Něnecký autonomní okruh Не́нецкий автоно́мный о́круг
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Narjan-Mar
Souřadnice	68°50′ s. š., 54°50′ v. d.
Rozloha	176 700 km²
Časové pásmo	UTC+3[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	44 389 (2021)
Hustota zalidnění	0,3 obyv./km²
Jazyk	ruština, něnečtina
Národnostní složení	Rusové 62,4%, Něnci 18,7 %, Komijci 10,9%
Náboženství	pravoslaví
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko
Druh celku	autonomní okruh
Podřízené celky	rajón
Vznik	1929
Gubernátor	Jurij Bezdudnyj
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-NEN
Označení vozidel	83
Oficiální web	adm-nao.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Něnecký autonomní okruh (rusky Не́нецкий автоно́мный о́круг, něnecky Ненёцие автономной ӈокрук) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) v rámci Archangelské oblasti a součást Severozápadního federálního okruhu. Leží na severním pobřeží evropské části Ruska. Na jihu sousedí s republikou Komi, na jihozápadě s Archangelskou oblastí a na východě s Jamalo-něneckým autonomním okruhem.

Historie

Něnci začali osídlovat území nynějšího Něneckého autonomního okruhu pravděpodobně v 10.–11. století. Ruské kroniky zmiňují podřízenost Pečory a Jugry kyjevským knížatům a jejich povinnost odvádět jim daně. Skutečné upevnění vlády Novgorodu nad tímto územím nastalo v 13.–15. století. Po pádu Novgorodu 1478 přešla správa tohoto území pod Moskevské velkoknížectví. Povodí dolní Pečory a pobřeží Barentsova moře však osídlili nejen Rusové a Něnci, ale i Komijci. V 18. století byl osídlen i Kaninský poloostrov. Na přelomu 19. a 20. století se tato oblast stala součástí Archangelské gubernie.

15. července 1929 byl vyhlášen Něnecký národnostní okruh, jehož statut se v roce 1977 změnil na autonomní. V souladu s Ústavou Ruské federace se v roce 1993 Něnecký autonomní okruh stal plnoprávnou součástí Ruska.

Geografie

Něnecký autonomní okruh se rozkládá těsně za severním polárním kruhem na pobřeží Barentsova moře. Dále jeho břehy omývá částečně i Bílé moře, Pečorské moře a Karské moře, jež jsou spolu s Barentsovým součástí Severního ledového oceánu. Součástí okruhu je mimo jiné i Kaninský poloostrov a ostrovy Kolgujev a Vajgač. Na jeho území ústí do moře i řeka Pečora, na jejímž břehu leží administrativní centrum okruhu – Narjan-Mar. Charakter krajiny je převážně rovinatý s velkým množstvím vodních ploch.

Hospodářství

Nejvýznamnějším odvětvím hospodářství je těžba ropy, díky které dosahuje tento autonomní okruh velmi solidního hospodářského růstu.

U osady Indiga se v roce 2023 začne budovat velký námořní přístav, který bude napojen na Severní mořskou cestu a dokončen bude do roku 2028.^[2]

Obyvatelstvo

Jedná se o velmi řídce osídlenou oblast s převahou městského obyvatelstva (více než 63 %). Níže uvedená data vycházejí z posledního sčítání lidu.^[3] Historický vývoj složení obyvatelstva:

Pohyb obyvatelstva (2005)

• Narození: 607 (porodnost 14,5)
• Zemřelí: 513 (úmrtnost 12,2)

Dne 2. února 2022 spustila ruská vláda program Hektar v Arktidě, kdy nabízí svým občanům hektar půdy zdarma pro přesídlení, rozvoj ekoturistiky, zemědělství apod. Pozemek je nabízen na pět let bez placení, následně si jej budou ruští občané moci koupit, pronajmout a nebo vrátit. Rusko si od toho slibuje příliv nových lidí do arktických oblastí. Jednou z určených oblastí je právě Něnecký autonomní okruh.^[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ненецкий автономный округ na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Něnecký autonomní okruh na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky vlády Jamalo-něneckého autonomního okruhu (rusky,anglicky)