Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat
Narození	29. září 1627 nebo 18. září 1624 Innsbruck
Úmrtí	31. května 1668 Brno
Místo pohřbení	Katedrála svatého Václava
Povolání	arcibiskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	Albrecht Libštejnský z Kolovrat a Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostbergu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vilém Vojtěch hrabě Liebsteinský z Kolowrat (29. září 1624, Innsbruck – 31. května 1668, Brno) byl příslušník liebsteinské větve rodu Kolowratů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Byl tridentský, pražský, brněnský, olomoucký kanovník a prelát. Císařem byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu Křižovníků s červenou hvězdou, zemřel však před svým potvrzením v Římě a před svou konsekrací. Je pochován v kryptě olomoucké katedrály svatého Václava.

Rodina

Narodil se jako šesté z jedenácti dětí Albrechta Libštejnského z Kolovrat (1583–1648), zakladatele starší rychnovské větve rodu, říšského dvorního rady, císařského komořího, německého místokancléře a místodržícího v Českém království a jeho manželky Sabiny Viktorie, svobodné paní z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684).

V roce 1658 byl společně se svými bratry povýšen do říšského hraběcího stavu a o dva roky později i do českého.

Studium a kariéra

Po studiu teologie v Římě se stal byl tridentským, pražským, brněnským a olomouckým kanovníkem a prelátem. V roce 1663 se stal prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly a 6. prosince 1667 jej císař jmenoval do úřadu pražského arcibiskupa, jako nejvhodnějšího kandidáta po smrti jeho předchůdce kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu. Řád křížovníků s červenou hvězdou ho poté 18. ledna 1668 přijal za svého velmistra a o deset dní později ho ve funkci potvrdil i papež Klement IX. Ještě začátkem února podepsal řádu křížovníků s červenou hvězdou tzv. capitulum a stal se posledním tzv. postulovaným velmistrem.

Úřadu pražského arcibiskupa se ale nestihl ujmout, protože ještě před svou intronizací zemřel ve věku 44 let během návštěvy u svého bratra v Brně. Pohřben byl v olomoucké katedrále sv. Václava a jeho srdce bylo na jeho přání uloženo v rodinné hrobce v Rychnově nad Kněžnou.

Odkazy

Literatura

• JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 38–39.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat na Wikimedia Commons
• www.kolowrat.cz

Předchůdce: Arnošt Vojtěch z Harrachu

jmenovaný 14. arcibiskup pražský 1667–1668

Nástupce: Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka

Předchůdce: Arnošt Vojtěch z Harrachu

jmenovaný 28. velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou 1667–1668

Nástupce: Jan Bedřich z Valdštejna

Seznam pražských arcibiskupů
Pražští arcibiskupové (1344–1421)	Arnošt z Pardubic • Jan Očko z Vlašimi • Jan z Jenštejna • Olbram III. ze Škvorce (Volfram III.) • Zbyněk Zajíc z Hazmburka • Albík z Uničova • Konrád z Vechty
Sedisvakance (1421–1561)	V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři
Pražští arcibiskupové (1561– současnost)	Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé 1 • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner
Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, 1 Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál