A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Záhřeb Zagreb | |
---|---|
Ve směru hodinových ručiček, zeshora: Náměstí bána Jelačiće, Náměstí svatého Marka, Cibona a HOTO věže, Pavilón umění, hřbitov Mirogoj a Chorvatské národní divadlo | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°48′47″ s. š., 15°58′38″ v. d. |
Nadmořská výška | 122 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Chorvatsko |
Župa | Záhřeb je samostatnou župou |
Administrativní dělení | 17 městských částí (chorvatsky gradske četvrti) |
Záhřeb | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 641,2 km² |
Počet obyvatel | 767 131 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 196,4 obyv./km² |
Etnické složení | Chorvati |
Náboženské složení | katolíci |
Správa | |
Starosta | Tomislav Tomašević |
Vznik | 1094 |
Oficiální web | zagreb |
Telefonní předvolba | +385-(0)1 |
PSČ | 10000 |
Označení vozidel | ZG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Záhřeb (chorvatsky Zagreb) je hlavní a největší město Chorvatska.[2] Leží na severozápadě země, u řeky Sávy, na jižních svazích pohoří Medvednica. Záhřeb leží v nadmořské výšce přibližně 120 m n. m.[3] Žije zde přibližně 809 000 obyvatel,[4] v celé záhřebské městské aglomeraci žije 1 150 000 obyvatel,[5] což je přibližně čtvrtina celkového počtu obyvatel Chorvatska.
Záhřeb je město s bohatou historií sahající až do římských dob. Nejstarší osadou v okolí města byla římská Andautonia na území dnešní obce Ščitarjeva.[6] Název "Záhřeb" je zaznamenán v roce 1134 v souvislosti se založením osady v Kaptolu v roce 1094 po příchodu Slovanů do oblasti. Záhřeb se stal svobodným královským městem v roce 1242.[7] V roce 1845 se stal hlavním městem Chorvatska.[8] V roce 1850 byly tehdejší osady Gradec a Kaptol spojeny s okolními osadami v jednu obec, což vytvořilo podmínky pro rozvoj moderního středoevropského města. Město začalo svou expanzi směrem k levému břehu řeky Sávy a v 60. letech 20. století začal rozvoj Záhřebu i na pravém břehu řeky Sávy.
Záhřeb má zvláštní status v rámci chorvatského správního členění a je konsolidovaným městem-župou (ale vyčleněným ze Záhřebské župy)[9] a administrativně se člení na 17 městských čtvrtí.[10] Většina z nich se nachází v nízké nadmořské výšce v údolí řeky Sávy, zatímco severní a severovýchodní městské části, jako Podsljeme[11] a Sesvete[12], se již rozkládají na úpatí pohoří Medvednica,[13] takže geografický obraz města je poměrně rozmanitý. Město se táhne v délce přes 30 kilometrů ve směru východ-západ a přibližně 20 km ve směru sever-jih.[14][15]
Dopravní spojení, koncentrace průmyslu, vědeckých a výzkumných institucí a průmyslová tradice jsou základem jeho vedoucího hospodářského postavení v Chorvatsku.[16][17][18] Záhřeb je sídlem ústřední vlády, správních orgánů a téměř všech ministerstev.[19][20][21] Ve městě sídlí téměř všechny největší chorvatské podniky, média a vědecké instituce. Záhřeb je nejdůležitějším dopravním uzlem v Chorvatsku, kde se stýkají střední Evropa, Středomoří a jihovýchodní Evropa, a proto je oblast Záhřebu centrem silniční, železniční a letecké sítě Chorvatska. Je to město známé svou rozmanitou ekonomikou, vysokou kvalitou života, muzei, sportovními a zábavními akcemi; působí tu několik vysokých škol. Jeho hlavními odvětvími hospodářství jsou high-tech průmysl a sektor služeb.
Název
Etymologie názvu Záhřeb je nejasná. Pro sjednocené město se začal používat až od roku 1852, ale jako název záhřebské diecéze se používal již od 12. století a v 17. století se pro město používal stále častěji.[22] Název je poprvé zaznamenán v listině ostřihomského arcibiskupa Feliciána z roku 1134, zmiňovaný jako Zagrabiensem episcopatum.[23]
Starší podoba jména je Zagrab. Moderní chorvatská podoba Zagreb je poprvé zaznamenána na mapě francouzského kartografa Nicolase Sansona z roku 1689. Ještě starší podoba se odráží v maďarském Zabrag (doložena cca od roku 1200 a užívána až do 18. století). Maďarský lingvista Gyula Décsy pro ni navrhuje etymologii Chabrag, což je dobře doložený hypokoristikum jména Cyprián. Stejná podoba se odráží v řadě maďarských toponym, například Csepreg.[24]
Jméno by mohlo být odvozeno od praslovanského slova *grębъ, které znamená kopec, vyvýšeninu. (Všimněme si však srbochorvatského brȇg < praslovanské *bergъ, které rovněž znamená 'menší) kopec', a za brȇg 'do kopce nebo ke kopci' u zřejmě metatetizované varianty v maďarštině Zabrag - možná modifikované z předpokládaného *Zabreg kvůli maďarské hláskové harmonii). Starochorvatské rekonstruované jméno *Zagrębъ se projevuje prostřednictvím německého názvu města Agram.[25]
Jméno Agram se v němčině používalo v habsburském období; toto jméno bylo klasifikováno jako "pravděpodobně římského původu",[26] ale podle Décsyho (1990) by mohlo jít v rakouské němčině o reanalýzu názvu *Zugram.[24] Ve středověké latině i novověké latině je Záhřeb znám jako Agranum (jméno nesouvisejícího arabského města u Strabóna), Zagrabia nebo Mons Graecensis (také Mons Crecensis, v odkazu na Grič (Gradec)).
V chorvatské lidové etymologii byl název města odvozen buď od slovesa za-grab-, což znamená "nabírat" nebo "kopat". Jedna z lidových pověstí ilustrujících toto odvození váže název k suchu na počátku 14. století, během něhož prý Augustin Kažotić (asi 1260-1323) vykopal studnu, z níž zázračně vytryskla voda.[27] V jiné pověsti[28][29][30][31][32] má správce města žízeň a nařídí dívce jménem Manda, aby "nabrala" vodu ze studny Manduševac (dnes kašna na náměstí Bana Jelačiće), přičemž použije imperativ: Zagrabi, Mando! ("Naber, Mando!").[33]
Chorvatsky se nazývá Zagreb, německy Agram, maďarsky Zágráb nebo italsky Zagabria.
Geografie a přírodní poměry
Poloha
Město leží na úpatí pohoří Medvednica, po obou březích řeky Sávy, největší řeky Slovinska a Chorvatska, v severozápadní části země, v historickém Chorvatsku blízko slovinských hranic. Leží na křižovatce mezi střední a jižní Evropou. Nachází se na jihozápadě Panonské nížiny v oblasti zvané Hrvatsko Prigorje. Medvednica tvoří jeho přirozenou severní hranici, řeka Sáva potom historickou hranici jižní (ve 20. století se město rozšířilo i přes ni). Vzhledem k těmto podmínkám tak intravilán města zahrnuje prostor dlouhý ve směru západ-východ cca 20 km a ve směru sever-jih pouhých 8 km. Rozloha města je 641 km².
Záhřeb je vzdálen cca 170 km od pobřeží Jaderského moře, nachází se 120 km východně od Lublaně, 290 km severozápadně od Sarajeva a 270 jižně od Vídně. Centrum města leží v nadmořské výšce 122 m. Nejvyšším vrcholem území Záhřebu je hora Sljeme (1035 m n. m.) v pohoří Medvednica.[34]
Záhřeb se nachází v seismicky aktivní oblasti. Údolím řeky Sávy a pohořím Medvednica procházejí aktivní geologické zlomy.
Podnebí
Klima Záhřebu je klasifikováno jako oceánské podnebí (v Köppenově klasifikaci podnebí Cfb), ale s výraznými kontinentálními vlivy a velmi těsně hraničí s vlhkým kontinentálním podnebím (Dfb) a vlhkým subtropickým podnebím (Cfa). V Záhřebu se střídají čtyři roční období. Léta jsou obecně teplá, někdy až horká. Na konci května se výrazně otepluje, teploty začínají stoupat a často je velmi teplo nebo dokonce horko s častými odpoledními a večerními bouřkami. Mohou se vyskytnout vlny veder, ale jsou krátkodobé. Teploty stoupají nad 30 °C v průměru 14,6 dne v létě. Srážky jsou v létě hojné a pokračují i na podzim. S 840 mm srážek za rok je Záhřeb devátým nejvlhčím hlavním městem Evropy, spadne zde sice méně srážek než v Lucemburku, ale více než v Bruselu, Paříži nebo Londýně. Podzim ve své rané fázi často přináší příjemné a slunečné počasí s občasnými dešťovými přeháňkami v pozdější fázi sezóny. Pozdní podzim se vyznačuje nárůstem počtu deštivých dnů a také stále klesajícími průměrnými teplotami. Od poloviny října do ledna jsou časté ranní mlhy, přičemž severní městské čtvrti na úpatí pohoří Medvednica a čtvrti podél řeky Sávy jsou náchylnější k celodennímu hromadění mlh. Zimy jsou poměrně chladné a srážek ubývá. Nejsušším měsícem je únor s průměrným úhrnem 39 mm srážek. Průměrně je 29 dní se sněhovými srážkami, přičemž první sníh obvykle napadne na začátku prosince. V posledních letech však počet dnů se sněžením prudce klesá. Jaro je obecně mírné a velmi příjemné s častými změnami počasí a je větrnější než ostatní roční období. Někdy se mohou vyskytnout chladná období, většinou na jejich počátku. Průměrná průměrná denní teplota v zimě se pohybuje kolem 1 °C (od prosince do února) a průměrná teplota v létě je 22,0 °C.[35]
Záhřeb Maksimir (1971–2000, extrémy 1949–2019) – podnebí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
Nejvyšší teplota | 19,4 | 22,6 | 26,0 | 30,5 | 33,7 | 37,6 | 40,4 | 39,8 | 34,0 | 28,3 | 25,4 | 22,5 | 40,4 |
Průměrné denní maximum | 3,7 | 6,8 | 11,9 | 16,3 | 21,5 | 24,5 | 26,7 | 26,3 | 22,1 | 15,8 | 8,9 | 4,6 | 15,8 |
Průměrná teplota | — | 2,3 | 6,4 | 10,7 | 15,8 | 18,8 | 20,6 | 20,1 | 15,9 | 10,5 | 5,0 | 1,4 | 10,7 |
Průměrné denní minimum | −3,0 | −1,8 | 1,6 | 5,2 | 9,8 | 13,0 | 14,7 | 14,4 | 10,8 | 6,2 | 1,4 | −1,7 | 5,9 |
Nejnižší teplota | −24,3 | −27,3 | −18,3 | −4,4 | −1,8 | 2,5 | 5,4 | 3,7 | −0,6 | −5,6 | −13,5 | −19,8 | −27,5 |
Průměrné srážky | 43 | 39 | 53 | 59 | 73 | 95 | 77 | 92 | 86 | 83 | 80 | 60 | 840 |
Dní se srážkami | 10 | 9 | 11 | 13 | 13 | 14 | 11 | 10 | 10 | 11 | 11 | 11 | 136 |
Dní se sněžením | 10,3 | 7,1 | 1,8 | 0,2 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2,9 | 6,7 | 29 |
Relativní vlhkost | 83 | 76 | 70 | 67 | Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Záhřeb