A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jako goniometrické funkce se v matematice nazývá skupina šesti funkcí velikosti úhlu používaných například při zkoumání trojúhelníků a periodických jevů. Goniometrické funkce jsou základem goniometrie. Obvykle se definují jako poměr dvou stran pravoúhlého trojúhelníku nebo délky určitých částí úseček v jednotkové kružnici. Jejich modernější definice je založena na nekonečných řadách nebo řešeních určitých diferenciálních rovnic, díky čemuž je lze vztáhnout také ke komplexním číslům. Inverzní funkce k funkcím goniometrickým se označují jako funkce cyklometrické.
Elementárními goniometrickými funkcemi jsou:
Někdy se používají označení také pro jejich převrácené hodnoty:
značka a vzorec jiné značky sekans sec = 1/cos kosekans cosec = 1/sin csc kotangens cotg = cos/sin cot, cotan
Historicky se používaly zvláštní názvy ještě pro další odvozené funkce:
značka a vzorec jiné značky poloviční hodnota sinus versus versin = 1 − cos haversin = versin/2 kosinus versus vercosin = 1 + cos havercosin = vercosin/2 sinus koversus coversin = 1 − sin cvs hacoversin = coversin/2 kosinus koversus covercosin = 1 + sin hacovercosin = covercosin/2 exsekans exsec = sec − 1 exkosekans excsc = cosec − 1
____________
- ↑ Správný zápis je sin x, kde x je úhel, argument funkce. Podobně i u ostatních funkcí. Avšak protože v tomto přehledu je argument vždy stejný, je v zájmu přehlednosti vynechán.
Definice
Pravoúhlý trojúhelník
Při definici s pomocí pravoúhlého trojúhelníka jsou jednotlivé prvky trojúhelníka ABC následující:
- pravý úhel je při vrcholu C
- určovaným úhlem je úhel , vzhledem k němu je
- strana a označována jako protilehlá odvěsna
- strana b označována jako přilehlá odvěsna
- nejdelší strana c je nazývána přepona trojúhelníka
Předpokládá se, že trojúhelník leží v euklidovském prostoru a součet jeho vnitřních úhlů je tak radiánů neboli 180 °. Pak:
- Sinus je poměr délky odvěsny protilehlé tomuto úhlu a délky přepony.
- Kosinus je poměr délky odvěsny přilehlé tomuto úhlu a délky přepony.
- Tangens je poměr délek odvěsny protilehlé tomuto úhlu a délky odvěsny k němu přilehlé.
- Kotangens je poměr délek odvěsny přilehlé tomuto úhlu a délky odvěsny k němu protilehlé.
- Sekans je poměr délky přepony a délky odvěsny přilehlé tomuto úhlu.
- Kosekans je poměr délky přepony a délky odvěsny protilehlé tomuto úhlu.
Jednotková kružnice
Těchto šest funkcí může být také definováno pomocí jednotkové kružnice, což je kružnice o poloměru jedna se středem v počátku soustavy souřadnic. Tento způsob definice nemá valné praktické využití, koneckonců pro většinu úhlů jde o postup založený na pravoúhlých trojúhelnících. Na druhou stranu jde o postup velmi názorný a umožňující definovat úhly v rozsahu 0 – 2 π a nikoli jen 0 – π /2 radiánů, jako při předchozím postupu. Rovnice jednotkové kružnice je:
Na jednotkovou kružnici jsou vynášeny orientované úhly θ tak, že jejich vrchol je ve středu kružnice a počáteční rameno je totožné s kladnou (pravou) poloosou vodorovné osy souřadnic. Jsou-li velikosti těchto úhlů kladné (větší než nula) je úhel orientovaný proti směru otáčení hodinových ručiček. Jsou-li záporné je úhel orientován ve směru otáčení. Druhé rameno úhlu protíná jednotkovou kružnici v bodě, jehož souřadnice v dané soustavě jsou . Úsečka daná počátkem souřadné soustavy a tímto bodem je přeponou trojúhelníka, jehož odvěsny mají délku x a y. Protože má tato přepona délku 1, tak platí: a . Pro úhly větší než 2π, nebo menší než −2π, se celkem jednoduše pokračuje v otáčení ramena úhlu kolem středu kružnice. Pak se ovšem hodnoty funkcí sinus a kosinus začnou opakovat – říkáme, že tyto funkce jsou periodické s periodou 2π (360°) a platí:
kde θ je libovolný úhel a k libovolné celé číslo.
Nejmenší periodou funkcí sin, cos, sec a cosec je plný úhel – tedy 2π radiánů nebo 360 stupňů. Nejmenší periodou funkcí tg a cotg je úhel přímý – π nebo 180°.
Zatímco funkce sinus a kosinus lze sestrojit takto jednoduchým způsobem, konstrukce hodnot ostatních funkcí je o něco složitější. Běžně se používá ještě konstrukce funkcí tangens a kotangens, i když se v českých učebnicích matematiky používá postup trochu jiný, než je ten na sousedním obrázku.
Řady
Za pomoci geometrie a vlastností limit lze ukázat, že derivace sinu je kosinus a derivace kosinu je −sinus. Potom lze pomocí Taylorových řad vyjádřit sinus a kosinus pro všechna komplexní čísla x takto:
Polynomy pro další goniometrické funkce jsou:
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk