A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jeho knížecí Milost František Ferdinand hrabě Khünburg | |
---|---|
18. arcibiskup pražský 6. primas český | |
Předchůdce | Jan Josef Breuner |
Nástupce | Daniel Josef Mayer z Mayernu |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 9. dubna 1689 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 5. února 1651 |
Místo narození | Mossa u Gorice Itálie |
Datum úmrtí | 7. srpna 1731 (ve věku 80 let) |
Místo úmrtí | Praha |
Vyznání | římskokatolické |
Příbuzní | Jan Josef z Khüenburgu (sourozenec) |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Ferdinand hrabě Khünburg (také Küenburg, Khuenburg, Kuenburg nebo Kienburg; 5. února 1651 Mossa u Gorice – 7. srpna 1731 Praha) byl biskup v Lublani a arcibiskup pražský.
Životopis
Původně byl kanovníkem v Salcburku, poté působil jako biskup v Lublani (1701–1711), kde se zasloužil o výstavbu lublaňské katedrály sv. Mikuláše.
Do úřadu pražského arcibiskupa byl císařem nominován brzy po smrti svého předchůdce, již 14. dubna 1710, ale svého stolce se v Praze ujal se značným zpožděním teprve 10. dubna roku 1714, protože v té době panoval strach z morové epidemie. Z titulu tohoto úřadu založil řád celestinek (1710) a řád řád sester alžbětinek (1719), především pro službu nemocným a trpícím. Korunoval císaře Karla VI. českým králem (1723), měl i významný podíl na kanonizaci sv. Jana Nepomuckého (1729). Bojoval za rekatolizaci země a proti protestantismu, zejména ve východních Čechách. V roce 1732 rosadil v Čechách podřízení poustevníků nově ustanovenému bratrstvu ivanitů, kterému pak Marie Terezie zakázala přijímat nové členy, Josef II. pak roku 1782 bratrstvo patentem zrušil a poustevnický život zakázal.[1]
Majetek
V roce 1678 koupil od Přehořovských z Kvasejovic Mladou Vožici, kterou v letech 1681–1717 rozšířil nákupem dalších menších statků, čímž mezi Táborem a Benešovem vytvořil velké panství. Na nově získaných statcích nechal postavit barokní zámek v Miličíně (již neexistující). V letech 1691–1718 byl dočasně také majitelem panství Horní Cerekev, kde nechal tvrz přestavět na zámek. V roce 1720 vytvořil z Mladé Vožice rodinný fideikomis, který po jeho smrti zdědil prasynovec František Josef (1714–1793), pokračovatel české linie rodu Küenburgů.
Fundace a donace
Byl donátorem 1. kaple poutní cesty od pražské Lorety na Hradčanech do kláštera v Hájku. Kaple byly postaveny v letech 1720–1724 a renovovány v 90. letech 20. století. Arcibiskupský statek Kojetín na střední Moravě vyměnil za Dolní Břežany u Prahy, kde dal starší zámek s parkem adaptovat na letní rezidenci pražských arcibiskupů, která sloužila až do roku 1945.
Městu Rožmitál dal potvrdit privilegia a mýto a byl donátorem farního kostela Povýšení svatého Kříže.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Tomáš Vučka: Svatý Ivan - první český zálesák?, Katolický týdeník, příloha Perspektivy č. 6/2005
- ↑ SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: , 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. S. 69.
Literatura
- France M. Dolinar - Kurt A. Huber heslo "Khuenburg" in Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648-1803. ISBN 3-428-06763-0, str. 244–245
- Kettner Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 190-191.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Ferdinand z Küenburgu na Wikimedia Commons
- Kuenburg ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Záznam o pohřbu v matrice na stránkách Archivu Hlavního města Prahy
- Franz Ferdinand von Kuenburg na catholic-hierarchy.org
Předchůdce: Zikmund Kryštof z Herbersteinu |
14. kníže-biskup lublaňský 1701–1711 |
Nástupce: František Karel z Kounic |
Předchůdce: Jan Josef Breuner |
18. arcibiskup pražský 1713–1731 |
Nástupce: Daniel Josef Mayer z Mayernu |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk