A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gustav I. | |
---|---|
král švédský | |
Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse. | |
Doba vlády | 6. června 1523 – 25. září 1560 |
Narození | 12. května 1496 Hrad Rydboholm, Uppland nebo Lindholmen, Uppland |
Úmrtí | 29. září 1560 (ve věku 64 let) Stockholmský palác, Švédsko |
Pohřben | Katedrála v Uppsale 21. prosince 1560 |
Předchůdce | Kristián II. Dánský |
Nástupce | Erik XIV. Švédský |
Manželka | Kateřina Sasko-Lauenburská Margaret Leijonhufvud Kateřina Stenbock |
Potomci | Erik XIV. Švédský Jan III. Švédský Kateřina Vasa Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská Magnus, vévoda z Östergötlandu Anna Marie, falckraběnka z Veldenz Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská Karel IX. Švédský |
Dynastie | Vasa |
Otec | Erik Johansson Vasa |
Matka | Cecilia Månsdotter Eka |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.
Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.
Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.
V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.
Manželství a potomci
Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.
24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513–1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.
1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514–1551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
- Jan (21. prosince 1537 – 17. listopadu 1592), švédský král od roku 1568 až do své smrti,
- ⚭ 1562 Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526 – 16. září 1583)
- ⚭ 1584 Gunilla Bielke (25. června 1568 – 19. června 1597)
- Kateřina (6. června 1539 – 21. prosince 1610), ⚭ 1559 hrabě Edzard II. Východofríský (24. června 1532 – 1. března 1599)
- Cecilie (6. listopadu 1540 – 27. ledna 1627), ⚭ 1564 markrabě Kryštof II. Bádenský (26. února 1537 – 2. srpna 1575)
- Magnus (25. července 1542 – 21. června 1595), vévoda z Östergötlandu, nikdy se neoženil, ale měl nemanželské potomky
- Karel (*/† 1544);
- Anna (9. června 1545 – 3. března 1610), ⚭ 1562 Jiří Jan I. Falcko-Veldenzský (11. dubna 1543 – 18. dubna 1592), falckrabě z Veldenz
- Sten (1546–1547)
- Žofie (29. října 1547 – 17. března 1611), ⚭ 1568 Magnus II. Sasko-Lauenburský (1543–1603)
- Alžběta (5. dubna 1549 – 20. listopadu 1597), ⚭ 1581 Kryštof Meklenburský (30. července 1537 – 4. března 1592)
- Karel (4. října 1550 – 30. října 1611), švédský král od roku 1599 až do své smrti,
- ⚭ 1579 Maria Falcká (24. července 1561 – 29. července 1589)
- ⚭ 1592 Kristina Holštýnsko-Gottorpská (13. dubna 1573 – 8. prosince 1625)
Dne 22. srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535–1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.
Literatura
- LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Kristián II. |
Švédský král Gustav I. 1523–1560 |
Nástupce: Erik XIV. |
Předchůdce: Kristián II. Dánský |
Finský vévoda Kustaa I. Vaasa 1523–1560 |
Nástupce: Erik XIV. Švédský |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk