Jaroslav Čvančara
Jaroslav Čvančara (2011)
Narození	20. listopadu 1948 (75 let) Praha Československo Československo
Povolání	banjista, spisovatel, historik, hudebník a učitel
Ocenění	medaile Za zásluhy (2022)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Čvančara (* 20. listopadu 1948 Praha) je český spisovatel, publicista, autor literatury faktu, pedagog a hudebník – hráč na banjo, kapelník countryové hudební skupiny Taxmeni.

Jaroslav Čvančara se nejprve vyučil lakýrníkem a písmomalířem, později vystudoval pedagogickou školu a střední školu technickou. Během svého života vystřídal řadu povolání – lodník Pražské paroplavební společnosti, kotelník, lakýrník autokarosérií, propagační pracovník, pedagog a badatel-historik.

Jde o předního českého badatele, který se dlouhodobě věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha a souvisejícím otázkám (český protinacistický odboj, heydrichiáda, vyhlazení Lidic, operace Anthropoid apod.). Na toto téma vydal mimo jiné unikátní obrazovou publikaci o Heydrichovi, obrazovou trilogii na téma čs. odboje a některé další publikace. Působí jako odborný poradce, je spoluautorem při tvorbě několika dokumentárních televizních, rozhlasových pořadů, filmů a výstav.

Několik let působil jako badatel v odboru zkoumání totalitních režimů ÚSTR, kde spolupracoval na výzkumném projektu Československý domácí a zahraniční odboj a nacistická okupační moc.

Stručný životopis

Rod Jaroslava Čvančary pochází původně ze středního Polabí. Čvančarovi rodiče a blízcí příbuzní patřili k průkopníkům české kinematografie. V letech 1939 až 1940 vlastnili unikátní filmový archiv, který jim byl nacisty zabaven.^{[1][p 1]} V době heydrichiády byli někteří členové rodiny popraveni. Někteří byli perzekvováni. I přes nepříznivé společenské ovzduší protektorátu ukrývali jeho rodiče a strýc větší množství historicky cenných filmových dokumentů. V padesátých letech dvacátého století byla rodina opět vystavena nepřízni a tlaku totalitního režimu.^[1]

Jaroslav se již od mládí zajímal o historii a to především o moderní evropské a československé dějiny především v době druhé světové války. Jako badatel-historik shromáždil značné množství dokumentárních materiálů, unikátních fotografií jakož i filmů. Po sametové revoluci, kdy byly zpřístupněny některé archivy (do té doby nepřístupné) pokračoval ve skládání a doplňování faktografické mozaiky, jejíž kostru již měl hotovu z předešlých terénních průzkumů. V desítkách článků v odborných časopisech pak publikoval průběžně svoje badatelské výstupy. V tuzemsku i zahraničí vzbudila pozornost především v roce 1991 vydaná fotograficko-dokumentární publikace "Akce atentát". Neméně zajímavá je i jeho knižní trilogie "Někomu život, někomu smrt" (1997 - 2008), která patří mezi stále žádané (a těžko dostupné) reprezentativní (křídový papír, velký formát tisku) publikace.^[1]

Ocenění

Prezident republiky udělil roku 2022 Medaili Za zásluhy I. stupně panu Jaroslavu Čvančarovi za zásluhy o stát v oblasti školství a kultury.^[3] Jako bývalý člen skautského oddílu Foglarovy Dvojky s přezdívkou Jáček, spoluorganizoval velkou výstavu u příležitosti devadesátin Jaroslava Foglara a Jana Fischera. Od skautské organizace Junák byl vyznamenán Medailí skautské vděčnosti.^[4] Je nositelem ceny Asociace nositelů legionářských tradic Český patriot.^[5] V roce 2017 obdržel cenu Miroslava Ivanova Klubu autorů literatury faktu za knihu Pravomil Raichl, život na hranici smrti.^[6] Za trvalý přínos v oblasti literatury faktu získal na Slovensku cenu Vojtěcha Zamarovského.^[7]

Dne 20. září 2022 obdržel Jaroslav Čvančara čestné občanství Prahy 8.^[8][9]

• Medaile Za zásluhy 1. stupeň (2022) ^[3]
• Medaile skautské vděčnosti ^[4]
• Cena Český patriot (2010)^[5]
• Cena Miroslava Ivanova (2017)^[6]
• Cena Vojtěcha Zamarovského (2017)^[7]
• Čestné občanství Prahy 8^[8]

Bibliografie

Monografie

• Akce atentát. Magnet-Press, Praha 1991, 126 s. (ISBN 80-85110-77-6).
• Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc. 3 díly (1939–1941; 1941–1943; 1943–1945), Laguna, Praha 1997 (2. díl.), Laguna, Praha 2003 (1. díl.), Laguna, Praha 2008 (3. díl.), 351 s.; 253 s., 415 s.
• Ráje a pekla Otakara Batličky. Příběhy statečných. Lepres, 2003, s. 217–229.
• Heydrich. Gallery, Praha 2004, 326 s. (ISBN 80-86010-87-2).
• JELÍNEK, Zdeněk: Operace Silver A. Úvod a obrazová příloha Jaroslav Čvančara. Galacie Scriptorium, 2010.
• KOTYK, Jiří: Hana a Václav Krupkovi pod koly dějin. Doslov – ČVANČARA, Jaroslav: Jak jsem je poznal. Evropské vydavatelství, 2011.
• Heydrich. Gallery, Praha 2011, doplněné vydání.
• ČVANČARA, Miroslav a ČVANČARA, Jaroslav: Zaniklý svět stříbrných pláten. Po stopách pražských biografů. Academia, Praha 2011, 650 s. (ISBN 978-80-200-1969-1).
• ČVANČARA, Jaroslav a MAREK, Jindřich: Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938, Toužimský a Moravec, Praha, 2018, (ISBN 978-80-7264-189-5)
• ČVANČARA, Jaroslav a ČVANČARA, Miroslav: Městská část Praha 3 v proměnách času, Praha 2019

Studie v odborných periodikách a sbornících

• BAUER, Zdeněk; ČVANČARA, Jaroslav. „Bylo to tam tak čarovně krásné“. Paměť a dějiny. 2022, čís. 01, s. 16–26. Dostupné online. ISSN 1802-8241. 
• Prezident Edvard Beneš okem kamery. In: Paměť a dějiny, 3/2011, s. 31–41.
• My sloužíme svému národu. Anabáze Ctirada a Josefa Mašínových a Milana Paumera v US Army. In: Paměť a dějiny, 1/2011, s. 100–117.
• Jaroslav Čvančara, Jaroslav Hazdra, Zdeněk Vajskebr, Jan: Naší ctí je věrnost. Konec druhé světové války v Evropě aneb Anabáze tří šlechticů v květnu 1945. In: Paměť a dějiny, 2/2010, s. 4–22.
• Z jeviště na popraviště. Příběh herečky Anny Čalounové-Letenské. In: Paměť a dějiny, 2/2009, s. 101–115.
• Jaroslav Čvančara, Uhlíř, Jan Boris: Chlebíčková aféra. Poslední odbojový čin ministerského předsedy Aloise Eliáše. In: Historie a vojenství, r. 55/2006, č. 4, s. 37–48.

Popularizační články, rozhovory

• ČVANČARA, Jaroslav: Kněz, který po atentátu ukrýval parašutisty. Lidové noviny, ročník 15, číslo 120, strana 6, 24. 5. 2002
• DOBIÁŠ, Jan: Jaroslav Čvančara. Čert na koze, 9. 12. 2008
• TAUSSIG, Pavel: Vzkaz Jaroslava Čvančary. Česká televize (ČT), 2010.^[10]
• POŠÍVAL, Zdeněk: Dvě řádky stop, Pozitivní noviny, 29. 11. 2010.^[11]
• BENEŠOVÁ, Hana: Nacisty zaskočila odvaha. Reflex, číslo 21, strany 28 – 39, 26. 5. 2011.
• ŘEBOUN, Ota: Atentát na Heydricha – Konečně vyjde úřední zpráva. Literární noviny, ročník XXII, strany 14 – 15, 26. 5. 2011.
• KNOTEK, Jiří: Selhala zbraň ... nebo člověk? Zbraně & náboje, číslo 9/2011, strany 47 – 51.

Výstavy

• Po stopách Rychlých šípů (u příležitosti 90. narozenin Jaroslava Foglara a Jana Fischera, společně s Jiřím Stegbauerem. Archiv hlavního města Prahy, Muzeum hlavního města Prahy, 1997.
• Česká společnost od Mnichova k válce (výstava k 70. výročí nacistické okupace) Společně se Zdeňkem Hazdrou, Lukášem Vlčkem, Ladislavem Kudrnou, Stanislavou Vodičkovou a Jaroslavem Rokovským. Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2009.
• 2009 Spolupráce při budování Památníku Operaci Anthropoid v Praze-Libni
• 2011 Spolupráce na instalaci památníku 294 obětí heydrichiády na nádvoří chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici

Odborná spolupráce na audiovizuálních dílech

• Česká televize: Neznámí hrdinové
• Česká televize: Historie.cs
• Česká televize: Heydrich – konečné řešení – také jako účinkující
• Šil jsem u Kubiše
• Český rozhlas: spolupráce v rámci vzpomínek či výročí na osobnosti druhého odboje

Hrané filmy – poradce

• Obsluhoval jsem anglického krále
• Protektor

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Čvančara na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Čvančara
• Jaroslav Čvančara ve Filmové databázi
• DIVÍŠEK, Martin. Spisovatel Jaroslav Čvančara o lidech, kteří zabili Heydricha a zaplatili za to. Deník CZ online. 2012-05-25 cit. 2018-09-02. Rozhovor pro Deník CZ. Dostupné online. 
• Jaroslav Čvančara - životopis. Databáze knih CZ online. cit. 2018-09-02. Upraveno podle původního zdroje: www.certnakoze.cz. Dostupné online. 
• ČVANČARA, Jaroslav. Otevřený dopis Jaroslava Čvančary redakci časopisu Národní osvobození.. Červenobílí CZ online. 2011-12-13 cit. 2018-09-02. Dostupné online. 
• Jaroslav Čvančara (1948) - Životopis. Paměť národa (Post Bellum, Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR)) online. cit. 2018-09-02. (Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.