České aerolinie
Airbus A320-214 Českých aerolinií
IATA OK ICAO CSA CALLSIGN CSA
Zahájení činnosti	6. října 1923
Sídlo	K Letišti 1068/30, Praha, Česko
Hlavní základna	Letiště Václava Havla Praha
Destinace	2 (duben 2024)
Velikost flotily	2 (z toho 1 pronajmut Air Transat) (duben 2024)
Přepravené osoby	▲ 149 tis. (2022)
Věrnostní program	OK Plus
Člen aliance	SkyTeam
Oficiální web	www.csa.cz

České aerolinie, a.s. (IATA: OK, ICAO: CSA) zkratka ČSA, anglicky Czech Airlines je česká letecká společnost s hlavní základnou na letišti Václava Havla v Praze a sídlem v Praze 6.^[1] Navazují na tradici, identitu a původně i značku letecké společnosti Československé aerolinie, která byla v srpnu 1992 transformována na akciovou společnost a se zánikem ČSFR majetkově rozdělena mezi České aerolinie a slovenskou leteckou společnost Slov-Air. Ke změně názvu na České aerolinie a.s. došlo v březnu 1995.^[2]

Jedná se o pátou nejstarší dosud fungující aerolinii na světě; starší jsou pouze KLM, Avianca, Qantas a Aeroflot.^[3] Flotila ČSA se k 7. dubnu 2021 skládala ze 2 letadel a v roce 2023 také má 2 letadla Airbus A320-214, z toho obě letadla jsou v pronájmu.

Ještě v letní sezóně 2017 provozovaly ČSA pravidelné linky do 50 destinací v 25 zemích Evropy a Asie.^[4] V roce 2018 přepravila společnost 2,7 milionu cestujících, což představovalo jen minimální nárůst oproti předchozímu roku.^[5] V důsledku celosvětové krize způsobené od března 2020 nemocí covid-19 se České aerolinie nacházejí v hlubokém útlumu svých aktivit, od března 2021 byla společnost v úpadku.^[6][7] V červnu 2022 provozovaly ČSA už jen linky do třech destinací.^[8]

Na konci roku 2019 pracovalo u ČSA 587 zaměstnanců.^[9] Společnost slouží také jako dopravce nákladu.^[10] Od března 2001 je členem aliance leteckých společností SkyTeam. Slogan zní „V oblacích jako doma“.

Od dubna 2022 jsou akcionáři ČSA společnosti Prague City Air s.r.o. (70 %) a Smartwings, a.s. (30 %).^[11]

Historie

Založení ČSA a období 1923–1929

Dne 6. října 1923 byly československou vládou založeny Československé státní aerolinie (ČSA), v čele s dosavadním velitelem československého letectva majorem Karlem Huppnerem, který se stal prvním ředitelem ČSA. Jejich domovským letištěm bylo Letiště Praha-Kbely. 29. října 1923 se uskutečnil první dálkový let z Prahy do Bratislavy. Vzdálenost 320 kilometrů tehdy překonal šéfpilot Karel Brabenec s jedním cestujícím, kterým byl redaktor Lidových novin Václav König; letěli s upraveným vojenským strojem Aero A-14.^[12] V roce 1924 byla trasa spojení prodloužena až na Letiště Košice, kam cesta tou dobou trvala asi šest hodin. Během tohoto roku proběhlo celkem 649 letů, při nichž bylo přepraveno 426 osob a také 2148 kg letecké pošty.^[13] Lety zajišťovaly československé stroje Aero A-14 a Aero A-10, které začaly být v roce 1925 postupně nahrazovány britskými modernějšími typy De Havilland DH.50 a Farman F-60 Goliath.

ČSA byly nástrojem národní prestiže, tudíž byly dotovány Ministerstvem veřejných prací. V letech 1923 a 1924 nedosahovaly tržby výše ani jednoho procenta finančních nákladů.^[12]

Období 1929–1939

V roce 1929 se společnost stala členem Mezinárodního sdružení leteckých dopravců, což byl předchůdce dnešní organizace IATA založené v roce 1945. Místo dosavadní poznávací značky L přijala kód OK.

Zpočátku ČSA létaly jen na vnitrostátních tratích a první linka do zahraničí byla otevřena roku 1930. Již předtím z Česka mezinárodně létal konkurent ČSA, Československá letecká společnost, který ovšem definitivně ukončil činnost v roce 1939. První linka ČSA vedla z Bratislavy do Záhřebu, později byly lety prodlouženy i do Rijeky a Dubrovníku. Dne 11. září 1933 byla otevřená pravidelná linka ve směru Praha–Bukurešť o celkové délce 1266 km. Dne 2. září 1936 spojily ČSA Prahu s letištěm Tušino u Moskvy. Let o délce 2440 km trval deset hodin a měl pět mezipřistání.^[14]

Dne 7. dubna 1937 byla základna ČSA přesunuta z kbelského letiště na nově otevřené Ruzyňské mezinárodní letiště, jehož stavba byla oceněna zlatou medailí na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Od tohoto roku se také na palubách letounů Savoia-Marchetti SM.73 začaly objevovat stevardky. V roce 1938 začaly fungovat pravidelné spoje do Paříže, Říma, Budapešti a Bruselu.

Během druhé světové války byla civilní doprava ČSA pozastavena. Její letovou flotilu zabavila německá společnost Lufthansa.

Poválečné proměny právní formy

V důsledku převzetí moci Komunistickou stranou Československa na základě únorového převratu roku 1948 byly Československé aerolinie od roku 1949 do roku 1953 zapsány v obchodním rejstříku jako národní podnik, zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. 311/1948 Sb., vyhláškou č. 122/1949 Sb., vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. K 1. srpnu 1956 byly Československé aerolinie zapsány jako státní podnik, zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. K 1. červenci 1989 byl zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 ze dne 27. června 1989 založen nový státní podnik Československé aerolinie. V srpnu 1992 byly ČSA transformovány na akciovou společnost se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.^[15]

Vývoj v letech 1945–1992

Po roce 1945 zahájily ČSA opět provoz, v poválečném období jako jediný letecký dopravce Československa. Byly obnoveny všechny vnitrostátní linky a postupně se otevíraly i mezinárodní linky. O dva roky později ČSA poprvé vstoupily do mezikontinentální letecké dopravy na linkách do Káhiry a Ankary.

V roce 1946 ČSA zakoupily z válečných přebytků americké armády letadla Douglas DC-3, které byly v továrnách Avia postupně rekonstruovány na civilní dopravní verzi pro 21 cestujících.

Dne 2. listopadu 1957 přistálo na letišti v Ruzyni první proudové dopravní letadlo Tupolev Tu-104 imatrikulace OK-LDA. Důvody koupě ruského letadla byly kromě technické pokročilosti také politické, ruská strana chtěla tento letoun propagovat i v západním světě, kam ČSA létaly.^[16] ČSA byly po Aeroflotu druhou leteckou společností pravidelně provozující proudové letouny na svých linkách.^[17] Po roce 1960 začala společnost používat letadla značky Iljušin, která měla kapacitu až 110 míst. Dne 13. února 1962 zahájily ČSA provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany, na které létalo čtyřmotorové turbovrtulové letadlo Bristol Britannia, které bylo pronajato od kubánské letecké společnosti Cubana de Aviación.

Počátkem listopadu 1962 začaly ČSA provozovat lety se stroji sovětské výroby Tupolev Tu-124, které ve flotile zůstaly až do roku 1972. V roce 1969 do flotily přibyl letoun Iljušin Il-62, určený pro dálkové lety, který umožnil otevření linek na Blízký, Střední a Dálný východ, do západní Afriky, Kanady a Spojených států.

V roce 1967 byly ČSA podle statistiky IATA jednou ze 34 leteckých společností na světě, která přepravila více než jeden milion cestujících. Zaujímaly 29. příčku světového žebříčku a 10. místo mezi evropskými společnostmi; ve vytěžování letadel jim patřilo 10. místo na světě (činilo 63,3 %), v Evropě byly na prvním místě.^[18] Ve flotile měly celkem 75 letounů, což bylo nejvíce v historii společnosti.^[2]

V roce 1970 byly díky Il-62 otevřeny linky ve směrech Praha – Montréal – New York-JFK a Bratislava – Praha – Amsterdam – New York-JFK. Od roku 1971 začaly fungovat lety se stroji Tu-134 které měly 76 míst. V roce 1974 přibylo do flotily pět letounů Jak-40, které ve vnitrostátní dopravě nahradily letouny Il-14 (později byly postupně vyřazovány díky prudkému růstu ceny ropy a velké spotřebě paliva). Mezi lety 1977 až 1987 vznikly pravidelné linky z Prahy a Bratislavy do Barcelony, Abú Zabí, Dubaje, Valletty (Malta), Jerevanu, Taškentu a Hanoje a Ho Či Minova Města ve Vietnamu. V roce 1988 byly zakoupeny nové letouny Tu-154. V letní sezóně 1990 otevřely ČSA linky Praha – Havana – Ciudad de México a Praha – Hamburk.

Počátkem roku 1991 ČSA koupily první západoevropský širokotrupý letoun Airbus A310-300 určený pro dálkové tratě. Jeho koupě se zamýšlela již od roku 1989 kvůli již nedostačujícím sovětským letadlům.^[12] V tomto roce byla také otevřena linka z Prahy na Ben Gurionovo mezinárodní letiště u Tel Avivu a do Istanbulu. Na jaře 1992 přibyla do flotily ČSA čtyři turbovrtulová letadla ATR 72-200. V létě stejného roku bylo do služby zavedeno prvních pět letadel typu Boeing 737-500.

Aerotaxi a Agrolet

Československé aerolinie provozovaly od roku 1951 také aerotaxi. Stalo se tak, když byla firma Svitlet, což původně byla znárodněná Baťova letecká společnost, včleněna do ČSA. Později vznikla dceřiná společnost Agrolet, kterou si Československé aerolinie vyhradily pro aerotaxi a například letecké zemědělské práce. Po dobu fungování aerotaxi se vystřídalo 47 letadel Aero Ae-45, 8 strojů Aero Ae-45S, 5 strojů Let L-200, 10 strojů L-200A a 30 letadel L-200D.^[19] Dne 1. července 1969 se podnik Agrolet spadající pod ČSA změnil ve slovenský podnik s názvem Slov-Air. Stalo se tak kvůli požadavku slovenských politiků, kteří chtěli po federalizaci Československa rozdělit leteckou dopravu mezi obě republiky. Provozování aerotaxi se v Československu postupně stávalo ztrátovým a jak ČSA tak Slov-air byly nuceny prodávat flotilu menších letadel různým aeroklubům.

Rozdělení mezi Českem a Slovenskem

Rozdělení majetku Československých aerolinií mezi Českem a Slovenskem nezačalo až se zánikem federace, ale již v roce 1991, když Československo začalo být reálně federalizováno. Majetek ČSA byl stanoven podle odpovídajícího zákona platného od 1. ledna 1991. Československé aerolinie se rozdělily na dvě společnosti, mezi transformovanou českou společnost Československé aerolinie a Slov-Air, což byla firma předtím formálně dceřiná společnost ČSA, od té doby však osamostatněná. Protokol o rozdělení majetku mezi transformované Československé aerolinie a Slov-Air připravilo Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky za první vlády Vladimíra Mečiara, přičemž v čele Ministerstva dopravy Slovenské republiky v té době stál Roman Hofbauer. Československé aerolinie byly pak v roce 1992 transformovány v akciovou společnost Československé aerolinie a.s. (1. srpna 1992 až 30. června 1995) už jako český podnik, i když jim zůstaly původní název, obchodní značka ČSA, mezinárodní označení OK i předčíslí 064.

Slovenský ministr dopravy Roman Hofbauer pak v roce 1992 spustil útočnou kampaň proti ČSA a České republice. Požadoval nejméně 25 % podíl Slovenska v ČSA a hrozil požadavkem na zrušení jejich názvu a symbolu. Posléze se zástupci slovenského ministerstva nezúčastnili oslav 70. výročí založení ČSA 25. října 1993 a poslali ultimativní fax, v němž zopakovali požadavek, aby ČSA vypustily ze svého názvu Slovensko a přejmenovaly se například na České aerolinie. Slovensku v té době chyběla koncepční práce v oboru letectví, na ministerstvu (MDSVP) se od osamostatnění Slovenska vystřídalo několik ředitelů Odboru civilního letectví. V létě 1994 zakázaly slovenské úřady ČSA létat z letišť v Bratislavě, Popradu a Košicích, ale sama nebyla schopna tyto lety dopravně nahradit.^[20] Český předseda vlády Jan Stráský v knize rozhovorů z roku 1993 připustil, že při dělení majetku ČSA v roce 1991, které proběhlo podle územního principu, zůstalo na české straně majetku víc. Slovenská strana později argumentovala tím, že dělení probíhalo v podmínkách, kdy se ještě nevědělo o zániku společného státu, a že na takové dělení neměli přistoupit. Stráský argumentoval zákonem o dělení majetku federace, ve kterém jsou ČSA uvedeny jako podnik, o kterém je možno znovu jednat, ačkoli byl rozdělen dávno před zánikem federace. Česká strana se však zdráhala na slovenské požadavky přistoupit, protože v ČSA mezitím získala Air France 38 % podíl; převedením dalšího podílu na Slovensko by český stát ztratil majoritu a Slovensko by ji nezískalo. Česká strana byla Slovensku ochotna postoupit nejvýše 6 %, s čímž však slovenská strana nesouhlasila. Jan Stráský v roce 1993 vyjádřil přesvědčení, že k dohodě o zlepšení majetkového vypořádání ve prospěch Slovenska nedojde.^[21]

1992–2000

Ve druhé polovině roku 1992 došlo k proměně Československých aerolinií na akciovou společnost. Celkem 19,1 % akcií odkoupila francouzská společnost Air France, stejný podíl získala Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Tehdejší Československý fond národního majetku si ponechal 49,3 %. Česká pojišťovna získala 4,5 % akcií, necelých 3,5 %připadlo hlavnímu městu Praha a 2,3 % se stalo společně majetkem měst Bratislava, Košice a Poprad.^[22] V roce 1993 se ČSA propadly do velké ztráty ve výši 1,2 miliardy korun. Ty byly způsobeny nevýhodnými leasingovým smlouvami, kterými si společnost pronajala nová letadla západní výroby. Kvůli vzniklé ztrátě požadovali zástupci Air France odstoupení od smlouvy a vrácení investic, které do ČSA vložili.^[12][23] K dohodě došlo v únoru 1994 a francouzský podíl v ČSA odkoupila česká státní Konsolidační banka.

V březnu 1995 byly Československé aerolinie a.s. přejmenovány na České aerolinie a.s.^[2]

V říjnu 1994 byla do flotily nasazena první dvě letadla typu ATR 42-300. V roce 1995 pak přibyly první 2 letouny Boeing 737-400. Obě letadla byla již používána a nosila registrace OK-WGF a WGG. V tomto roce byly otevřeny linky z Prahy do Hannoveru a Stuttgartu. V roce 1996 (již po přejmenování na České aerolinie) začaly ČSA spolupracovat s americkou leteckou společností Continental Airlines. V roce 1997 byla do flotily dodána tři letadla typu Boeing 737-500 a zároveň byla z pravidelných linek vyřazena poslední tři letadla sovětské výroby Tu-134A a letadla Tu-154M. Tyto stroje byly pak až do roku 2000 používány pro charterové lety nebo na nepravidelných linkách. V roce 1998 byly otevřeny linky do Osla, Nice a Boloně.

2000–2010, SkyTeam

V roce 2000 ČSA zahájily přímý prodej letenek prostřednictvím internetu a byla ukončena přeprava cestujících pomocí letadel sovětské výroby. Dne 25. března 2001 vstoupily ČSA do aliance SkyTeam. Byla obnovena také linka z Prahy do Brna a Mošnova u Ostravy. V roce 2003 byla linka na brněnské letiště zrušena a v roce 2005 kvůli konkurenci znovu obnovena. V roce 2001 se ČSA rozhodly o koupi osmi německých plánovaných letounech Fairchild Dornier 728 s kapacitou přibližně 50-100 cestujících, projekt Dornieru nakonec zkrachoval.^[24]

V roce 2005 byla do flotily zařazena první dvě letadla Airbus A320-200, registrací OK-GEA a OK-GEB, jména "Rožnov pod Radhoštěm" a "Strakonice", na krátké až střední tratě a dvě letadla Airbus A321-200, registrací OK-CEC a OK-CED na charterovou dopravu. V roce 2006 ČSA přepravily rekordních 5,5 milionů cestujících^[25] a obdržely 3 nové A320 registrací OK-LEE, LEF a LEG. Na jaře roku 2007 ČSA obdržely první dvě nová letadla typu Airbus A319-100. V tomto roce ČSA zavedly novinku – internetové odbavení, které je rychlejší než standardní odbavení na letišti. V průběhu roku 2008 obdržely ČSA postupně další čtyři nová letadla Airbus A319-100.

Finanční situace společnosti se k roku 2008 prudce zhoršila, i přes účetní zisk 1,1 miliardy korun z prodeje nemovitostí v areálu Jih se vlastní kapitál propadl o 1,1 miliardy korun na pouhých 102 milionů korun.^[26] Bylo vypsáno výběrové řízení na prodej ČSA, nicméně v roce 2009 vláda po dohodě s odbory od prodeje odstoupila.^[27][28] V květnu 2009 vláda v demisi schválila příspěvek 27,2 milionu korun na odstranění ekologických škod, které svou činností způsobily České aerolinie na ruzyňském letišti, kde byla zjištěna kontaminace pozemků chlorovanými uhlovodíky a ropnými uhlovodíky.^[29] V roce 2009 dle analýzy Arthur D Little dosahovaly platy některých pilotů přes 350 tis Kč a odbory pilotů na základě kolektivní smlouvy odmítaly jejich snížení, ačkoliv ztráta firmy v daném roce dosahovala 3,5 miliardy Kč. Kolektivní smlouva podepsaná pod Tvrdíkovým vedením zároveň pilotům garantovala každoroční patnáctiprocentní růst.

V září 2007 společnost představila internetový prodejní systém Click4Sky, který měl konkurovat nízkonákladovým leteckým společnostem, provozovatelem byla dceřiná společnost ClickforSky. Společnost nabízela lety do převážně evropských destinací za jednotnou cenu včetně poplatků a tax, a přeprodávala tak volné kapacity letů ČSA. Projekt po dvou letech provozu v listopadu 2009 skončil. Stránka byla po skončení dále v provozu, ale už se na ní zobrazovaly pouze vybrané levné spoje. Dle kritiků ČSA za propagaci této značky prodělávaly pouze peníze. Ke konci roku 2009 vlastnila společnost 51 letadel.

Historicky nejdelší let společnosti České aerolinie se konal 31. prosince 2008, trval 11 hodin a 5 minut. Letoun Airbus A310 letěl bez mezipřistání ze středoamerického San Salvadoru do Prahy.^[30] Bylo to za hranicí maximální nominální délky doletu letounu A310. Nejdále od České republiky letoun ČSA přistál na chilském Letišti Punta Arenas na Ohňové zemi. Letěl tam se dvěma mezipřistáními.

2010–2013

V roce 2010 společnost zaměstnávala 415 pilotů a 752 palubních průvodčích, v roce 2011 celkem 292 pilotů a 613 letušek a stevardů, v srpnu 2014 přes 230 pilotů, téměř 400 palubních průvodčích a 270 pracovníků v administrativě. Když koncem září 2014 ČSA oznámily úřadu práce propuštění 77 pilotů a více než 200 stevardů a dalších zaměstnanců, odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, kterou ČSA odvrátily redukcí útlumového plánu. Příjmy zaměstnanců však klesaly.^[31] Po 75 letech v roce 2010 ukončily ČSA pravidelné linky do Velké Británie a vnitrostátní linku do Brna, kterou po nich převzaly Central Connect Airlines, které ji pro ČSA už několik let předtím zajišťovaly.

Od roku 2005 byla flotila ČSA modernizována s novými Airbusy A319 a A320, což zapříčinilo úplné vyřazení všech Boeingů 737 verze 400 z provozu, poslední let Boeingu 737-400 u ČSA se konal 2. listopadu 2010 (OK-FGS).^[32]

České aerolinie postupně kvůli úsporným opatřením odprodaly řadu dceřiných společností: Czech Airlines Training Centre, Air Czech Catering, Czech Airlines Handling (CSA Services) a nákladový terminál na ruzyňském letišti.^[31]

V roce 2011 společnost vykázala ztrátu 241 milionů Kč při tržbách 14 miliard Kč, v roce 2012 skončila s účetním ziskem 849 milionů Kč při tržbách 13,7 miliardy Kč, v roce 2013 ČSA skončily se ztrátou 922 milionů korun při tržbách 13,3 miliardy Kč, ztrátovou zimní sezonu 2014/2015 musel Český Aeroholding sanovat podporou 152 milionů korun.^[31]

V září 2012 se ČSA staly dceřinou společností státního Českého Aeroholdingu, který postupně sdružoval i letiště Praha a servisní letištní společnosti Czech Airlines Handling a Czech Airlines Technics spolu s nízkonákladovou aerolinií Holidays Czech Airlines.

2013–2017

Dne 13. ledna 2013 opustilo flotilu ČSA posledních pět Boeingů 737-500 (registrace OK-XGA, XGB, XGC, XGD a XGE). Tato letadla vydržela u ČSA nejdéle, všechna byla dodaná v roce 1992. Od té doby se flotila skládala výlučně z Airbusů a letadel typu ATR. Dne 10. dubna 2013 byla podepsána smlouva, podle které společnost Korean Air odkoupila od Českého Aeroholdingu část státního podílu Českých aerolinií, a to 44 procent. Česká společnost Travel Service v roce 2014 dokončila odkup 34 % podílu od Českého Aeroholdingu v rámci opce od Korean Air. V prosinci 2014 schválila tyto transakce Evropská komise a čtyři příslušné národní soutěžní úřady. Státní Český Aeroholding nadále držel v ČSA už jen cca pětinový podíl.^[31]

ČSA měla od května 2013 pronajatý Airbus A330 od partnerské společnosti Korean Air. Zpočátku proběhly pokusy o využití tohoto letadla pro zvýšení kapacity letů do destinací Moskva, Tel Aviv a Almaty, které se ovšem neprojevily jako ekonomicky přínosné. Od roku 2013 Airbus A330 obsluhoval pravidelné lety do Soulu a příležitostně létal na vytíženější destinace, v létě například při sobotních rotacích do Barcelony.^[33] Na konci roku 2013 dopravce oslavil 90. výročí od vzniku, které oslavoval také nátěr na letadlech.^[34] Dne 9. prosince 2013 ČSA obnovily po dvouroční pauze lety z bratislavského letiště do Prahy a Košic. Na těchto trasách létaly turbovrtulové stroje ATR 42 nebo ATR 72.^[35]

V roce 2014 byly rozprodány všechny letouny Airbus A320 kvůli neúnosné ekonomické situaci – málokdy se je podařilo naplnit.^[36] Dne 19. září 2014 došlo na palubě Airbusu A319 registrace OK-NEP během letu z Prahy do Jerevanu k vážnému incidentu. Nad Černým mořem došlo k náhlému a významnému poklesu tlaku v kabině letadla. Bylo provedeno nouzové klesání a přistání na letišti v Burgasu. Nedošlo ke zranění žádného cestujícího ani člena posádky.^[37] V listopadu 2014 byl Airbus A319 OK-NEP opatřen nátěrem propagujícím město Praha. Na trupu je umístěno panorama Hradčan a nápis „Fly to the City of Magic!“. V letní sezoně 2015 společnost provozovala celkem 17 letounů. Flotilu tvořilo devět letadel Airbus A319, jeden dálkový Airbus A330 a sedm vrtulových ATR.^[31]

V roce 2016 společnost přepravila 2,26 milionů cestujících, což představuje nárůst o 13 procent oproti roku 2015.^[38] Průměrná obsazenost na pravidelných linkách se zvýšila o 10 % oproti roku 2015 na 75,4 %. Zvýšil se také počet letů (o 9 %), což zapříčilo růst nabízené kapacity v letadlech, která se zvedla o 3,5 %.^[39] Na začátku roku 2016 společnost přesídlila z letiště na Evropskou třídu, také kvůli nižším nájmům.^[1] V březnu 2016 společnost objednala sedm letadel úspornější nové řady Airbus A320neo, které by měla obdržet v roce 2021. V roce 2019 jejich objednávku snížila na pouhé tři kusy.^[40] Později byla objednávka konvertována na 3 Airbusy A321XLR. ČSA s nimi plánuje návrat na trans-atlantické linky do Severní Ameriky. Stoje by měly být dodány v letech 2023 a 2024.^[41]

V letní sezóně 2017 létalo pro společnost 18 letadel, které obsluhovaly 50 destinací v 25 zemích v Evropě a Asii. Po letech společnost poprvé nabrala nové zaměstnance – 15 pilotů, 30 sezónních letušek, několik IT pracovníků a právníků.^[1]

Smartwings a léta 2018–2020

Dne 27. února 2018 se majoritním vlastníkem stala společnost Smartwings (tehdy Travel Service), která získala podíl 97,74 %.^[42][43][44] Odkoupila totiž 44 % akcií od společnosti Korean Air a 20 % od státního podniku Prisko, přičemž 34 % již předtím vlastnila.^[45][46] 2,26 % zůstalo České pojišťovně. V roce 2018 došlo ke krátkodobému návratu letadel Airbus A321 do flotily ČSA. Letadlo registrace OY-RUU bylo pronajato od dánské společnosti Danish Air Transport a u společnosti létalo od června do října 2018.

Po odkoupení společností Travel Service byly ČSA přiřazeny do koncernu Smartwings Group. Ten hodlal ČSA zbavit flotily Airbusů, které měly nahradit unifikované Boeingy 737.^[47] Po uzemnění Boeingů 737 MAX kvůli technickým nedostatkům a leteckým neštěstím jiných společností došlo však k přehodnocení tohoto plánu. ČSA měly dále létat s Airbusy a Smartwings si měl ponechat Boeingy.

Na podzim 2018 a v zimě 2019 došlo k rušení mnoha linek ČSA, například do Bratislavy, Ostravy a z Karlových Varů, kam společnost létala již od svého založení. V roce 2019 ukončily ČSA provozování výnosných linek do vybraných ruských měst – jednalo se například o Petrohrad, Kazaň, Samara. Všechny tyto linky ihned převzala společnost Smartwings.^[48] V průběhu dubna 2019 začala být redukována flotila Airbusů A319. Dne 1., 9. a 10. dubna opustily flotilu stroje s registrací OK-MEK, MEL a PET. Druhý jmenovaný stroj se však do flotily vrátil a v létě 2019 to bylo jediné letadlo typu A319 ve flotile ČSA, které létalo z Letiště Václava Havla v Praze.

Na konci ledna 2020 byla oznámena plánovaná expanze přepravní kapacity. Do flotily měly být zařazeny až čtyři Airbusy A320, Airbusy A319 (do té doby létající v leasingu pro německou společnost Eurowings) se vrátily zpět a pronájem letadla Airbus A330 měl být dále prodloužen.^[49] V únoru roku 2020 se do flotily ČSA po pěti letech skutečně vrátil jeden letoun Airbus A320, registrace OK-HEU.^[50] Plánované zařazení dalších tří letadel stejného typu (měly nést registrace OK-REV, REW a TEX) bylo posléze z důvodu pandemie covidu-19 zrušeno. Kvůli světové pandemii došlo na konci února k přerušení linky z Prahy do jihokorejského hlavního města Soulu.^[51]

Z důvodu nařízení vlády České republiky přerušily České aerolinie spolu se Smartwings dne 16. března 2020 kvůli pandemii covidu-19 veškerý provoz svých letů z/do České republiky.^[52] Rovněž došlo k vyřazení dvou Airbusů A319 (OK-MEL a OK-NEN).

Od 18. května 2020 obnovily České aerolinie linky do Paříže, Amsterdamu a Frankfurtu nad Mohanem. Následně se obnovy dočkaly linky do Stockholmu a Bukurešti. Během června byly postupně obnoveny linky do Košic, Budapešti, Keflavíku a Kyjeva. Dne 25. června byla téměř po deseti letech otevřena linka z Prahy na Letiště London Heathrow.^[53] V první polovině července začala společnost znovu létat do Oděsy, Říma, Barcelony, Göteborgu, Madridu a Helsinek. Dne 25. července se obnovení dočkala linka do Kodaně. V ten samý den byl oznámen přechod celé skupiny Smartwings Group od handlingové společnosti Menzies k Czech Airlines Handling (CSAH). Na začátku července 2020 byl z flotily vyřazen jediný Airbus A330 a vrácen majiteli, společnosti Korean Air. Jediná dálková linka ČSA z Prahy do Soulu už nebude obnovena.

V důsledku pandemie covidu-19 má dojít k propuštění více než poloviny personálu (snížení stavu z cca 700 na 300 zaměstnanců) a zeštíhlení flotily na pouhých pět letadel (2× ATR-72, 1× A319, 1× A320 a 1× B737-800).^[54] Od akcionáře (společnosti Smartwings) není vize na tomto plánu cokoliv měnit. 26. srpna 2020 požádaly letecké společnosti vlastněné Smartwings Group – Smartwings a.s. a České aerolinie u Městského soudu v Praze o vyhlášení moratoria umožňujícího odklad splatnosti dluhů dle tzv. Lex covid.^[55] 27. srpna Městský soud v Praze schválil žádost Smartwings a Českých aerolinií a odsouhlasil mimořádné moratorium před zahájením insolvenčního řízení na tři měsíce. Během těchto 3 měsíců nemůže být vyhlášen úpadek společností Smartwings a Českých aerolinií. Vzhledem k moratoriu nebudou vypláceny refundace cestujícím za zrušené lety.^[56][57]

V polovině září 2020 opustil flotilu další Airbus A319 (OK-NEP). Z důvodu zhoršování situace s nemocí covid-19 v Česku a přijímaným opatřením vlády došlo v průběhu září 2020 k opětovnému přerušení linek do řady destinací (například Amsterdam, Londýn a Košice). Na počátku října 2020 létaly ČSA ještě do Paříže, Kodaně, Stockholmu, Říma, Milána, Kyjeva, Oděsy a Moskvy. K tomuto datu provozovaly ČSA jen čtyři letadla (dvě ATR-72: OK-NFU a OK-NFV, jeden Airbus A319: OK-REQ a jeden Airbus A320: OK-HEU), některé linky ČSA operovala svými Boeingy 737 společnost Smartwings. Dne 30. října 2020 opustil flotilu další Airbus A319 (OK-NEM). Oba zbývající A319 byly uskladněné na zemi a aktivně létaly jen A320 a dva stroje ATR-72 (OK-NFV a NFU). V listopadu 2020 obsluhovala ČSA již jen pět destinací: Paříž, Kodaň, Stockholm, Moskva a Kyjev.

Dne 26. listopadu 2020 požádaly ČSA i Smartwings u Městského soudu v Praze o prodloužení moratoria o další tři měsíce.^[58]

Kvůli přechodně lepší situaci s pandemií covidu-19 začaly ČSA v prosinci 2020 obnovovat některé linky, které musely být kvůli zhoršující se situaci na podzim přerušeny. Jedná se o linky do Amsterdamu, Londýna, Říma a Oděsy. Dne 9. prosince opustil flotilu další stroj, Airbus A319 registrace OK-NEO. ČSA z původních 9 letadel tohoto typu zbylo poslední, A319 registrace OK-REQ. Spolu s Airbusem A320 (OK-HEU) a Boeingem 737-800 (OK-TST v barvách Smartwings) tvoří nyní tato 3 letadla jedinou tryskovou techniku, která společnosti zbyla. Z 5 ATR 72 létala aktivně 2, registrací OK-NFU a OK-NFV.

Úpadek

Z důvodu pokračující pandemie covidu-19 musela ČSA opět upravit svoji síť linek, která v lednu 2021 zahrnovala Paříž, Amsterdam, Kyjev, Stockholm a Moskvu.

Dne 4. února zažádal vlastník ČSA, společnost Smartwings, českou vládu o nevratnou státní pomoc ve výši 1,1 miliardy Kč. Pomoc by měla být primárně poskytnuta ČSA, které jsou dle majitelů ohroženy insolvenčním řízením po konci mimořádného moratoria, které vyprší 27. února 2021, a z jejíchž účtů si v průběhu let 2018 a 2019 Smartwings půjčovaly více než 1,25 miliardy Kč.^[59] Zároveň Smartwings podaly za obě společnosti žádost o tzv. sedačkovné za období od 14. března do 24. května 2020, kdy byl přerušen veškerý letecký provoz do/z České republiky kvůli pandemii covidu-19, ačkoliv měly Smartwings v té době uzemněna všechna letadla Boeing 737 MAX a omezen tak provoz.^[60]

Dne 4. března vykonaly svůj poslední let s cestujícími ATR 72, jejichž kariéra se tím po 29 letech u ČSA uzavřela.^[61] Mají být nahrazeny Airbusy A220-300. Flotila ČSA se zmenšila na 3 letadla, jeden Airbus A319 (OK-REQ), jeden Airbus A320 (OK-HEU) a jeden Boeing 737-800 (OK-TST).

Dne 23. února 2021 oznámily ČSA, že z důvodu dluhů a platební neschopnosti a nemožnosti státní podpory propustí všech zbývajících 430 zaměstnanců.^[62] Tato zpráva však byla dementována v insolvenčním návrhu.^[63] ČSA nadále operovala své lety, které jsou s ohledem na situaci v maximálně úsporném režimu.^[64] O tři dny později na sebe ČSA podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace.^[63] Dne 10. března 2021 vyhlásil Městský soud v Praze úpadek a dosadil do vedení firmy insolvenčního správce.^[7][65] Společnost má podle insolvenčního návrhu přes 230 tisíc věřitelů, kterým dluží přes 1,8 mld. Kč.^[7] V květnu 2021 přihlásily dceřiné společnosti výrobce letadel Airbus do insolvenčního řízení pohledávky po splatnosti ve výši 6,4 mld. Kč a před splatností 2,1 mld. Kč.^[66]

Dne 9. června byla soudem a věřiteli povolena reorganizace ČSA. Flotila společnosti má být zredukována na jediné letadlo - Airbus A320 registrace OK-HEU. Airbus A319 registrace OK-REQ, který jako jediný ČSA vlastní má být, dle reorganizačního plánu "odstaven". Linky, které ČSA nestihnou obsloužit, budou zajištěny formou ACMI pronájmů, s největší pravděpodobností od společnosti Smartwings. Reorganizační plán předpokládá již v roce 2022 návrat do zisku a provoz 8 letadel - 2 ATR a 6 Airbusů A320 nebo Boeingů 737. V roce 2025 má ČSA provozovat 17 letadel.^[67]

Reorganizační plán byl představen v únoru 2022. Nově založená společnost Prague City Air s.r.o., vlastněná společností Canaria Travel, kterou vlastní Unimex Group (50 %) a TO - SERVIS (50 %), vlastněný Romanem Vikem a jeho rodinou, má podle plánu poskytnout takzvaný vypořádací úvěr ve výši 125 milionů korun, ze kterého mají být vyplaceni někteří věřitelé. Dále má ČSA poskytnout provozní úvěr ve výši 15 mil. Kč, vůči kterému má být zastaveno letadlo OK-REQ. Výměnou za to se Prague City Air má stát jediným akcionářem společnosti, když podíly stávajících akcionářů mají zaniknout. Zajištění věřitelé mají být uspokojeni 50 %, ostatní věřitelé pouze z 4,6 %. Airbus má stáhnout obří pohledávky za neodebraná letadla.^[68] V březnu 2022 věřitelský výbor výše uvedený plán přijal.^[69]

V souladu s reorganizačním plánem došlo v dubnu 2022 ke snížení základního kapitálu na částku 0 Kč a zániku akcií. Následně došlo ke zvýšení základního kapitálu na 30 mil. Kč a úpisu akcií, které upsaly společnosti Prague City Air (70 %) a Smartwings (30 %).^[11] ČSA také načerpaly vypořádací úvěr a provozní úvěr a uhradily zajištěné pohledávky.^[11]

V dubnu v roce 2023 byl do flotily přidán Airbus A320 (OK-IOO),^[70] který je v pronájmu od Aircastle. Je to aktuálně druhé letadlo ve flotile, ale je to jediné letadlo, které obsluhuje jednu z linek Praha-Paříž a Praha-Madrid. Druhý Airbus A320 (OK-HEU), létá buď v pronájmu pro jiné dopravce, nebo nebo na linkách ČSA. ČSA v roce 2022 na podzim uvedly, že počítají s pronájmem čtyř dalších airbusů. Zatím je jistý ale jen letoun OK-IOO. Vyroben byl v roce 2009, celou dobu létal jen pro Cebu Pacific. Je majetkem leasingové firmy. Od druhé poloviny roku 2024 by měly pro ČSA létat nové Airbusy A220-300^[71] od ALC.

Hospodaření

České aerolinie
Logo
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	6. října 1923
Předchůdce	Československé státní aerolinie
Adresa sídla	Evropská 846/176a, Praha, 160 00, Česko
Klíčoví lidé	Petr Kudela
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	letecká osobní doprava a letecká doprava
Obrat	1,6 mld. Kč (2020)[72] 8,5 mld. Kč (2019)[73]
Provozní zisk	−2,3 mld. Kč (2020)[72] 93,4 mil. Kč (2019)[73]
Výsledek hospodaření	−2,7 mld. Kč (2020)[72] 12,5 mil. Kč (2019)[73]
Celková aktiva	1,4 mld. Kč (2020)[72] 4,2 mld. Kč (2019)[73]
Vlastní kapitál	−1,8 mld. Kč (2020)[72] 916,8 mil. Kč (2019)[73]
Zaměstnanci	446 (2020)[72]
Majitelé	Prague City Air (70 %) Smartwings (30 %)
Dceřiná společnost	Holidays Czech Airlines
Identifikátory
Oficiální web	www.csa.cz
IČO	45795908
LEI	315700DWVMDKYOLEJM60
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od transformace na akciovou společnost v srpnu 1992 ČSA nikdy nevyplácely dividendy, po rekordní ztrátě 3,8 miliardy korun za rok 2009 musel stát upsat nové akcie za 2,5 miliardy korun.^[15][74] Prodej části společnosti francouzské Air France skončil neúspěchem, následně se Antonínu Jakubšemu a Miroslavu Kůlovi podařilo společnost stabilizovat a postupně navyšovat přepravní kapacitu.^[75] V září 2003 Miroslava Kůlu nahradil Jaroslav Tvrdík, dohodl se s odbory na navýšení mezd zhruba o třetinu a zahájil „bezprecedentní“ nárůst přepravní kapacity.^[76][77] V roce 2005 se hospodaření společnosti prudce zhoršilo. I přes zisk 198 milionů korun za prodej dvou letounů ATR skončilo hospodaření ČSA za rok 2005 provozní ztrátou téměř půl miliardy korun a Paroubkova vláda rozhodla o nahrazení Jaroslava Tvrdíka Radomírem Lašákem. Společnost nadále generovala provozní ztráty, nepomohl ani zisk 2,1 miliardy korun z prodeje téměř veškerého nemovitého majetku a zisk 1,2 miliardy korun z prodeje letadel. Celkem vykázaly ČSA za období 2005–2010 provozní ztrátu 3,4 miliardy korun, bez zahrnutí zisku z prodeje dlouhodobého majetku by byla provozní ztráta dvojnásobná. Hrubá marže (přidaná hodnota) nestačila ani na pokrytí osobních nákladů.^[78] V květnu 2015 se společnosti podařilo po dlouhé době dosáhnout zisku, a to 12,9 milionu korun.^[79]

Hospodaření Českých aerolinií a. s. v letech 2005–2016^[78][80]
(součtové řádky tučně)

Miliardy korun	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2005-14
Tržby	21,5	24,0	24,0	23,2	20,4	16,9	14,8	13,7	10,2	9,5	178,2
Výkonová spotřeba	(18,3)	(18,6)	(18,7)	(18,7)	(18,1)	(14,3)	(12,8)	(12,1)	(10,0)	(8,8)	(150,4)
Hrubá marže	3,2	5,4	5,4	4,5	2,2	2,6	2,1	1,5	0,2	0,7	27,8
Osobní náklady	(4,1)	(4,5)	(4,8)	(4,8)	(4,9)	(3,9)	(3,3)	(1,5)	(1,3)	(1,2)	(34,3)
Prodej dl. majetku	0,2	0,2	0,6	1,4	0,4	0,8	0,3	(0,2)	0,1	0,0	3,8
Rezervy	0,3	(0,5)	(0,1)	0,3	(0,6)	0,5	0,1	1,1	0,2	(0,1)	1,1
Ostatní (odpisy ad.)	(0,0)	(0,8)	(0,7)	(0,6)	(0,7)	(0,3)	(0,4)	(0,1)	(0,1)	(0,0)	(3,7)
Provozní zisk	(0,5)	(0,2)	0,5	0,7	(3,5)	(0,3)	(1,1)	0,8	(1,0)	(0,6)	(5,4)

Hospodaření Českých aerolinií a.s. v letech od roku 2015

Parametr	2015	2016	2017	2018	2019	2020
tržby	8,1 mld. Kč[81]	8 mld. Kč[82]	9,1 mld. Kč[83]	8,5 mld. Kč[73]	8,5 mld. Kč[73]	1,6 mld. Kč[72]
provozní zisk	308,8 mil. Kč[83]	285,3 mil. Kč[82]	595,3 mil. Kč[83]	255 mil. Kč[84]	93,4 mil. Kč[73]	−2,3 mld. Kč[72]
čistý zisk	223,4 mil. Kč[81]	241,4 mil. Kč[82]	267,9 mil. Kč[83]	287,2 mil. Kč[84]	12,5 mil. Kč[73]	−2,7 mld. Kč[72]
aktiva	2,8 mld. Kč[81]	3,3 mld. Kč[82]	4,2 mld. Kč[83]	4 mld. Kč[84]	4,2 mld. Kč[73]	1,4 mld. Kč[72]
vlastní kapitál		413 mil. Kč[83]	652,1 mil. Kč[83]	839,7 mil. Kč[84]	916,8 mil. Kč[73]	−1,8 mld. Kč[72]
počet zaměstnanců	628[81]	649[83]	679[83]	692[84]	646[73]	446[72]

Statistiky

Tabulka zobrazující počet přepravených cestujících, počty zaměstnanců, přepravený náklad a počet letadel ve flotile v jednotlivých letech:^{[25][80][85][86][87][88][89][90][13]}

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=%C4%8Cesk%C3%A9%20aerolinie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

---



---

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

---

Rok	Přepravení cestující	Cestující změna	Přepravený náklad (tuny)	Náklad změna	Počet zaměstnanců	Flotila	Flotila změna
1924 (pro zajímavost)	426	?	1,9	?	?	?	?
1938 (pro zajímavost)	33 003	?	603	?	?	?	?
1994	1 239 700	?	9 000	?	3924	?	?
1995	1 488 300	▲	10 600	▲	3916 ▼	?	?