Jeho knížecí Milost Antonín Petr Příchovský z Příchovic
21. arcibiskup pražský 9. primas český
Antonín Petr Příchovský kolem roku 1780
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Metropole	Praha
Arcidiecéze	pražská
Jmenování	1763
Předchůdce	Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu
Nástupce	Vilém Florentin Salm-Salm
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup královéhradecký (1754–1763)
Osobní údaje
Datum narození	28. srpna 1707
Místo narození	Svojšín České království
Datum úmrtí	14. dubna 1793 (ve věku 85 let)
Místo úmrtí	Praha České království
Rodiče	otec: Antonín Ferdinand, matka: Terezie Judita Sekerková ze Sedčic
Blízká osoba	bratři: Jan Václav Josef (* 20. 9. 1705), Josef Ladislav Vojtěch (* 18. 2. 1709), Felix Ladislav Karel (* 10. 6. 1712); sestry: Anna Eleonora Antonie (* 1. 11. 1704), Marie Josefa Johana (* 21. 2. 1711)
Povolání	Římskokatolický duchovní
Alma mater	Univerzita Karlova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Petr Příchovský z Příchovic (celým jménem Antonín Petr Filip Augustin Josef hrabě Příchovský z Příchovic, 28. srpna 1707, Svojšín^[1] – 14. dubna 1793, Praha^[2]) byl český šlechtic a římskokatolický duchovní, biskup královéhradecký (1754–1763) a arcibiskup pražský a primas český (1763–1793).

Život

Pocházel ze starého českého vladyckého rodu Příchovských z Příchovic, podle Příchovic v západních Čechách. Po studiích v Římě a v Praze byl roku 1731 vysvěcen na kněze a získal titul doktora teologie na Karlově univerzitě. 19. listopadu 1752 byl jmenován biskupským koadjutorem a nástupcem, pražským světícím biskupem a tituláním biskupem hemeské diecéze. V letech 1754-1763 byl také biskupem v Hradci Králové.

Dne 12. listopadu 1755 byl svatovítskou kapitulou zvolen za jejího probošta.^[3] Po smrti arcibiskupa Jana Mořice Gustava z Manderscheid-Blankenheimu byl 26. října 1763 zvolen novým pražským arcibiskupem.

Za jeho episkopátu proběhla rozsáhlá přestavba pražského Arcibiskupského paláce v rokokovém stylu, při které získal svou dnešní podobu.

V roce 1770 vyšel jím aktualizovaný a rozšířený Koniášův index nebezpečných knih pod názvem Index librorum prohibitorum et corrigendorum.^[4] Arcibiskup Antonín Petr Příchovský z Příchovic zemřel v Praze den 14. dubna 1793 a byl pochován v katedrále sv. Víta.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Petr Příchovský z Příchovic na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Petr Příchovský z Příchovic
• Záznam o křtu ve svojšínské matrice ze Státního archivu v Plzni
• Záznam o úmrtí v matrice na stránkách Archivu Hlavního města Prahy
• Města a obce Stříbrského regionu

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Carlo Maielli

titulární biskup hemeský 1752–1754

Nástupce: Innocenzo Gorgoni, O.S.B.

Předchůdce: Jan Josef Vratislav z Mitrovic

10. biskup královéhradecký 1754–1763

Nástupce: Heřman Hannibal Blümegen

Předchůdce: Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu

21. arcibiskup pražský a 9. primas český 1763–1793

Nástupce: Vilém Florentin Salm-Salm

Seznam královéhradeckých biskupů
Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek1 • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál
Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek
Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; 1Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup

Seznam pražských arcibiskupů
Pražští arcibiskupové (1344–1421)	Arnošt z Pardubic • Jan Očko z Vlašimi • Jan z Jenštejna • Olbram III. ze Škvorce (Volfram III.) • Zbyněk Zajíc z Hazmburka • Albík z Uničova • Konrád z Vechty
Sedisvakance (1421–1561)	V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři
Pražští arcibiskupové (1561– současnost)	Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé 1 • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner
Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, 1 Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál