A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Frederik V. Dánský | |
---|---|
král dánský a norský | |
autor Carl Gustaf Pilo | |
Doba vlády | 1746–1766 |
Tituly | vévoda šlesvický |
Narození | 31. března 1723 Kodaň |
Úmrtí | 13. ledna 1766 (ve věku 42 let) Kodaň |
Pohřben | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Kristián VI. |
Nástupce | Kristián VII. |
Manželky | I. Luisa Hannoverská II. Juliana Marie Brunšvická |
Potomci | Kristián (1745–1747) Žofie Magdalena Karolina Vilemína Kristián VII. Luisa Frederik Dánský |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Kristián VI. |
Matka | Žofie Magdalena Braniborská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frederik V. (31. března 1723, Kodaň – 13. ledna 1766, Kodaň) byl v letech 1746–1766 král Dánska a Norska.
Životopis
Frederik byl synem krále Kristiána VI. a jeho manželky Žofie Magdaleny Braniborsko-Kulmbašské. Vyrůstal v přísně náboženském domově; přes (či pro) tuto výchovu byl jeho charakter nevázaný až zpustlý (hovoří se o jeho sadismu) – Frederik se obklopoval ženami a navštěvoval kodaňské hospody a nevěstince a jeho hluboce nábožensky založený otec uvažoval o tom, že ho prohlásí nezpůsobilým stát se jeho nástupcem na trůnu.
Manželství
Dne 10. listopadu 1743 se Frederik oženil v Hannoveru s princeznou Luisou Hannoverskou (1724–1751), dcerou britského krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pět se dožilo dospělosti;
- 1. Kristián (7. 7. 1745 Kodaň – 3. 6. 1747 Frederiksborg)[1]
- 2. Žofie Magdalena (3. 7. 1746 Kodaň – 21. 8. 1813 Solna)[2]
- ⚭ 1766 Gustav III. Švédský (24. 1. 1746 Stockholm – 29. 3. 1792 tamtéž), král švédský od roku 1771 až do své smrti[3]
- 3. Karolina Vilemína (10. 7. 1747 Christiansborg – 14. 1. 1820 Kassel)[4]
- ⚭ 1764 Vilém I. Hesenský (3. 6. 1743 Kassel – 27. 2. 1821 tamtéž), lankrabě hesensko-kasselský od roku 1785 až do své smrti a kurfiřt hesenský v letech 1803–1807 a poté od roku 1813 až do své smrti[5]
- 4. Kristián (29. 1. 1749 Kodaň – 13. 3. 1808 Rendsburg), jako Kristián VII. král dánský a norský od roku 1766 až do své smrti[6]
- ⚭ 1765 Karolina Matylda Hannoverská (22. 7. 1751 Londýn – 10. 5. 1775 Celle), rodem britská princezna[7]
- 5. Luisa (20. 1. 1750 Kodaň – 12. 1. 1831 Schleswig)[8]
- ⚭ 1766 Karel Hesensko-Kasselský (19. 12. 1744 Kassel – 17. 8. 1836 Schleswig), polní maršál v dánské armádě, místodržitel Šlesvicka-Holštýnska od roku 1769 až do své smrti[9]
Královna Luisa zemřela 19. prosince roku 1751 a král se již 8. července 1752 oženil podruhé, a to s Julianou Marií von Braunschweig-Wolfenbüttel (1729–1796). S druhou manželkou měl jediného syna:
- Frederik Dánský (11. 10. 1753 Kodaň – 7. 12. 1805 tamtéž), dědičný princ dánský a norský[10]
- ⚭ 1774 Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská (24. 8. 1758 Schwerin – 29. 11. 1794 Kodaň)[11]
Kromě legitimních potomků měl Frederik dalších pět dětí se svojí milenkou Else Hansenovou (1720–1784)[12]:
- 1. Friederika Margareta Hansen (1747–1802)[13]
- 2. Friederika Katharina Hansen (1748–1822)[14]
- 3. Anna Maria Hansen (1749–1812)[15]
- 4. Sophia Charlotte Hansen (1750–1779)[16]
- 5. Ulrich Fredrik Hansen (1751–1752)[17]
Nástup na trůn a vláda
Frederik a Luisa se stali králi Dánska a Norska v roce 1746 po smrti Kristiána VI. Královna Luisa zemřela v roce 1751 a Frederik se již v příštím v roce 1752 znovu oženil, tentokrát s Juliánou Marií von Brunswick-Wolfenbüttel.
Moc Frederika jako krále byla omezená. Byl poznamenán svým alkoholismem, obklopil se však schopnými ministry, kteří byli v pozadí většiny jeho počinů, jako např. Adam Gottlob Moltke, J. H. E. Bernstorff a H. C. Schimmelmann. Ti zabránili zatažení Dánska do válek, běžných v Evropě té doby. Země si udržela neutralitu dokonce i v sedmileté válce (1756–1763) přes blízkost bojujících stran Švédska a Ruska. Přes svůj alkoholismus a svůj rozmařilý charakter se král těšil svých poddaných velké oblibě. Umění i věda měly příznivé podmínky, Frederik se zabýval jejich reformováním podle hesel osvícenství; založil Frederikovu nemocnici (Frederiks Hospital) a Královskou dánskou akademii umění (Det Kongelige Danske Kunstakademi – její oficiální otevření se konalo 31. března 1754, v den Frederikových 31. narozenin) v Kodani, rozvíjelo se divadlo, v době Kristiána VI. značně omezované, vzniklo Královské vzdělávací středisko (škola řemesel). Na památku třísetletého výročí nástupu rodu Oldenburků na dánský a norský trůn vyrostla v Kodani čtvrť Frederikstaden v centru s palácem Amalienborg; uprostřed nádvoří paláce byla v roce 1771 umístěna Frederikova jezdecká socha.
Obchod zažíval dobu rozvoje a expanze, vzniká průmysl. První industriální aktivitou velkého významu v Dánsku byly výroba střelného prachu a odlévání děl ve Frederiksværk. Avšak požadavek zemědělských reforem nebyl Moltkem vyslyšen a zemědělci tak na ekonomickém rozvoji nebyli účastni.
Proces zavádění osvícenských idejí pokračoval dál i po předčasné Frederikově smrti.
Smrt
Král zemřel předčasně necelé tři měsíce před svými 43. narozeninami po dvaceti letech vlády. Jeho poslední slova byla: „je pro mne velkou útěchou v mých posledních okamžicích, že jsem nikdy záměrně nikomu neublížil a že neulpěla jediná krůpěj krve na mých rukou.“
Frederik V. je pochován v katedrále v Roskilde, v místě posledního odpočinku dánských králů.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fryderyk V Oldenburg na polské Wikipedii a Federico V de Dinamarca na španělské Wikipedii.
- ↑ Christian af Danmark og Norge von Oldenburg, Prins. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Queen Consort Sophia Magdalena of Sweden. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Gustav III, king of Sweden. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Princess Wilhelmina Caroline of Denmark and Norway. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ William I, Elector of Hesse. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Christian VII af Danmark og Norge von Oldenburg, Konge. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Caroline Mathilde of England (1751-1775) - Find a.... www.findagrave.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Princess Louise of Denmark and Norway. geni_family_tree . . Dostupné online.
- ↑ Landgrave Carl von Hesse-Kassel. geni_family_tree . cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Frederik af Danmark og Norge von Oldenburg, Arveprins. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Sophie Frederica of Mecklenburg, hereditary princess of Denmark and Norway. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Else Hansen. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Friedricke Margarethe af Hansen. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Frederikke Cathrine von Lützow, Grevinde. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Anna Maria de Hansen. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Sophie Charlotte de Hansen. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
- ↑ Ulrik Frederik de Hansen. geni_family_tree online. cit. 2023-01-01. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Galerie Frederik V. Dánský na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik V. Dánský na Wikimedia Commons
- Stručný životopis na stránkách The Peerage (anglicky)
Předchůdce: Kristián VI. |
Dánský král 1746–1766 |
Nástupce: Kristián VII. |
Předchůdce: Kristián VI. |
Norský král 1746–1766 |
Nástupce: Kristián VII. |
Předchůdce: Kristián VI. |
Šlesvický vévoda 1746–1766 |
Nástupce: Kristián VII. |
Předchůdce: Kristián VI. Karel Petr Ulrich Gottorpský |
Holštýnský vévoda 1746–1766 s Karlem Petrem Ulrichem, do r. 1762 s Pavlem I. Romanovcem, od r. 1762 |
Nástupce: Kristián VII. Pavel I. |
Předchůdce: Kristián VI. |
Oldenburský hrabě Frederik III. 1746–1766 |
Nástupce: Kristián VII. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk