Bitva o Nanking (1937)

Bitva o Nanking
	konflikt: Druhá čínsko-japonská válka
Trvání	1.–13. prosince 1937
Místo	Nanking a jeho okolí
Souřadnice	32°3′ s. š., 118°46′1″ v. d.
Výsledek	Japonské vítězství
Strany
Čínská republika	Japonské císařství
Velitelé
Tchang Šeng-č'	princ Asaka Jasuhiko; Iwane Macui
Síla
100 000	200 000
Ztráty
6 000–10 000 mrtvých a zraněných; 36 500—40 000 zabito v zajetí	1 953 mrtvých; 4 994 zraněných
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Nanking probíhala od 1. do 13. prosince 1937 během druhé čínsko-japonské války mezi čínskou národní revoluční armádou a japonskou císařskou armádou. Předmětem bitvy byl Nanking, hlavní město Čínské republiky. Události, k nimž došlo bezprostředně po skončení bitvy, kdy japonští vojáci ve městě popravovali, znásilňovali a rabovali, vešly ve známost jako Nankingský masakr. Ačkoli Japonce jejich vítězství nadchlo a povzbudilo, masakr poškodil jejich světovou pověst.^[6] Navzdory Matsuiho očekávání se Čína nevzdala a druhá čínsko-japonská válka pokračovala dalších osm let.

Průběh bitvy

Nedlouho po vypuknutí války mezi Japonskem a Čínou v červenci roku 1937 se japonská vláda pokusila ukončit boje a usilovala o diplomatické řešení.^[7] Po vítězství v bitvě u Šanghaje však v japonské armádě zvítězili expanzionisté a dne 1. prosince bylo oficiálně schváleno tažení na Nanking. Úkol obsadit Nanking dostal generál Iwane Matsui, velitel japonské středočínské oblastní armády,^[8] který věřil, že jeho dobytí donutí Čínu vzdát se a tak ukončit válku.^[9] Čínský vůdce Čankajšek se ale rozhodl město bránit a jako velitele vojenských sil města určil Tchang Šeng-č'iho.^[10]

Video

Japonští vojáci se ze Šanghaje do Nankingu přemísťovali rychle a v průběhu cesty veškeré čínské síly porazili. Dne 9. prosince se pak dostali k poslední linii obrany, za níž byly již jen zdi města Nanking^[11] a následující den nařídil Matsui na město zaútočit.^[12] Po necelých dvou dnech intenzivních bojů se Čankajšek rozhodl město opustit a Šeng-č' nařídil svým mužům zahájit soustředěný útok, jímž by prorazili z obklíčení. Většina jednotek se ale zhroutila a čínští vojáci často v ulicích odhazovali zbraně a uniformy v naději, že se skryjí mezi civilním obyvatelstvem města.^[13] Japonci mohli začít obsazovat město.

Nankingský masakr

I po 13. prosinci, kdy se japonské jednotky dostali do města, pokračovaly v odrážení odporu. V budovách města hledali čínské vojáky, kteří se zde mohli schovávat. Často však japonští vojáci zajali i nevinné civilisty a mnoho z těchto zajatců bylo popraveno; tento akt je znám jako Nankingský masakr. Společně s těmito vraždami docházelo ke znásilňování, náhodným vraždám, rabování či žhářství.

Podle Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný východ může být počet zavražděných civilistů a válečných zajatců vyšší než 200 000 a znásilněno mělo být více než 20 000 žen, a to včetně kojenců.^[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Nanking na anglické Wikipedii.

↑ Ikuhiko Hata, "The Nanking Atrocities: Fact and Fable," Japan Echo, August 1998, 51.
↑ CHEN, C. Peter. Battle of Nanjing and the Rape of Nanjing . . Dostupné online.
↑ Kasahara "Nanking Incident" 1997, p 115
↑ Zhaiwei Sun. jds.cass.cn. 1997. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 9, 2015. (čínsky)
↑ Masahiro Yamamoto, Nanking: Anatomy of an Atrocity (Westport, Connecticut: Praeger, 2000), 118. Yamamoto cites Masao Terada, planning chief of Japan's 10th Army.
↑ YOSHIDA, Takashi. The Making of the "Rape of Nanking". New York: Oxford University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-19-518096-1. S. 37–42.
↑ Kasahara, s. 23–24, 52, 55, 62.
↑ Yamamoto, s. 43, 49–50.
↑ Kasahara, s. 50–52.
↑ Yamamoto, s. 44–46.
↑ Kasahari, s. 121.
↑ Hayase, s. 125–130.
↑ Kojima, s. 187–190.
↑ HyperWar: International Military Tribunal for the Far East . International Military Tribunal for the Far East . Dostupné online. (anglicky)

Literatura

HAMSEN, Peter. Nanjing 1937: Battle for a Doomed City. : Casemate Publishers (anglicky)
YAMAMOTO, Masahiro, 2000. Nanking: Anatomy of an Atrocity. Westport, Connecticut: Praeger. (anglicky)
Toshiyuki Hayase, 1999. 将軍の真実 : 松井石根人物伝. : . (japonsky)
Tokushi Kasahara, 1999. 南京事件. Tokio: . (japonsky)
Noboru Kojima, 1984. 日中戦争. Tokio: . (japonsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Nanking (1937) na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Bitva_o_Nanking_(1937)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[echo-1] Ikuhiko Hata, "The Nanking Atrocities: Fact and Fable," Japan Echo, August 1998, 51.

[2] CHEN, C. Peter. Battle of Nanjing and the Rape of Nanjing . . Dostupné online.

[3] Kasahara "Nanking Incident" 1997, p 115

[4] Zhaiwei Sun. jds.cass.cn. 1997. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 9, 2015. (čínsky)

[Masahiro_Yamamoto_2000-5] Masahiro Yamamoto, Nanking: Anatomy of an Atrocity (Westport, Connecticut: Praeger, 2000), 118. Yamamoto cites Masao Terada, planning chief of Japan's 10th Army.

[6] YOSHIDA, Takashi. The Making of the "Rape of Nanking". New York: Oxford University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-19-518096-1. S. 37–42.

[FOOTNOTEKasahara23–24,_52,_55,_62-7] Kasahara, s. 23–24, 52, 55, 62.

[FOOTNOTEYamamoto43,_49–50-8] Yamamoto, s. 43, 49–50.

[FOOTNOTEKasahara50–52-9] Kasahara, s. 50–52.

[FOOTNOTEYamamoto44–46-10] Yamamoto, s. 44–46.

[FOOTNOTEKasahari121-11] Kasahari, s. 121.

[FOOTNOTEHayase125–130-12] Hayase, s. 125–130.

[FOOTNOTEKojima187–190-13] Kojima, s. 187–190.

[14] HyperWar: International Military Tribunal for the Far East . International Military Tribunal for the Far East . Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]