A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Luisa Hannoverská | |
---|---|
královna dánská a norská | |
Královna Luisa kolem roku 1745 | |
Doba vlády | 1746 – 1751 |
Tituly | vévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská |
Křest | 22. prosince 1724 |
Narození | 18. prosince 1724 Londýn |
Úmrtí | 19. prosince 1751 (ve věku 27 let) Kodaň |
Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Žofie Magdalena Braniborská |
Nástupce | Juliana Marie Brunšvická |
Manžel | Frederik V. |
Potomci | Kristián (1745–1747) Žofie Magdalena Karolina Vilemína Kristián VII. Luisa |
Rod | Welfové |
Dynastie | Hannoverská |
Otec | Jiří II. |
Matka | Karolina z Ansbachu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 18. prosince 1724, Londýn – 19. prosince 1751, Kodaň) byla jako první manželka krále Frederika V. od roku 1746 až do své smrti dánská a norská královna. Byla nejmladší přeživší dcerou krále Jiřího II. Britského a Karoliny z Ansbachu.
Sňatek mezi Luisou a Frederikem V. Dánským byl domluven výhradně z politických důvodů (ministři krále Jiřího chtěli dánskou podporu ve sporech s Pruskem).[1] Přestože byl sňatek domluvený, pár spolu vycházel celkem dobře, alespoň během prvních let manželství. Luisa, která podporovala vystoupení herců a hudebníků, byla u dánského dvora populární, i když nikdy neměla na rozhodování svého manžela významný vliv.[1][2]
Biografie
Luisa se narodila 18. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.
Manželství
10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (1723–1766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.
Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.
Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.
Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).
Smrt
Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané hesensko-kasselské lankraběnky, jež se přestěhovala z Hesenska do Dánska.
Dědictví
Protože byla mezi Dány nesmírně oblíbená a milovaná, byla mladá královna postupem času stále více oslavována. Příkladem této glorifikace je německý básník Friedrich Gottlieb Klopstock, který ke královně Luise cítil velkou oddanost a úctu; byl hluboce dojat jejími útrapami a brzkou smrtí a své pocity i pocity lidu ventiloval v ódě An den König (později nazývané Die Königin Luise) v roce 1752.[3] Ve srovnání s tímto ideálem byly následující královny, jak druhá manželka jejího manžela Juliana Marie, tak její neteř a pozdější snacha Karolina Matylda, souzeny mnohem přísněji.[4]
Jmenovci
- Podle princezny Luisy byl v roce 1742 pojmenován okres Louisa ve Virginii.[5]
Erb
Dne 30. srpna 1727 bylo jako dítěti panovníka Luise povoleno používat erb říše bez císařské koruny Svaté říše římské.[6]
Erb z 30. srpna 1727 | Erb královny Luisy | Monogram královny Luisy |
Potomci
Jméno | Narození | Úmrtí | Poznámky |
---|---|---|---|
Kristián, korunní princ dánský | Kodaň, 7. července 1745 | Frederiksborg, 3. června 1747 | Zemřel v dětství |
Princezna Žofie Magdalena Dánská | 3. července 1746 | 21. srpna 1813 | Vdaná, 1766, Gustav III. Švédský; měla potomky |
Princezna Vilemína Karolína Dánská | 10. července 1747 | 19. ledna 1820 | Vdaná, 1763, Vilém I., kurfiřt z Hesenska; měla potomky |
Kristián VII. Dánský | 29. ledna 1749 | 13. března 1808 | Ženatý, 1766, Princezna Karolina Matylda z Walesu; měl potomky |
Princezna Luisa Dánská | 30. ledna 1750 | 12. ledna 1831 | Vdaná, 1766, Princ Karel Hesensko-Kasselský; měla potomky |
Vývod z předků
Jiří Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Jiří I. | ||||||||||||
Fridrich Falcký | ||||||||||||
Žofie Hannoverská | ||||||||||||
Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
Jiří II. | ||||||||||||
Joachim Arnošt Oettingenský | ||||||||||||
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská | ||||||||||||
Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
Alexandr II. Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Éléonore Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Jacquette Poussard de Vandré | ||||||||||||
Luisa Hannoverská | ||||||||||||
Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Žofie Solmsko-Laubachská | ||||||||||||
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Žofie Markéta Oettingenská | ||||||||||||
Éléonore Desmier d'Olbreuse | ||||||||||||
Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
Vilém Sasko-Výmarský | ||||||||||||
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský | ||||||||||||
Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
Eleonora Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
Arnošt Saynsko-Wittgensteinský | ||||||||||||
Johana ze Sayn-Wittgensteinu | ||||||||||||
Lujza Juliana Erbašská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise of Great Britain na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Historical dictionary of the British monarchy | WorldCat.org. www.worldcat.org . . Dostupné online.
- ↑ BRICKA, Carl Frederik. 399 (Dansk biografisk Lexikon / X. Bind. Laale - Løvenørn). runeberg.org . . Dostupné online. (dánsky)
- ↑ KLOPSTOCK, Friedrich Gottlieb. Oden. Lipsko: Göschen, 1798. Dostupné online. S. 106ff. (německy)
- ↑ LEITNER, Thea. Skandal bei Hof. : Ueberreuter, 1993. ISBN 3-8000-3492-1. (německy)
- ↑ GANNETT, Henry. The origin of certain place names in the United States. : Washington, Govt. Print. Off. 341 s. Dostupné online.
- ↑ marks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Hannoverská na Wikimedia Commons
- http://www.rosenborgslot.dk/ (anglicky nebo dánsky)
- http://genealogy.euweb.cz/welf/welf7.html#LG2
Dánská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Norská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Šlesvická vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Holštýnská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
1746–1751 s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská |
Oldenburská hraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská |
1746–1751 Luisa Hannoverská |
Nástupce: Juliana Marie Brunšvická |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk