A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kristián I. Dánský | |
---|---|
král dánský, norský a švédský | |
Kristián I. Dánský | |
Doba vlády | 1448–1481, Dánsko 1450–1481, Norsko 1457–1464, Švédsko |
Tituly | hrabě oldenburský a holštýnský, vévoda šlesvický a holštýnský |
Narození | únor 1426 Oldenburg (dnes Německo) |
Úmrtí | 21. května 1481 (ve věku 55 let) Kodaň |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Kryštof III. (Dánsko) Karel VIII. Knutsson (Švédsko a Norsko) |
Nástupce | Jan I. (Dánsko a Norsko) Karel VIII. (Švédsko) |
Manželka | Dorotea Braniborská |
Potomci | Olaf (1450–1451) Knut (1451–1455) Jan Markéta Dánská Frederik |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Dětřich Oldenburský |
Matka | Helvig Holštýnsko-Rendsburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristián I. Dánský (únor 1426, Oldenburg – 21. května 1481, Kodaň) byl dánský král v letech 1448–1481 a na základě Kalmarské unie i vládce Norska (1450–1481) a Švédska (1457–1464).
Je zakladatelem dánské větve oldenburské dynastie (která od roku 1863 pokračuje až dodnes jakožto dynastie glücksburská). Přivtělení Šlesvicka a Holštýnska, které se mu zdařilo, trvalo přes 400 let a učinilo z dánských králů zároveň i knížata Svaté říše římské – to přineslo Dánsku vliv na říšské záležitosti (jak se např. ukázalo za třicetileté války), ovšem také položilo základ pozdějších konfliktních dánsko-německých vztahů od poloviny 19. do 1. čtvrtiny 20. století.
Život
Raná léta
Kristián se narodil v únoru roku 1426 v německém Oldenburgu jako syn hraběte Dětřicha Oldenburského (Dietrich von Oldenburg) a jeho manželky Hedviky Holštýnské (Heilwig von Holstein). Když jeho otec v roce 1440 zemřel, zdědil Kristián titul hraběte z Oldenburgu a Delmenhorstu. V téže době byl svým strýcem Adolfem VIII. Holštýnským, který neměl dědiců, jmenován jeho následníkem holštýnského hrabství.
Z oldenburského hraběte dánským králem
Po smrti Kryštofa III. Bavorského v lednu roku 1448 se uprázdnil dánský trůn, neboť Kryštof nezanechal potomků. Královská rada hodlala svěřit moc do rukou nejmocnějšího feudálního pána v království, tedy Adolfa VIII. Holštýnského. Adolf však nabídku odmítl a doporučil svého synovce Kristiána, aby obsadil tuto významnou pozici. (Kristián byl ostatně po přeslici potomkem Erika V. dánského, z dynastie Estridsenovců a Magnuse III. Švédského).
Kristián byl zvolen Královskou radou 1. září 1448 a 28. října 1449 byl v Kodani korunován. Tentýž ten se zasnoubil s Doroteou Braniborskou, mladou (sotva osmnáctiletou) vdovou po Kryštofovi. Sňatek se uskutečnil 26. října 1450.
Boje o švédský trůn, připojení Šlesvicka a Holštýnska
Kristiánova vláda započala s problémy jeho uznání za krále v Norsku, zatímco Švédsko Kalmarskou unii rozbilo a na trůn tam nastoupil Karel VIII. Knutsson Bonde. Jedním z jeho prvních činů byla žádost Kristiánovi na odstoupení Gotlandu a téměř současně v roce 1449 prohlášení se králem Švédska. Na setkání králů v Halmstadu došlo ke dohodě: za norskou korunu Kristián uznal Karlova práva na švédský trůn. Zakrátko však Karel vypověděl Dánsku válku a zaútočil na Skåne. Potyčky táhnoucí se pět let skončily v roce 1457 Karlovou porážkou a Kristián usedl i na švédský trůn. Karel prchl do Gdaňska.
V letech 1459/60 se králi podařilo k dánskému království připoutat lenními svazky jižní Jutský poloostrov, o což se s různou mírou úspěchu danští vládci snažili již od dob Knuta Lavarda. V roce 1459 totiž zemřel bez dědiců Adolf VIII. Holštýnský a Kristián byl 2. března roku 1460 zvolen v Ribe novým šlesvickým vévodou a holštýnským hrabětem – pod podmínkami, že obě země nikdy nebudou rozděleny, po jeho smrti budou mít právo vybrat si vládce z dánských královských synů a šlesvicko-holštýnské stavy budou mít právo každoročně svolat svou radu; v podstatě si tak tyto země zachovaly silnou autonomii (dánsko-šlesvicko-holštýnská personální unie nakonec vydržela až do let 1863/64, kdy byly obě země vojensky ztraceny ve prospěch Pruska a Rakouska). Zvláštností bylo, že zatímco Šlesvicko bylo přímým lénem Dánska, Holštýnsko zůstalo částí Svaté říše římské a jeho lenní pán, dánský král, byl za něj zároveň i vazalem císaře.
Správa Jutska, Holštýnu a Šlesviku vymáhala náklady na válku s dalšími daněmi z těchto zemí. Vedlo to k povstání, kterého využil Karel Knutsson, jenž se vrátil a znovu nechal korunovat králem Švédska. Po smrti Karla v roce 1470 se Kristián pokusil Švédsko opět získat, utrpěl však zdrcující porážku v bitvě u Brunkebergu (10. října 1471). Posledním státnickým činem Kristiánovým bylo ponechání vévodství šlesvicko-holštýnského (v roce 1474 bylo i Holštýnsko povýšeno na vévodství) v rukou své manželky Dorotey, jež byla lepší správkyní než on.
Kristián zemřel v Kodani 21. května roku 1481 a byl pohřben v kapli, již nechal postavit vedle katedrály v Roskilde.
Zajímavost
V přízemí Kristiánem zbudované Tříkrálové kaple (Helligtrekongers Kapel) roskildské katedrály stojí tzv. královský sloup, na němž jsou vyznačeny ryskami výšky různých dánských i cizích panovníků, kteří katedrálu navštívili. Ryska pro Kristiána ukazuje výšku 219 cm, což je mimořádné i v moderní době, natož pro středověk, kdy průměrná výška mužů činila kolem 170 cm. Kristián tak byl pravděpodobně nejvyšším dánským panovníkem (když výška dalšího obra, krále Rolfa Krakeho, není známa) a jedním z nejvyšších v evropských dějinách.
Manželství a děti
Kristián uzavřel 26. října 1450 sňatek s Doroteou Braniborskou. Z manželství vzešlo pět dětí:
- Olaf (1450–1451)
- Knut (1451–1455)
- Jan (2. února 1455 – 20. února 1513), vévoda šlesvický a holštýnský, král Kalmarská unie, ⚭ 1478 Kristina Saská (24. září 1461 – 8. prosince 1521)
- Markéta (23. června 1456 – 14. července 1486), ⚭ 1469 Jakub III. Skotský (10. července 1451 – 11. června 1488), král skotský od roku 1460 až do své smrti
- Frederik (7. října 1471 – 10. dubna 1533), vévoda šlesvický a holštýnský, král dánský a norský od roku 1523 až do své smrti,
- ⚭ 1502 Anna Braniborská (27. srpna 1487 – 3. května 1514)
- ⚭ 1518 Žofie Pomořanská (1498–1568)
Vývod z předků
Jan II. Oldenburský | ||||||||||||
Konrád I. Oldenburský | ||||||||||||
Hedwig von Diepholz | ||||||||||||
Kristián V. Oldenburský | ||||||||||||
Gerhart IV. Holštýnský | ||||||||||||
Ingeborg Holštýnsko-Plönská | ||||||||||||
Anastázie Wittenberská | ||||||||||||
Dětřich Oldenburský | ||||||||||||
Dietrich III, Graf von Honstein | ||||||||||||
Dietrich V. z Hohnstein-Heringenu | ||||||||||||
Alžběta Waldecká | ||||||||||||
Agnes z Hohnsteinu | ||||||||||||
Magnus I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Žofie Braniborsko-Stendalská | ||||||||||||
'Kristián I. Dánský' | ||||||||||||
Gerhart III. Holštýnský | ||||||||||||
Jindřich II. Holštýnsko-Rendsburský | ||||||||||||
Žofie z Werle | ||||||||||||
Gerhard VI. Holštýnsko-Rendsburský | ||||||||||||
Albrecht II. Meklenburský | ||||||||||||
Ingeborg Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
Eufémie Švédská | ||||||||||||
Helvig Holštýnsko-Rendsburská | ||||||||||||
Magnus I. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Magnus II. Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Žofie Braniborsko-Stendalská | ||||||||||||
Kateřina Alžběta Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Bernhard III. Anhaltsko-Bernburský | ||||||||||||
Kateřina z Anhalt-Bernburgu | ||||||||||||
Matylda Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrystian I Oldenburg na polské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián I. Dánský na Wikimedia Commons
- ELBERLING, Emil. Kristian (Kristiern) I. In: WESTRIN, Theodor, et al. Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi. Stockholm: Nordisk familjeboks förlags aktiebolag, 1911. Dostupné online. Bandet 14, Kirkasikte–Kroman. S. 1361–1363. (švédsky)
Předchůdce: Dietrich I. |
Oldenburský hrabě 1440–1448 |
Nástupce: Gerhard VI. |
Předchůdce: Kryštof III. |
Dánský král 1448–1481 |
Nástupce: Jan I. |
Předchůdce: Karel I. |
Norský král 1450–1481 |
Nástupce: Jan I. |
Předchůdce: Karel VIII. |
Švédský král 1457–1464 |
Nástupce: Karel VIII. |
Předchůdce: Adolf VIII. |
Šlesvický vévoda 1460–1481 |
Nástupce: Jan I. Frederik I. |
Předchůdce: Adolf VIII. |
Holštýnský hrabě 1460–1474 |
Nástupce: - |
Předchůdce: - |
Holštýnský vévoda 1474–1481 |
Nástupce: Jan I. Frederik I. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk