dcerku Alenku si zanedlouho po jejím zatčení gestapo přijelo k babičce do Nalžovských Hor.^[6][1]

Anna Malinová byla (spolu s dalšími 261 českými vlastenci)^[6] popravena nacisty zastřelením do týla (při fingované lékařské prohlídce) v koncentračním táboře Mauthausen^[3][4] dne 24. října 1942.^[6][1]

Alena Malinová

Po zatčení Anny Malinové byla její tříletá dcera Alena (spolu s dalšími 45 dětmi odbojářů, kteří patřili mezi zatčené podporovatele parašutistů) internována na zámečku Jenerálka.^[6][1] Tento objekt byl po atentátu na Reinharda Heydricha přeměněn na dětský domov s tvrdým režimem, kam byly soustřeďovány děti vězněných a popravených. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice u Kyjova na jižní Moravě.^[6][1] Když se v dubnu 1945 přiblížila k táboru Rudá armáda, převezli Němci děti do Plané nad Lužicí,^[1] kde byl pracovní tábor. Odtud se pak děti s koncem druhé světové války dostaly pěšky do nedalekého Turovce, kde se o ně postarali místní hostinští.^[6] Po skončení druhé světové války šestiletou Alenku poznali v Plané nad Lužnicí bezdětní manželé Klímovi (Karel a Lída Klímovi byli známí Alenčiných rodičů)^[1] a adoptovali ji.^[6] (Nakonec se podařilo dohledat Alenčinu babičku v Nalžovských Horách a ta přijela 2. září 1945 za svojí vnučkou do Sezimova Ústí.)^[6] Alena Malinová dlouho netušila, že Klímovi nejsou jejími biologickými rodiči.^[1] V roce 1960 se provdala a založila rodinu.^[1] Alena Voštová (rozená Malinová) pracovala celý život na poště v Táboře. V roce 2001 se přestěhovala do Prahy.^[6] Je vdova a i nadále bydlí v Praze.^[1]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Oběti heydrichiády
• Marie Kovárníková
• František Šafařík

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Malinová na Wikimedia Commons