A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Karel XV./IV. | |
---|---|
král švédský a norský | |
Král Karel XV., foto: Mathias Hansen. | |
Doba vlády | 1859–1872 |
Korunovace | 3. květen 1860, Stockholm, a 5. srpen 1860, Trondheim |
Narození | 3. května 1826 Stockholm, Švédsko |
Úmrtí | 18. září 1872 (46 let) Malmö, Švédsko |
Pohřben | Kostel Riddarholmen |
Předchůdce | Oskar I. |
Nástupce | Oskar II. |
Manželka | Luisa Oranžsko-Nassavská |
Potomci | Luisa Karel Oskar |
Rod | Bernadotte |
Otec | Oskar I. |
Matka | Joséphine de Beauharnais jr. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel XV. Ludvík Evžen (3. května 1826, Stockholm – 18. září 1872, Malmö) byl třetí švédský a norský král (jako Karel IV.) z francouzského rodu Bernadotte.
Biografie
Původ a mládí
Narodil se jako nejstarší syn z manželství krále Oskara I. s Josefínou Beauharnaisovou. Měl tři bratry a jednu sestru. Josephine chtěla pro své děti nejlepší vzdělání, proto zajistila, aby se Karlovým učitelem stal filozof a profesor univerzity v Uppsale Christopher Jacob či z Norska pocházející Otto Aubert. Především Aubert seznámil Karla s mnoha vědními disciplínami, především s filozofií Schlegela.
Vláda
Roku 1856 se stal vicekrálem v Norsku. Vlády v obou zemích se ujal po otcově smrti v roce 1859, i když ještě jako korunní princ fakticky vládl jako regent již od 25. září 1857, kdy Oskar I. těžce onemocněl.
V mládí byl stoupencem idey spojené Skandinávie – na způsob dřívější Kalmarské unie – a po převzetí vlády se k této myšlence vrátil. V konfliktu Dánska s Německem o šlesvické hranice přislíbil Dánsku podporu, když však došlo v roce 1864 k válce o Šlesvicko-Holštýnsko, byl parlamentem přehlasován. Za jeho vlády byl v letech 1865/1866 přebudován starý říšský sněm.
Karel byl veselé a extravagantní povahy, měl umělecké nadání. Jeho schopnost prosadit se nebyla valná, v neposlední řadě proto, že se jeho zájmy rychle měnily a střídaly. Určující postavou švédské politiky té doby byl premiér Louis De Geer.
Byl populárním a liberálním monarchou. Jeho hlavním cílem byla reforma ústavy.
Manželství a potomci
19. června roku 1851 se oženil s nizozemskou princeznou Luisou Oranžsko-Nassavskou (1828–1871), vnučkou nizozemského krále Viléma I. a jeho první manželky Vilemíny Pruské. Důvodem sňatku bylo zřejmě především velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ prý považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky.
Z manželství se narodily dvě děti, dcera a syn, který však jako dvouletý zemřel:
- Luisa (31. října 1851 – 20. března 1926), ⚭ 1868 Frederik VIII. (3. června 1843 – 14. května 1912), dánský král od roku 1906 až do své smrti
- Karel Oskar (14. prosince 1852 – 13. března 1854), vévoda ze Södermanlandu
Smrt, nástupce, odkaz
Počátkem roku 1871 se králův zdravotní stav zhoršil, zřejmě v souvislosti se smrtí jeho manželky Luisy (30. března). Po odpočinkové cestě do Cách žil král nějakou dobu v paláci Ulriksdal poblíž Stockholmu, odkud přesídlil do Malmö. Zde 18. září roku 1872 zemřel. Pochován byl v kostele v Riddarholmen ve Stockholmu.
Protože neměl mužského potomka, usedl na švédský trůn jeho mladší bratr Oscar Fredrik jako Oskar II.
Jeho vnuk Karel se stal v roce 1905 pod jménem Haakon VII. prvním norským králem po znovuobnovení nezávislosti Norska.
Hudební skladatel August Söderman napsal u příležitosti jeho úmrtí smuteční pochod.
Vývod z předků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XV. Švédský na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10168.htm#i101671
Předchůdce: Oskar I. |
Norský král Karel IV. 1859–1872 |
Nástupce: Oskar II. |
Předchůdce: Oskar I. |
Švédský král 1859–1872 |
Nástupce: Oskar II. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk