Německá okupace Čech, Moravy a Slezska - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
 ...
Vojenská okupace zbytku Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem
ilustrační obrázek
ilustrační obrázek

Trvání14.16. březen 1939
MístoČesko-Slovensko
VýsledekVojenská okupace Čech, Moravy a Slezska, zřízení Protektorátu Čechy a Morava a de facto zánik druhé republiky
Strany
Německá říše Německá říše Československo Česko-Slovensko
Síla
Německá říše 350 000 mužů[1], ale jen 1200 bojovalo Československo teoreticky přes 200 000 mužů, ale jen 300 bojovalo
Ztráty
Německá říše 21 padlých[2][3] Československo asi 1 padlý[4]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj. území Čech, Moravy a Slezska, které Německo a Polsko do té doby neobsadilo a neanektovalo, vojsky nacistického Německa. Proběhla 14.[1][5][6]16. března 1939. V jejím důsledku bylo obsazené území Německem anektováno a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939 výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo.[7]

V německé literatuře se někdy psalo o Zerschlagung der Rest-Tschechei (rozbití zbytkového Česka), též Griff nach Prag (sáhnutí po Praze) nebo Erledigung der Rest-Tschechei (vyřízení zbytkového Česka).

Z pohledu mezinárodního a československého práva se jednalo o zamaskovanou formu nelegální anexe,[8] přičemž legální vládou byla (až později vytvořená a Spojenci uznaná) exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem.[9] Z tehdejšího německého pohledu šlo o legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení československé a německé vlády ze dne 15. března 1939. V tomto prohlášení bylo Československo bráno jako uměle vytvořený stát, ahistoricky vytrhující české země z životního prostoru německého národa, vnitřně neschopný existovat a představující ohnisko nestability, ohrožující evropský mír.[10]

Území Československa bylo již předtím zredukováno připojením Sudet k nacistickému Německu (2. října 1938), východní části českého Těšínska a částí severního Slovenska k Polsku (Těšínsko 2. října 1938 a severní Slovensko 25. listopadu 1938) a části Podkarpatské Rusi a východního a jižního Slovenska k Maďarsku (5. listopadu 1938). Výsledkem těchto ztrát území byla vnitřní krize a vyhlášení druhé republiky. Následně 14. března 1939 vyhlásilo samostatnost Slovensko (na které vzápětí vojensky zaútočilo Maďarsko a anektovalo další část východního Slovenska) a další den (15. března 1939) i Podkarpatská Rus (na kterou již den předtím, 14. března 1939, vpadlo Maďarsko, které ji nakonec i celou vojensky obsadilo a anektovalo). Pod hrozbou německého vojenského útoku zkolabovala i česká část zbytku republiky a byla anektována jako autonomní součást Německé říše.

Předchozí události

Podrobnější informace naleznete v článku Mnichovská dohoda.
Československé úřady se na přelomu let 1938–1939 vypořádávaly s vlnou uprchlíků z obsazeného pohraničí, kterým musely zajistit ubytování.

Když 30. září 1938 brzy po půlnoci podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie Mnichovskou dohodu, zdálo se, že zachránili evropský mír. Adolf Hitler se zavázal, že poskytne Československu, které bylo přejmenováno na Česko-Slovensko, záruky, což však zůstalo pouze na papíře. Československá zahraniční politika se dostala pod německý vliv. Německo neustále činilo nátlak na okleštěnou republiku a kladlo si nepřijatelné požadavky. Německo po Česko-Slovensku např. požadovalo, aby vydalo alikvotní podíl čs. zlata a deviz, který připadal na krytí oběživa v Sudetech. Československá strana souhlasila za podmínky, že Německo převezme i alikvotní část československého státního dluhu, což německá říšská vláda (Reichsregierung) odmítla. Pod značným nátlakem nakonec byli nuceni zástupci Národní banky československé podepsat smlouvu s německou Říšskou bankou, podle níž ČSR uvolňuje 481 miliónů korun, z toho 465,8 mil. ve zlatě a zbytek v devizách, pro krytí oběživa v uloupeném pohraničí. Československý pokus o vyhlášení neutrality byl na Hitlerův příkaz zmařen. Česko-Slovensko bylo nuceno „prodat“ Německu válečný materiál za 648 041 624 předválečných Kč, který nebyl nikdy uhrazen.[11] Též bylo nuceno Německu postoupit plány některých zbraňových systémů, např. dalekonosných kanónů vyráběných ve Škodě Plzeň. Kromě toho Německo dále podněcovalo české Němce k vyvolávání provokací, které měly ukázat světu, že Němci v Česko-Slovensku nepožívají všech práv.

Počátkem roku 1939 začaly prosakovat zprávy o tom, že Němci chtějí obsadit i zbytek Česko-Slovenska. 12. ledna dostali velitelé vybraných vojenských útvarů plány zamýšleného útoku.[12] V průběhu února 1939 byla zahájena série protičeských provokací, které byly vyvolány českými Němci, žijících ve velkých českých a moravských městech. Začalo to provokativním hajlováním, při němž často zaznívalo „Heil März!“ jako narážka na to, že v březnu již bude okleštěné Česko-Slovensko německé. V Praze byly vyprovokovány srážky, končící policejním zásahem. Dne 12. března se při příležitosti německého Dne hrdinů objevily na několika místech v Praze vlajky s hákovými kříži. 13. března vydala berlínská tisková kancelář lživou zprávu, že pražská Národní strana připravuje s marxistickými komunistickými živly ozbrojený puč.

Němečtí obyvatelé Ústí nad Labem vítají vojáky nacistického Německa v říjnu 1938

Téhož dne zaútočila skupina asi 600 Němců na četnickou stanici ve Stonařově a došlo k lynčování četníků. Také se uskutečnil pochod asi šesti tisíc brněnských Němců směrem k Pohořelicím, kde došlo k zapálení české celnice a rozehnání jejího osazenstva. Navíc zpravodajská služba hlásila, že se k českým hranicím blíží silné kolony německých vojsk. Znepokojeni touto situací požádali českoslovenští představitelé Německo o vysvětlení a žádali o přijetí u ministra zahraničí nebo Adolfa Hitlera.

Začátkem října obsadilo Polsko těšínské Záolží a další část území mu byla později přislíbena. Rovněž Maďarsko usilovalo o znovuzískání svých někdejších území, jak bylo částečně ujednáno první vídeňské arbitráži z 2. listopadu 1938.

Mnichovská dohoda z roku 1938 Německu přinesla značné územní zisky. Přesto nebyl Hitler s dosaženým ziskem spokojen. Již o deset dní později předložil Wilhelmu Keitelovi tajný soupis dotazů ohledně vojenských možností k obsazení zbytkového českého území, ačkoli zprvu v několika projevech popřel snahu o získání českých území a v Mnichově dal záruku budoucí podoby hranic zbytku československého státu. 21. října vydal příkaz k přípravě vojenského „vyřízení záležitosti se zbytkem Česka“.[13]

Vyhlášení slovenské samostatnosti a okupace Podkarpatské Rusi

Od února 1939 bylo vytvořeno sedm vojenských jednotek, které byly připraveny ke vpochodování. Očekávané volání Slováků o německou pomoc se neuskutečnilo. Po obsazení autonomního Slovenska 9. března 1939 českou armádou (Homolův puč) se Adolf Hitler snažil donutit dosavadního slovenského ministerského předsedu Jozefa Tisa, který 13. března přijel do Berlína, podepsat předchystané vyhlášení slovenské nezávislosti. V opačném případě mělo být území Slovenska rozděleno mezi Polsko a Maďarsko.[14]

Zánik samostatného československého státu

Říšský ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop referoval o blížící se maďarské armádě ke slovenským hranicím. Jozef Tiso se však zdráhal učinit takové rozhodnutí sám, a proto mu bylo povoleno poradit se s členy slovenského parlamentu. Následujícího dne, 14. března, zasedal slovenský parlament a jednohlasně se usnesl na vyhlášení nezávislosti Slovenska. Téhož dne byl také parlamentem v Bratislavě přečten manifest nezávislosti první Slovenské republiky.[14]

V německém tisku se objevila řada článků o násilných útocích proti Němcům a Slovákům v Česko-Slovensku. Jako konečný termín útoku německé armády byl Hitlerem stanoven 15. března v 6 hodin ráno. Hermann Göring byl 13. března dopisem od Hitlera ze své dovolené v San Remu povolán zpět do Berlína, kam se dostavil odpoledne 14. března.

Dne 14. března po misi slovenského předáka Jozefa Tisa do Berlína byl vyhlášen Slovenským sněmem samostatný Slovenský stát. Na Podkarpatské Rusi potlačovaly československé ozbrojené složky pokus Karpatské Síče o puč. Téhož dne však na Podkarpatskou Rus vtrhly maďarské jednotky, které ji postupně do 18. března obsadily, i když poslední boje utichly až 21. března.[15] Československá vojska a bezpečnostní složky dostaly rozkaz ke stažení, přičemž ještě sváděly s maďarskými jednotkami tuhé ústupové boje. V Praze byli 14. března propuštěni z vězení čelní představitelé českého fašistického hnutí Vlajka. Ve 13. hodin došla na Pražský hrad zpráva, že Hitler souhlasí s návrhem prezidenta Emila Háchy o uskutečnění jeho návštěvy v Berlíně.

14. březen

Budova Čajankových kasáren v Místku, kde se české vojsko postavilo už 14. března 1939 na odpor německým okupantům

14. března v 16 hodin odjel prezident Emil Hácha zvláštním vlakem z Prahy do Berlína, spolu s ním odcestoval i ministr zahraničních věcí dr. Chvalkovský. O hodinu později odstartovalo z ruzyňského letiště letadlo s plk. Františkem Moravcem a deseti zpravodajskými důstojníky hlavního štábu čs. armády, kteří odváželi nejdůležitější věci z tajného archívu.[14] Už v 17:30 vstoupily na československé území první německé jednotky; jednalo se o 8. pěší divizi doprovázenou motorizovaným oddílem SS.

Nedlouho na to se toto uskupení střetlo s odloučenou 13. rotou III. praporu 8. pěšího pluku „Slezský“ ubytovaných v provizorních kasárnách v Místku. Došlo k boji, při němž příslušníci wehrmachtu použili i minomety a protitanková děla. Po krátké době vyšší německý velitel nařídil svým jednotkám zastavit palbu, neboť německé velení se obávalo eskalace konfliktu, což by odporovalo deklarovanému mírovému charakteru okupace.[16] Čeští vojáci boj zastavili na rozkaz vrchního velení následující den.[17] V tomto jediném ozbrojeném vystoupení čs. armády proti okupaci bylo raněno 6 českých vojáků, na německé straně byli kromě raněných i mrtví.[16]

V 18:40 Leibstandarte SS Adolf Hitler obsadila Moravskou Ostravu a bezpečnostní policie ihned zahájila zatýkání „spiklenců“ a komunistických radních. Důvodem přednostního obsazení této oblasti byl její průmyslový význam a německá obava z eventuálního polského vpádu.[18] Provokace a výtržnosti českých Němců také pokračovaly v Praze, Jihlavě, Olomouci a Brně, kde dokonce po puči obsadili brněnští Němci krátce po půlnoci na 15. březen důležité budovy ve městě.

15. březen

Emil Hácha a František Chvalkovský na nočním jednání s německými představiteli

Prezident Hácha společně s ministrem zahraničí dorazili do Nového říšského kancléřství (Neue Reichskanzlei) s plánem dojednat nový poměr mezi zbytkem Česko-Slovenska a Německem, přičemž doufali, že vzorem se stane postoj Německa k nově vzniklému Slovenskému státu. Rozhovory měly proběhnout na základě české žádosti. Česká delegace byla přijata se všemi protokolárními poctami mezi jednou a druhou hodinou noční. Hácha poděkoval Hitlerovi, vedle něhož seděli Joachim von Ribbentrop, Hermann Göring a generál Wilhelm Keitel za pozvání.[14] Distancoval se od Masaryka a Beneše,[zdroj? požádal však o uznání práva na samostatnou existenci pro svůj národ, přičemž již měl zprávy o tom, že některé německé jednotky vstoupily na severní Moravu. Hitler ve své odpovědi oznámil, že 15. března v šest hodin ráno německá armáda vpochoduje do Čech. Zároveň varoval před odporem ze strany armády či obyvatelstva. Pokud se akce německé armády odehraje v uspokojivém režimu, měla být odměněna velkorysou svébytností, autonomií a zaručenou svobodou.

Po dvou hodinách jednání opustili Hácha a Chvalkovský Hitlerovu pracovnu a pokusili se navázat telefonické spojení s Prahou. Poté následovaly rozhovory s Ribbentropem a Göringem, při kterém Göring pohrozil nálety na Prahu s ničivými následky.[14] Přitom utrpěl Hácha srdeční příhodu, ze které se opět zotavil po injekci přivolaného Hitlerova osobního lékaře dr. Theo Morella. Telefonicky se podařilo Háchovi a Chvalkovskému instruovat vládu o německých podmínkách.[14] Krátce před čtvrtou hodinou podepsal Hácha Prohlášení německé a česko-slovenské vlády, kde se mimo jiné praví: „Čs. prezident prohlásil, že ... klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“, což byla Němci přeformulovaná zdvořilostní fráze "... osud českého národa je položen do rukou říšského kancléře", kterou Hácha použil na začátku rozhovorů.[14] Jako právník byl Hácha navíc přesvědčen, že právní hodnota podepisovaného dokumentu je tzv. nulitní, neboť jako prezident nemá ústavní právo vzdát se územní svrchovanosti. Ve skutečnosti to ale znamenalo dočasný konec suverenity zbytku československého státu, s čímž Hitler vyjádřil uspokojení, neboť tím získal dokument, kterým později přesvědčil zahraničí o neagresivním převzetí Čech a Moravy.

Ve 3:15 hodin bylo zahájeno zasedání pražské vlády a ve 3:35 byl odeslán všem armádním sborům rozkaz se zákazem klást jakýkoliv odpor. Ve 4:30 začal pražský rozhlas vysílat zprávu o chystaném vstupu německých vojsk na území Čech a Moravy. Obyvatelstvo má zachovat klid, jít jako obvykle do práce a vyčkávat dalších zpráv. Ještě předtím, než vydal generál Jan Syrový pokyn ke kapitulaci, přikázal úřadující náčelník hlavního štábu generál Fiala z vlastní iniciativy zničit tajné spisy. Obdobně se bez pokynu shora zachovala i některá velitelství útvarů. Většina důstojnického sboru očekávala okupaci ukázněně, došlo pouze k několika symbolickým projevům odporu.

Zahájení okupace

Obsazení Brna německým vojskem – smutek českých občanů a radost brněnských Němců

Ráno 15. března byl sychravý den s padajícím mokrým sněhem. Oficiálně ten den začalo německé obsazování Čech a Moravy (ačkoli na Ostravsku byly hranice překročeny německými vojenskými jednotkami již 14. března večer, aby se předešlo obsazení území polskou armádou). Operaci s krycím názvem Březnový vír velel gen. Walther von Brauchitsch. K překročení hranic došlo oficiálně přesně v 6 hodin ráno. Důvodem pro obsazení zbytků Čech a Moravy byla v německé interpretaci snaha ...zajistit životy a majetek všech obyvatel země bez rozdílu..., neboť Česko-Slovensko se podle Hitlera ... nacházelo v rozkladu... a ... panoval zde nesnesitelný teror proti německým soukmenovcům.... Okupaci Čech oficiálně prováděla 3. skupina armád generála Johannese Blaskowitze (XIV. sbor generála Gustava Antona von Wietersheim, XIII. sbor generála Maxmiliána von Weichs a IV. sbor generála Viktora von Schwedler), Moravu obsazovaly jednotky 5. skupiny armád generála Lista (XVII. sbor generála Wernera Kienitze, XVIII. sbor generála Eugena Beyera a VIII. sbor generála Ernsta Busche), celkem tedy 22 divizí o síle 350 tisíc mužů. Do vzdušného prostoru Čech a Moravy pronikla i německá Luftwaffe, ve větší míře ale německá letadla přilétala až další dny poté, co se zlepšilo počasí.

Kromě armádních jednotek dorazily na území Čech a Moravy i německé bezpečnostní složky gestapo a sicherheitsdienstu. Oddílům gestapa velel dr. Werner Best, oddílům SD Heinz Jost. Jejich operační oddíly, které se zformovaly jíž 13. března dorazily do Prahy a Brna společně s vojenskými jednotkami a začaly plnit přidělené úkoly. Z pražského velitelství operační oddíly vyrazily do Českých Budějovic, Pardubic, Plzně a Kolína, z brněnského velitelství do Ostravy, Zlína a Olomouce. Zabavovaly písemnosti českých orgánů a policejních ředitelství, které většinou nebyly zničeny. Z těchto dokumentů poté získávaly informace o potenciálních protivnících. Kromě toho tyto oddíly prováděly zatýkání německých exulantů. Tyto akce v dalších dnech vyvrcholily při Aktion Gitter.

Do ulic Prahy i jiných měst byla nasazena pořádková policie. Po 7. hodině už jedna z předsunutých německých jednotek obsadila mělnickou vysílačku, odkud se poté ozvalo německé vysílání. V 8:35 dorazily motorizované jednotky wehrmachtu do Vysočan. V 9:00 byla obsazena letiště ve Kbelích a Letňanech. Zvláštní komando abwehru obsadilo budovu hlavního štábu v Dejvicích se snahou získat písemnosti. Jejich zbytky však tou dobou dohořívaly. V té době zablokovali Němci přístup k Pražskému hradu, úplně ho obsadili v 11 hodin. V 10:30 byla obsazena kasárna v Čáslavi, ve 12 hodin bylo okupováno Uherské Hradiště. Mezi 12. a 13. hodinou obsazovaly pozemní jednotky letiště v Čechách a na Moravě (jako poslední bylo obsazeno přerovské letiště ve 13 hodin).

„Rozkas pro Obyvatele“

Moc se snažili uchopit pražští fašisté. Radola Gajda v generálské uniformě sice sestavil s dalšími politiky v parlamentu tzv. Český národní výbor svatováclavský, ale jeho pokusům o získání moci zabránili představitelé okupační správy.[14] Bojůvky vlajkařů začaly vytloukat židovské obchody, obsazovaly sekretariáty různých organizací. Na nárožích se začala objevovat vyhláška napsaná špatnou češtinou „Rozkas pro Obyvatele“ o převzetí výkonné moci na okupovaném území wehrmachtem, podepsaná: „Vrchni Komandant Armadni-Odil 3 Blaskowitz General Pjechoty“.[14]

V průběhu 15. března oznámilo německé velení představitelům Slovenského státu, že na území na západ od Váhu bude vytvořena ochranná zóna (Schutzzone) a slovenské jednotky se musí z tohoto prostoru stáhnout.[16]

V 11 hodin odjel Emil Hácha s doprovodem z Berlína. Hitlerův vlak už byl v té době na cestě do České Lípy, okupované v říjnu 1938. Před polednem byla celá Praha obsazena. Na Hradčanech Němci rozmístili děla a namířili je na město. Před veřejné budovy, hotely a na důležité dopravní uzly byly umístěny německé ozbrojené hlídky s puškami nebo kulomety. Lidé na ulicích se nepřestali srocovat a hrozili Němcům zaťatými pěstmi. Stejná situace, jako v Praze, panovala i v dalších českých městech i na vesnicích, kudy projížděly kolony okupačních vojsk. Lidé se hroutili nebo plakali, jiní se nechali strhnout bezmocným vztekem, další nadávali německým vojákům. Radost měli jen příslušníci německé menšiny, kteří žili v hojném počtu zejména v Praze, Jihlavě, Brně a Olomouci. Tito jásali a zdravili německá vojska pozdravem „Heil Hitler!“ Ve 14 hodin pochodoval protestní průvod asi 500 Pražanů na Václavské náměstí, ale byl rozehnán policií. O půl hodiny později zasahovala policie spolu s pěti příslušníky SS proti davu Pražanů na Národní třídě. Odpoledně došlo k zlepšení počasí a na některých letištích začaly přistávat první německé vojenské letouny; vesměs se jednalo o spojovací letadla, bombardéry Dornier se ve Kbelích objevily až 16. března.

Adolf Hitler na Pražském hradě

Kromě ojedinělých případů sabotáže, při nichž došlo k probodání pneumatik německých nákladních aut, nedošlo k žádnému odporu, protože akce proti německé armádě měly být souzeny podle stanného práva. Lidé se omezili na nošení českých trikolór, na zpěv národní hymny či na házení sněhových koulí po projíždějících vojenských vozidlech. V den okupace bylo spácháno velké množství sebevražd, které nebyly nikdy šetřeny. Mnoho lidí, zejména Židů, se uchýlilo na velvyslanectví demokratických států. Pražské policejní ředitelství vydalo na příkaz německých okupačních úřadů nařízení o zákazu nočního vycházení od 21 do 6 hodin. Odpadla večerní představení kin a divadel, schůze a veřejná shromáždění byly pod nejpřísnějšími tresty zakázány.

V 17 hodin vyjel z České Lípy do Prahy Adolf Hitler. Autokolonu provázely obrněné vozy. V čele kolony jel Karl Hermann Frank. V 19:15 hodin přijela kolona na Pražský hrad, hradní stráž vystřídali esesáci. Zvláštní vlak s Emilem Háchou se vrátil do Prahy až v 19:30 hodin s úmyslným zpožděním. Z nádraží zamířil Hácha na Pražský hrad, kde zasedala vláda. Do útrob Hradu vešel na rozdíl od Hitlera bočním vchodem. V průběhu jednání podala Beranova vláda demisi, kterou však Hácha nepřijal. Adolf Hitler, ač vegetarián a abstinent, jedl na Pražském hradě pražskou šunku a vypil sklenici plzeňského piva[zdroj?. V Praze i jinde v Čechách a na Moravě začala první noc okupace, kterou vylíčil reportér Lidových novin takto: „Obvyklý pražský pouliční život skončil ve středu po 21. hodině. Tu a tam se podél domů táhly ojedinělé postavy. Neobvykle vyhlížela opuštěná stanoviště taxíků, ulice bez tramvají, zavřené automaty, restaurace a kavárny. Volným krokem se po ulicích procházely četnické hlídky s puškami a nasazenými bodly, na křižovatkách stála dopravní stráž a někde také příslušníci říšské obrany. Také na mostech, u nádraží, veřejných budov, vodáren atd. stojí hlídky v přilbách s puškami a kulomety…“

16. březen

Podrobnější informace naleznete v článku Protektorát Čechy a Morava.
Pražští Němci zdraví Adolfa Hitlera
Rozhlasový projev prezidenta Emila Háchy 16. března 1939.

Ve čtvrtek 16. března vydal Hitler na Pražském hradě Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Čeští Němci se tímto stali občany Německa. Češi se stali občany nového Protektorátu. Česko-slovenská vláda byla přejmenována v nezměněném složení na vládu protektorátní, která byla navenek zbavena odpovědnosti za obranu, mezinárodní záležitosti, komunikační a celní služby. Češi byli podřízeni svým vlastním zákonům, pokud tyto zákony nebyly v rozporu s německými. Říšský protektor se sídlem v Praze zajišťoval, že česká vláda jedná v souladu s německými zájmy. Mohl vetovat české zákony a propouštět české ministry. Pravomoci vyhrazené říšskému protektorovi zaručovaly, že veškeré rozhodnutí českých představitelů bude podřízeno libovůli nacistických pánů v Berlíně.

Na krátkou dobu byl zaveden okupační režim. Generál pěchoty Johannes Blaskowitz byl jmenován velitelem Čech, mezi generály Rundstedta, Lista a Bürckela bylo rozděleno velení na Moravě. Vojenskou správu brzy nahradila správa civilní a došlo k odsunu značné části německých jednotek.

Mezinárodní reakce na okupaci

Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Bonneta oficiálně oznámila německému velvyslanci v Paříži, že „… francouzská vláda považuje okupaci Čech a Moravy za flagrantní porušení mnichovské dohody a neuznává v žádném případě situaci, která se vytvořila německou akcí v ČSR…

Britský premiér Neville Chamberlain se pokoušel prosadit názor, že se vznikem Slovenského státu došlo k zániku ČSR a Velká Británie není povinna garantovat její hranice. Byl však podroben tvrdé kritice ze strany opozičních liberalistů i části vládních konzervativců a Británie se připojila k francouzskému protestu. 16. března obě země stáhly z Německa své velvyslance po protestu proti vzniku samostatného Slovenského státu. Krátce na to se k protestu připojily i USA. Francie vyhlásila pohotovost své armády.

Sovětský ministr zahraničí Maxim Litvinov odsoudil vznik Protektorátu a Slovenského státu i maďarskou okupaci Podkarpatské Rusi.[19] Navzdory tomu došlo k německo-sovětskému sbližování, které skončilo uzavřením paktu Ribbentrop–Molotov v létě roku 1939, načež uznal SSSR zřízení Slovenského státu i Protektorátu Čechy a Morava. Bývalé československé velvyslanectví v Moskvě bylo vyklizeno a předáno velvyslanci Slovenského státu.

Velká Británie a Francie o několik měsíců později de facto uznaly Slovenský stát, který byl oficiálně nebo neoficiálně uznán celkem 27 státy.[19] Velvyslanectví Československa ve Švýcarsku bylo vyklizeno a předáno Slovenskému státu.[19] Zřízení Protektorátu Čechy a Morava oficiálně uznaly Itálie a Maďarsko, později i SSSR.[16]

V květnu 1939 při debatě v britské Dolní sněmovně někteří poslanci žádali po vládě Nevilla Chamberlaina, aby vydala jasné prohlášení, že Velká Británie za žádných okolností neuzná existenci Protektorátu, ale to bylo odmítnuto a v červnu 1939 začala britská vláda jednat s Německem o pokračování činnosti britského generálního konzulátu v okupované Praze.[20]

Formování domácího odboje

Mnoho příslušníků Československé armády se po obsazení Československa zapojilo do odbojové činnosti. Někteří odešli do zahraničí, zejména do Francie, Polska a Sovětského svazu, jiní začali budovat ilegální struktury na území bývalého Československa. Před předáním kasáren a skladů Němcům ukryli část zbraní a munice.[21] Generálové Sergěj Ingr, Sergej Vojcechovský a Josef Bílý začali formovat organizaci Obrana národa, jejím prvním velitelem se stal Bílý. Počítalo se s brzkým povstáním proti okupantům, ale vlna zatýkání v srpnu 1939 a německý útok na Polsko ukázaly nereálnost těchto plánů.[22] Do odboje se zapojil i generál Alois Eliáš, který se 27. dubna 1939 stal předsedou nové protektorátní vlády.[21] Již v srpnu 1939 proběhla první vlna zatýkání odbojářů.[22]

Současnost

Podle průzkumu agentury Sofres-Factum k 60. výročí okupace pouze 52 % dotázaných mladých Čechů ve věku do 29 let vědělo, že 15. března 1939 začala německá okupace Čech a Moravy.[23]

V průzkumu pro organizaci Post Bellum, který provedla na jaře 2019 agentura NMS Market Research, 56 % dotázaných Čechů správně označilo datum 15. března 1939 za začátek německé okupace a protektorátu.[24]

Odkazy

Reference

  1. a b Březen 1939 - okupace Čech a Moravy . Fronta.cz . Dostupné online. 
  2. ŠTĚPÁN, Petr. Pavlík Karel . Vlast.cz, 2010-10-14 . Dostupné online. 
  3. Boje Čs. Armády s Německými vojsky, Frýdek-Místek 1939 . termit.blog.cz, 2005-09-05 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-21. 
  4. ŠRÁMEK, Pavel. Mobilizace v roce 1938 předválečné armády - Boje o československé hranice v roce 1939 . Praha: ATM, 2004 . Dostupné online. 
  5. ŠIMÍČEK, Petr. Svědectví Jindřicha Káni o obraně Čajánkových kasáren v Místku 14. března 1939 . Občanské sdružení PANT, 2010-04-03, rev. 2012-04-02 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  6. MOTÝL, Ivan. 14. března: Wehrmacht na Slovensko? Ne. Do Ostravy! . Tyden.cz, 2009-03-14 . Dostupné online. 
  7. RYCHLÍK, Jan. Trauma Mnichova . Aktualne.cz, 2013-09-24 cit. 2013-09-30. Dostupné online. 
  8. "protectorate." Encyclopædia Britannica. Encyclopaedia Britannica Ultimate Reference Suite. Chicago: Encyclopædia Britannica, 2010.
  9. Krystyna Marek: Identity and continuity of states in public international law, Librairie Droz 1968
  10. Výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava, čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1. Archivováno 2. 10. 2013 na Wayback Machine.
  11. KARLICKÝ, Vladimír. Prodej vojenského materiálu Německu v roce 1939 online. palba.cz, 2006-11-10 cit. 2012-12-16. Dostupné online. 
  12. Pacner (2012), s. 178-183
  13. HITLER, Adolf. Erledigung der Rest-Tschechei online. NS-Archiv: Dokumente zum Nationalsozialismus, 1938-10-21 cit. 2012-12-16. Dostupné online. (německy) 
  14. a b c d e f g h i Pacner (2012), s. 133–139
  15. KOSAŘ, Michal; ZIKUŠKA, Jan. Z historie Zakarpatské Ukrajiny online. Brno: Gymnázium Řečkovice cit. 2012-12-16. Dostupné online. 
  16. a b c d Archivovaná kopie. www.army.cz online. cit. 2009-03-07. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-04. 
  17. Archivovaná kopie. www.kcprymarov.estranky.cz online. cit. 2009-02-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15. 
  18. BRANDES, Detlef. Češi pod německým protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj 1939–1945. Praha: Prostor, 2000. ISBN 80-7260-028-1. S. 23. 
  19. a b c POVAŽAN, Michal. Slovakia 1939 – 1945: Statehood and International Recognition (de iure or de facto statehood?). s.l.: Comenius University, Bratislava, říjen 2014. Dostupné online. 
  20. MAREK, Krystyna. Identity and Continuity of States in Public International Law. S. 289. books.google.cz online. Librairie Droz. Roč. 1968, s. 289. Dostupné online. 
  21. a b Pacner (2012), s. 190-193
  22. a b Pacner (2012), s. 215.
  23. Jen polovina mladých ví, co byl 15. březen 1939. iiDnes.cz online. 15. března 1999. Dostupné online. 
  24. O německé okupaci vědí nejvíce mladí a starší Češi. Většina se domnívá, že se Češi chovali v době protektorátu statečně. Post Bellum online. 14. března 2019 cit. 2019-03-15. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-07. 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • BRANDES, Detlef. Germanizovat a vysídlit. Nacistická národnostní politika v českých zemích. Praha: Prostor, 2015. 368 s. ISBN 978-80-7260-310-7. 
  • GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6. 
  • GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Velké dějiny zemí Koruny české XV. a. 1938-1945. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2006. 623 s. ISBN 80-7185-582-0. 
  • GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Dramatické i všední dny Protektorátu, Themis, 1996
  • MARŠÁLEK, Pavel. Pod ochranou hákového kříže. Praha: Auditorium, 2012. ISBN 978-80-87284-20-9. 
  • PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. 
  • ŠUSTROVÁ, RADKA. Pod ochranou protektorátu. Projekt Kinderlandverschickung v Čechách a na Moravě: politika, každodennost a paměť, 1940-1945. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012. ISBN 978-80-7308-424-0
  • TAUCHEN, Jaromír. Vývoj trestního soudnictví v Německu 1933–1945. Brno, The European Society for History of Law 2010. 182 s. (ISBN 978-80-904522-2-0)
  • TOMÁŠEK, Dušan. Deník druhé republiky, Naše vojsko, 1988
  • UHLÍŘ, Jan Boris, KAPLAN, Jan: Praha ve stínu hákového kříže, Ottovo nakladatelství, Praha 2005
  • UHLÍŘ, Jan Boris, 15. březen 1939: Počátek okupace na stránkách českého tisku. Historický obzor, 1999, 10 (3/4), s. 70–76. ISSN 1210-6097.
  • UHLÍŘ, Jan Boris, 15. březen 1939. Historický obzor, 2009, 20 (3/4), s. 50–57. ISSN 1210-6097.
  • UHLÍŘ, Jan Boris, Protektorát Čechy a Morava 1939 –1942 . Srdce Třetí říše, Ottovo nakladatelství, Praha 2017
  • VÁLKA, Zbyněk. Brno pod hákovým křížem, Votobia, 2004
  • VÁLKA, Zbyněk. Olomouc pod hákovým křížem, Votobia, 2001

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Německá_okupace_Čech,_Moravy_a_Slezska
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Ústí nad Labem
Útok na Pearl Harbor
Čáslav
Čína
Čaplynka
Čaplynský rajón
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čečensko
Češi
Čeština
Čechy
Čerkaská oblast
Čerkasy
Černá Hora
Černé moře
Černihiv
Černihivská oblast
Černomořské loďstvo
Černová
Černovice (Ukrajina)
Černovická oblast
Černovská tragédie
Česká Lípa
Česká Wikipedie
České Budějovice
České Slezsko
Česko
Československý hudební slovník osob a institucí
Československý odboj (1939–1945)
Československo
Členské státy NATO
Čtvrtá Ženevská úmluva
Řešov
Šiveluč
Škloŭ
Škoda (podnik)
Španělská občanská válka
Španělsko
Šumen
Švýcarsko
Židé
Židovská legie
Židovská národní rada
Žlobin
Žytomyr
Žytomyrská oblast
11. duben
12. říjen
1272
13. říjen
1303
14. březen
14. duben
15. říjen
15. březen
1541
1545
1567
1580
16. březen
1604
1682
17. duben
1719
1778
1781
1790
18. století
1803
1811
1884
19. století
1907
1910
1917
1922
1923
1938
1939
1940
1941
1942
1944
1962
1963
1970
1971
1972
1976
1983
2. březen
2. duben
20. říjen
20. duben
2002
2007
2008
2013
2017
2021
2022
21. březen
22. říjen
22. březen
22. prosinec
23. říjen
23. duben
24. únor
24. listopad
25. říjen
27. říjen
28. březen
30. září
4. duben
Abel Posse
Abwehr
Achdut ha-avoda
Adžyholský maják
Adolf Hitler
Afanasij Fet
Afghánistán
Ahmad Jamal
Akordeon
Aktion Gitter
Alexander Moyzes
Alexandr Sergejevič Puškin
Alija
Alois Eliáš
Americký dolar
Anšlus
Anexe
Anexe Krymu Ruskou federací
Angélique du Coudray
Antonín Gondolán
Antonivka (sídlo městského typu)
Antonovský most
Ariane 5
Askanija-Nova (sídlo městského typu)
Astronomiae Pars Optica
Atentát na Heydricha
Aun Schan Su Ťij
Autonomní území
Autonomní republika
Autonomní republika Krym
Autoritní kontrola
Bělgorodská oblast
Bělorusko
Bachmut
Banská Bystrica
Bar Giora
Bellingcat
Benito Mussolini
Ben Ferencz
Berlín
Beryslav
Beryslavský rajón
Bilozerka (Chersonská oblast)
Bilozerský rajón
Bitva o Řecko
Bitva o Belgii
Bitva o Británii
Bitva o Cherson
Bitva o Czajankova kasárna
Bitva o Dakar
Bitva o Francii
Bitva o Kyjevský kotel
Bitva o Malajsii
Bitva o Nanking (1937)
Bitva o Narvik
Bitva o Nizozemsko
Bitva o Singapur
Bitva o Westerplatte
Bitva před Moskvou
Bitva u ústí Rio de La Plata
Bitva u Bělostoku a Minsku
Bitva u Dunkerque
Bitva u Sedanu (1940)
Bitva u Smolenska (1941)
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Boje o Nizozemskou východní Indii (1941–1942)
Boj o Filipíny (1941–1942)
Bonifác VIII.
Branislav Hronec
Bratři Itálie (politická strana)
Bratislava
Brno
Brylivka
Budapešťské memorandum
Bulharsko
Bychaŭ
Callisto
Camera obscura
Carlos Andrés Pérez
Central Intelligence Agency
Cenzura
Charkov
Charkovská oblast
Charta Spojených národů
Cherson
Chersonésos
Chersonská oblast
Chersonský rajón
Chmelnycká oblast
Chmelnyckyj
Christo Grozev
Chronologie druhé světové války
CNN Prima News
Commons:Featured pictures/cs
Condoleezza Riceová
Craig Breen
Džankoj
Daily Mail
Dana Němcová
David Ben Gurion
Dejvice
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Demence
Denacifikace
Denis Pušilin
Denys Šmyhal
Der Stürmer
Detlef Brandes
Dezinformace
De facto
Dietrich Mateschitz
Dioptrice
Diplomacie
Dirigent
Dmitrij Utkin
Dněpr
Dněpropetrovská oblast
Dnipro
Dolní sněmovna Spojeného království
Doněck
Doněcká lidová republika
Doněcká oblast
Donald Trump
Donbas
Dorogobuž
Dort královny Alžběty
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá italsko-etiopská válka
Druhá Polská republika
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Druhá vídeňská arbitráž
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubroŭna
Edvard Beneš
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Emil Hácha
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Eritrea
Ernst Busch (voják)
Ethernet
Etnologie
Euromajdan
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská silnice E58
Evropská unie
Fall Grün
Február 1948
Federální města Ruské federace
Federální služba bezpečnosti
Filadelfie
Filantropie
Filmová databáze
Finsko
Five Eyes
Fjodor Fjodorovič Ušakov
Flétna
Forum24
Francie
Frankfurt nad Mohanem
Frans Timmermans
František Chvalkovský
František Moravec (generál)
Franz Martin Schindler
Galéria
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny
Generálplukovník
Gennadij Židko
Genocida
Geometrie
Gestapo
Giorgia Meloniová
Giorgio Napolitano
Gotthold Ephraim Lessing
Grigorij Alexandrovič Potěmkin
GRU
Gubernie
Gustav Anton von Wietersheim
Gustav Oplustil
Ha-Šomer
Hagana
Heil Hitler
Heničesk
Heničeský rajón
Hermann Göring
Histadrut
Hladomor na Ukrajině
Hlavní strana
Hola Prystaň
Holokaust
Holoprystaňský rajón
Homolův puč
Horišni Plavni
Hornostajivka
Hornostajivský rajón
Hradčany
Hranice
Hronsek
Hrubý domácí produkt
Hudební žánr
Hudební skladatel
Hugo IV. Burgundský
Hustota zalidnění
Incident na mostě Marca Pola
Indické námořnictvo
Indie
Infrastruktura
International Standard Book Number
Internet Archive
Invaze do Polska (1939)
Invaze na Krétu
Irák
Irsko
Isaac Newton
Istanbulská univerzita
Itálie
Italská invaze do Albánie
Italsko-řecká válka
Ivanivský rajón (Chersonská oblast)
Ivano-Frankivsk
Ivanofrankivská oblast
Izrael
Jacques Gaillot
Jaderná triáda
Jaderná zbraň
Jakov Milatović
Jam session
Jana Lorencová
Jan Bechyna
Jan Gebhart
Jan Kuklík (1940–2009)
Jan Syrový
Jazz
Jeruzalém
Jiří Kraus
Jiří Markovič
Jižní Osetie
Jicchak Ben Cvi
Jihlava
Jihoafrická republika
Joachim von Ribbentrop
Joe Biden
Johannes Blaskowitz
Johannes Kepler
Johann Wolfgang von Goethe
John Fitzgerald Kennedy
John Kerry
Josef Bílý
Josef Václav Myslbek
Josep Fusté
Jozef Tiso
Jugoslávie
Julius Streicher
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Křišťálová noc
Kachovka
Kachovský rajón
Kalančacký rajón
Kalančak
Kamčatka
Kamaryn
Kamjanske
Kaniv
Kardiostimulátor
Karel III. Britský
Karel Pacner
Karibská krize
Karl Hermann Frank
Katalánsko
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kbely
Kišiněv
Kidd Jordan
Kirovohradská oblast
Klavír
Košice
Kolín
Komunistická strana Číny
Komyšany
Konference v Évianu
Konzervativní strana (Spojené království)
Krídlo (architektúra)
Kremenčuk
Kropyvnyckyj
Krym
Kryvyj Rih
Kuželosečka
Kulomet
Kyjev
Kyjevská oblast
Lascaux
Leonid Pasečnik
Letiště Václava Havla Praha
LGBT
Libor Pešek
Libye
Lidové noviny
Lidské oko
Liz Trussová
Logistika
Lom vlnění#Lom světla
Loutkové divadlo
Luck
Luftwaffe (Wehrmacht)
Luhansk
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Lvov
Lvovská oblast
Místek
Múte Bourup Egede
Město
Město-hrdina Ukrajiny
Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus
Maďarské království
Maďarsko
Mainilský incident
Makijivka
Malá válka (1939)
Mapaj
Mariupol
Marjinka
Marxismus
Mary Quantová
Masakr v Buči
Matka Angelica
Maxim Gorkij
Maxim Maximovič Litvinov
Meduza
Metalurgie
Mexiko
Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny
Mezinárodní letiště Cherson
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní poznávací značka
Mezinárodní právo
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Galabru
Microsoft
Milo Đukanović
Ministerstvo obrany Ruska
Minsk
Miroslav Večeřa
Mnichov
Mnichovská dohoda
Moše Šaret
Mobilizace
Mogilev
Morava
Moravská Ostrava
Moskevský mír
Moskva
Moskva (raketový křižník)
Muammar Kaddáfí
Mukdenský incident
MusicBrainz
Myanmar
Mychajlo Kocjubynskyj
Mykolajiv
Mykolajivská oblast
Nálet
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní (Praha)
Národní banka Československá
Národní bezpečnostní agentura
Národní knihovna České republiky
Národní liga pro demokracii
Národní obec fašistická
Němčina
Němci
Německá invaze do Dánska
Německá invaze do Norska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá zóna ochrany na Slovensku roku 1939
Německo
Nacistické Německo
Naděžda Sobotková
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nankingský masakr
Neonacismus
Neptun (střela)
Neville Chamberlain
Nigel Lawson
Nikolaj Patrušev
NMS Market Research
Noc dlouhých nožů
Nord Stream
Norsko
Nova Kachovka
Novooleksijivka
Novotrojický rajón
Novovoroncovka
Novovoroncovský rajón
Nukleárie
Nyžnosirohozský rajón
Obléhání Tobruku
Oblasti na Ukrajině
Obležení Leningradu
Obrana národa
Obrněný transportér
Oděsa
Oděská oblast
Olešky (Ukrajina)
Olešský rajón
Oleksij Danilov
Oleksij Reznikov
Olomouc
Operace Barbarossa
Operace pod falešnou vlajkou
Opevnění
Optika
Orša
Orchestr
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Oryx (webové stránky)
Oslo
Osmanské námořnictvo
Ostrava
Osvobození Chersonu
Otmar Brancuzský
Pákistán
Pátá kolona
Přístav
Přepadení vysílačky v Gliwicích
Přerov
Převzetí moci nacisty
Padělek
Pakt Ribbentrop–Molotov
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pardubice
Parkinsonova nemoc
Parlament Ukrajiny
Peking
Petrohrad
Pluk Azov
Plzeň
Po'alej Cijon
Počítačová síť
Poštovní směrovací číslo
Požiar
Pochod na Řím
Podkarpatská Rus
Pohořelice
Polarita (politologie)
Polsko
Poltava
Poltavská oblast
Pomník svatého Václava
Popasna
Pop music
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Hudba
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Slovensko
Portál:Sport
Post Bellum
Potravinářství
Potuové
Průmysl
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prezident Černé Hory
Prezident Itálie
Prezident Izraele
Projektivní geometrie
Protektorát Čechy a Morava
Protesty v Íránu (2022)
Protilodní střela
Protivzdušná obrana
Prozatímní státní zřízení
První republika
První světová válka
První vídeňská arbitráž
Puška
Putinismus
Q110999040
Q12763443
Q12763443#identifiers
Q12763443#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q156732
Q275618
Ržyščiv
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN#Stálí členové
Rada Evropy
Rada federace
Radola Gajda
Rahačoŭ
Rajón
Rajóny na Ukrajině
Raketomet
Ramzan Kadyrov
Rečyca
Remilitarizace Porýní
René Descartes
Renesancia
Republika Krym
Republiky v Sovětském svazu#Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace
Rezidencia
Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1
Richard Kania
Rishi Sunak
Rjúiči Sakamoto
Robert Metcalfe
Rodné jméno
Rosněfť
Rostovská oblast
Rostov na Donu
Rovenská oblast
Rovno
Rozhodné kroky k naprostému sjednocení
Rozkas pro Obyvatele!
Rozloha
Rozpad Sovětského svazu
Ruština
Ruby Dee
Rudolf Beran
Runcimanova mise
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská občanská válka
Ruská propaganda
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)#První eskalace (březen–duben 2021)
Rusko-ukrajinská státní hranice
Rusko-ukrajinská válka
Rusko dnes
Rusové
Sárský plebiscit
Sídlo městského typu
Sýrie
Saljut 7
Salmovský palác
Sanremo
Schutzstaffel
Schwarzenbergovci
Schwarzenberský palác (Praha)
Schwarzenberský palác (Viedeň)
Schwarzenberský palác v Praze?oldid=6260196
Sergěj Ingr
Sergej Šojgu
Sergej Beseda
Sergej Lavrov
Sergej Naryškin
Sergej Stanišev
Sergej Surovikin
Sergej Vojcechovský
Sergio Gori
Serhij Šaptala
Sevastopol
Severní Korea
Severoatlantická aliance
Severodoněck
Severokrymský kanál
Seymour Stein
Seznam britských králů
Seznam měst na Ukrajině
Seznam premiérů Itálie
Seznam premiérů Spojeného království
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sgrafito
Sibiř
Sicherheitsdienst
Sicherheitspolizei
Simferopol
Sionismus
Si Ťin-pching
Skadovsk
Skadovský rajón
SLBM
Slováci
Slovenská národní knihovna
Slovenská republika (1939–1945)
Slovensko
Služba vnější rozvědky
Slunce
Smolensk
Snellův zákon
Snihurivka
Sojuz T-8
Sopečná erupce
Soubor:Československa 1939 cs.SVG
Soubor:Херсон-коллаж1.jpg
Soubor:2022 Russian invasion of Ukraine.svg
Soubor:2022 Russian Invasion of Ukraine Phase 1 animated.gif
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1976-033-20, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-0813-500, Deutsche Truppen in Brünn.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-1202-505, Prag, Burg, Besuch Adolf Hitler.jpg
Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F051623-0206, Berlin, Besuch Emil Hacha, Gespräch mit Hitler.jpg
Soubor:Coat of arms of Kherson.svg
Soubor:Coat of Arms of Kherson Oblast.svg
Soubor:Dramteatr Kherson.jpg
Soubor:Emil Hácha - nové státoprávní uspořádání 1939.ogg
Soubor:Flag of Kherson.svg
Soubor:Flag of Kherson Oblast.svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of the Azov Battalion.svg
Soubor:Flag of Ukraine.svg
Soubor:International Legion of Territorial Defense of Ukraine emblem.svg
Soubor:Kasárna v Místku.gif
Soubor:Kepler - Ad Vitellionem paralipomena quibus astronomiae pars optica traditur, 1604 - 158093 F.jpg
Soubor:Kherson-06.JPG
Soubor:Kherson-07.JPG
Soubor:Kherson-28102009(097).jpg
Soubor:Kherson-K.Marx.jpg
Soubor:Kherson-Potemkin.jpg
Soubor:Kherson1803.jpg
Soubor:Kherson1978.png
Soubor:Kherson1995 city coa.png
Soubor:Kherson Central Bank02.jpg
Soubor:Kherson city coa n3259.png
Soubor:Kherson Krystal Stadium 1.jpg
Soubor:Kherson old 004.jpg
Soubor:Kherson old 006.jpg
Soubor:Kherson Perekopska Str. 13 Saviour Cathedral of St.Catherine 01 (YDS 3512).jpg
Soubor:Kherson RWS.jpg
Soubor:Kherson Suvorova Str. 40 Kostel 02 (YDS 4093).jpg
Soubor:Lascaux painting.jpg
Soubor:Logo of the International Legion of Territorial Defense of Ukraine.png
Soubor:Map of the war in Donbass.svg
Soubor:March on Rome 1922 - Alle porte di Roma.png
Soubor:Monastyr Herson.JPG
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nyctibius griseus 471885191 27f931630d o Crop.jpg
Soubor:Old city central park Изображение 065.jpg
Soubor:Prag, Wenzelsplatz -- 2019 -- 6838.jpg
Soubor:Prague Germans salute Adolf Hitler.gif
Soubor:Rozkas pro Obyvatele.gif
Soubor:Skica německého vpádu do českých zemí.gif
Soubor:Ukraine Kherson Tank T34.jpg
Soubor:Uprchlíci z Břeclavska.gif
Soubor:Vladimir Putin (2022-02-24).jpg
Soubor:War in Ukraine (2022) en.png
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Souborný katalog České republiky
Sovětská invaze do Polska
Sovětský svaz
Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-582-0
Speciální:Zdroje knih/80-7185-626-6
Speciální:Zdroje knih/80-7260-028-1
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-597-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7260-310-7
Speciální:Zdroje knih/978-80-7308-424-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-87284-20-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-904522-2-0
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Společenství nezávislých států
Stát
Státní území
Státní duma
Střelba v Bělgorodské oblasti
Střelecký útok v Bratislavě 12. října 2022
Stanné právo
Stanycja Luhanska
Starosta
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Stonařov
Strojírenství
Strop (stavebníctvo)
Sudetoněmecké povstání
Sudety
Summit
Sumská oblast
Sumy
Supervelmoc
Svastika
Svitlovodsk
Svrchovanost
Těšínsko
Třída Arihant
Tavrijsk
Telefonní předvolba
Telegram (software)
Ternopil
Ternopilská oblast
Texas
The Washington Post
Thunovský palác
Tito Puente
Tlačová agentúra Slovenskej republiky
Tomáš Garrigue Masaryk
Turecko
Turingova cena
Tycho Brahe
Užhorod
Uherské Hradiště
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinka (město)
Ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě (2022)
Univerzita
Univerzita La Sapienza
Uprchlík
Václavské náměstí
Váh
Válečný stav
Válečný zločin
Válka
Válka na Donbase
Válka na východní Ukrajině
Vídeň
Východní Ukrajina
Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Věznice
Všeobecná mobilizace v roce 1938
Valerij Gerasimov
Valerij Zalužnyj
Varhany
Velyka Lepetycha
Velyka Oleksandrivka
Velykolepetyšský rajón
Velykooleksandrivský rajón
Verchňodniprovsk
Verchnorohačycký rajón
Veto
Viktor Janukovyč
Viktor Medvedčuk
Vinnycja
Vinnycká oblast
Violoncello
Virtual International Authority File
Vláda Aloise Eliáše
Vláda Rishiho Sunaka
Vladimir Šuchov
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Kara-Murza
Vladimir Putin
Vladlen Tatarskij
Vlajka (hnutí)
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Voják
Vojenská jednotka
Vojenská junta
Vojenská okupace
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volodymyr Zelenskyj
Volyňská oblast
Vuhledar
Vyšhorod
Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Vysočany
Vysoká škola múzických umění v Bratislavě
Vysokopillja
Vysokopillský rajón
Wagnerova skupina
Walter von Brauchitsch
Washington (stát)
Wehrmacht
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce (odkazy)
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Keitel
Willebrord Snellius
William Burns
WorldCat
Zákon převrácených čtverců
Zánik Československa
Západní svět
Záporoží
Záporožská oblast
Zahraniční obchod
Zakarpatská oblast
Zakládající akt Rusko–NATO
Zalaegerszeg
Zaolzie
Zatčení
Zatmění Slunce
Zatmění Slunce 25. října 2022
Zdeněk Ziegler
Zelení mužíčci (krymská krize)
Zeměpisné souřadnice
Zemepisné súradnice
Zimní olympijské hry 2022
Zimní válka
Zlín
Zločin agrese
Zločin z nenávisti
Znásilnění
Zonguldak
Zoznam pražských pamiatok
Zuzana Čaputová
Zuzana Burianová
Zvonica




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk