Oběti heydrichiády

Toto je seznam 294 obětí (druhé) heydrichiády, tj. těch, kteří byli popraveni v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, uskutečněného během operace s krycím názvem Anthropoid. Většinou spolupracovali s československými výsadkáři Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem na přípravě atentátu. V některých případech se jedná i o rodinné příslušníky spolupracovníků. Popravy proběhly v koncentračním táboře Mauthausen.

Podrobněji

Z Bohušovic nad Ohří vyjel dne 22. října 1941 železniční transport převážející 460 osob, z nichž větší část (264 lidí) byla odsouzena k smrti v souvislosti s tak zvanou „akcí parašutisté“. Vlak projel Prahou, Táborem, Českými Budějovicemi a dojel do rakouského Lince, kde z jižního směru přešel do směru východního, aby nakonec 23. října 1941 zastavil poblíž Dunaje na nádraží v Mauthausenu. Právě zde již Němci více než 4 roky provozovali koncentrační tábor třetího (nejtěžšího) kvalifikačního stupně. Po výstupu vězňů z vagonů byli na nádražním peróně rozděleni na ženy a muže.^[1]

Ženy byly transportovány dále po silnici v nákladních vozech, zatímco muži v pětistupu pokračovali dále pěšky stejným směrem jako náklaďáky. Kolona pěších byla po obou stranách hlídána muži – mauthausenskou strážní službou v uniformách SS. Po průchodu mezi budovami městečka se cesta za městečkem zařízla do prudce stoupajícího hlubokého úvozu. Tady dozorci (v rámci „uvítacího ceremoniálu“) začali nově příchozí mlátit pažbami pušek či jinými (k tomuto účelu) předem připravenými předměty. Cesta vedla ke statku a na křižovatku ve tvaru písmene „T“, kde začínalo pásmo venkovní hranice koncentračního tábora. Odtud bylo vidět kamenné zdi tábora se strážními věžemi s ozborojenci. Venkovní hranice tábora byla na perimetru obehnána plotem z ostnatého drátu, kterému v pravidelných rozestupech vévodily dřevěné strážní věže.^[1]

Na rozlehlém nádvoří koncentračního tábora se obě skupiny vězňů sešly, aby se podrobily vstupní očistné proceduře ve „sprchárně“. Po odložení šatů sestupovali po úzkém schodišti do sklepních prostor zděné budovy. Vstupní hygiena se odehrávala ve velké místnosti opatřené rozvody vody pod stropem. Každý z vězňů byl osprchován, oholen, ostříhán a zbaven veškerého ochlupení. Poté museli polonahé osoby nastoupit na apellplatz, kde mezi nimi procházel velitel koncentračního tábora SS-Sturmbannführer Franz Ziereis a každého se vyptával na jméno a povolání.^[1]

Z celkových 460 nově příchozích osob byla vyčleněna skupina „neparašutistů“, kteří byli odvedeni na karanténní blok číslo 17. Ostatní skupina 264 vězňů (souvisejících s „parašutisty“) byla přesunuta k tak zvanému bunkru, kde byli soustředěni v koutu, tvořeném zdmi bunkru, krematoria a táborovou obvodovou zdí. Tady odsouzenci strávili noc z 23. října na 24. říjen 1941. Ráno těsně před 8.30 začalo vyvolávání jmen. Dvě minuty před 13.00 byla přestávka a popravčí personál měl nárok na půlhodinovou přestávku na oběd.^[1]

Výstřely z malorážní pistole byly přehlušovány hlasitou hudbou z gramofonu a na celý průběh poprav dohlížela speciálně sestavená komise gestapáků z Prahy, která dorazila do Mauthausenu 23. října 1941. Poslední oběť byla popravena v 17.42.^[1]

V koncentračním táboře Mauthausen bylo v sobotu 24. října 1942 popraveno 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků československých parašutistů.^[2] Ti všichni byli zatčeni po atentátu na Reinharda Heydricha (tj. po 27. květnu 1942) a zradě Karla Čurdy (tj. po 16. červnu 1942) a na základě výsledků vyšetřování německé kriminální policie a svědectví zajatých osob získaných gestapem během zostřených výslechů.

Jednalo se o odbojáře, jejich příbuzné a celé rodiny, zkrátka o podporovatele parašutistů z výsadkových skupin Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive.^[2] Popravě předcházel stanný soud pražského gestapa (29. září 1942 a 5. října 1942) a deportace (22. října 1942 resp. 23. října 1942) z věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně k fyzické likvidaci do KT Mauthausen.^[2]

Další skupina 31 spolupracovníků parašutistů byla v KT Mauthausen popravena 26. ledna 1943 a poslední František Pecháček ještě 3. února 1944.^[2] Celkem se jednalo o 294 popravených osob (z toho bylo 150 žen) a to včetně dětí ve věku 14 až 17 let.^[2]

Exekuce osob odsouzených k trestu smrti se konala v odstřelovacím koutě (německy: Genickschussecke) přikrytém černou látkou a maskovaném jako osobní výškoměr, který se nacházel v mauthusenském bunkru.^[3] Popravovaní byli zavražděni střelnou ranou do týla a to tak, že k fingované lékařské prohlídce byli přiváděni samostatně jeden po druhém.^[2] V místnosti s odstřelovacím koutem se museli postavit zády ke stěně s vyznačeným „výškoměrem“. Skrytým otvorem ve zdi pak byli střeleni do týla. Poprava 262 českých vlastenců dne 24. října 1942 trvala téměř 9 hodin (od 8.30 do 17.42), kdy byli vražděni ve dvouminutových intervalech.^[2]

Těla popravených byla poté spálena a popel byl nakonec vysypán na smetiště za koncentračním táborem.^[2]

Lidé popravení 24. října 1942 (261 popravených)

Příjmení A až B

Břetislav Bauman, * 3. prosince 1905
Emilie Baumanová, rozená Basařová, * 17. února 1916
Jindřich Bautz, * 30. ledna 1891
Josefa Bautzová, rozená Vlásková, * 6. ledna 1892
Jan Bejbl, * 26. září 1893
Antonie Bejblová, rozená Chalupová, * 17. ledna 1893
Jan Beňo, * 6. února 1908
Terezie Beňová, rozená Valčíková, * 5. listopadu 1912
Vladimír Bergauer, * 18. září 1898^[2]
Markéta Bergauerová, rozená Kňourková, * 6. února 1904^[2]
Zdenko Bergmann, * 25. srpna 1895
Zdena Bočková, rozená Pouznarová, * 10. března 1907
Alexandr Bondy, * 3. října 1874
Hilda Bondyová, rozená Bergmannová, * 8. června 1887
Lydie Bondyová, rozená Holznerová, * 3. září 1921
Adolf Bradáč, * 15. června 1901
Marie Bradáčová, rozená Zíková, * 24. května 1906
Emil Brunclík, * 11. ledna 1889
Marie Brunclíková, rozená Gregorová, * 24. července 1898
Jan Brych, * 2. března 1912
Josef Brych, * 8. září 1918
Božena Brychová, rozená Havlíčková, * 29. listopadu 1921
Marie Brychová, * 8. června 1914
Marie Brychová, rozená Maturová, * 29. června 1893

Portréty – příjmení A až B
Břetislav Bauman
Emilie Baumanová, rozená Basařová
Jan Bejbl
Antonie Bejblová, rozená Chalupová
Jan Beňo – manžel Terezie Beňové, rozené Valčíkové
Terezie Beňová, rozená Valčíková
Vladimír Bergauer
Zdenko Bergmann
Zdena Bočková, rozená Pouznarová
Alexandr Bondy
Hilda Bondyová, rozená Bergmannová
Lydie Bondyová, rozená Holznerová
Adolf Bradáč
Marie Bradáčová, rozená Ziková
Emil Brunclík
Marie Brunclíková, rozená Gregorová
Jan Brych
Marie Brychová, rozená Maturová

Příjmení C až F

Anna Čalounová–Letenská, rozená Svobodová, * 29. srpna 1904
Josef Čejka, * 30. října 1873
Marie Černická, rozená Antoniová, * 24. listopadu 1898
Ferdinand Černický, * 23. února 1889
Miloslav Černický, * 31. srpna 1922
Marie Čiklová, rozená Klyšová, * 13. října 1907
Antonín Čuřík, * 24. března 1884
Marie Čuříková, * 30. července 1888
František Drašner, * 1. srpna 1896
František Drašner, * 2. května 1923
Vilemína Drašnerová, rozená Hurdálková, * 1. května 1897
Karel Dub, * 21. dubna 1899
Miroslava Dubová, rozená Čermáková, * 13. ledna 1908
Petr Fafek, * 30. června 1893
Liboslava Fafková, rozená Jiránková, * 10. října 1892
Liboslava Fafková, * 12. prosince 1922
Rela Fafková, * 30. června 1920
Jaroslav Falta, * 16. května 1893
Jaroslav Falta, * 20. července 1903
Eva Faltová, * 15. ledna 1927
Jarmila Faltová, rozená Plísková, * 22. března 1911
Milada Frantová, rozená Reimová, * 28. září 1906

Příjmení G až J

Marie Gruzínová, rozená Králová, * 16. prosince 1904
František Hampl, * 2. července 1908
Jiřina Hamplová, rozená Sulová, * 15. května 1911
Josef Hanzl, * 26. března 1903
Zdeňka Hanzlová, rozená Holubová, * 10. září 1904
Jaroslav Hejcman, * 28. března 1905
Milena Hejcmanová, rozená Stejskalová, * 7. ledna 1909
Milada Hejlová, rozená Jasanská, * 1. března 1906
Kateřina Hešová, rozená Samcová, * 20. října 1889
Jan Heš, * 21. listopadu 1889
Frieda Holznerová, rozená Grünhutová, * 24. května 1898
Vratislav Hošek, * 20. listopadu 1913
Vlasta Hošková, rozená Šeborová, * 1. října 1919
Jiří Hrdlička, * 24. prosince 1922
Aloisie Hrdličková, rozená Krejová, * 18. února 1891
Rostislav Hrnčiřík, * 27. dubna 1901.
Anna Hrušková, * 13. srpna 1876
Antonín Ivanov, * 10. června 1890
Josef Janeček, * 4. září 1902
Anna Janečková, rozená Rajská, * 14. května 1900
Zdenka Janíková, rozená Sovíková, * 11. dubna 1909
Viktor Jarolím, * 24. července 1882
Karel Jedlan, * 1. listopadu 1903
Miroslav Jelínek, * 3. října 1913
Alžběta Jesenská, rozená Guttmannová, * 29. února 1904^[2]
Žofie Jesenská, rozená Vojtová, * 21. dubna 1903^[2]
Jan Jesenský, * 5. března 1904^[2]
Jiří Jesenský, * 27. září 1905^[2]

Příjmení K

František Karban, * 20. července 1886
Terezie Kaliberová, rozená Veselá, * 29. července 1901
František Karabel, * 31. července 1905
Jarmila Karabelová, rozená Machačková, * 3. ledna 1907
Josef Karban, * 26. srpna 1915
Marie Karbanová, * 9. prosince 1895
Václav Khodl, * 15. srpna 1920
Václav Khodl, * 22. října 1895
Emanuela Khodlová, rozená Smržová, * 5. prosince 1897
Karel Klouda, * 29. ledna 1909
Marie Kloudová, rozená Nováková, * 31. května 1914
Josef Kolařík, * 16. listopadu 1914
Marie Kolaříková, rozená Valčíková, * 25. března 1917
Josef Kolda, * 9. dubna 1899
Marie Kotrbová, rozená Kolcová, * 26. ledna 1904
Josef Koudela, * 12. února 1892
Josefa Koudelová, rozená Prchlová, * 15. března 1900
Věra Koudelová, * 6. května 1920
Marie Kovárníková, * 16. února 1914
František Král, * 2. března 1884
Václav Král, * 2. května 1891
Helena Králová, * 21. června 1925
Karolína Králová, rozená Krčilová (sestra Marie Moravcové, rozené Krčilové), * 2. dubna 1900
Pavla Králová, rozená Pichlová, * 3. března 1896
Antonín Křovák, * 1. září 1882
Marie Křováková, rozená Novotná, * 6. dubna 1889
Bedřich Kubice, * 7. července 1900
Marie Kubicová, rozená Lorencová, * 18. ledna 1905
František Kubiš, * 25. září 1887
Jaroslav Kubiš, * 6. července 1916
Rudolf Kubiš, * 29. května 1912
Jitka Kubišová, * 11. listopadu 1925
Marie Kubišová, * 12. listopadu 1920
Marie Kubišová, rozená Kučerová, * 26. srpna 1912
Vlasta Kubišová, * 27. března 1924
Bohuslav Kučera, * 23. prosince 1891
Vojtěch Kučera, * 23. prosince 1891
Marie Kučerová, rozená Sedláková, * 23. listopadu 1900
Věnceslava Kučerová, rozená Máslová, * 21. září 1881
Věra Kučerová, * 15. června 1923
Antonín Kuthan, * 7. června 1896
Barbora Kuthanová, rozená Voráčková, * 4. února 1904