A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.
V analytické geometrii jsou geometrické útvary v prostoru vyjadřovány čísly a rovnicemi ve zvolených souřadnicových soustavách. Mnohé problémy analytické geometrie jsou úzce svázány s lineární algebrou.
Historie
Za zakladatele analytické geometrie je považován René Descartes, který publikoval základní metody v roce 1637 ve svém spisu La Géométrie.
Analytická geometrie v Euklidovském prostoru
V euklidovském prostoru obvykle máme danou soustavu souřadnic bodů i vektorů. Velikost vektoru je a skalární součin vektorů . Přímky jsou dány jako množiny kde a je bod a v vektor. V dvourozměrném prostoru je navíc definována kružnice jako množina bodů v rovině, které mají stejnou vzdálenost od jednoho bodu (středu kružnice). Její rovnice je . Takto popsaný prostor, ve kterém můžeme definovat přímky, body, úhly a vzdálenosti pomocí rovnic a souřadnic, tvoří model pro euklidovské geometrie.
Vzájemná poloha geometrických útvarů
Vzájemnou polohu geometrických útvaru popsaných rovnicemi lze obvykle určit z vlastností těchto rovnic, resp. z (ne)existence jejich řešení.
Vzájemná poloha bodu a křivky
Bod může ležet buď mimo křivku, nebo na ní.
Bod A leží na křivce p pokud dosazením souřadnic bodu do rovnice křivky získáme rovnost.
Vzájemná poloha bodu a přímky
Pokud bod leží na přímce, rozděluje ji takto na dvě polopřímky. Bod ležící mimo přímku s ní určuje jednu rovinu.
Obdobně jako u obecné křivky, bod A leží na přímce p pokud dosazením souřadnic bodu do rovnice přímky získáme rovnost.
Leží-li bod mimo přímku, je možno určit jejich vzájemnou vzdálenost.
Vzájemná poloha bodu a kružnice
Obecný bod může ležet
- uvnitř kružnice (vzdálenost středu kružnice a bodu je menší než poloměr)
- na kružnici (vzdálenost středu kružnice a bodu je rovna poloměru)
- vně kružnice (vzdálenost středu kružnice a bodu je větší než poloměr)
Vzájemnou polohu bodu a kružnice určuje tzv. mocnost bodu ke kružnici. Máme-li kružnici určenou vztahem , pak mocnost bodu k této kružnici se určí jako
Pro leží bod na kružnici, pro leží bod vně kružnice a pro uvnitř kružnice.
Vzájemná poloha dvou přímek
V rovině
Rovnoběžky v rovině jsou přímky, které mají stejný směr a nemají žádný společný bod. Speciálním případem je totožnost. Dále různoběžky jsou přímky, které se protínají právě v jednom bodě – průsečíku. Ten je tedy jejich jediným společným bodem.
Dvě přímky v rovině se dají popsat jako množina bodů splňujících rovnice
Podmínka rovnoběžnosti je . Přímky jsou kolmé, pokud jejich směrnice
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk