Kyselina jodičná
Obecné
Systematický název	Kyselina jodičná
Anglický název	Iodic acid
Německý název	Iodsäure
Sumární vzorec	HIO3
Vzhled	Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7782-68-5
Vlastnosti
Molární hmotnost	175,911 g/mol
Teplota tání	110 °C
Teplota rozkladu	110 °C
Hustota	4,629 g/cm³ (0 °C) 4,650 4 g/cm³ (25 °C)
Disociační konstanta pKa	0,858 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě	286 g/100 g (0 °C) 310 g/100 g (16 °C) 473 g/100 g (80 °C) 576 g/100 g (101 °C)
Struktura
Krystalová struktura	Polymorfní Kosočtverečná
Hrana krystalové mřížky	Kosočtverečná a= 553 pm b= 592 pm c= 775 pm
Bezpečnost
GHS03 GHS05 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R8, R34
S-věty	S17, S26, S36/37/39, S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina jodičná je bílá krystalická látka velmi dobře rozpustná ve vodě na bezbarvý až slabě nažloutlý roztok. Patří mezi středně silné kyseliny (1% roztok má pH = 3).

Její soli se nazývají jodičnany, nejvýznamnější je jodičnan draselný, který se přidává do soli pro zvýšení obsahu jodu.

Příprava

1. Oxidací jódu kyselinou dusičnou:

3I₂ + 10HNO₃ → 6HIO₃ + 10NO + 2H₂O

2. Oxidací jódu chlórem ve vodném roztoku:

I₂ + 5Cl₂ + 6H₂O → 2HIO₃ + 10HCl

V roztoku oxiduje redukční činidla za vzniku jódu. Kyselina jodičná tvoří dva typy solí, a to jodičnany (MIO₃) a hydrogenjodičnany (MIO₃.H IO₃ a MIO₃.2H IO₃). Jodičnany jsou stálejší než chlorečnany a bromičnany, ale jsou také oxidačními činidly. Připravujeme je oxidací jodidů v zásaditém roztoku nebo rozpouštěním jódu v alkalických louzích.

Reference

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina jodičná na Wikimedia Commons