Duben je podle gregoriánského kalendáře čtvrtý měsíc v roce. Má 30 dní. Český název měsíce se odvozuje od dubů, kterým během tohoto měsíce začíná růst listí.^[1] V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky April, německy April, slovensky Apríl) odvozen od latinského Aprilis. Původ tohoto slova je nejasný. Jeden z výkladů název odvozuje od řecké bohyně lásky a plodnosti Afrodity (Aphrodite – aphrilis). V římském kalendáři byl duben zasvěcen bohyni Venuši a ta byla ztotožňována právě s Afroditou.

V římském kalendáři byl duben druhým měsícem v roce. V roce 153 př. n. l. se počátek roku přesunul na 1. leden a duben se tak stal čtvrtým měsícem. Duben začíná stejným dnem v týdnu jako červenec a v přestupném roce jako leden. Podle židovského kalendáře připadá březen obvykle na měsíce nisan a ijar.

Astrologicky je Slunce asi první dvě třetiny dubna ve znamení Berana a zbytek měsíce ve znamení Býka. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Ryb a končí v souhvězdí Berana.

Během dubna se na severní polokouli prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první dubnový den dlouhý okolo 12 hodin a 55 minut. Slunce vychází přibližně v 6.37 a zapadá v 19.32 hodin středoevropského letního času. Poslední den v dubnu je delší o hodinu a 44 minut. Slunce vychází okolo 5.38 a zapadá v 20.17 hodin.

Podle meteorologických měření v pražském Klementinu byla od 18. století nejvyšší dubnová teplota zaznamenána 29. dubna 2012 (30,7 °C) a nejnižší 3. dubna 1900 (-8 °C). Průměrné dubnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 8,1 do 11,7 °C.^[2] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 29. dubna 2012 (31,8 °C) a nejnižší 9. dubna 2003 na Horské Kvildě (-22 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 16. dubna 1916 v Zubří na Vsetínsku (117,2 mm).^[3]

Teplotní průměr v dubnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:

V České republice připadá na duben jeden významný den: Den vzdělanosti (7. dubna), kterým se připomíná založení Univerzity Karlovy v roce 1348. Mezi 20. březnem a 23. dubnem se také připomíná Velký pátek a mezi 23. březnem a 26. dubnem Velikonoční pondělí. Oba dny patří mezi státní svátky.

Podle dubna jsou pojmenovány některé události či věci, které se v tomto měsíci odehrály či vznikly. Dne 25. dubna 1848 císař Ferdinand I. udělil první ústavu v Habsburské monarchii – Dubnovou ústavu. V roce 1876 vypuklo v Bulharsku proti Osmanské říši Dubnové povstání. V dubnu roku 1941 začala dubnová válka, když německá a italská armáda zahájila invazi na území Království Jugoslávie.

První dubnový den se nazývá apríl. Nejpozději od 16. století si lidé v tento den vzájemně dělají drobné zlomyslnosti a žerty.^[4] Poslední dubnovou noc na svátek svatého Filipa a Jakuba probíhá lidový zvyk pálení čarodějnic.^[5] Poslední dubnový či první květnový den se také staví máje.

Pranostika

• Duben, ještě tam budem.
• Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
• Chladnější duben bez sněhu – jasný a teplý květen.
• Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
• Na mokrý duben přichází suchý červen.
• Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
• Jaký duben – takový říjen.
• Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
• Duben hojný vodou – říjen vínem.
• Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu duben na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo duben ve Wikislovníku
• Téma Dubnové pranostiky ve Wikicitátech
• Encyklopedické heslo Duben v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo April v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Duben v kalendáriu na portálu Moderní dějiny