Kremnica
Kremnica
znak
Poloha
Souřadnice	48°42′16″ s. š., 18°55′6″ v. d.
Nadmořská výška	550 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Banskobystrický
Okres	Žiar nad Hronom
Tradiční region	Střední Pohroní
Kremnica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	43,136 km²[1]
Počet obyvatel	5 419 (31.12.2015)
Hustota zalidnění	125,6 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Alexander Ferenčík
Vznik	1328
Oficiální web	www.kremnica.sk
E-mail	msu@kremnica.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Kremnica Štefánikovo nám. 1/1 967 01 Kremnica
Telefonní předvolba	045
PSČ	967 01
Označení vozidel (do r. 2022)	ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kremnica (německy Kremnitz, maďarsky Körmöcbánya, latinsky Cremnicium) je město v Banskobystrickém kraji s bohatou hornickou a mincířskou tradicí. V roce 1950 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.^[2]

Historie

Předpokládá se, že zlato a stříbro se v Kremnici a jejím okolí těžily od 10. století. Rozmach těžby nastal až začátkem 14. století. Dne 17. listopadu 1328 udělil uherský král Karel I. Robert osadě Cremnychbana privilegia svobodného královského báňského a mincovního města. Zároveň zde založil mincovnu, kde se razily zlaté mince – uherské florény a později dukáty. Zároveň se v Kremnici rozvíjela těžba drahých kovů – zlata a stříbra. Ve středověku vznikl rozsáhlý systém důlních štol. Od 16. století se projevoval útlum těžby, která byla oživena s rozvojem nových těžebních a zpracovatelských technik. Těžba se přesunula mimo obvod města do oblasti Kremnických baní. V sedmdesátých letech 20. století byla těžba ukončena a část důlních děl se využívá jako hornické muzeum.

Pamětihodnosti

Dominantou města je městský hrad ze 13.–15. století. Hrad, který sloužil k úschově vytěžených drahých kovů a mincí byl opevněn dvěma pásy hradeb, které musely být v 19. století částečně sníženy z důvodu poddolování a ohrožené statiky, což se týkalo i dalších budov v Kremnici. Dominantou městského hradu je gotický kostel svaté Kateřiny a další, tzv. Hodinová věž.

Přímo pod hradem se nachází čtvercové Štefánikovo námestie, které je obklopené řadou cenných měšťanských domů. Dominantou náměstí je barokní trojiční sloup z let 1765–1772. Byl vztyčen na paměť obětí moru z roku 1710 a je považován za nejkrásnější sloup tohoto typu na Slovensku. Jeho autory jsou místní sochař D. I. Stanetti a rakouský sochař M. Vogerle. Na západní straně náměstí je kostel a klášter františkánů.

Staré město je ohrazeno pásem hradeb s baštami a na jihu s Dolní branou s barbakanem (15.–16. stol). V budově brány je městské informační centrum.

Mincovna

V rohu Štefánikova náměstí přímo pod hradem stojí budova mincovny, místo s dlouhou tradicí. Od poloviny 19. století se zde razily všechny uherské mince, pak mince Československa a Slovenské republiky. Po vstupu Slovenska do eurozóny se zde razí mince euroměny, dále také na zakázku mince dalších zemí. Areál spravuje Národná banka Slovenska. S průvodcem je přístupná historická část mincovny, kde se demonstruje postup přípravy i ražby mincí. Nová mincovna, kde se v současnosti razí mince, je z bezpečnostních důvodů vybavena zvláštní galerií, odkud mohou návštěvníci sledovat probíhající ražbu i adjustaci mincí.

Muzea

• Múzeum mincí a medailí^[3][4]
• Banské múzeum štôlňa Andrej^[5][6]

Osobnosti města

• Martin Chladni, také Chladenius, Chladenio, Chladen (1669–1725), luteránský teolog, profesor a rektor na Wittenberské univerzitě
• P. Cyril František Stavěl OSB (19. 4. 1921 – 29. 10. 1990 Praha) - emauzsko-norčský konventuální převor
• Ladislav Chudík (1924–2015), herec
• Blažej Baláž (* 1958), pedagog a malíř
• Jozef Pribilinec (* 1960), československý sportovní chodec a olympijský vítěz slovenské národnosti, později též politik a podnikatel

Partnerská města

• Fidenza, Itálie
• Herbolzheim, Německo
• Kutná Hora, Česko
• Nový Jičín, Česko
• Šurany, Slovensko
• Várpalota, Maďarsko

Galerie

• 
  Kostel sv. Kateřiny
• 
  Městský hrad
• 
  Městský hrad s budovami mincovny
• 
  Štefánikovo námestie
• 
  Trojiční/Morový sloup
• 
  Dolní brána
• 
  Budova mincovny
• 
  Vchod do štoly Andrej
• 
  Kremnica, zlatá ruda

Odkazy

Reference

Literatura

• FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.
• Petr Ludvík, Petr David ml., Střední Slovensko, Euromedia Group, Praha 2011, 264 s., ISBN 978-80-242-3101-3
• Daniel Kollár, Jaroslav Nešpor, Kulturní krásy Slovenska, hrady a zámky, český překlad vydavatelství Akcent, Třebíč 2008, 127 s., ISBN 978-80-7268-541-7

Související články

• Kremnické Bane

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kremnica na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města
• Kremnica ve virtuální podobě
• muzeum Kremnica